Když prohraješ, jdeš na blond 6.

Jestli Tom čekal, že uslyší od Billa něco podobného, spletl se. Sám Bill si totiž nebyl jist, co vlastně k Tomovi cítí a to jej neskutečně trápilo. Právě proto litoval, že mu dovolil, aby ho uspokojil.

„Tome? Ta voda je celkem studená. Nevylezem už?“ špitnul Bill s drkotajícíma zubama.

„Jo,“ nic víc, nic míň. Tom byl bez nálady a mrzutý. Podruhé v životě někomu řekl, že jej miluje a neslyšel odpověď.

Nakonec se oba kluci vysoukali z ledové vody a mlčky se usušili.

„Nebudeš se malovat, že?“ Tom se rozhodl to přejít. Nechtěl si nechat zkazit den.

„Neměl bych?“ Bill se trochu osmělil.

„Ne… sluší ti to bez toho.“ Tom jej objal kolem boků a pocítil, jak se Bill zachvěl.

„Ale jen protože si to ty,“ uculil se Bill spokojeně a utekl se do pokoje obléct. Zamyšleného Toma nechal za sebou.

NA BRUSLÁKU

„Toméééééééé…“ Bill se smál na celé kolo. Už si ani nepamatoval, jak je to dávno, co stál na bruslích. Tom ho zachytil na poslední chvíli.

„Dodržel si slovo,“ pípnul Bill.

„Já vím.“ Tom se frajersky pousmál a přitáhnul si ho více na tělo. Bill se ošil.

„Tome… neblbni, je tu moc lidí.“

„Zapomeň na lidi,“ zašeptal a vpil se do Billových rtů. Bill se poddal jeho polibkům. Tom pomalu posouval své ruce na Billův zadeček, a když dosáhl cíle, stisknul. Bill vypísknul.

„Máš krásné pozadí.“ Usmál se.

„Ty nemravo,“ Bill se na oko zamračil, ale to mu nevydrželo dlouho.

„Nějakou novinku pro mě nemáš?“ Tom se výtečně bavil a už si ani nevzpomněl na své trápení.

„Hele… jdeme bruslit jo?“ Bill se taktně vyvlíknul z jeho sevření a pokoušel se bruslit. Nějak bravurně mu to teda nešlo a proto v momentě ucítil dlaně na bocích. Nelekl se, věděl, kdo to je.

Zhruba po dvaceti minutách už kluky začaly nehorázně bolet nohy. Sedli si na blízké lavičky a Bill se stulil k Tomovi do náruče.

„Je mi s tebou krásně,“ zašeptal mu do ouška a ucítil Tomovu dlaň na bříšku.

„Nevadí?“

Bill zakroutil hlavou a nadechl se.

„Tome…“

„Ano?“ zatajil se mu dech.

„Já… já… asi sem se zamiloval.“ Pípnul.

„Do… do koho?“ Tom celý zbledl. Bille… tohle mi nesmíš udělat… já tě miluju. Ty nesmíš, mít rád někoho jiného.

„Do tebe, ty blázínku.“ Sladce se usmál, když spatřil Tomův bílý obličej.

„Ježiš… tys mi dal,“ Tom úlevně vydechl. Tohle mi nedělej lásko, nebo mě klepne.

Něžně jej políbil na rty.

„Nepůjdeme domů?? Je mi zima,“ hodil Bill psí očka.

„Když chceš,“ Tom vstal a podal Billovi packu. V bruslích se jim chodilo opravdu špatně, ale díky pocitu lásky se oba málem nadnášeli. Tedy až do té doby, než došli do šatny a spatřili Daniela a partu.

„Musíš se schovat,“ zašeptal Tom a rychle Billa odtáhnul.

„Ty se za mě stydíš,“ syknul ublíženě.

„Ale ne lásko. Nestydím, jen nechci mít problémy.“ Tom se jej snažil uklidnit. Bill se uraženě otočil čelem ke zdi. Tohle Tomovo chování se mu nelíbilo.

