Časoprostor II 19.

„Tak dobrou, špunte,“ líbnu spícího synovce na čelo a potichu se vyhrabávám z jeho postele. To zas byla dneska v koupelně jízda. Voda stříkala až na strop… doufám, že si toho Bill nevšimne… mám pocit, že se právě teď válí ve vaně… nezvedej oči, brouku, nebo tě klepne.

„Tome?!“ slyším, jak mě volá z koupelny.

„Jo?“ strčím hlavu do dveří a setkám se s vyčítavým pohledem.

„Co to je?“ ukáže očima na strop.

„Co?“ dělám blbýho.

„Ty fleky!“ napřáhne mokrou ruku, aby mi je detailně ukázal.

„Jaký?“ dělám ještě blbějšího.

„Na stropě, ty je nevidíš?“ zeptá se významně a udělá na mě grimasu ‚stejně ti to nežeru‘.

„Asi protejká střecha,“ zkusím to.

„Jo? Já myslel, že je nad námi ještě tvůj byt. Nenechal jsi náhodou puštěnou vodu?“ zamyslí se a je vidět, že mu to v hlavě šrotuje.

„Nevím, letím se tam podívat,“ využiju příležitosti a rychle zmizím.

Tak a mám to z krku. Tyhle jeho starosti bych chtěl mít. Tak je tam flek, no? Koho to zajímá… vždyť to bude zítra suchý. Jenže on by hned volal malíře, puntíčkář, jako by to nebylo jedno.

Zabouchnu dveře svého bytu. Poslední dobou tu vůbec nejsem. Od té doby, co máme Dejva, a Sabine se vypařila, není důvod tu být moc často. Většinu oblečení už mám nastěhovanou dole a lednička tu zeje prázdnotou. Kvůli bábě Folkový sem musím, abych tu trochu nadělal bordel, ale já mám pocit, že ona stejně tuší, že tu nejsem… asi se snažíme zbytečně. Občas si mě měří takovým divným pohledem, že si říkám, jestli mi ta baba nevidí až do žaludku.

„Tome?“ ozve se od dveří.
„Tady,“ zavolám na Billa z obýváku.
„Tak co? Neteče to tu?“ zeptá se a jde se podívat do koupelny. Seberu se a jdu za ním.
„Ne, tak blbej zase nejsem. Trochu jsme tam s Dejvem blbi, no,“ přiznám se, objemu ho zezadu kolem pasu a líbnu ho do voňavých vlasů.
„Aha, takže jsi kecal,“ přestane hypnotizovat naprosto suchou koupelnu, otočí se na mě a vyčítavě se mi dívá do očí. Kývnu a omluvně se usměju. „Asi dostaneš na zadek!“ řekne s úsměvem a hned mi jednu lehkou plácne. „Ještě si to spolu vyřídíme, ale až potom,“ zahučí mi do ucha a hned mi pod ním začne jezdit jazýčkem… aha, takže to odpoledne myslel vážně… přišly na něj chutě… to se musí využít.
„Po čem?“ zeptám se naivně, abych ho donutil to říct. Mám rád, když se stydí, jestliže má mluvit o něčem tak intimním, jako je sex. Už půl roku si užívám tuhle jeho krásnou novou vlastnost, kterou jsem předtím neznal. Nechápu, kde se to v něm vzalo, ale asi to má něco společného s jeho minulým životem. V každém případě mě baví ho provokovat a dotlačit ho k tomu, aby to řekl. Na té chodbě mu to šlo tak báječně, jenže to jsme byli opilí… teď v sobě nemá ani kapičku.

„Po tom… vždyť víš,“ šeptá a pokračuje v něžné péči o můj krk. Ale ale, nějak se mu do toho slova nechce, ale já ho donutím. Pevně si ho přitáhnu na tělo.

„Vůbec netuším, co tím myslíš,“ dělám ze sebe pako, jen abych to slyšel. Strašně mě vzrušuje, když to řekne nahlas s tím jeho svatouškovským výrazem. Z jeho jemného líbání mi naskočila husí kůže po celém těle. Bože, řekni to už, ať můžeme jít na věc…

„Po milování…“ vydechne konečně a já úplně cítím, jak mnou projela vlna vzrušení. Jo, tohle jsem chtěl slyšet. Zvednu mu hlavu a zadívám se do těch stydlivých hnědých očí. Je to tam… miluju tenhle pohled plný rozpaků a vášně.

