„Dobrý ránko!“ šklebil se Tom pobaveně, když dvacet minut po jedenácté hodině dopolední vešlo do prostorné kuchyně drobné stvoření, zachumlané v Tomově bílém županu, rukou si prohrabovalo rozcuchané černé vlasy a rozmazanýma očima mžouralo do božího světla, vnikajícího do žluto-oranžově laděné kuchyně roztaženými žaluziemi.
„Dobrý…“ zívl Bill se sladkým úsměvem na rtech a posadil se na proutěnou židli vedle dvojčete.
„Dobře že už jsi vstal, zrovna jsem dodělala snídani,“ ozval se nad ním ženský hlas a on vyděšeně nadskočil, protože si do té chvíle vůbec nevšiml, že za menším výklenkem ve zdi se u kuchyňské linky pohybuje Vignonette.
Náhle byl před ně položen talíř čerstvě opečených toastů a sklenice jahodové marmelády. Bill zamrkal. I když se s ním včera Tom vyspal, pořád ještě nemá vyhráno. Nemůže jen tak upustit od svého plánu…
Složil ruce do klína a sledoval, jak se Tom potýká s toastem, nožem a ovocným džemem. Levou rukou zašátral po Tomově stehně, vzápětí jej Tom ale přes nenechavou ruku plácnul, až Bill vyhrkl překvapením.
„Takže, jak ses vyspal, Benny?“ zamaskoval to rychle Tom a byl potěšen, že se Nette, sedící naproti nim, zabývá nějakým článkem v bulvárním časopisu, na který drobila křupavou topinku.
„Skvěle, spalo se mi úžasně,“ usmál se Bill při vzpomínce na včerejší žhavou noc.
„Ty nebudeš jíst, Benny?“ podivila se Nette, když k nim zvedla pohled.
„No, ne, já nějak nejsem zvyklý jíst snídaně, u nás se ráno nejí…“ usmál se Bill ostýchavě a lehce zčervenal v tvářích, když se k němu upřel Tomův zkoumavý pohled.
„Dobře, tak až budeš mít hlad, řekni Tomovi. Já teď už asi půjdu, mám na oběd pozvanou návštěvu a nemám doma vůbec uklizeno…“ vykládala, zatímco si oblékala kabát.
„Tome, zítra večer se stavím, Benny, ráda jsem tě poznala. Mějte se, vy dva…“ zavolala ještě ode dveří a zabouchla.
„Co děláš? Vždycky jsme doma snídali,“ obrátil se Tom k Billovi, když v místnosti osaměli.
„No jo, ale poslední dobou nesnídám. Prostě nemám chuť,“ zavrtěl Bill odmítavě hlavou. Byla to prostá lež, měl na křupavý toast se slaďoučkou marmeládou příšernou chuť, ale jednou se rozhodl, že se tohohle požitku pro nějaký čas vzdá a nehodlal od toho upouštět.
„Jak myslíš…“ povytáhl Tom obočí a opět se začal věnovat snídani.
°°°°
„Co budeme dělat?“ kousl se Bill do rtu o necelé dvě hodiny později, když bratři usoudili, že sezení ve vyhřáté kuchyni a tlachání o ničem už bylo dost.
Tom věděl moc dobře, co by teď měl udělat, měl by mu konečně říct, že tenhle vztah nemá budoucnost. Jak ho ale přinutit, aby ho poslouchal? Vždycky se z toho jako zázrakem vyvlékl… A tentokrát opět nezklamal.
„Poslyš, Bille… totiž…“ začal, Bill ho ale nadšeně přerušil.
„Už to mám. Co kdybych se šel vykoupat a tebe si vzal sebou na hraní místo kachničky,“ zamrkal na Toma rozverně, až Tom přivřel oči a syknul slastí, když si to představil.
„Ach ne… chci říct – ano, to by se mi moc líbilo…“ dodal honem a čertovsky se usmál. Přece se nemohl připravit o tuhle slast, na koupele s Billem měl ty nejlepší vzpomínky, byl by hloupý, kdyby s tím nepříjemným rozhovorem nepočkal do večera. Teď se může ještě chvíli poddávat hrátkám s nažhaveným bratrem… ano, to bude nejlepší.
„Vydrž, já to tady všechno připravím a za patnáct minut za mnou přijď, ano?“ vystrkoval Bill Toma z koupelny o několik minut později. Zavřel za ním dveře a spustil ze sebe jeho župan. Pustil horkou vodu a začal přidávat aromatické přísady. Nalil na dno vany pěnu do koupele, koupelovou sůl a voňavý olejíček růžových květů a vtom ho něco napadlo. Znovu se zahalil do županu a vyběhl na studenou chodbu.
„Tome, kde je růže, cos mi včera donesl na nádraží?“ vyhrkl, když vpadl do Tomova pokoje.
„Tady, dal jsem jí do vázy…“ ukázal Tom ke stolu. Bill vzal květinu opatrně do ruky.
„A nebude ti vadit, když jí zničím ve prospěch našeho milování?“ zeptal se ještě a olízl si rty.
„Dělej si s tou kytkou co chceš, je tvoje,“ ubezpečil ho Tom a dál na něj zaraženě pohlížel.
„Fajn!“ zakřičel ještě Bill a zmizel i s růží znovu v koupelně.
