„Není to támhle Tom?“
Seděl tam docela v divném stavu… Bill si myslel, že je opilý, ale měl strach o úplně něco jiného. Kluci nevěděli o tom, že měl něco s drogami, protože by celá kapela šla do háje.
„Bille, myslíš si, že měl nějakou holku?“ zeptá se Georg.
Bill zakývá, že neví a doufá že ne… podvedl by ho.
„Co ti je, Bille??“ zeptá se Gustav.
„Nic… přemýšlím… sakra bráško…ne hlavně mě nepodváděj, prosím Tě, “ odpoví a zbytek si dopoví sobě.
Najednou se Bill zvedne a jde k Tomovi.
„Zdravím Tome,“ a lhostejně se usměje.
„Jé… ty jsi… asi můj brácha, že?“ a poškrábe se v dredech.
„Ne asi, Panna Maria… zvedej se… potřebuješ sprchu,“ začne být Bill v koncích.
Tom se usměje, rozloučí se s dívčí společností a jde ven. Bill ho s naštvaným pohledem následuje, najednou se Tom otočí.
„Bráško já… se zamiloval do té Katrin ‚škyt‘.“
Billovi hrkly slzy do očí, napřáhl se a Tomovi vrazil.
„Dělej si co chceš… ztratil jsi mě… až se probereš… až ti to dojde… nelez za mnou!!!!“ zakřičí a rozběhne se do hotelu.
Celý udýchaný zavře dveře, zamíří do koupelny a napustí si vanu. Už na tohle fakt kašlu!!Ať už mi neleze na oči…ať na mě zapomene…protože já to taky udělám, pomyslí a leze do horké vody….zavře oči a nechá kapky potu křižovat jeho tělo… mohlo být tak kolem půlnoci a Bill šel spát, před ním se objevil Tom… měl výraz „Kdo jsem?“
„Fuj… jsem se tě lekl,“ řekne Bill a odstrčí ho.
Natáhne na sebe čistý boxerky a jde si lehnout, ani neví, co šel dělat Tom.
Ráno, když Bill vstal, než začal něco dělat, se oblékl a namaloval… na účes se výjimečně vykašlal. Šel do obýváku a vidí Toma ležet na pohovce, drbl do něj se slovy:
„Vstávej je zkouška a koncert,“ odešel na snídani.
Gustav a Georg už seděli v jídelně.
„Ránko kluci,“ pozdraví Bill.
Kluci ho pozdraví úplně stejně.
„Ránko, Bille.“
Bill se posadil a dal si jen kávu.
„Kde je Tom?“zeptá se Georg.
„Nevím a je mi to jedno,“ odpoví Bill dívajíc se do kávy v hrnku.
Když to dořekl přišel Tom… vypadal, že ho pěkně bolí hlava a taky bolela.
„Dobré ráno,“ pozdraví, sedne vedle Billa a dá si též kávu.
Georg s plnou pusou se dívá, co jim je.
„Co se vám stalo?“ zeptá se Gustav.
„Čteš mi myšlenky,“ drbne do něj Georg.
Bill pozvedl obočí a odpověděl:
„Se ptej tady toho vedle mě.“
Tom se na něj podíval a dodal:
„Neřešte… protože taky nechápu.“
Bill položil hrnek takovou silou, že se káva rozlila po stole.
„Tom Kaulitz neví?… Nemá fetovat!“ zařve a odejde.
Tom pochopil… ale bolelo ho jediné… řekl jeho tajemství.
„Cože?? Tome??“ vyhrkne Gustav.
„Nevím, co do něj vjelo,“ odpoví s předstíraným ledovým klidem Tom a už se za ním hrne.
„Bille, proč jsi to řekl!!!“ řve na něj v pokoji.
„Proč??… Protože je to pravda, Tome… Jsi Troska s velkým T… a dej mi pokoj… zapomeň na to, že mezi námi něco někdy bylo… Já a Ty… Dvojčata Kaulitzovi z Tokio Hotelu a NIC víc,“ zdůrazní.
Tom ho chytne za paže…
autor: Jájinka
betaread: Janule