„A kdo koho bude milovat?“ zašeptám, přestože přesně vím, jak to myslel… už ve studiu to vyznělo jasně.
„Já tebe, lásko,“ odpoví stejně tiše a pomalu mě pozadu směruje do ložnice.
„A co se mnou hodláš dělat?“ provokuju jeho stydlivost a přivírám oči pod návalem vzrušující vlny, která mnou prostupuje.
„Nejdřív si tě pěkně svlíknu, miláčku,“ zašeptá a začne mi rozvazovat župan. Cítím, jak mi stoupá adrenalin a hůř se mi dýchá… župan mi sklouzl lehce po ramenou a je na zemi, stoupající tlak už zakrývá jen slaboučká vrstva černé pružné látky… je neuvěřitelné, co se mnou dělají už jen jeho slova. Co teprve, až dojde na činy.

„A potom?“ ptám se cestou k posteli. Jeho ústa mě neustále šimrají na krku a tlak pomalu ale jistě stoupá… V ložnici je šero, jde sem jen světlo z rozsvícené předsíně. Bill si mě dosune, kam potřebuje, a zatlačí mi na ramena, abych si sedl na postel. Hned na to mě dlaní donutí lehnout si do peřin a jedním zručným pohybem ze mě stáhne poslední kousek, který kryl můj napnutý klín.

„Nádhera,“ vydechne a pomalu po něm přejede rukou. Nakloní se a mazlivě olízne špičku mého penisu.

„Bože,“ vydechnu a zavřu oči, jak mou myslí projel jeho dotek a představa budoucího dění.

„Potom?“ opakuje potichu mou otázku, „… potom svlíknu sebe,“ pronese a čeká, až otevřu oči. Pomalu se odsunu doprostřed postele a nespouštím z něj pohled. Na rozdíl ode mě má po koupání na sobě džíny a červené tričko. Určitě se oblíkl schválně, aby mi mohl zahrát tohle svoje úžasný představení. Zase to gesto… pohodí hlavou a projede rukama své dlouhé černé vlasy, pomalu začne vyhrnovat triko a přejede jazykem rty… moc dobře ví, co to se mnou dělá. Ve chvíli, kdy se dostane lem jeho trička do podpaždí, zakloní hlavu a přivře oči… jedním pohybem ho stáhne a hodí na zem. Panebože, tohle nepřežiju… přestávám dýchat, když začne rozepínat pásek s velkou stříbrnou sponou a dívá se mi při tom upřeně do očí. Kovový zvuk rozjíždějícího se zipu mě donutí přivřít oči… moje ruka automaticky zajíždí do rozkroku a pevně stiskne, když slyším, že jeho kalhoty právě spadly na zem. Otevřu oči… chci vidět konec, ale Bill se svádivým krokem přiblíží k posteli, přivolá mě prstem, abych šel blíž, a řekne do hrobového ticha: „Pojď ke mně…“ Čeká ve vyzývavém postoji a já se okamžitě přišoupnu k němu na okraj postele. Jemně pohladím zřetelně napjatý penis rýsující se pod tenkou látkou.

