T.A.B.u 9.

(Andreas)

Sklopil pohled k zemi, jeho tvář se znovu začervenala a černé řasy zavřených očí vytvářely něžňoučké obloučky lásky.
Vydechl jsem očarováním a konečně Billa povalil na žíněnku. Už jsem nemohl déle čekat a na něm bylo vidět, že on také ne. Prostě to musíme udělat tady a hned, stejně tu už nikdo není.

„Aahh…“ vydechl Bill a nedočkavostí mu až přeskakoval hlas.

„Bille…“ zašeptal jsem a konečně – konečně se vpil do jeho rtů, jako se smrtelně žíznivý noří do vodou naplněné studny.
Mým tělem se rozlévalo teplo, obrovská vlna adrenalinového vzrušení… Bylo to tak riskantní, až…

„Ach…! Ehh…“ ozvalo se najednou ode dveří, až jsme s Billem vyděšeně nadskočili, že by se v nás krve nedořezal…
Cítil jsem, jak Billovo srdce prudce buší, když jsme pohlédli ke dveřím a tam naštěstí i naneštěstí nestál nikdo jiný, než jeho identické dvojče.

„Jáá… se omlouvám…“ zamumlal Tom a byl naprosto rudý.

„V pohodě…“ špitl plaše Bill s narůžovělými tvářemi.

„Já… mám na vás počkat dole?“
Stálo mě to velice mnoho přemáhání, ale… Když jsem si představil, jak by se to Billovi líbilo… Nee, nee, nemůžu přistoupit na takovou zvrhlost! Hodil jsem po očku po Billovi s mírně provinilým výrazem a… Nemohl jsem jinak.

„Ne. Mám lepší nápad…“ usmál jsem se ďábelsky a během několika sekund už jsme seděli na žíněnkách všichni tři a čelili trapné chvíli ticha.

„Mám… začít?“ ozval se konečně Bill – konec konců, byl to on, kdo už něco podobného zkoušel s oběma z nás…

Začal mnou. Přejel mi prstem po tváři, až jsem ze sebe vydal jemný sten – tak něžné dotyky vám nemůže poskytnout nikdo na světě… Jen můj Bill.
Naklonil se, přitáhl si mou hlavu k sobě a jeho jazyk začal pracovat.
Přejel mi jím po spodních rtech, a následně si už nedočkavě prorazil cestu až dovnitř. Hrál jsem si se svou kovovou hračkou, jako vždycky, když jsme se líbali a ani jsem nepostřehl, jak si Tom vedle nás nervózně poposedává.
Bill však byl ke svému dvojčeti poněkud vnímavější, vzal ho kolem krku, přitáhl blíž k nám a poté se začalo dít něco, co jsem myslel, že v životě nezažiju – líbání ve třech.
Bill líbal chvilku Toma, chvilku mě a my se dychtivě dožadovali každého dalšího polibku. Zřejmě jsem měl už v puse smíšenost Kaulitzovských buněk a po této zkušenosti, řekl bych, bych jim mohl dělat trojče…

Svalili jsme se na měkoučké molitany, váleli se po sobě, vyměňovali si doteky a sliny a já přestal přemýšlet. Musel bych se zbláznit.
Tak trochu jsme se prali, převalovali se přes sebe a přitom se nenápadně snažili jakoukoliv částí těla přitlačit na rozkroky těch ostatních – byl to dobrý trénink na reflexy, protože jakmile tohle někdo udělal vám, okamžitě jste museli řvát. V Billově případu sténat, vydává takové… velice zvláštní vrnivé zvuky, pokud jde o předehru. Opravdového řevu se člověk dočká až přímo u akce… Ale zato pořádného.
Začal mi vyhrnovat lem trička, což se Tomovi zjevně nelíbilo a tak mu začal nemotorně rozepínat knoflíčky u košile – zezadu.

Všechno bylo provoněné našimi deodoranty, Billovým parfémem a hlavně vášní.
Po pár minutách jsme se zase na chvíli zastavili a chvilku vsedě vydýchávali – tenhle uspokojovací maraton byl velice vyčerpávající.

„Co kdybys nám předvedl menší striptýz, Bille?“ nadhodil jsem. Jak říkám – já už se neobtěžoval s přemýšlením.

„Jo, a mohl bys přitom na sobě kroužit takovejma těma obručema! Támhle jsou, podám ti je!“ chytnul se mého nápadu Tom.
Bill kupodivu nesouhlasil a dalších několik minut jsme strávili tím, že jsme se dohadovali, k jakým účelům by se vybavení tělocvičny nejvíc hodilo…

(Bill)

„Hmm, mám nápad…“ usmíval se Tom záhadně.

„Jakej?“ vyhrkli jsme s Andym nastejno.

„Perverzní,“ odvětil a olízl si rty.

„Víš, jinej bychom od tebe ani nečekali…“ pokrčil jsem rameny a s úsměvem čekal, co z něj vyleze.

„Být tebou, moc bych se neculil, brouku, bude se to týkat tebe,“ Tom slastně zamrkal a zřejmě si už představoval… nevím co, ale vypadalo to úchylně.

„Že mě to ani nepřekvapuje… A víš, že mi ani nevadí, být obětí tvých perverzních nápadů? Tak spusť!“ vybídl jsem ho se smíchem a svalil se zpátky na tu nejměkčí žíněnku.

