Několik málo vteřin oba bratři vypadali jako sousoší, setrvali v pozici, kdy se jenom jemně
dotýkali rty. Bill se odhodlal, viděl Tomovu zmatenost, ale zároveň, že se začíná částečně
uvolňovat a poddávat se bratrovým rtům.
Bill tedy začal ústa nepatrně mírně otvírat, tak lehce a jemně jako by se bál, že jakýmkoliv
prudším pohybem všechno zkazí a Tom mu začal polibek oplácet. Líbali se něžně, s citem, ani jeden nemohl uvěřit tomu, že se to děje opravdu, že je to realita a ne fan fiction. Nejsou v jejich vymyšleném příběhu, v jejich povídce, děje se to opravdu a právě tato skutečnost způsobovala dvojčatům třas po celém těle.
Tom zvedl pravou ruku a lehce ji ponořil do Billových vlasů, přitáhl si ho blíže za krk a druhou ruku se odvážil položit na bratrovy úzké boky. Vše probíhalo velice pomalu a jemně.
Doteky, ač pomalé a citlivé, vyvolávaly husí kůži. Ta chemie, která působila, to bylo něco
neuvěřitelného. Připadalo jim to jako věčnost, když se po chvíli od sebe oddálili a hleděli si upřímně do očí.
„Promiň, odpusť mi to prosím…“ šveholil Tom. Jeho dech byl nepravidelný, bál se, aby slovy
nepokazil to, co se právě odehrávalo, Bill mu tímto jasně ukázal, že před těmito pocity opravdu neuteče.
Nevydrželi se na sebe jen tak dívat, byli u sebe tak proklatě blízko, cítili teplo sálající z toho
druhého, pak jakoby někdo vykřikl: „Teď!,“ se k sobě opět přitiskli a začali se znovu líbat.
Tentokrát to však bylo jiné. Do polibku vkládali veškeré pocity, chtěli, aby všechno co se v nich nyní odehrávalo, cítil ten druhý. Tom se prudce odtrhl od stěny a za stálého líbání Billa dotlačil k posteli. Začal mu vyhrnovat triko, Bill nadzvedl ruce, na vteřinku přerušili svůj vášnivý polibek, až teprve když trika obou chlapců byla dole, pokračovali.
Tom Billa na postel přímo povalil, položil se na něj celou vahou a svými citlivými prsty bloudil Billovi po těle. To bylo pro Billa jakoby mu někdo přes boky jezdil drátky, každý Tomův dotek pro něj byl víc než příjemný a vzrušující. Tom se odtrhl od jeho úst a přesunul se na krk, který ve vteřině zasypal vášnivými polibky a nezapomněl použít i zuby. (Pochopitelně tak, aby to Billa rajcovalo, nikoli aby mu to způsobovalo bolest!)
Billovi se z úst začal drát jeden vzrušivý sten za druhým, cítil bratrovy rty všude po těle a když se přesunuly na bradavky myslel že snad zešílí blahem, už se chtěl zbavit kalhot, byly mu jaksi nepohodlné.
Tom neotálel, klekl si, rozepnul Billovi kalhoty a obratně mu je stáhnul. V zápětí ho začal rty laskat na stehnech a rukama bloudit po bříšku. Bill své hlasité steny přestal ovládat, začal nadzvedávat pánev a Tomovi bylo jasné že už konečně chce víc! Že chce všechno…
Ani ne za deset vteřin Bill konečně ucítil na špičce svého mužství hebký Tomův jazyk, který způsoboval neuvěřitelnou rozkoš. Čím dál víc se vzpínal k jeho ústům, tak moc chtěl, aby Tom začal pracovat ústy naplno.
Opravdu se tak stalo, Tom zapojil celá ústa a vypomáhal si rukou, občas zvedl k bratrovi pohled. Mohl vidět, jak Bill jenom slastně zaklání hlavu a z úst mu vychází steny naprosté rozkoše, ještě víc zrychlil tempo.
Všechny svaly v Billově těle rázem povolily, malátně si lehl na postel a sledoval Toma, jak polyká. Pousmál se, už jenom nad tím, že se sny opravdu plní.
„Děkuji!“ zadrmolil zastřeným hlasem, ještě doznívaly poslední známky vzrušení.
„Rádo se stalo,“ pousmál se Tom. Lehl si podél Billa na bok a dlaní si podepřel hlavu. „Takže, jak že jsi vymyslel, že bude ta povídka pokračovat?“ uculil se. Bill k němu zvedl radostný pohled.
„Ty jí opravdu chceš dopsat?“ Billovi zářila očička, vypadal jako děcko.
„Jistě, teď už chci a všechno co v ní budeme dělat za orgie, pak převedeme do skutečnosti!“ Tomovi se chlípně zajiskřilo v očích a Bill trochu zrudnul. Vzápětí se však na bratra podíval. „A co kdybychom to nejdřív praktikovali a pak teprve napsali?“ zašeptal lišácky a začal bratrovu hruď zasypávat polibky, hbitě rozepnul pásek u kalhot a bez jakéhokoliv otálení jej vzal do úst. Reakce, kterou čekal, se opravdu stala.Tom nestačil říct ani slovo a jejich pozice se vyměnily, nyní to byl on, kdo měl hlavu zakloněnou a hlasitě sténal Billovo jméno.