„Tak Bille… pochop,“ Tom se ho snažil uchlácholit a postavil se těsně za něj. S čím ale nepočítal bylo, že se Bill prudce otočí a téměř mu spadne do náruče. Vzájemně si koukali do očí, něž se k němu Tom sklonil a hladově jej políbil. Bill šokem pootevřel rty a tím pádem uvolnil Tomovi vstup. Ten toho bez váhání využil a své polibky prohloubil.

„Ach… Bille,“ přimáčknul jej na zeď a stále více se dobýval mezi ta hladká ústa. Bill se po chvíli vzpamatoval a jeho polibky oplácel. Jenže se je snažil zjemnit. Byl si vědom, že Tomem cloumá vášeň a neskutečně jej to děsilo. Snažil se to vydržet, ale jak ucítil horkou dlaň na stehně, zaprotestoval.

„Ne… Tome…“ Bill zoufale zasténal, doufal, že toho nechá, ale Tom na jeho výzvy nereagoval. Teda reagoval, ale jinak než Bill chtěl.

Tom jej lačně líbal na krku a uvědomoval si stále větší vzrušení, které mu proudilo žilami a hlavně chvění, které cítil v oblasti podbřišku.

Prudce Billa otočil čelem ke zdi a boky přirazil na jeho zadeček. Okamžitě ucítil, jak se přes něj přehnala další vlna vzrušení. Nevnímal nic, ani Billovy prosby, ani jeho slzy, které mu teď tekly po tvářích. Tome…prosím přestaň. Neubližuj mi… Bill zoufale zaštkal. Nevěřil, že by toho zrovna Tom byl schopen. Věřil mu, ale zřejmě to byla jeho další chyba.

Tom zběsile přirážel. Aaaaa…to je nádhera, sice je oblečený, ale… …ještě chvilku…malou chviličku…

Tom se naposledy přistihl bokama k rozechvělému tělu své lásky, která ho začínala nenávidět.

Bill se vzpamatoval a rychle se zpod Toma vyškubnul. Tom se svalil na kolena a s vyčerpaným výrazem se díval na Billa, který přes slzy ponížení neviděl.

„Si zvíře… odporné zvíře, Tome Kaulitzi. NENÁVIDÍM TĚ,“ syknul a rychle odběhl pryč. Stále měl na nohou brusle a proto si je rychle vyzul. Co mu ovšem došlo až později bylo, že Tom má klíče od jejich skříněk. Tudíž se nedostane k botám.

„Do hajzlu,“ vykřiknul a pouze v ponožkách vyběhnul ven do sněhu. Proč Tome? Proč si mi to udělal? Proč si mě zradil? Já debill ti věřil a asi tě i miloval.

Bill běžel zoufale ulicí a kašlal na pohledy, které na něj házeli procházející lidé, kteří nechápali, jak může v takové zimě být bos. Celý udýchaný a zmrzlý se posadil na lavičku a nechal volně kanout slzy zklamání…..

****

Tomovi trvalo nějakou dobu než se vzpamatoval ze silného orgasmu.

„Bille??“ špitnul do ticha. Rozhlížel se kolem, ale byl sám.

„To… to nééééé…“ vykřiknul zoufale, když si uvědomil, co se stalo. Ne Bille… miláčku… já nechtěl… odpusť… neovládal sem se… zradil sem sebe a hlavně TEBE… musím tě najít… získat tě zpátky……… prosím… ať není pozdě…Tom se zmoženě zvedl a vydal se ke dveřím. Cestou našel Billovy brusle… z oka mu utekla slzička. Rychle otevřel skříňku a byl v šoku, když tam viděl Billovy boty.

„Přece… ne to ne…“ Tom je rychle popadl do tašky a vyběhnul ven. Sakra… kudy? No tak… Bille… kudy si šel… lásko…

„Prosím Vás.. neviděla jste tady někde běžet chlapce? Asi 185 cm… štíhlý… černé vlasy… byl naboso…“ Tom zastavil nějakou paní.

