Tom ho políbí na čelo a řekne…
„Pomůžeš mi z toho?“
„No, že váháš… teď jsem ti to chtěl navrhnout,“ odpoví Bill.
Bill schoval deníček do šuplíku.
„Motá se mi hlava.“
„Lásko, chtěl bych se omluvit, to ty drogy… neovládl jsem se,“ omlouvá se Tom se slzami v očích.
„Jo, já už ti to dávno odpustil,“ usměje se Bill.
Do pokoje vejde sestřička.
„Tak, Bille… podle výsledků budete moci domů… možná.“
Bill se zaraduje a Tom s ním… potom Billa vezou na ošetřovnu, doktor Tomovi svolí vzít si ho domů.
„Ty květiny vám pošleme, pro dopisy tu byl manager, hlavně žádný stres a velká námaha na plíce… tytyty (pohrozí prstem) takže žádné kouření,“ a začne se smát.
…Doma…
„Bille, sedni, já ti ten kufr odnesu,“ stará se Tom.
Bill seděl a díval se na Toma… táhl se s tím do schodů, dredy mu lezly do obličeje a ještě si šlapal na kalhoty… už byl nahoře, ale „bác“, přišlápl si nohavici a kufr?… Ten mu sjel do přízemí a on seděl v prvním patře… Bill chcal smíchy na pohovce… ještě k tomu se ten kufr otevřel.
„Kurva,“ ujelo z Toma.
Billovi zmrzl úsměv a už ty svoje věci sbíral.
„Já si to raději odnesu sám.“
Tom se zamračil, že to musel tahat a ujede mu to… a nakonec si to Bill bere sám.
„Klucí, sem doma,“ křičela máma.
Bill seběhl schody a skočil na mamku.
„Ale ty moje miminko…“
„Tomééé,“ volá Bill.
„No co je, už jdu.“
Přišel do kuchyně, na stole hafo jídla.
„Oo… to si dám,“ řekne.
Za chvíli si jde Bill vybalit všechny ty věci z kufru.
„Tomééé, pojď sem,“ zakřičí.
„Už jdu,“ odpoví otráveně.
Tom vejde do Billova pokoje.
„Copak, pusinko?“
„Pojď ke mně,“ a poklepe na postel.
Tom si k Billovi lehne… Bill než cokoliv udělá, zamkne.
„Pro případ.“
Tom se usmál, Bill si konečně za Tomem lehl a začal ho líbat a hladit, ale máma zaklepala.
„Bille, pojď dolů a nevíš kde je Tom??“
„No nevím, ale už jsem na cestě dolů,“oznámí Bill.
Máma odešla, Bill odemkl a šli s Tomem dolů.
„Kde jsi byl, Tome??“ zeptá se máma.
„V koupelně, pak v pokoji,“ odpoví.
Máma kývne a začne.
„Dětska, já jedu s tátou na 14 dní do Anglie… budete hodní??“
„Jistě… my budeme,“ usměje se Tom šibalsky.
Máma ho sjede pohledem a dodá.
„Lidi toho napovídají.“
Večer se máma chystala a dávala Billovi instrukce.
„Každé ráno ber ty léky na zahojení a choď brzo spát… vyvenčete psa a… dávej pozor na Toma, je divnej.“
Bill na všechno kýval, potom máma odjela a oni sedli k televizi, Tomovi zazvonil mobil.
„Ano?… Andy?… ne… proč?… kašlu na to, už… mám Billa… a málem jsem ho zabil… končím.“
Andreas to položí.
„Kdo to byl?“ zeptá se Bill.
„Andreas,“ zašeptá Tom.
Bill se zarazí, ale odváží se.
„Chce, abys šel fetovat??“
„Jo… ale mám Tebe a tím to hasne,“ odfrkne si Tom.
Bill se usmál… nastal ten nudný večer.
„Nepůjdeme se projít?“ navrhne Tom.
„Jo… jen na sebe něco hodím,“ odpoví Bill a běží si pro bundu.
Vyrazili… Tom šel jenom v mikině. Na náměstí stála policie a sanitka…
„Mrkem tam,“ řekne Tom a už se tam žene.
Bill kývne a jde za ním… opodál byla TV RTL, ta redaktorka mluvila o té nehodě.
„17-ti letý kluk jménem Andreas, ohrožoval lidi zbraní, podle zpráv policie a doktorů, byl pod vlivem drog… nakonec když ho chtěla policie zadržet, řekl jen ,,Sbohem, Tome,“ a zastřelil se… proč to udělal jsme zatím nezjistili.“
Bill se na Toma podíval a začal…
autor: Jájinka
betaread: Janule
