,,Asi si půjdu už lehnout, nějak mě pálí oči…“ zalhal jsem. Jenom nemůžu za to, že… že nemůžeš být v jeho blízkosti, protože jeho tělo pořád tvoje oči hypnotizuje? Tome, probuď se…
,,Dobře… ale nevypadáš na to, že by tě pálily, vždycky chodíš spát nad ránem. Teď je teprve 23:08…“ No dobře, má pravdu, co si hodláš vymyslet teď…? On tě zná. Svému dvojčeti prostě lhát nedokážeš. Čte ti myšlenky, co když ti přečte i tuhle…?
,,No… raději si půjdu lehnout…“ vzal jsem hrnek od čaje a uklidil ho do myčky na nádobí… ,,To… to mi nedáš ani pusu na dobrou noc…?“ Jo, na tohle jsi přesně čekal, až mu budeš zase moci ukazovat, jak důležitý pro tebe je…
Beze slova jsem se otočil a namířil si to mezi obývák a kuchyni, Bill totiž stál ve dveřích… Jaké je tvé přání? Pusinka, něžný polibek nebo žhavé hraní našich jazyků? Tome uklidni se, na co to myslíš?!!
S úsměvem na líci jsem ho pohladil po tváři a naklonil jsem se k němu… zpozoroval jsem také lehké naklonění z jeho strany a potom spojení našich rtů. Zamotala se mi hlava. Co se to s tebou děje, Tome…? Myslíš si, že by se ti bránil, kdyby sis zkusil něco víc, co? Ne, nebránil by se, ty sám to víš…
,,Nechceš dneska spát u mě…?“ zeptal jsem se. Bylo mi hloupě… Co když odmítne? Byl bys zklamaný z toho, že nemůžeš pozorovat jeho tělo…?
,,No… rád…“ vždycky mě dokázal podržet nad hladinou…
,,Dobře. Dojdu teda připravit postel… pak… asi se půjdu vysprchovat… Když tak na mě počkej u mě v pokoji, pokud budeš dříve hotový…“ Budeš se schválně loudat, abys tam nebyl první, mám pravdu? Víš, že chystá nějaké překvapení, neřekl ti o něm, chceš být překvapený…
Peřiny jsem nepřevlékal z toho důvodu, že je mám teprve druhý den nové. Byly stále čisté a čerstvě voňavé i když. Bill říká, že moje peřiny nikdy nevoněly po květinové aviváži, kterou používala mamka, aby se nám dobře spalo, říkal, že moje peřiny vždycky voněly vůní mého těla. Že jsem vždycky tak krásně voněl, i když já jsem na sobě nikdy nic necítil. Vzal jsem si čistý bledě modrý župánek a namířil si to do koupelny. Konec konců, mému tělu horká sprcha celý den chyběla.
—-
Tak, už se jen utřít, namazat si tělo tělovým mlékem, vyčistit si zuby a pleť, vzít si župan a můžeš vyrazit… A proč jsi vlastně tak pečlivý? Myslíš si, že se něco stane? Co když ne, co když o tebe přestane jevit zájem…? Trvalo mi to asi 15 minut, než jsem to všechno udělal, podle každodenní osnovy. Potom jsem otevřel dveře a po dlouhé chodbě druhého patra jsem se vydal do její půli, do mého pokoje. Slyšel jsem odtamtud nějaké zvuky, takže je jisté, že Bill už tam je.
Potichu jsem vešel do mého pokoje…
,,Tak už jsi tady,“ zajásal Bill. Na nočním stolku byla mistička jahod s rozšlehanou smetanou. Věděl, že tohle miluju. Koukal jsem nejdříve na noční stolek a pak jsem se na něj koukl s otázkou na jazyku.
,,Něco se slaví, nebo se něco chystá..?“ …
,,Myslel jsem, že bychom si mohli udělat hezký večer…“ teprve teď jsem si všiml, co má na sobě. Moje tričko, které jsem mu zhruba před měsícem dal a jenom boxerky. Dost na tom, že já jsem pod tím županem neměl nic, když opomenu trenky.
,,Jasně… proč ne…?“ řekl jsem a pustil jsem příjemnou tichou a pomalou hudbu, která se do téhle atmosféry perfektně hodila. Kde jsou ty časy, kdy jste vedle sebe usínali a přitom místo písní poslouchali pohádku, která se jako paprsky zapadajícího slunce vrývaly do vašich myslí…? zhasnul jsem tlumené světlo mojí noční lampičky a nechal jsem pouze měsíční paprsky drze dopadat přes okno do mého pokoje. Proč jste jako jeden? Proč přesně víte, co chce ten druhý dělat…? Jak jinak by tohle Bill uhodl… hmm? Vzal jednu z orosených jahod a namočil ji do husté šlehačky. Beze slova mi ji přiložil k pusince a já jí s chutí snědl… Jste jako ve filmu. Zamilovaný pár…
,,Tady ti zbyla smetana…“ šeptl a koukl se do koutku mého rtu.. Vážně? Já bych řekl, že tam žádná není, že jenom chce, aby ti mohl slíbat pokožku… nebo ti jí hloupě setře a ukáže ti jí, abys mu věřil…? Neodvážil jsem se ke slovu, jenom jsem se na něj koukal… nemusel se moc naklánět, byli jsme u sebe blízko. Jazýčkem vklouzl do koutku mého rtu, nebojím se říct, že jeho jazyk se dotkl toho mého… přivřel jsem oči. Začal mi ten koutek slíbávat… Sám víš, že se neudržíš…nepřestával… pohladil jsem ho po studených prstech a trošku se otřásl, na těle mi vyběhla husí kůže… co mám dělat teď…?
autor: Ivetka
betaread: Janule
