„Myslíš to vážně??“
„Tome!… Ty asi nebereš na vědomí, co děláš, jak mi ubližuješ,“ teď už Billovi vytryskly slzy. Tom sjel rukama a nechal Billovi cestu na odchod, ale Bill tam stál. Oba sklopili pohled.
„Bille, mě to mrzí, nedokázal jsem odolat.“
Bill nadzvedl pohled, jeho oči se leskly, jako voda v potoce.
„Je to pravda, Tome, nechám tě zavřít na nějakou psychiatrii. Já ti chtěl pomoct, ale Ty?… prostě odejdeš… neřekneš kam a ještě tohle!“
Tom si sedl na postel.
„Bráško. Tys usnul, nechtěl jsem tě budit.“
Bill se k němu otočil zády, jen hlavu měl k němu.
„Přemýšlej nad sebou, Tome… pak se ozvi,“ a odešel.
Tom šel do koupelny a tam se sesunul k zemi, byl vyčerpaný, bolelo ho srdce a hlavně nevěděl, co bude dál. Ztratil to, co mu bylo nejmilejší… Billa, svou jedinou lásku, která mu ukázala, že život je někdy hezká věc a těžké věci zvládáš s někým líp..s tím koho miluješ to Tomovi vždycky Bill říkal, když oba usínali v objetí. Teď jsem sám. Ztratil jsem ho navždy… kéž bych to mohl nějak odčinit, pomyslel Tom a už se zvedal se země šel dolů do jídelny, tam ale Billa nenašel, prošel recepci až do salónku… Bill seděl u krbu, přemýšlel, mlčel, jen se díval do ohně a taky plakal. Tom tam stál a tiše ho sledoval, neodvážil se k němu jít a ještě to zhoršit, když odcházel, Bill mu řekl:
„Nemusíš odcházet.“
Tom se na něj podíval.
„Jak víš, že tu jsem?“
„Víš, znám tě od chvíle, co nám začalo bít srdce a teď po čtyřech týdnech, krásných týdnech co Tě miluju,“ a mlčel.
Tom se odvážil, sedl si do křesla kousek od Billa. Dívali se navzájem do očí, mlčeli, jako by si to uměli vyčíst, nepotřebují slova.
„Tome,“ zašeptal Bill.
„Ano?“
Bill poklepal na pohovku, Tom pochopil, co chce… sedl si k němu.
„Tome… Já Tě potřebuju a taky Tě pořád miluju, nechci tě ztratit, ale nechci tohle,“ začne znova Bill.
Tom rukou zajede do jeho havraních vlasů, Bill si ho k sobě přitáhne a obejme, Tom ho hladí na zádech a šeptá:
„Co bude dál??“
Bill se odtáhne a řekne mu přímo do očí:
„Chci, abys s tím přestal, ještě mě do něčeho zatáhneš, to já nechci.“
Tom se mu zadíval hluboko do očí.
„Dobře, Bille.“
„Tome, teď ses mi ale zavázal a splníš to, prosím,“ dodá Bill.
Tom kývl, na znamení důvěry se letmo políbili.
„Vrať se zpátky do pokoje,“ prosí ho Tom.
Bill se usměje a už se zvedá, v pokoji zamíří hned do koupelny. Napustí si horkou vodu a lehne si do ní, jeho dikobrazí vlasy splihnou do rovných a jeho kůže se po pár minutách scvrkává.
„Hej… lásko, můžu jít do koupelny prosím?“
„Hned vylezu,“ křikne Bill.
Je slyšet, jak Tom nudně vzdychne, že to bude na dlouho. Neuplynuly ani dvě minuty a Bill vylezl oblečený, s turbanem na vlasech.
„Tak už tam můžeš jít,“ řekne.
„Děkuji,“ obejde ho Tom.
„Ještě aby sis stěžoval,“ dodá jeho dvojče.
Bill se předklonil a začal si trochu sušit vlasy ručníkem, Toma dostávala jeho pozice do kolen. Šel potichu k němu a drbl ho bokem do toho sexy zadečku, Bill zavrávoral a sesunul se k zemi.
„Tome, ty si normální, kdybych spadl na hlavu, tak bych si nepamatoval ani jeden text,“ zavrčí na něj.
Tom se šibalsky usměje a lehne si na postel. Bill se posbírá a jde si fénovat vlasy, u toho trošku přemýšlí… Miluju vůbec Toma?? Já nevím, mám v srdci zmatek! Přestávám ho milovat!…
„Večer přijdou kámoši z klubu a Géčka,“ vyruší ho z přemýšlení Tom.
Bill vykoukne z koupelny a zděšeně se zeptá…
autor: Jájinka
betaread: Janule
