Bolí tě srdce? Vyléčím tě! 9.

„Tak Bille, dělej!! Máš už zpoždění!!“ křičím z chodby na bráchu, který se snaží vypadat pro mě hezky.. To ještě nepochopil, že mě se líbí pokaždé?? I kdyby na sobě neměl jediný kousíček make-upu.. I když, možná to není jen kvůli mě.. Jdeme totiž do kina, tak možná i kvůli těm lidem.. A Bill už má deset minut zpoždění, jestli si nepohne, tak to nestihnem a z filmu nebude zase nic.. „Tak Bille!!“ křiknu, ale hned nadskočím, protože mě k sobě něčí ruce přitáhnou..

„Nekřič, dyť už jsem tady,“ zašeptá mi Bill sladce do ucha a políbí mě na krk.. Zase pod jeho doteky taju.. V tuhle chvíli bych nejradši zůstal doma jen a jen s ním, ale než jsem to stihl navrhnout, pustil mě a pomalu vycházel ze dveří.. „Tak pojď,“ usměje se na mě a já teda neochotně vyjdu ze dveří.. Nenávidím, když chodíme mezi lidi, to se ho ani nemůžu dotýkat…

˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜

„Dvakrát na … Na co to vlastně jdeme??“ otočil jsem se na Billa a slečna za kasou začala nervózně přešlapovat..

„Hory mají oči,“ zahuhlal Bill zpoza krabice popcornu a já teda koupil lístky.. Ještě jsem se mile na tu slečnu usmál a zmizeli jsme, protože za náma už se tvořila velká fronta..

„Pojď, máme už jenom pět minut,“ upozornil jsem Billa a společně jsem se vydali do sálu.. Seděli jsme až nahoře, a skoro nikdo tam nebyl.. Ten film už se hraje hrozně dlouho a navíc je večer a ještě ke všemu je to dost hnusnej horor, takže… „Ale nebudeš se bát, že ne??“ zeptal jsem se ještě Billa, když jsme si sedli..

„Já?? Nikdy,“ usmál se na mě a lehce mi přejel rukou po stehně..

„Nech toho,“ zvýšil jsem na něj hlas a radši jsem se trochu odtáhl.. Ještě jsem se neuklidnil z toho, jak jsme ještě byli doma…

„Tome!!“ vykřikl Bill, až se po něm otočilo několik lidí..

„Klid,“ smál jsem se mu, ale vzápětí jsem se lekl i já.. Zrovna tam totiž upalovali toho tátu.. „Tome, to je hnusný,“ otočil se na mě Bill a hlavu mi zabořil do mikiny.. Vážně to bylo šílené, chudák ta holka..

„Billí,“ zašeptal jsem a lehce jsem ho hladil po vlasech..

„Tome, půjdeme domů??“ zažbleptal a pevně mě objal.. Nechtěl jsem, sice je to hnusný film, ale chtěl jsem ho dodívat..

„Já.. No..“

„Ale máš mě na svědomí,“ skočil mi do řeči a pevně se mě držel.. Je statečný, já bych se takhle asi neobětoval, kdybych se bál jako on…

˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜

„Tome?? Tome??“ Otočil jsem se na bok, ale nereagoval jsem.. „Tome prosím,“ zaznělo mi zoufale u ucha, takže jsem teda rozlepil oči..

„Bille…“

„Prosím, můžu k tobě??“ rychle a zoufale šeptal..

„Co??“

„Bojím se.“ Ehm, asi se fakt musí bát, protože jinak by neriskoval, že nás ráno máma uvidí spolu u mě v posteli.. Vždycky nás totiž chodí budit na oběd..

„Pojď,“ odtáhl jsem peřinu a Bill se ke mě hned přitulil..

„Už nikdy, nikdy mě neber na horor,“ zašeptal zase a políbil mě na krk, výš totiž nedosáhl.. „Já?? Ty si na to chtěl,“ začal jsem se bránit a asi to nebyl úplně dobrý nápad..

„No jasně, zase to hoď na mě třeba!! Já jsem tady ten mladší, tak mi máš takové nápady vymlouvat.“ Zřejmě už ho strach přešel, protože se vzepřel na rukách a bojovně mi hleděl do očí.. Tak moc mě tím provokoval…

„Takže já tady platím za toho staršího??“ zeptal jsem se a taky jsem se přetočil, abych na něj lépe viděl..

„Jo.“

„Fajn, takže jako starší ti teď říkám, zavři pusu, lehni si a spi, protože já sem fakt utahanej.“ Asi jsem ho překvapil, protože vykulil oči a bradu neměl div u kolen..

„To jako fakt??“ zeptal se mě značně zklamaně..

