Náš osud 8.

Moje srdce zaplesalo radostí! Rychle jsem našel jeho jazyk a začal ho s vášní líbat. Chtěl jsem jeho piercring cítit všude, v každém koutku svých úst. Opět jsem vzal do dlaní jeho zadeček. Tohle místo mě na něm odjakživa přitahovalo nejvíc. Pomalu jsem ho nadzvedl, posadil na stůl a postavil se mezi jeho nohy. Nyní jsem sjel na jeho krk. Bill mi opatrně sundal kšiltovku, která po mých dredech s lehkostí sklouzla. Začal mě laskat do vlasů.
Takovéhle něžnosti… ne že by nebyly příjemné, ale zbytečně to zpomalovaly. Moje prsty nedočkavě zabloudily pod jeho tričko
„Miláčku…!“ zasténal Bill a já dál hladil jeho bříško a postupoval jsem čím dál níž…
Když už jsem byl u jeho pásku, ucítil jsem jeho dlaně na tvářích. Bill mi opatrně vyzdvihl hlavu do úrovně svého obličeje… a pak mi dal překrásný motýlí polibek! V tom okamžiku to byl přímo výbuch emocí! Jeho hbitý jazyk kmital sem a tam a stříbrná kulička uprostřed se letmo dotýkala všech části mých dychtivých úst!
Opět jsem cítil, jak mě jeho láska intenzivně naplňuje. Jak si teď probíjí cestu přímo k mému srdíčku. Kousíček jsem se od něj odtáhl.
„Kde ses tohle naučil?“ zíral jsem na něj překvapeně.
„Tajemství.“ Usmál se nádherně a jazykem se vydal na můj krk. Zahrnoval ho nesčetnými láskyplnými polibky, ale já už to potřeboval urychlit a přetáhl jsem mu tričko přes hlavu.
Jakmile přistálo na zemi, Bill už mi stahoval i to moje. A v dalším okamžiku už se také vznášelo vzduchem k podlaze. Chytil jsem Billa pod zadečkem a prudce si jeho rozkrok přitlačil k sobě.
„Ach!“ Bill hlasitě vzdychnul a křečovitě se prohnul v zádech. „Heh… to se mu líbí,“ usmál jsem se pod fousy.
Začal jsem s ním opatrně pohupovat a jeho tělo silně třel o to moje, hlavně tu dolní polovinu XD!
„Tomi… Tomíčku!“ Bill lapal po dechu. „Tohle… Ach!… tohle mě zabije…!“ vzdychnul nahlas a jeho ruce se míhaly po mé hrudi.
„Nech toho… á…. nech prosím…!“
Bráška nebyl schopný slova a dál zhluboka oddychoval. Ale já si ho vychutnával, to jeho vzrušení… ta bezmoc, strašně mě to rajcovalo!
„Tomíčku… ach, prosím n-…úh … ne tak rychle,“ prosil už skoro zoufale. Posadil jsem ho tedy zpátky na stůl.
„Co je? Jdu na tebe moc rychle?“ ptám se starostlivě.
„Jo…! Teda ne! Já nevím… Nevím!“
„Víš co, Bille?“ pohladil jsem ho po vlasech. „Tak si posluž!“
„Co?“ koukal na mě vyjeveně.
„No posluž si.“ S tichým klapnutím jsem si rozepnul pásek u kalhot.
„Vážně…?“
„Jo,“ řekl jsem lhostejně.
„Tos neměl říkat.“ V Billovích očích přeskočila ďábelská jiskřička!
Klekne si přede mě a stáhne mi kalhoty i s boxerkama! No já nestačím zírat. Pohladí mi rozkrok a hrubě mě přitlačí na stůl. Vzal mi ho do ruky.
No teď vážně koukám jak puk! Buďto už měl někdy něco s chlapem, o čemž dost pochybuju, nebo si to sám dělá tak často, že už v tom má dokonalý cvik:)!
Stačí pár pohybů a už se mi podlamují kolena. Bill mihotavě krouží prsty po celé jeho délce. Tyhle doteky už nedokážu dál snášet bez odezvy. Dech se mi prudce zrychluje. Najednou vidím, jak se ke mně přibližují Billova ústa. Tak moc chci, aby si ho vzal! Je celý jeho! Ať s ním udělá cokoliv, pro mě to bude nezapomenutelný prožitek! Jenže místo toho Bill začal polibky zasypávat můj podbřišek. Tohle místo, jak jsem za okamžik silně pocítil, je hodně citlivé na dotek, natož ještě ten jeho vlhký jazyk, vražedná kombinace!
