„Tak co po mě budeš chtít??“ zeptal se mě Bill sklíčeně a sedl si do křesla.. Jen jsem se na něj usmál a přišel k němu na vzdálenost jen pár centimetrů..
„Nech se překvapit,“ mrkl jsem na něj a zase jsem se otočil.. „A neseď tu tak, pudem ven, ne??“
„Já bych byl radši doma,“ pípl potichu, takže jsem se na něj nevěřícně otočil..
„Doma?? Proč?? Vždyť venku je krásně a sou prázdniny.“
„Já vím, ale…“ vstal, došel ke mě a lehce mě políbil „…stejně bych radši byl doma.“ Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil význam jeho slov, ale pak jsem se vševědoucně usmál
„No, když chce můj mladší bráška zůstat doma, tak zůstaneme doma.“ Chytil jsem ho za boky a prudce jsem si ho k sobě přitáhnul.. Na nic jsem nečekal a vpil jsem se do jeho rtů.. Myslím, že Billových polibků se nikdy nenabažím…
„Bille?? Co chceš k jídlu??“ křikl jsem na něj asi za hodinu z kuchyně.. Máma nebyla doma a jelikož brácha neumí udělat pomalu ani čaj, tak bylo „vaření“ na mě..
„Já nevim.“
„Bille!!“ Nesnáším odpověď, já nevím..
„Dobře, tak třeba objednej pizzu no.“ Tak s pizzou souhlasím.. Vyťukal jsem číslo naší oblíbené pizzerie a objednal jsem nám dvě pizzy..
„Za dvacet minut jsou tu,“ usmál jsem se na Billa a opřel jsem se o futro mezi dveřmi do obýváku..
„Dobře.. Hm, budeš tam takhle stát ještě dlouho??“ zasmál se mi a já se teda přemístil na pohovku vedle něj.. Celých dvacet minut jsme se dívali na televizi, ale já to nemohl vydržet.. Konečně je Bill „můj“ a já tu jen tak nečině sedím vedle něj a sleduju televizi.. Proto jsem ho občas jemně pohladil po stehně nebo po ruce, kterou měl celou dobu položenou vedle mě.. Jsem tak hrozně moc šťastný..
„Tome,“ drkl do mě Bill.. Trochu moc jsem se zamyslel nad krásnou jeho očí..
„Co??“ zeptal jsem se polekaně, protože jsem prostě zapomněl, že sedí vedle mě..
„Zvonek,“ mrkl na mě a já se teda neochotně zvedl a šel jsem otevřít.. Za chvíli jsem už položil krabice na stůl a chystal jsem se, že si hned jeden kousek vezmu, ale Bill mi chytil ruku..
„Co?!“
„A co pití??“
„Bille, tak snad se můžeš zvednout a dojít si tam,“ řekl jsem mu tónem, jakým se mluví na malé děti..
„Fajn,“ odsekl mi a uraženě odešel i se svojí pizzou do kuchyně.. Nemám rád tu jeho náladovost…
˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜
„,No tak Bille.. Omlouvám se ano??“ Zastavil jsem se u stolu v kuchyni.. Vlastně ani nevím, proč se omlouvám, když jsem nic neudělal.. Ale nechci, aby se na mě zlobil.. Ne teď..
„Hm.“ Dál mě ignoroval a v klidu si jedl..
„Bille…“ zašeptal jsem mu do ucha a jemně ho ze zadu objal.. Párkrát jsem ho políbil na krk a cítil jsem, jak se za mě Bill zapřel.. „Nezlob se,“ zašeptal jsem zase a lehce ho políbil na tvář.. Odezvou mi bylo, že se Bill otočil a upřeně se mi díval do očí.. Bože, má ty nejhezčí oči na celém širém světě.. Vydržel bych se do nich dívat celou věčnost.. Ani jeden z nás nic neříkal, ale Bill se ke mě natáhl a lehce mě políbil.. „Odpuštěno??“
„Odpuštěno,“ usmál se na mě a zase se začal věnovat jídlu..
„To jsem rád.. Hele, budu u sebe, jo??“ Jen m kývl, protože měl plnou pusu a já se teda s úsměvem vydal k sobě do pokoje…
Bylo mi docela horko, takže jsem si sundal triko a lehl jsem si na postel.. Potřeboval jsem si v hlavě urovnat to, co se mezi mnou a Billem děje.. Ještě jsem se natáhl pro iPod, zapl jsem Sammyho a mohl jsem klidně uvažovat.. I když vlastně nevím, nad čím chci uvažovat.. Všechno je tak jasné.. Já miluju Billa a on nejspíš mě.. Ale pořád nevím, jak to mezi námi je.. Jsme pár?? Bože, nic si snad nepřeju víc, než být s Billem pár…
Z mého polospánku, ve který se změnilo moje přemýšlení, mě probralo to, jak se zhoupla postel.. Než jsem stihl otevřít oči, ucítil jsem, že si na mě někdo sedl..
„Bille??“ zeptal jsem se nevěřícně a sledoval jsem bratra, který se nade mě zrovna skláněl.. „Ano??“ usmál se nevině a jemně mě políbil.. Dokonale mě tím odzbrojil, takže jsem ho na sebe rychle strhnul a začal jsem mu polibek oplácet…
„Proboha Bille,“ vzdychl jsem, když své polibky přesunul na krk.. Bylo to něco nádherného..
„Copak??“ šibalsky se usmál a zase mě políbil na rty.. Když jsem mu začal polibek oplácet, odtrhl se ode mě a zase mi zasypával krk polibky.. Nezbývalo mi nic jiného, než si tuhle dokonalost užívat.. A že jsem si jí vážně užíval.. Dlaněmi jsem přejížděl Billovi od stehen, přes zadek a boky až k tvářím, které jsem s neuvěřitelnou něžností hladil.. Bill si to možná ani neuvědomoval, ale svým počínáním ve mně probouzel neuvěřitelnou touhu, která se ve mně za ty měsíce nahromadila.. Ve chvíli, kdy jsem měl zase ruce na jeho zadku, jsem lehce zatlačil a Bill se mi otřel o rozkrok.. „Aaaa…“ Z úst se mi vydral slastný sten.. Asi to nebyl dobrý nápad.. Bill mě přestal líbat a opět si sedl…
„Copak??“ zeptal jsem se ho a taky jsem se vyhoupl do sedu, takže mi krásně seděl na klíně.. Ruce jsem mu proto omotal kolem boků, aby náhodou nespadl..
„Není špatný to, co děláme??“ zeptal se mě a vypadal tak nevině.. V duchu jsem se sám pro sebe usmál, navenek jsem si to nemohl dovolit, protože Bill to myslel vážně a jen těžko bych mu to vysvětloval..
„Chceš to, Bille??“ odpověděl jsem mu proti otázkou..
„Ano, ale…“
„Pak to špatné není,“ skočil jsem mu do řeči a zase jsem ho lehce políbil..
„Ale, já, no…“
„Bille, co se děje??“ zeptal jsem se ho teď už i já vážně a přestal jsem se věnovat jeho krku.. „Už to nebudeme moct vzít zpátky.“
„Chceš to snad brát zpátky??“
„Ne, ale ty bys mohl.“
„Nechci Bille, já rozhodně ne.“
„A ještě je tu jedna věc.“
„Jaká??“ Pohladil jsem ho po tváři, abych ho uklidnil.. Trochu se třásl..
„Já… tohle jsem ještě nikdy…“
„To ani já Bille.. Moje zkušenosti jsou v tomhle úplně zbytečné.. Tohle je pro nás pro oba nové, budeme to objevovat společně.“ Upřeně se mi podíval do očí, ze kterých jsem mohl číst jako z otevřené knihy.. Bál se, hodně se bál, ale zároveň byl odhodlaný.. Nahnul se ke mě a vášnivě mě políbil.. Teď to bude Bill, kdo bude udávat tempo…
˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜
„Bille…“ zasténal jsem, když už se příliš dlouho věnoval mému krku.. Bylo to nádherné, to ano, ale když se vám při tom lehce pohupoval na klíně, tak to byla smrtelná kombinace.. Bez jediného slova přesunul své polibky na mou hruď a dlaněmi přitom bloudil po celém mém těle.. Byl jsem už hodně vzrušený, ale nemohl jsem nic dělat, nechtěl jsem nic dělat.. Bál jsem se, že bych Billa vyděsil a to nechci.. „Bože, Bille,“ vydechl jsem, když se jazykem dotkl mého podbřišku.. Bylo to naprosto šílené, takhle mě ještě nikdo nevyhecoval..
„Tome??“
„Ano??“ zeptal jsem se jako ve snu a vzpomněl jsem si na to, co se mi kdysi zdálo u Andrease.. Rychle jsem otevřel oči, abych se ujistil, že tohle sen není…
„Bille,“ vydechl jsem s úlevou a lehce jsem ho políbil..
„Děje se něco??“
„Ano.. Já… nevím, jak dál.“ Trochu rozpačitě se usmál..
„Bille,“ zasmál jsem se a jediným pohybem jsem ho strhl pod sebe.. „Teď se budu snažit já.“ Ani neví, jak jsem rád, že se zasekl.. Konečně jsem někde mohl začít vybíjet své vzrušení a budu k tomu mít i povolení.. „Jen mi prosím řekni, jestli bude něco špatně,“ vydechl jsem ještě, než jsem mu přetáhl triko přes hlavu a hladově se přisál na jeho krk.. Chtěl jsem postupovat stejně jako on.. Vydráždit ho tak, jako on mě.. Ale měl jsem v plánu dotáhnout to do konce…
Rychle jsem jeho krk opustil a začal jsem ho líbat na hrudi.. Třásl se, bylo mu to příjemné.. Jazykem jsem mapoval celou jeho hruď a ve chvíli, kdy už jsem se blížil k jeho podbřišku, jsem ho zase začal líbat na rty.. Dlaní jsem mu zatím přejížděl po stehně a občas úmyslně zabloudil k jeho rozkroku.. Chtěl jsem, aby to chtěl on.. A povedlo se.. Když jsem se mu o napjatý rozkrok otřel po několikáté, chytil mi ruku a sám mi jí tam přidržel.. „Prosíím,“ zasténal a políbil mě.. Věděl jsem, že teď už můžu, takže jsem opustil jeho naprosto dokonalé rty, což nebylo lehké, a přesunul jsem se k jeho podbřišku.. Párkrát jsem ho tam lehce políbil a pak jsem si konečně začal pohrávat se sponou u jeho pásku.. Celou dobu mě povzbuzovaly Billovy steny…
autor: Dádinka
betaread: Janule
úúžasný, tak procítěný.. super 🙂