„Nooo…“

„Nooo??“

„Ne, neblázni,“ usmál jsem se na něj a hned jsem ho políbil.. Začal mi polibek lehce oplácet a za chvíli si už na mě celou svou váhou lehal a hladil mě snad všude, kam jeho mrštné prstíky dosáhly…

„Kluci??“ zalapala máma po dechu.. Bylo už ráno, no teda spíš poledne, a Bill mi ležel na břiše a spokojeně chrupkal.. Já se probíral jeho vlasama a měl jsem při tom zavřené oči.. Dělal jsem to spíš podvědomě, protože jsem ještě tak trochu dřímal.. Ale když jsem slyšel mámu, byl jsem okamžitě vzhůru..

„Ma-mami??“ zeptal jsem se potichu a opatrně, abych Billa nevzbudil, jsem se zvedl a podíval se na ní..

„Co to je, Tome??“

„No, Bill se v noci bál a tak…“

„A proto se ti válí po břiše a ty ho hladíš?!“ nevěřila a pomalu začínala křičet.. Nevím proč, dyť to není zas až tak divné, je to moje dvojče..

„Nekřič ať ho nevzbudíš.. A prostě se to v noci nějak překombinovalo a já si myslel, že je to… no… nějaká holka,“ dodal jsem honem, ale hrozně se mi to příčilo.. Už skoro rok pro mě žádná holka neexistuje..

„Tome, říkáš mi pravdu, že ano??“

„Ano, co si o nás myslíš?!“

„Nic, jen, vypadalo to divně.. No, nebudeme to řešit.. Vzbuď ho a pojďte na oběd,“ otočila se a vyšla z pokoje.. Jsem rád, že mi to uvěřila, ale teda, nesmí už se to opakovat.. A taky jsem rád, že nechala buzení Billa na mě…

„Billí, broučku,“ zašeptal jsem mu do ucha a lehce ho políbil na nos.. Trochu se zavrtěl, ale neprobíral se.. „Bille,“ zašeptal jsem znova a tentokrát jsem přidal i pohlazení.. Zase se jenom zavrtěl, ale přes tvář mu přeletěl slabý úsměv.. Ten syčák.. „Bille, lásko, vstávat.“ Hrál jsem tu jeho hru, protože dotýkat se ho mi přináší neuvěřitelné uspokojení..

„Já ale nechci,“ zašeptal a přetočil se ke mně čelem..

„Musíš, už je oběd.. Tak vstávej,“ chtěl jsem se zvednout, ale chytil mě za krkem a stáhl zpátky k sobě..

„Co dostanu za to, když vstanu??“

„Co jen budeš chtít,“ usmál jsem se a Bill mě políbil..

„Tak jo, to si budu pamatovat.“ Konečně otevřel oči a nádherně se na mě usmál.. „A co je vůbec k obědu??“ zeptal se, jako by se před malou chvílí nic nestalo..

„Nevim,“ odpověděl jsem mu stručně a lehl jsem si vedle něj.. „Ale pokud mám vstávat já, tak musíš taky.“

„Ale ty si dostal pusu,“ odpověděl jsem mu provokativně a zachumlal jsem se do peřiny.. Věděl jsem, že Bill udělá to samé, co já…

˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜

„Co máte dneska v plánu??“ zeptala se nás máma a na talíř nám dávala palačinky.. Je sobota, takže máme sladký oběd.. „Nooo, dneska bude Bill něco plnit,“ usmál jsem se nevině a mrkl jsem na brášku..

„Plnit?? A co??“

„No, vsadili jsme se, že když budu mít jen dvě trojky, tak udělá cokoliv budu chtít.“

„Tome!!“ vykřikla najednou máma a já se hrozně lekl.. Celou dobu jsem totiž pohledem propaloval Billa, bál se..

„Co??“ zeptal jsem se ublíženě..

„To nemyslíš vážně!! Vím, jak dopadají ty vaše sázky!!“

„Ale klid mami, tohle nebude nic hrozného a navíc, Bill to bude sám chtít,“ usmál jsem se zase a s chutí jsem se zakousl do jedné palačinky.. Máma měla ještě pár námitek, ale nakonec to vzdala a Bill se snažil pohledem ze mě dostat, o co jde…

„Nepudem si zahrát??“ zeptal jsem se Billa a ukázal jsem ke dveřím od sklepa.. Už strašně dlouho jsme spolu nehráli.. Vlastně od doby, co byl Bill se Sarah..

„Ale vždyť si říkal…“

„Neřeš co sem říkal.. Tak pudem??“

„Hm, tak jo,“ usmál se nakonec a zamířil do sklepa.. Já šel hned za ním a kochal jsem se pohledem na něj.. Zavřeli jsme se dole a já ho hned políbil..

„Tome, chtěl si hrát ne??“ zeptal se vesele Bill a přitáhl si mě za triko..

„Chtěl, ale políbit tě jsem taky chtěl… Tak poJď,“ odtáhl jsem se od něj nakonec a vzal jsem do ruky kytaru.. Vážně už mi to začínalo chybět.. A taky kromě toho, že jsem si to chtěl oživit, jsem potřeboval dostat Billa do správné nálady…

autor: Dádinka
betaread: Janule