A/N: Tak lidišky. Poslední díleek! Doufám že se povídka líbila i přes všechny zmatky a to moje pitomý zranění. Mimochodem ta omluva, ta byla psaná v nemocnici. Moc moc a moc děkuju Terušce. Propašovala mi totiž na pokoj notebook a já jí to mohla nadiktovat.
Fakticky moc díky lidičkám, kteří na mě nezapomněli a vyprávěli mi v době návštěv nový díly povídek, který mám rozečtený. A to prosím i anti-TH!!! Takhle se poznají přátelé xDD Mnoo, ať se dlouho nevykecávám, prostě děkuju všem těm co to četli a zanechávali komenty a těm, kteří jsou se mnou a pomáhají mi. Snad všechno, rozepisuju další povídky, tak se těšte.
Blacky
Tom:
Jen co se vzbudím, vzpomenu si na včerejšek. Ještě teď jsem jak zdrogovanej. A to se mnou prosím dokáže udělat můj vlastní bratr. Nádhera. Jestli se to, co se dělo včera, bude opakovat, tak za sebe neručím. Božééé, jak ho miluju!! Právě teď ten úžasně líbající anděl co je podivným nedopatřením, či chemickým pokusem našich rodičů, mým dvojčetem lehce oddechující v říši snů… Je strašně sladkej, mám sto a jednu chuť se vrhnout na ty jeho našpulený rtíky a ulíbat ho k smrti. Ani si nějak neuvědomuju, že se probouzí a já ho pozoruju jak šelma oběť. Radši se vrhnu po kufru a začnu skládat oblečení. Muchlám to, jak mi co přijde pod ruku, ale to je jedno, hlavně ať nevidí, jak rudnu.
„Jééé, Tomí, ty mi balíš věci? Ty jsi zlatíčko.“ Protáhne zívnutím a snaží se vymuchlat z peřiny, no, moc se mu to nedaří.
„Chceš pomoct?“ Nabídnu mu pomoc a bavím se sledováním, jak se do deky zamotává čím dál víc.
„A víš že jo?“ Spadne na postel. Já za ním. Snažím se ho vymotat, náhle zjistím, že má nohu zaklíněnou mezi knoflíky povlečení a já jsem zamotanej taky.
„Bille, tos udělal schválně!“ Prokouknu ho a se smíchem se snažím vyprostit mu chodidlo. Přitáhne si mě k sobě a… a… božéé… políbí mě!!
„A kdyby jo?“ provokativně mi skousne spodní ret… zmůžu se jen na slabé zasténání…
„Bille,to to já…“ začnu koktat, když mi lehce saje kůži na krku…
„Ano, bráško?“nevinně se na mě usměje… úplně mě to dostává…
„Bille, není to správný, ale… chci, abys pokračoval…“
„Já taky.“ Odpoví mi a lehce mě políbí. Přisunu si ho k sobě, dobývám se do jeho úst… ale najednou… se otevřou dveře a v nich…
„Tatí!!“ zaječí Bill a letí k němu, div se nepřerazí.
Ten pán Billa popadne do náruče a tiskne si ho k sobě takovým způsobem, že bych snad začal i žárlit! Ale z úvah mě probudí hlas mé mámy.
„Tome!“
„Mami!“ vrhnu se jí kolem krku… jsem tak rád, že je tady! Stýskalo se mi.
Bill:
Teda! To byl pořádnej uvítací ceremoniál! Všichni jsme se objímali a vítali, jako bychom se neviděli několik let… tedy, vlastně jo, neviděli jsme se několik let, já a Tom… jsem rád, že jsme spolu…
„Kluci, měli bychom vám něco vysvětlit.“ Začne Simone… tedy, mamka. „To, že jste se tu potkali, není náhoda… vy, jste dvojčata, já a Gordon jsme se rozvedli, když vám byly dva roky, každý jsme dostali do péče jednoho z vás… nechtěli jsme, abyste se navštěvovali… bylo by to pro vás těžké…“
„Ale taky jsme chtěli, abyste se jednou potkali, tak jsme vás poslali na tábor.“ Pokračuje taťka.
„My víme,“ řekne Tom.
„Jakto?“ to se zas ptá mamka.
„To zjistíš, když bydlíš v jedný chatce se svým dvojčetem.“ Odpovím jí s úsměvem. „A co bude dál?“
„Co třeba jet domů a dát si večeři, tati?“ Rozesměje se Tom. Je to nakažlivý, takže se za minutku tlemíme všichni.
„Tak my se skočíme ještě rozloučit a pojedem, jo?“ Dostal jsem nápad. „Pojď, Tome!“ Popoženu brášku.