„Ne… neviděla,“ odsekla buclatá dáma.

Zastavil dalšího… stejná otázka, stejná odpověď.

Bille………… Tom propadal čiré beznaději, když vtom uviděl něco černého chvět se na lavičce. Bille…

Chtěl se rozběhnout, ale…. Zarazil se, protože k Billovi přistoupila nějaká parta. Díky lampě poznal Daniela…

„Bille…? Si v pořádku?“ Bill sebou trhnul. Poznal ten hlas, jenže nebyl schopen jakkoliv reagovat. Pouze zakroutil hlavou. Dan si vedle něj sednul a objal jeho třesoucí se tělo.

„Copak se stalo, maličký,“ Bill zaštkal a přitulil se ještě víc. Nikdo nebude mojí hračičce ubližovat.

„Pojď,“ chytnul ho kolem ramen. Čekal odpor. Nedočkal se, Bill byl tolik rozhozený, že toho nebyl schopen.

„Povíš mi, kdo ti ublížil?“ zašeptal tiše.

„Ne…“ sice Dan neměl rád, když mu odporoval, ale… teď nechtěl být krutý.

„Půjdeme ke mně, ano?“

Bill se zastavil, chvilku váhal. Na to zapomeň. Už nikdy k tobě nepůjdu. Moc dobře si vše pamatuju…HAJZLE!!!! Bill se mu prudce vytrhnul a utíkal pryč… Danielovi nějakou chvíli trvalo, než se vzpamatoval z šoku a rozeběhl se za ním.

Billovy se motaly nohy. V ponožkách se špatně na sněhu utíkání. Kam…tak Bille… uvažuj… někde se musíš schovat… aaaaaa ulice… rychle…

Bill se chtěl schovat do stínu, ale nepočítal s tím, že ho někdo drapne za paži.

„Už podruhé ti zachraňuju krk… važ si toho,“ zašeptal mu hlas do ucha. Bill se okamžitě uklidnil, ale byl strašně vyčerpaný.

„NE… Bille… sakra… teď neomdlívej,“ Tom ho zachytil na poslední chvíli. Do hajzlu… co teď? Nezbývalo mu nic jiného než počkat, až se Danielova parta vypaří a on odnese Billa domů.

Za deset minut to Daniel opravdu vzdal a Tom měl konečně volnou cestu. Popadnul Billa do náruče… Si tak sladký……Tom se nad ním rozplýval.

**********

Po nekonečně cestě konečně odemknul dveře domu a vešel. Pomalu mu docházely síly. Sice byl Bill opravdu lehký, ale takový kus domů ho nést zmohl i Toma.

Něžně a opatrně ho uložil do své vyhřáté postele, kde díky blízkému topení bylo opravdu teplo.

Začal Billa svlékat, ale v momentě dostal facku.

„Nešahej na mě…“ Zasyčel vztekle.

„B…Bille?“ Tom se šokovaně chytil za tvář.

„Jak se opovažuješ na mě šahat, po tom co si mi udělal?“ Bill se opravdu vztekal.

„Já… já…“

„Ty co?!!“

„Mrzí mě to…“ špitnul Tom.

„To by teda mělo, ale už je stejně pozdě… Zkazil si to…“ poslední slova téměř zanikla.

„Bille… lásko… mě to opravdu mrzí… odpusť mi… moc tě prosím…“ Tom si kleknul na kolena vedle postele. Položil si hlavu na postel..

„Jdi pryč… Prosím…“

„Bille…“

„Jdi!“

Tom se zvedl…došel ke dveřím a díval se na Billa zoufalým pohledem. Prosím…odpusť mi. Odešel.

Sotva za ním klaply dveře… Bill se rozbrečel.

autor: Mykerina
betaread: Janule