Bill se na Toma podíval a začal…
„Určitě myslel Tebe.“
„Myslíš… on… on mě… miloval??“ zarazí se Tom.
Bill kývne. „Asi ano.“ Raději jdou domů. Ráno byl jejich dům v obležení novinářů. Dvojčata raději zůstala doma.
„Co se děje?“ zeptal se rozespalý Tom.
Bill stál u okna a podíval se na něj:
„Zabil se kvůli tobě, proto tu všichni jsou.“
Tom zakýval hlavou a šel jíst. Novináři to vzdali a odjeli. Zanedlouho toho byla plná televize. Fanynky se burcovaly, ale psaly: Andreas si za to může sám, děkujeme Tome.
„No drsný,“ smál se Tom.
„To ale není k smíchu,“ řekl Bill a smál se taky.
Tom si postavil vodu na kafe, aby se trochu probudil. Bill za ním přišel.
„Tome, co je s tebou? On tě miloval a ty se tomu směješ?“
Tom Billa pohladil po tváři a dodal:
„Jak můžeš vědět, že mě miloval?“
„Protože mi to říkal,“ řekl a sklopil oči.
Bill si šel sednout na pohovku a vydýchat to, co teď vypustil z pusy.
„Cože?“ přijde za ním Tom.
„Ano, ale to jsme spolu ještě nic neměli.“ Odpoví Bill.
Tom se díval Billovi přímo do očí.
„Bille… pochop mě… já, no prostě miluji jen tebe a i to už je zakázané.“
„Tome, ale s ním by to nebylo zakázané, jen nechceš být teplej. Se mnou můžeš být pořád, protože jsme dvojčata. Jen tak to je.“
Tom šel pro to kafe, voda už byla dávno hotová. Šel si zase sednout za Billem, ale mlčel. Občas usrkával z toho „budícího“ hrníčku italské kávy (dovezli si ji z dovolené). Seděli a oba dva hleděli na protější stěnu. Bill to ticho prolomil.
„Tome?“
„Ano?“
Bill ho objal a zašeptal:
„Jsem rád, že tě mám a že tě můžu milovat.“
Tom držel hrnek a druhou ruku měl na jeho zádech.
„Já jsem za to taky rád, Bille.“ Odpověděl.
Na stolku vedle pohovky zapípala Billova SMSka: „Bille, za chvíli pro vás přijedeme, jede se do Berlína na zkoušku. Bude ten mega koncert.“ Četl nahlas.
„Jo, konečně!“ Zatleskal Tom.
Bill odložil mobil a jemně Toma políbil na rty. Jejich jazyky si krásně hrály, ale před domem na ně zatroubilo auto. Rychle vyběhli.
„Čau lidi,“ pozdraví zároveň.
Georg se na ně usmál a Gustav řekl:
„Ránko,“ a smál se jak měsíček na hnoji.
Cesta probíhala docela nudně. Tom poslouchal svůj iPod, Bill se učil pořadí písniček a Gustav bouchal paličkami Georgovi do nohy.
„Přestaň už!“ začal být Gee nervózní.
„Ale, zažeň chmury brachu!“ a plesk ho přes hlavu.
To Georga naštvalo. Začal Gustava škrtit a chlámal se u toho.
„Dost, kluci,“ napomenul je Bill.
„ÁÁÁ pozor, náš frontman se ozval,“ zabručel Georg .
Bill se zamračil a dál sledoval ubíhající krajinu.
„Jsme tu,“ oznámil jim David.
Všichni vylezli před hotel a hned se hrnuli s kufry na recepci.
„Tak dva pokoje, 483 a 484,“ řekne recepční.
Tom ukořistí pokoj 483. Co by to bylo za Toma, kdyby ho neměl.
„Jsem s tebou, brácha,“ řekne mu Bill.
Gustav je sjede pohledem a dodá…
autor: Jájinka
betaread: Janule
