Ale Tom tam háže rukama.
„Né jednu… dvě,“ šeptá.
Bill to položí a řekne
„To známe. Dvě a nikdo to nesní.“
Tom zabručí a čeká na pizzu u televize.
„Všude dávaj jídlo, už mě to nebaví,“ vypne to a švihne s ovládáním.
Začíná být agresivní, co s ním sakra je? Trápí se Bill, po obědě hrají na televizi videohry… Tom už potřetí prohraje a začne nervačit.
„Nenávidím tenhle dům, tuhle rodinu a hlavně… svýho bráchu,“ uteče do pokoje a zamkne.
Billovi se začnou kutálet slzy… vůbec to nechápe… Tom mu ve snu říká, jak ho miluje a v realitě?… By ho nejraději zabil. Jde se raději projít do parku, aby se vyhnul nějakému konfliktu s bratrem.
„Andy?… Prosím tě, já to potřebuju,“ volá Tom svému nejpříteli.
„Tome… kurva… dáš si…“ snaží se ho uklidnit.
„Neřvi na mě.“
Začali na sebe řvát a oba švihli s telefonem, Tom začal kopat do všeho co mu přišlo pod ruku… až na fotku nad krbem… Byl tam on s Billem. Vždyť já ho miluju a já idiot mu řeknu do očí, že ho nenávidím…jsem takovej kripl, ale už TO potřebuju…jenom cítit ten začátek a pak si nic nepamatovat.
„Tome?“ ozval se za ním Bill.
„Ano, bráško?“
Musím to dát já to zvládnu, pomyslí Bill a už se k němu jde blíž a skoro šeptá.
„Tome… co se děje?“
Toma tohle vytočilo, už potřetí nebo pokolikáté, se ho Bill ptá… chytl záchvat… jednu mu vrazil… Bill spadl hlavou na roh ostrého stolu a padl do bezvědomí… ale Toma to nezastavilo, začal do Billa kopat jako šílený, jakoby to nebylo jeho dvojče, jeho krev… jeho půlka srdce…
„Bille?… Co jsem to udělal,“ rozbrečel se Tom když si to uvědomil.
Volal sanitku, přijeli za pár minut, lidé v červeném oblečení vběhli do domu a začali Billa přivádět k životu. Marně. Jedna ta sestřička ho napojila na jakýsi přístroj… když Billa nakládali do sanitky, Tom se ještě ptal doktora:
„Co se mu stalo? Nebyl jsem u toho,“ vymlouvá se.
„Je to těžké říci co mu je… ale pojeďte s námi a zavolejte mámě,“ řekne doktor.
V nemocnici Billa hospitalizují a dají ho na jednotku intenzivní péče… je na tom těžce…
„Co s ním je?“ bojí se o něj Tom a ví, že je to jeho vina.
„No… váš bratr… má silný otřes mozku, to způsobilo i krvácení… potom má pohmožděné plíce, takže dýchá díky našim přístrojům…uvidíme, zda mu pomůžeme buď my nebo láska od rodiny,“ vynese rozsudek doktor.
Tom se sesypal v čekárně… začal brečet… jako nikdy… po chvíli šel za Billem… ležel tam v bezvědomí… kolem sebe měl snad milióny přístrojů.
„Promiň, Bille,“ a chytl ho za ruku.
Nic, jen přístroje lomily to ticho… Tomovi po tváři začaly stékat slzy… jedna kápla Billovi na rty.
„Snad mi někdy odpustíš… kdybys věděl… kdybych ti to řekl… chápal bys, vyhýbal by ses mi… ale ten sen… teď jsi tam Ty a mám tam být já… doufám, že se ti naskytne druhá šance… Můj život…“ řekne Tom a odejde.
Šel do baru za Andym… dneska nedělal co předešlé noci… seděl v koutku a plakal… za to co bratrovi provedl.
Ráno šel zase za Billem.
„Jak je mu dneska?“ zeptal se Tom doktora.
„Stále je mu stejně… ale přihlásila se nám 17-ti letá holčina, že mu daruje nové plíce… jenže háček…“
„Ona zemře,“ dopoví Tom.
Doktor kývl na to, že ano, Tom se zeptal…
autor: Jájinka
betaread: Janule