„Billé…! Tam né,“ žadonil jsem, ale on si mě vychutnával jako před chvílí já jeho. Vracel mi to i s úrokama. Po pár sekundách už jsem to nevydržel v sobě dál dusit a začal hlasitě vzdychat.
„Billé…“ zasténal jsem, „prosím… ách… vezmi si ho už konečně…!“
Bill se tedy pomalu posunul níž. A rty konečně obemknul jeho špičku! Jenže já mu ho chci dát celého! Prostě jsem to nevydržel a přimáčknul jsem mu prudce hlavu mezi moje nohy. Bill sebou začal házet.
„Co blbneš, chceš mě udusit?!“
„Promiň…“ omlouval jsem se provinile.
„Já-já se už nemoh udržet. Bille, strašně mě dostáváš! Seš úžasnej!“ pochválil jsem ho.
„Dík,“ neodolatelně se usmál.
„Pojď blíž, ty můj ďáblíku.“ Chytil jsem ho kolem boků a přitáhl si ho zády k sobě. Mezitím co jsem rukama vyhledal jeho pásek, věnoval jsem mu dlouhé polibky na rameno. Když jsem z něho opatrně stahoval kalhoty, začal se celý chvět. Sjel jsem rukama na jeho stehna a přimáčkl si jeho zadeček, teď už jen v boxerkách, na svůj rozkrok a třel se o něj. Bráška začal slastně sténat.
„Tome… už to za chvíli přijde… viď?“ promlouval mezi vzdechy tichounce.
„Nejspíš jo,“ šeptal jsem mu do ouška a dál hladil jeho stehna a boky.
„Tome… bojím se…“ potichu dál vzdychal Bill a zadečkem se pořád pohupoval v mém klíně.
„Čehopak?“ pomalu jsem zajížděl konečky prstů pod jeho boxerky.
„Bolí to…?“
„Musíš se uvolnit a hlavně…“ otočil jsem ho čelem k sobě, „…hlavně mi musíš důvěřovat.“
„Ach Tome!“ Billovy ruce se mi obemknuly kolem krku a na rameni mě zašimraly jeho havraní vlasy. „Když já nevím, jestli… tu důvěru mám.“
„Máš ji, Bille! Určitě ji máš, jen ji musíš najít.“
Připadal jsem si jak v romantickém filmu. Naše těla se pomalu pohupovala do rytmu tlukotu našich srdcí a naše rozpálená kůže se o sebe dychtivě otírala.
„Bille, když mi to dovolíš, bude se ti to moc líbit… uvidíš,“ pohladil jsem ho po tváři. „Stačí, když se uvolníš a budeš chtít a půjde to samo.“
Najednou jsem ucítil jeho ruce, jak mi vedou dlaně k jeho zadečku. Párkrát jsem ho něžně pohladil a pomalu z něj začal stahovat boxerky. Naposledy jsem ho vášnivě políbil a zašeptal:
„Neměj strach, užiješ si to!“
Bill se jen pousmál a pomalu se ke mně začal otáčet zády. Přinutil jsem ho předklonit se a opřít o stůl. Zhluboka vydechl… „Můžeš…“
Roztáhl jsem prsty mírně jeho zadeček a velmi opatrně do něj vniknul!
„Kristepane…!“ vydechl prudce Bill a obličej přirazil k desce stolu.
Ach! Já byl konečně ve svém živlu! Už jsem tolik potřeboval zasunout! Začal jsem se pomalu pohupovat a zaplavovaly mě vlny překrásných pocitů. Po chvíli jsem ucítil Billa, jak začal zdrženlivě přirážet. Proto jsem ještě víc přidal na tempu! Bill křečovitě zarýval nehty do dřevěné desky stolu.
„Ach Tomi! Zlatíčko…!“ ozývaly se hlasité vzdechy. Už jsem pomalu cítil, jak to ve mně vře. Můj adrenalin se vyšplhal na maximum!
„Bille, vydrž už… už…!“ lapal jsem po dechu a z mého čela stékaly krůpěje potu. „Ách!“
Billův zadeček zalila bílá tekutina. Vyčerpaně jsem dopadl na stůl vedle něj a zajel mu prsty do vlasů. „Moc ti děkuju, bráško…“
Bill a námahou nadzvedl hlavu a já spatřil jeho usměvavou tvář, ovšem plnou černých slziček!

autor: Pawlinka
betaread: Michelle M.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics