**************Tom***************
Kde jen může být? Doma není, tak kde sakra? Už jsem zoufalý. A co park? Možná, ale proč by šel do parku uprostřed noci? Miluje procházky, ale nesnáší přírodu, ale? Stejně se tam půjdu podívat. Bože on tady vážně sedí. Rozběhl jsem se.
„Bille, můžem si promluvit, prosím, chci se ti omluvit.“
„Ale Tome, za co, máš pravdu, chybí mi sex a ty jseš nádhernej.“
Cože? Asi jsem hluchej, nebo se mi něco stalo. Tohle řekl Bill? A teď se tady na mě přilepil a tváří se jako by si chtěl užít. Co se s ním stalo, tohle není můj Bill, moje láska.
„Bille o čem to mluvíš?“
„No neříkej, že to nechceš… můžem si pomoct.“
Tváří se jako děvka, která by byla schopná dělat to s kýmkoli, ale jeho tělo tak těsně přitisknuté ke mně. Jestli se ještě jednou zhoupne v bocích, vezmu si ho teď a hned a bude mi jedno, jestli nás může někdo vidět, nebo jestli bude ještě pořád chtít.
„No tak, Tome, nehraj si na svatého, máš možnost a neříkej, že se mě nechceš dotýkat, chybí ti přece sex, ne?“
Buď se mi to zdálo, nebo řekl druhou část věty s trochou bolesti v hlase, ale teď už nemůžu přestat. Cítím každý kousek jeho teplého dokonalého těla, nepromarním příležitost. Přitáhl jsem si Billa k sobě a začal ho líbat. Chvilku jen stál, ale postupně se začal zapojovat a teď to vypadá, jako by on byl ten, kdo chce všechno a nejlépe najednou. Stáhl mě na zem a prudce mi stáhl obě ruce za hlavu. Polibek, který mi dal teď, byl spíš surový a plný chtíče, než ten polibek, kterýj sem čekal. Jednou rukou mi držel ruce a druhou zkoumal každý kousek mého těla. Když už jsem byl natolik mimo, že jsem se nedokázal bránit, ruce mi pustil a přetáhl mi tričko přes hlavu. Užíval si té moci, kterou nade mnou měl. Přiváděl mě k šílenství každým pohybem, každý dotek byl pro mě naprosto nový a vzrušující. Když už si dosyta vyhrál s mými bradavkami, přesunul s k mému rozkroku. Pomalu mi rozepl jeansy a stáhl je jenom ke kolenům. Pár pohyby rukou mě dokázal vydráždit takovým způsobem jako nikdo, bylo to nádherný. Když mě vzal do pusy cítil jsem každý sebemenší pohyb. Vrchol, k jakému mě dovedl Bill, se nezapomíná. Chtěl jsem mu všechno oplatit, ale on mě jenom přitiskl zpátky k zemi a otočil na záda. Prudce do mě vnikl, nebyl jsem na to připravený a dost to bolelo. Zaryl jsem nehty do země a ani k slzám jsem neměl daleko. Když skončil, jenom vstal. Vítězoslavně se usmál a prohlásil větu, kterou mě naprosto dostal.
„Díky brácha, přesně tohle jsem potřeboval.“
Potom se oblékl a odešel. Zůstal jsem za ním jenom nechápavě zírat.
***************Bill***************
Musel jsem rychle pryč. Ze všeho nejvíc mi bylo do breku. Co jsem to udělal? Já na tohle nemám. Zůstat tam ještě o vteřinu dýl, tak se mu tam sesypu k nohám. Kde jsou ty sliby, jak budu silný a jak mu to všechno vrátím? Ublížil jsem vlastnímu bráškovi. To jsem nechtěl, nevydržím takhle dál, musím se dát do kupy.
A s těmito myšlenkami usedl černovlasý chlapec s očima červenýma a rozmazanýma od pláče, na jakousi zastávku. Nevěděl co dál, ani proč sedí zrovna tady. Stejně jako jeho bratra, ho tížily výčitky. Nechtěl Tomovi tolik ublížit, on vlastně ani nevěděl, co chtěl, jen věděl, že tuhle hru chce dohrát do konce. A nezabránily mu ani horké slané slzy, které si dělaly malé potůčky na jeho tvářích. Vstal a šel domů. Jen doufal, že cestou nepotká Toma. A hlavní myšlenka, které se věnoval celou cestu temnou ulicí, byla: „Jak dlouho to vlastně potrvá? Vždyť Toma miluje, a myslí si, že i Tom jeho, tak proč si vlastně ubližují?“ Sám nevěděl, ale nechtěl nechutné hry nechat.
autor: Keity
betaread: Janule
Tohle asi neskonči dobře.