Tom se konečně odhodlal pohnout, nadzvedl svoji přikrývku a hlavou naznačil, aby si Bill vedle něj lehl. Bill neváhal ani minutu a už ležel vedle Toma, ale jakmile Bill ucítil Tomovu ruku na svém boku, polekaně sebou škubnul a vystrašeně se podíval na Toma. „Bille… já… neudělám nic co nebudeš chtít, to co se stalo, to… prostě to jsem nechtěl.“ Tom se omluvně koukal Billovi do stále vyděšených očí, Bill se ani nehnul
„No tak, Bille, proboha, snad se mě nebudeš bát…?“ Bill se na posteli posadil a zády se opřel o stěnu.
„Nechápeš to…? Není to zas tak dlouho co… co si… co sis mě vzal… ehm – násilím!“ Tom vykulil oči.
,,Bille!!! Přece ze mě nebudeš dělat nějakého násilníka! Chápu, že tě to hodně sebralo a je mi líto, že kvůli mně jsi musel trpět, ale když jsi teď tady, v mojí posteli, a přišel jsi sám, tak ti to třeba zas tolik nevadilo!“
Posledních několik slov řekl Tom s ironickým podtónem, který Bill nepřeslechl, zareagoval velice pohotově.
„Nechápu, proč se ke mně zase takhle chováš, myslíš si, že se mi to líbilo? Myslíš si, že se mi líbilo, když si na mě sahal a já to nechtěl?!“ Tom se opět ironicky ušklíbl.
„No, v některých momentech nevypadalo, že by jsi nějak extra trpěl.“ Přiblížil hlavu k Billovi a začal ho jemně líbat na krku. „Miluju tě, Bille! Chci tě a teď, když jsi tady u mě, jsi nádherný, dokonalý. Miluji tě, zbožňuji tě!! Prosím, opětuj moje city! Prosím!“
Všechna tahle slůvka Tom špital, když Billovi vytvářel na krku zarudlé flíčky a začal Billa pomalu pokládat na postel. Rukou zajel pod tričko, rovnou mu ho přetáhl přes hlavu a pustil se do jeho svalnatého dokonalého těla, které nemělo jedinou chybičku. Bill byl prostě dokonalý!
————————————————-
„Cože…?! No Bille, je vidět, že jsi to psal ty… Vždyť, vždyť ty přímo v hrdlo lžeš… Dokonalé tělo, bez chybičky…“
Bill seděl na židli za PC. Tom se jednou rukou opíral o stůl a druhou o židli, byl skloněn nad Billem a sledoval monitor.
„Hele… je to přece fan fiction, ne…? Může tam být co chce. Kdybych tam napsal, že Tom byl vždy Billův sluha, taky by se nic nestalo!“
To už ale Bill schytal ránu polštářem, který ležel poblíž na pohovce.
„No, tak jo, jsou to vymyšlený příběhy, ale píšeme to oba, takže to hezky přepíšeš – no šup!“
Bill se na své dvojče podíval s odhodláním v očích.
„Ne! Nic se přepisovat nebude! Holt se smiř s tím, že tady v té ffce jsem dokonalost sama… No, vlastně jsem takový i ve skutečnosti, skoro.“ Bill se potutelně usmíval, zato Tom se naprosto kochal bratrovou fantazií.
„No, nevím jestli bychom to měli brát tak vážně. Ale Bille… ehm, no, je to už 4.díl a řekli jsme si, že jen tak zablbneme a budeme psát blbosti, ale když se na ten příběh podíváš, tak… tak je to přece podobný tomu, co píšou ty holky na tom blogu. Je to prostě příběh – twincestní, o nás dvou. Brali jsme to jako srandu, nepřijde ti, že jsme se do toho až moc zažrali?“
Bill se zamyšleně podíval na bratra, který ležel na posteli a zkoumal strop.
