Když prohraješ, jdeš na blond 3.

„T…Tome… já nevěděl. Promiň,“ sklopil hlavu.

„Měl bych jít,“ pronesl Tom do ticha.

„Ne!“ vyheknul Bill a Tom v něm mohl číst, jako v otevřené knize. Tolik strachu v žádných očích neviděl.

„Dobře.“ Pousmál se a lehce se k němu naklonil. Bill sklopil pohled. Tom se okamžitě odtáhnul, protože zaslechl kroky.

„Schovej se,“ odstrčil ho do tmavého roku, kde díky černému tričku a vlasům, nebyl téměř vidět.

„Tome?? Kam běžel?“ přihrnul se k němu Dan.

„Já nevím… šel jsem za ním, ale ztratil se mi.“ Procedil Tom skrz zuby, byl nehorázně rozčílený.

„Nevadí, počkáme si na něj na ubytovně,“ zlostně zavrčel Marko a odcházeli pryč. „Nejdeš s náma?“ otočili se ještě, zrovna když si Tom chtěl oddechnout .

„Ne, díky.“ Usmál se a sledoval je, dokud se mu neztratili z dohledu .

„Tohle bylo o fous,“ usmál se na Billa, který byl bledý jako stěna. „Bille?“ oslovil ho Tom měkce. Bill mu místo odpovědi skočil kolem krku. Brečel mu do mikiny a nemohl se uklidnit. Tom neváhal a vzal jej do náruče.

„Kam… Kam mě to neseš?“ žblebtnul Bill, když si uvědomil, že opustil areál školy.

„K sobě,“ pronesl klidně Tom.

„C…Cože? hned mě pusť,“ Bill se mu snažil vytrhnout. Dělej něco, Bille… nechceš být zase přece… ne nechceš „Pusť!“ vykřikl. Tom jej okamžitě pustil.

„Nevím o co ti jde. Pomohl sem ti. Na intr nemůžeš. Sám si to slyšel. Chceš snad spát pod mostem?“ docházela mu trpělivost. Chtěl mu pomoct, chtěl ho mít u sebe a pečovat o něj, ale Bill, ten nedůvěřivý tvor, mu to vůbec neusnadňoval. Bill se zamyslel.

„Já…bojím se..že..“

„Nic ti neudělám. Slibuju,“ pohladil ho po tváři a doufal, že mu uvěří. Plachý tvor nakonec kývnul a šel mlčky za ním.

„Proč si mi to neřekl?“zeptal se Tom.

„Proč jsem ti neřekl co?“ odpověděl protiotázkou dotázaný.

„Bille… tohle..tohle všechno, že tě Daniel a parta šikanují, že tě..“

„Ne! Neříkej to slovo,“ Bill se znechuceně otřásl a Tomovi došlo, že nebude tak jednoduché se k Billovi přiblížit. Mlčky šli vedle sebe. Bill nevěděl, o čem mluvit a Tom se nechtěl vyptávat, teda zatím ne.

„Tak jsme tady“ pousmál se povzbudivě. Bill se na něj zkroušeně díval. Tom otevřel dveře a hned slyšel hlas své drahé matky. Bill se k němu přitiskl,

tohle neznal. Žil v domě, kde nebylo moc lásky.. „Snad se nebojíš?“ usmál se Tom. Líbilo se mu to, jak je na něj Bill nalepený, jak doufá, že ho ochrání. Kdyby mohl, vrněl by blahem. „Billí.. nemusíš se bát..naši sou normální,“ pohladil ho.

„Tománku. Ty už jsi doma? Dej mamince pusinku,“ přiřítila se k němu jeho matka. To snad ne, zaklel Tom vduchu, najednou cítil změnu. Hej počkat. Bill se mi směje do mikiny? Tak to ne. Pomalu od něj poodstoupil a jen se zaculil nad Billovým vyděšeným pohledem. „T…Tome?“ vykoktnul zděšeně, když se k němu přivalil jeho otec, který byl opodál.

„Teda Tome… máš opravdu vkus. Tohle je pěkná kočka,“ plácnul Billa po zadečku. To snad ne. Tom myslel, že vypění.

„Mami..my půjdeme nahoru,“ snažil se zachránit situaci, ale „Na, tady máš ochranu,“ podala mu kondomy. Tom už nemohl být rudší. Bill nevěděl, jestli se má smát, nebo brečet, že si ho spletli s holkou. Nechal to být.

Stoupali po schodech.