Hned jak za sebou zavřel dveře, začala Bill z rostliny otrhávat okvětní lístky a rozhazovat je kolem vany. Několik těch rudých lístků spadlo do vody a zachytilo se na husté bílé pěně, která se tam stačila vytvořit. Bylo mu té nevinné květinky líto, ale efekt musel být.
Podruhé ze sebe shodil župan a stáhl bavlněné boxerky. Postavil se k velkému zrcadlu a zase jednou sledoval, jak vypadá jeho tělo. Moc se mu to nelíbilo, potřeboval ubrat ještě aspoň pár kilo, pak bude spokojený. A Tom určitě taky. Bill si dobře všiml, jak si zamračeně přeměřoval jeho boky a bříško, když se na nádraží vítali. Ale on ještě zhubne. Ještě mu dokáže, že je pro něj ten pravý, že je dokonalý. Styděl se za to, že není tak štíhlý, jako starší bráška. Nikdy nebyl, vždycky měl nějaké to přebytečné kilo navíc. Ale to se změní. Bude krásný a štíhlý, bude neodolatelný.
Vlezl si do vany. Voda byla nádherně horká a to mu udělalo dobře. Sotva se stačil patřičně uvolnit, už se za ním dobýval Tom. Rychle nahrnul pěnu na určitá místa; nechtěl aby si Tom moc všímal jeho nepěkných křivek.
„Tady je to jak v sauně. Tys to zase dal určitě vařící…“ usmíval se Tom, když si přes hlavu přetahoval tričko.
„No prosím – vařící,“ zavrtěl hlavou, když namočil nohu do vody.
„Nestěžuj si,“ smál se Bill a strhnul Toma na sebe.
„Ah… no tak dávej na mě přece pozor, jsem tvůj starší brácha, kdo by ti vařil, uklízel, žehlil, staral se o tebe, kdybych si teď udělal něco s pá…“
„Joo, tak vařil, uklízel a žehlil… to bych tě chtěl vidět!“ přerušil ho se smíchem Bill a přivinul si Toma na hruď.
„…a teď ti musím dělat hračku. No řekni, co bys beze mě dělal?“ pokračoval Tom a pod vodou nahmatal Billovy boky. Miloval, když mohl hladit a dotýkat se jeho těla.
„To opravdu nevím…“ povzdechl si Bill a položil ruce na Tomova záda, zakláněl hlavu a nechal se líbat na mokrém krku.
„Růže… Připadá mi to, jako bych se miloval s holkou…“ ušklíbl se Tom pobaveně a sykl bolestí, jak se mu do zad zaryly Billovy nehty.
„Jsem romantik. Tak mi to nekaž,“ vyzval ho Bill a šplouchl po něm trochu vody. To neměl dělat, protože vzápětí mu v obličeji skončila celá sprška.
„Tyy…!“ zahřímal výhrůžně a už se chystal to Tomovi oplatit.
autor: Ketty
betaread: Janule
betaread: Janule
pěkný;) Tom by si ten rozchod měl rychle rozmyslet…
jo!!! huraaaa pokráčko!!! co já se na něj načekala!!! je to perfektní!!! honem rychle dáál!!!:))
uá…konečně <3
momentálně sem teď na týhle povídce uplně závislá, už od toho novýho startu, sem čekala kdy se tu objeví <3
ale ten Bill mě pěkně štve…chudák xD už takhle ho ty jeho hůlečky sotva unesou…ale tak, aspoň si Tom uvědomí, jak byl blbej 😀
Strašně ráda bych se pletla, ale pořád mám pocit, že Tom se ještě nerozhoupal to celý nějak rozseknout. Je blbej… Vignonette za to nestojí a Billovi akorát ubližuje. Ach jo…
Jinak – povídka je super. Honem další díl, šup Ketty 😉
ááá náádherný!!!!!! rychle dáááál
To je úžasný, Kett 😉 Akorát už chci, aby se rozešli xD jsem divná, ale jaksi toužím po tom, aby se Bill vyspal s tím klučinou, Kevinem xD Aaaa, prosím xD a rychle dál a ať už je tam nějaká ekšn 😀 řádná 😀
ty jo..je to super užasný, ae Tomík mě pěkně štvexD… je tak trochu vic sobeckej..hajzlík..doufám, že si brzo lecos uvědomí!!
Zas jedna z povídek, co sem ji přečetla na jeden zátah…no vlastně na dva, byla dlouhá xD
Ale rychle dál, nemůžu se dočkat…
Je to krásný, ta pointa je dost zajímavá. Prostě jak Tom filozofuje o tom, že Bill si už někoho určitě taky našel a že je to vlastně správně, když se s ním rozejde…no, prostě rychle dál, moc se mi to líbí 🙂
HEYKY BUDE JEŠTĚ VŮBEC DALŠÍ DÍLEK??? SEM UPE NAŽHAVENÁ.. VÍC NEŽ BILL NA TOMA..
Jááá tu ku*vu nesnáááášíím…pardon že jsem sprostá
Néééééééé Tome ty idiote…okamžitě se vykašli na ni a buď s Billem teď už tě nic nezničí když jste odděleni
ÁÁÁÁÁÁÁ jáá umřuuu
Chcelo b to dalšíí pokračovaniii 😀 ta povidka je dost dobrááá..sem zvedava jak to všecko dopadne
nedopadne.. to je jasné.. už to nedopíše..