„S kým se chceš loučit? Všichni, kdo se s náma bavili, už jsou v tahu, nevim, proč ještě zdržuješ, Bille!“ Vyčítavě se na mě dívá, když jsme venku.
„Všichni ne, Tome, máme ještě jeden nevyřízený účet a taky bych rád dodělal, co jsme začali než přijeli naši. Hodim po něm svůdnej pohled, snad to zabere…
„Tak pojď!“ Rozběhnu se směrem k chatce, kde bydlela Sam.
Tom:
Tak to snad jako nemyslí vážně! Přede mnou se chce cicmat se Sam! Já myslel, že mě taky miluje!! A že to s ní tak nějak skončil… nebo snad ne? Uvnitř mě to vře, ale navenek nedám nic znát. Rozběhnu se tedy za ním.
Bill:
Kruci! Sam už tu není… chtěl jsem se jí jen zeptat, proč Tomovi dala úkol mě líbat… je fakt, že jsem se k ní možná choval chladněji než bych měl… poznala snad něco? Ale jen kvůli tomu polibku jsem zjistil, co k Tomovi cítím… a ten úkol mu dala ona… nevim nic a už se to asi nedozvim… i když… počkááát! Dopis! Chytrá holka!
Tom:
Super! Není tu, už jsem myslel, že ještě neodjela. Jsem možná moc žárlivej, ale neumím si představit, že by se tady přede mnou s Billem objímali a slibovali si, že si budou psát… brrr! Děsná představa.
A hele, Billí něco objevil… Dopis! Milostnej??
„Brácha! Tomu neuvěříš!“ Najednou vyjekne Bill a sjede zádama po zdi. „Poslouchej,“ a pustí se do čtení…
Bill:
Milý Bille a Tome,
Vím, že až si to budete číst, už tu nebudu, tak se nemusím stydět, teda, není za co, ale to co vám tu napíšu je bráno za nemorálnost, zvrhlost a nezákonnost. I když jde o čistou lásku… ale mezi sourozenci… Jo, je to tak. Mám sestru… a bezhlavě ji miluju. Takže lesbička a twincesťák dohromady, jsme totiž dvojčata jako vy. Nedivte se. Vím to dlouho. Prostě se to pozná, znám to. A taky vím, jak moc se milujete. Milovali jste se i před tím, než jste se políbili, ale museli jste to zjistit. Tak jsem vám malinkato pomohla… stalo by se to, i kdybych tu nebyla, ale to byste se tolik neužili, ne? Tedy za předpokladu, že by každý odjel k sobě domů. Ale to nedopustíte. A jestli jo, tak si vás podám. A pamatujte si: Lásce se nedá poručit a ani zákon jí nemůže zabránit. Takže twincestu a incestu zdar!
Vaše Sam
Tak to je něco, ta holka to všechno věděla! Ale proč se mnou chodila… už to mám! Ona chtěla, abych měl pocit, že Tomovi ubližuju a aby on žárlil. Ta je fikaná!
Tom:
Tak to je teda hustý!! ‚Teda Sam, to bych do tebe neřek… ale díky, jsi super, někdy ti napíšu‘ řeknu v duchu Sam, fakticky jí napíšu a pořádně poděkuju, páč nebýt jí, třeba bysme se s Billinem nikdy dohromady nedali. Koukám, že je taky trochu vedle…
„Billééé! Tomééé! Kde jste! Už pojedem! Pojďte!“ Slyším hlasy našich rodičů.
„Pojď, jdeme.“ Usměje se na mě Bill a podá mi ruku. S radostí přijmu a už si to šineme ven… S úsměvem na tváři, láskou v srdci a obrovským snem… Kdo ví, třeba vážně někdy budeme slavní…
autor: Blacky
betaread: Janule
já budu brečeeeet ty vole X)
wrum, ten konec je gradiózní ^_^
to je klaasny!!!! 🙂
yeah, to by chtělo druhou řadu^_^smutně koukám
krásný, Sam je třída xD nejdřív mš štvala ale teď ju miluju xDDD
Tak druhou řadu joo? A o čem by to mělo být? Tábor podruhé další prázdniny? Každej nápad se hodí.Tak pište 🙂 Zauvažuju….
swiiiiit
jo dvojka by se hodila 🙂
tam bys nějak zapletla Sam a její sestru nějak by si to rozepsala nějaka originalni zapletka a další řada je na světě xD xD jo jo vidím to jednoduše
mnauu to bolooo nadhernnnee..klasnucke:))podarena ff stooryyy
tak to je best…ty bys mohla vydat knihu twe…….hej ae to neni spatnej napad kniha s ff!!!!!sice nwm kdo by nam tyhle perverznosti vydal ae to je vedlejší…..to by šlo na dračku páni….ae asi by kluci dost čučeli co se o nich píše…..
Krásnej konec.