„Hm… No, já nevim, ale vlastně máš pravdu. Neřešil bych to tak, prostě jsme si přečetli pár povídek no a tak zkusili si taky jednu napsat. Oh bože, co je na tom?“ řekl Bill celkem v klidu, ale Tom striktně zareagoval: „Ne, počkej… Nejsou to obyčejný povídky…
Jsou to prostě příběhy.“
Bill se zvedl a přešel k oknu chvíli zadumaně pozoroval chodník, po kterém právě šla jakási stará paní. Po chvilce promluvil: „Vůbec nechápu, proč si to začal tak řešit. Když si přečteš první díl, tak si vezmi co jsme tam napsali. Já nevím, třeba jsme podvědomě chtěli, aby to byla prostě takováhle povídka a ne jenom sranda. Ne blbost, kterou bychom stvořili v záchvatu puberty a pro pobavení. Já nevím jak tebe, ale mě to začíná celkem bavit. Přestaň to tak zkoumat! Je to jen povídka!“ (Zde ještě Bill netušil, jak moc se mýlil…)
„Jo, to máš asi pravdu… Nevím proč sem to začal najednou tak řešit… No nic, jdu si dát něco k jídlu, chceš taky?“
Bill se na bratra ani nepodíval, hnedka zasedl k PC a letmo odpověděl: „Ne, nic nechci, dík, ještě něco napíšu.“
Tom jenom zakroutil hlavou a odešel z pokoje. Bill se s chutí pustil dál do povídky, kterou společně s Tomem nazvali ´Touha…twincest´ Ani nevěděli, proč zrovna toto. Bill chtěl v názvu slovíčko touha, Tom tam chtěl slovo, které bude povídku vystihovat, čili twincest.
—————————————————-
Jakmile byl Bill bez trička, Tom se svými hebkými rty přisál na jeho rozpálenou kůži a jazykem označil snad každé místo na Billově těle. Bill jen bezmocně ležel a nechal se unášet tím nádherným pocitem, který mu Tom způsoboval svými velmi dobře mířenými polibky a dotyky.
Jakmile Tom opět vyhledal jeho náruživé rty, které byly pootevřeny, aby nebránily slastným vzdechům, kterým se Bill neubránil, začal pomaličku stahovat Billovi kraťasy, které měl na spaní. Bill sebou trochu cuknul. „Ššššš…“ Tom naznačil bráškovi, ať se nebojí.
Když už bylo všechno dole, Tom ležel na Billovi a upřeně mu hleděl do očí, pro něj nekrásnějších očích na světě. Tom se v nich ztrácel, utápěl a nic ho nemohlo vysvobodit z těchto pout nekonečné touhy.
Tom se více sklonil k Billovu naprosto dokonalém tělu…
——————————————————-
„Hm, no dobře…To poslední bych možná měl přepsat, aby zase Toma nechytnul rapl, že zase plácám o mém dokonalém, těle… Dobře, vymyslíme tam něco jiného, aby to Toma zaujalo. Takže, to musí být podle mě romantické a podle Toma divoké a vášnivé!“
Bill se do povídky tak zažral, že z tužky, kterou měl po ruce a kterou okusoval vždy, když si zrovna v nějakém úseku nevěděl rady. Zbyly už jenom asi poslední 4 cm, tak Bill vyplivl poslední kousek dřeva z úst a nadšeně se pustil do dopsání té vášnivé hry – twincestní hry…
——————————————————–
Tom se v nich ztrácel, utápěl a nic ho nemohlo vysvobodit z těchto pout nekonečné touhy. Ani nevěděli, jak na sebe dlouho koukali, až teprve Bill, jako první přitiskl své rty na ty bratrovy, který mu hned začal jemné polibky oplácet. Z jemných něžných a nevinných polibků se rázem staly drsné a vášnivé hry jejich jazyků, které se proplétaly a tvrdě do sebe narážely.