„Bi.. Bille..“

„Nic neříkej. Já věděl, že si se mnou hraješ. Věděl jsem to, ale nechápu proč? Co jsem ti udělal?“ byl téměř na konci sil.

„Bille… poslouchej mě. To není tak, jak si myslíš,“ snažil se zoufale zachránit situaci.

„Ne a jak to je?!“ Bill prskal na všechny strany. Tom ho chytil za ruku a zatáhl k sobě do pokoje. Bill chtěl vypísknout, ale nedovolil mu to prst přes rty. Byl tak jemně položený, ale přece měl správný efekt a on mlčel.

Tom sklopil pohled. „Víš.. nikdo neví, že sem…já…že… sem gay. Nikdo… jen já a ty.“ Špitnul, pustil Billa a sedl si na postel. Hlavu schoval do dlaní. Čekal, že Bill odejde, ale ten si sednul vedle něj na postel. Váhal, bál se, ale nakonec přeci jen zvedl ruku a přitáhl si Tom na svoji hruď. Tom se k němu opatrně přitulil. Stále měl na paměti, že musí pomalu, že mu vadí některé doteky. Bill se cítil opravdu trochu svázaně, ale v Tomově objetím mu bylo dobře.

Tom pomalu pozvedl hlavu a nosem se dotknul Billova krku. Ucítil jak se zachvěl. Podíval se mu do očí. Doufal, že teď ho neodmítne, ale…co kdyby ano?? Co pak?? Utekl by? Dal by mu facku? Stále se mu díval upřeně do očí. Viděl ty plamínky touhy. Opatrně se začal přibližovat. Bill trošku couvnul hlavou. Chtěl vědět, jestli bude naléhat, nebo ne, ale viděl, že je Tom v klidu a stále se ovládá. Ano, Tom se opravdu ovládal, ale byl na pokraji.

„Tak už to udělej,“ špitnul Bill. Tom se pousmál. „Ale jemně,“ dodal s obavami Bill. Tom si ho něžně přitáhl za týl a lehounce se třel rty o ty Billovy pevně sevřené. „Uvolni se.“ Špitnul. „Já…já se bojím,“ zčervenal Bill. Tom ho něžně pohladil. „Není čeho broučku. Opravdu ti neublížím,“ naklonil se k němu a vyčkával. Bill přivřel oči a povolil semknuté rty. Tom je lehce obkroužil jazykem a pak se ponořil do pootevřených rtů. Lehounce vsunul jazyk a nechal Billa, aby se uklidnil. To je tak neuvěřitelné. Bill byl v sedmém nebi. Přestal dělat roli pasivního a zapojil se. Jejich jazyky hrály jemnou, leč dráždivou hru. Bill zavzdychal. Dlouho se necítil tak, tak spokojeně, bezpečně.

Tom, ale dlouho nevydržel hrát hodného hocha. Rukou pomalu stoupal po Billově stehně, až k lemu trička. Ne Tome. Přestaň prosím. Bill nechtěl ukončit ten polibek, ale taky nechtěl, aby Tom pokračoval. Lehce sebou škubnul. Asi sem zašel moc daleko, mrzí mě to Bille. Tom svou dlaň vrátil zpět a odpoutal se od Billa. Oba zrychleně oddychovali. Bill se díval tupě před sebe. Potřeboval si to urovnat v té své hlavince… měl tam pěkný zmatek.

„Tome… to ..bylo…“

„Já vím, přehnal jsem to, odpusť,“ skočil mu do toho. On to pochopil, pochopil, že na mě nesmí spěchat. Hurá. Oh ne! Ta sázka!! Ne! Bill se úlekem chytil za ústa.

„Co je? Děje se něco? Udělal jsem něco?“ ptal se Tom poplašeně.

„Já… Tome.. měl bych ti něco říct.“ Žblebtnul Bill.

„Poslouchám.“

„Já…ehm…“

„TY co?“

Já se o tebe vsadil!!! „Sem rád, že tě znám.“ Ty mu to snad neřekneš. DeBille. Bill si sám sobě nadával.

„Myslím, že bychom mohli jít spát,“ pronesl Bill do ticha. Tom mu spokojeně zavrněl do ouška. Už usínal. Nevnímal svět, ale jakmile se Bill zvedal, polekaně se posadil. Bál se, že to byl sen. Krásný sen, ze kterého se probudil. „Billí? Kam… Kam jdeš?“ plašil Tom. „Klid… jen rozestelu,“ usmál se na něj, lehce jej pohladil po tváři. Tom zavrněl blahem a stáhl si ho na klín.

autor: Mykerina
betaread: Janule