„Tak hele, takhle si tě hezky vyzvednu tady do těch cvičících kruhů, jednu nožku strčíš do jednoho, druhou do druhýho, čímž se ti ty končetiny nádherně roztáhnou a bráška si pohraje…“ vykládal a oči mu uličnicky jiskřily.
Vyprskl jsem smíchy – „Tos nemyslel vážně, že ne?“

„Jo, ještě bys mi zmrzačil mýho kluka!“ přidal se na mou stranu Andreas, který se však narozdíl ode mně tvářil zcela vážně.

„No to jsem si mohl myslet, že nebudete souhlasit… Ale bylo by to… mmm…“ zasnil se Tom a já se přímo musel červenat, když jsem si uvědomil, že to, co si právě představuje, jsou moje roztažené nohy.
Celá tahle situace byla naprosto absurdní – já, můj nejlepší kámoš a moje dvojče, provozujeme sex ve třech, no to zní vážně uboze… Jako bychom se nezmohli na opravdový holky…
Rozhodně – po tomhle zážitku už pro mě, myslím, bude už všechno nuda.

„Ty, Bille, ale víš, co bys mohl?“ strčil do mě zase Andreas se zasněným výrazem a to už bylo moc.

„Co pořád já? Proč ne taky vy dva?“ pravé obočí mi vystřelilo nahoru, až se ztratilo kdesi v mých havraních vlasech.

„Víš Bille, ty jsi totiž tak sexy…“ ušklíbl se Tom a já mohl jen hádat, do jaké míry to myslel vážně.

„Jo, máš z nás nejhezčí postavu…“ přidal se Andy ‚přesvědčivě‘.
To už jsem se musel smát nahlas.

„Jasně, já, bez jedinýho svalu, připadám si tak neodolatelně sexy, no to vám povim…“ smál jsem se a to už jsme se po žíněnkách váleli všichni tři, a sice nejenom po žíněnkách, nýbrž i sami po sobě.

„A taky z nás nejvíc vypadáš jako holka!“ připojil Tom další pádný argument a tím už mě vážně naštval. Vyhoupl jsem se mu na hruď a zadíval se mu hluboko do očí.

„Tak za tohle…“ otřel jsem se pánví o jeho rozkrok, až mu uniklo tiché zasténání.

„…tě čeká trest…“ sykl jsem výhružně a mohl jsem sledovat otazník, jež se zračil v bratrových rozšířených zorničkách.

„Ukousnu ti jazyk!“ zahrozil jsem tiše a vpil se do jeho sametových rtů.
Cítil jsem, jak mi polibky horlivě oplácí a jeho dlaně se mi přesouvají ze stehen na zadek a zase obráceně.
Nebyla to ani minuta, když se na nás s žárlivým výrazem převalil Andreas a žádostivě si mě přitáhl za pas.
Sykl jsem bolestí, jelikož Andreasovým rychlým útokem, jsem byl nucen jazykem opustit Tomova ústa, avšak můj piercing tam zůstal. Tom ho svíral mezi zuby a až když se mi draly do očí slzy, se vzpamatoval a stisk čelistí povolil.

„Andy, no tak, dneska tu jsme tři, holt se s tím smiř, že dneska nejsem jenom já… Je tu i Tom!“ pokynul jsem hlavou k bratrovi, bezprostředně po tom, co jsem se vymanil z Andreasova pevného sevření.

„Ehm, my… dva… Ehh…“ zjevně jsem Andrease přivedl do rozpaků. Jeho tváře získaly růžový nádech a on si přepečlivě poupravil své jasně plavé kadeře.

„A proč ne? Copak se ti můj sexy bráška nelíbí?“ zamrkal jsem svůdně a bez okolků strčil do onoho svého atraktivního dvojčete.
Tom to nečekal, lépe řečeno nás do té chvíle s poněkud tupým výrazem pozoroval a já pochyboval, že věděl, o čem to mluvíme, přelétl přes mé dlouhé natažené nohy na Andrease a celý tento manévr skončil velice povedenou scenérií – Tom ležel přímo na Andym, nosy se skoro dotýkali a vyděšeně si zírali do očí.
Ač se velice divím, nepocítil jsem ani záchvěv žárlivosti, na to jsem byl tím děním před sebou moc unešený…

(Andreas)

Měl jsem pocit, že mě ta čokoláda pohltí, že na mě padá, valí se ze shora, odkud na mě zíraly ty dvě vyplašené oči.
Ne, to nejde, tohle není můj Bill, s jeho bratrem já prostě nemůžu!
Kousl jsem se do rtu; jeho pohled mě naprosto odzbrojoval. Jako by mě jím svlíkal a zároveň mi v těch bezedných očích chtěl dát najevo, že se nemám čeho bát, nemám mít strach…
Ve zlomku okamžiku, kdy jsem se rozhodl k dalšímu postupu, se v jeho hlavě zřejmě odehrálo to samé.
Vyšli jsme si jazyky vstříc a já se pokoušel nemyslet na své zlatíčko Billa, který podle všeho seděl kousek od nás a se zármutkem nás pozoroval.
To jsem si tedy alespoň myslel, ale stejně jsem nakonec nebyl s to uvažovat nad něčím jiným, než nad polibky svého nejlepšího kámoše, bratra mého kluka… Jsem tak odporný…

autor: Ketty, *Nicky*
betaread: Janule