Tomův jazyk opustil bratrovy rty, nyní krásně prokrvené a svůdně zarudlé, a pustil se do jeho krku, který začal třít svým jazykem. Nezapomněl zapojit ruce, které neposlušně bloudily po Billově těle, svými rty se posouval stále níž a níž až se dostal …
———————————————————
„Sakra, jak tohle napsat?“ dumal Bill nad svojí, pro něj neschopností popsat situaci, jak mu ho bratr vykouřil.
Vyhrabal z šuplíku novou obyčejnou tužku a opět začal hezky od konce okusovat….*chřust chřust*… Jakmile se odlomil kousek dřívka z tužky, rázem se Billovi rozsvítilo a on mohl konečně pokračovat.
Zvláštní pro Billa bylo, že se dokázal dokonale vžít do své „role“ v příběhu, jako by to opravdu prožíval a to ho lákalo pokračovat…
——————————————————–
….svými rty se posouval stále níž a níž, až se dostal 10 centimetrů pod pupík. Jakmile se Tom dotkl svým rozpáleným jazykem Billova mužství, Bill prudce zaklonil hlavu a zalapal po dechu. Tom zvýšil nápor a Bill se už prohýbal jako luk. Bylo to tak dokonalé, nevnímat nic, vůbec nic jiného, než Toma, který ho dráždil na nejcitlivějším místě těla a rukama masíroval jeho boky. Cítil jak vzrušení stoupá, nabírá na intenzitě. Neubránil se velice hlasitým stenům, v nichž několikrát bylo rozeznat bratrovo jméno.
Najednou Tom přestal. Bill se na něj podíval s neuvěřitelným chtíčem a touhou v očích. „Proč…? Proč přestáváš?“ zeptal se Bill velice ztěžka. Tom se nad něj naklonil a začal ho líbat na krku, přes ústa a zase na krk… Ne, že by to Billovi bylo nepříjemné, ale tolik se chtěl zbavit toho tlaku, tolik chtěl dojít k tomu nejkrásnějšímu.
Sám si sjel rukou na své vzrušení, ale to mu však Tom nedovolil. Ruku mu chytil a dal mu ji jemně za záda.
„Ne, chci si tě hezky vychutnat, chci tě vidět naprosto v extázi, chci vidět jak mě očima prosíš, abych pokračoval, chci aby si ze sebe vyrážel hlasité vzdechy, chci tě víc!“
Tom se rty přesunul na hrudník a začal se do něj vášnivě zakousávat, až Bill občas bolestně syknul. Tom nedbal na Billův trochu zaskočený výraz v obličeji z toho, co mu před chvilkou řekl a opět bral do úst jeho chloubu.
Tentokrát to však bylo jako na mučícím stroji. Vždy, když Bill chtěl, aby přidal, Tom ubral a zase naopak Billovi se všude po těle třpytily téměř mikroskopické kapičky potu a stále si skousával rty. Už ani nevěděl, co s rukama, chvilku je zarýval Tomovi do zad, pak zase do matrace. Když už cítil že konečně, že se konečně zbaví toho tlaku, už téměř cítil, jak jeho tělem prostupuje ten krásný pocit, ale Tom opět přestal. Opět dokázal přestat, zase přiblížil obličej k Billovi. Reakci, která přišla z Billovy strany, však nečekal. Bill se přetočil a pozice se vyměnily, neztrácel čas, bez zbytečných řečí a polibků, vzal bratra rovnou do úst a vychutnával si pocit, který se mu dostavil hned po tom, co Tom vykřikl jeho jméno a jeho zrychlený dech dokazoval, že je mu to víc jak příjemné 🙂
Když se blížil finish, kdy Bill pracoval ústy jako mašina na baterky a Tom se už celý třásl, jak byl připraven na krásný pocit rozkoše a uvolnění, Bill přestal… Sklonil se nad bratra a zastřeným hlasem mu pošeptal: „Chci se s tebou milovat a vím, cítím to – že ty to chceš taky…“
autor: Domenica
betaread: Lotushka