Bill přestal pracovat ústy a práci hodlal na oko dokončit rukou, Tom zvedl prosebný pohled. „Prosím, prosím… Dodělej to pusou, Billí, prosím, hlavně rychle!“ říkal trhaně, zastřeným vzrušeným hlasem. Bill se pro sebe potutelně usmál a opět vzal Tomovo mužství do úst. Stačilo několik málo rychlých pohybů a Tom naposledy vykřikl a stejně jako před tím Bill se skácel na postel s nádherným pocitem právě doznívajícího orgasmu.
„Wow… To bylo…úžasný.“ Bill se usmál, Tom to zpozoroval.
„Hm, ty asi potřebuješ hodně namasírovat ego, viď?“ řekl spiklenecky a Bill opět zčervenal. Leželi vedle sebe, vzájemně se hladili, až je přemohl spánek a v objetí usnuli.
Billa do obličeje praštily sluneční paprsky pronikající do pokoje přes žaluzie. Nejprve netušil, byl to sen? Podíval se vedle sebe… tam nikdo. Billovi začalo srdce tlouct ostošest.
„Ne to není možné, to byla skutečnost, vím to jistě… Přece jsem se už dočista nezbláznil!“
Vyběhl z pokoje a rovnou bez klepání vtrhl k Tomovi do pokoje… Nikde nikdo…
„Bože můj, tohle mi nedělej!“
Billa se začínala zmocňovat panika, už se viděl v psychiatrické léčebně. Stejně jako vletěl k Tomovi do pokoje tak vpadl i do kuchyně, byl tam. Tom seděl nad šálkem čehosi a
četl noviny. Jakmile zaregistroval v místnosti Billa, usmál se, to ovšem Bill nemohl vidět.
Odložil noviny.
„Ahoj… Dáš si taky kafe?“
Bill přestal dýchat, nemrkal, nic, jen koukal.
Zbláznil jsem se… On je úplně normální… Ne, to ne… Prosím všechno, ale tohle ne! Prosím!
„Tome?… ehm,“ Tom se na něj podíval zvláštním pohledem.
„Hm? Co? Vypadáš jako by jsi viděl ducha.“
Bill nepřítomně přešel ke kuchyňské lince.
„Ne, ne… Nic, jenom se mi… ehm… něco zdálo.“ Klepala se mu kolena, taková dezorientace, co se to děje. Z jeho myšlenek ho vytrhl dotyk rukou, které se mu obmotaly kolem pasu. „Tohle se ti nezdálo,“ zašeptal Tom a začal Billa něžně líbat na krku. Bill jenom přivřel oči, zároveň jakoby z něj spadl neuvěřitelně těžký balvan… Už se viděl u odborných lékařů na psychiku…
Tom posouval svůj zájem čím dál víc kupředu, zajel Billovi rukou pod trenky a už chtěl pokračovat dál, když vtom se ozval domovní zvonek.
„Hm, ty někoho čekáš?“ otázal se Tom zvědavě. Bill zakroutil hlavou, netušil kdo to může být, v každém případě orgie na kuchyňské lince se budou muset posunout na dobu neurčitou, dnes má přijet mamka.
„Jdu tam!“ ozval se Tom jako první a Bill se zatím vytratil k sobě do pokoje udělat celkovou ranní očistu. Chtěl se dnes Tomovi líbit, takže si musí dát velmi záležet, ale sprcha, to je základ.
Mezitím se Tom docoural ke dveřím, vzal za kliku a když je otevřel naskytl se mu pohled na jakéhosi kluka. Tom ho takhle na první pohled tipoval tak na cca 20 let, vypadal dobře, sluníčko, které mu trochu svítilo do tváře, odkrývalo zelenošedé oči, na hlavě perfektní rozcuch, vlasy byly barvy špinavé blond, byl celkem vysoký a jeho úsměv působil velice upřímně a přátelsky.
„Ahoj, Tome!“ Tom vykulil oči, nestíhal, kdo to je. „No dobře, vidím, že si mě ani zdaleka nepamatuješ,“ ústa zkřivil do celkem pobaveného úsměvu.
„Simon jméno mé a jsem vlastní syn vašeho nevlastního otce.“
Tomovi začínalo svítat, viděl Simona, ale je to už tak strašně dávno, že ho opravdu nepoznal. Jak si v hlavě rovnal myšlenky, ani si, neuvědomil, že Simon stojí stále na prahu.
„Ehm… jo, jasně, promiň, pojď dál a omlouvám se. Já… vůbec jsem tě nepoznal,“ ustoupil stranou, Simon vešel do předsíně a než se Tom stačil zeptat, kde se tady bere, položil Simon otázku dřív: „A kde je Bill?“
Tom se otočil, uslyšel kroky z bratrova pokoje jak nyní scházejí dolů.
„Tak ten právě jde po schodech k nám,“ poznamenal Tom, jakoby to Simon nemohl vidět.
Bill spatřil v hale mimo Toma ještě někoho jiného, to ho zarazilo. Nejistě sestoupil dolů a když byl v dostatečné blízkosti, aby si mohl nově příchozího prohlédnout, jakoby zkameněl.
Simon k Billovi zvedl pohled a jejich oči se navzájem propalovaly, Bill nebyl schopen se odtrhnout…
autor: Domenica
betaread: Lotushka