„Můžu?“ zašeptám.
„Musíš,“ vzdychne pod mým dotykem, zakloní hlavu, zvedne ruce, zajede prsty do vlasů a nechá je chvíli za svým krásným štíhlým krčkem. ‚Dělej si se mnou, co chceš‘, znamená tenhle jeho dokonalý postoj. Zajedu prsty obou rukou pod lem jeho boxerek a pomaličku je stahuju dolů, abych měl dokonalý výhled na to, co doteď zahalovaly. Ve chvíli, kdy spadnou na zem, chytím ho rukama za zadek a odzdola prozkoumám jazykem celou délku jeho vztyčeného vzrušení. Shora se ozve jemné zakňourání, jako když pohladíš kočku… cítím jeho prsty probírající se mými vlasy. Něžně kroužím jazykem kolem jeho vrcholku a snažím se ho vydráždit na nejvyšší možnou míru. „Tomi,“ vzdychne, když jeho penis konečně stisknu rty a zasunu do své nedočkavé pusy. Pomalu kroužím jazykem a nehýbám se, jen moje ruce putují po jeho stehnech a hladí ho jemně mezi nimi. Konečně pohnu hlavou směrem nahoru a začnu ho pomalu uspokojovat. Bill zrychleně dýchá, nervózně hladí mou hlavu a začíná sténat… dopřeju mu ještě chvíli příjemných pocitů, než ho propustím z úst a stáhnu k sobě na postel. Překvapeně sebou plácne do měkkých peřin a uchichtne se leknutím.

„Tohle jsi přece dneska nechtěl, ne?“ zašeptám důrazně a stisknu mu zuby jemnou kůži pod uchem. Musím slyšet, co chce…
„Ne, ale bylo to krásný.“ Přitáhne si mě blíž k sobě a konečně najde moje rty. Jemně a nesměle olizuje jejich konturu, ale během chvilky se změní v dobyvatele, až konečně jeho jazyk začne hladit ten můj a ruka s dlouhými štíhlými prsty zajede do mého klína. Hladí a laská mě pomalými pohyby dlaně, čeká na mé sténání, ale já se snažím ovládat, abych nevydal ani hlásku. „Nelíbí se ti to?“ vzdychne po chvilce zklamaně do mých úst a přestane. Usměju se.
„Sliboval jsi mi něco jiného.“
„Předehra ti nic neříká?“ vrátí mi úsměv a znovu začne pohybovat rukou. Konečně se mu podaří zaslechnout mé první zasténání a spokojeně zašeptá: „Tohle je taky hezký, ne?“ Němě přikývnu, aby věděl, že se mi to líbí, ale stejně mu mezi sténáním odporuju.
„Tamto je lepší,“ vydechnu a sotva popadám dech.
„A co je podle tebe tamto?“ zeptá se mě s úsměvem a ví, že se naše role otočily. Teď je na mně, abych to vyslovil.
„Tamto… to jsi ty… hluboko ve mně,“ odpovím do ticha udýchaně. Už i moje vlastní slova mě dráždí… bože můj.
„Ano, to je přesně tamto,“ řekne zastřeným hlasem, přestane mě uspokojovat a posadí se do tureckého sedu. „Jenže já si chci ještě chvilku hrát…“ zaškemrá s úsměvem.
„Ale jenom chvilku,“ kladu si jedinou podmínku. Kocourek se rád mazlí, nemůžu mu to vzít… Chci, aby si užil z dnešní noci maximum, stejně jako já.

Využiju toho, že mám hlavu těsně vedle jeho klína a nenápadně se přisunu. Vyjekne, když ucítí můj jazyk ve svém pupíku a začne se chichotat… lechtám ho a pomalinku se jazykem přibližuju k vrcholku jeho vzrušení. Slyším, jak se mu zkracuje dech s každým mým vlhkým polibkem, kterým se blížím k cíli. Stále sedí ve stejné pozici, a když se dotknu špičky jeho penisu, cítím, jak se propnul v zádech… mám hlavu potopenou v jeho klíně. Zatlačím mu jemně na rameno, aby si lehl na bok, chci mít k němu blíž. Pomalu líbám a jazykem hladím jeho nádherné mužství, tak podobné tomu mému, a v hlavě už se mi míhají představy, co mi tahle dokonalá část Billova těla za chvíli způsobí za rozkoš…

„Lásko,“ slyším jeho vzrušený výdech a v tu chvíli ucítím vlhký dotek jazyka na vrcholku mého penisu. Je to tak překvapivé, že se na chvilku přestanu ovládat pod návalem slasti z jeho něžných krouživých doteků.

„Bille,“ zasténám nahlas… jeho hlava se ocitla příliš blízko mého klína a on neodolal. Zachvěju se pod náporem jeho kluzkého jazyka a zintenzivním svoje laskání. Svými sehranými ústy se v jednom rytmu vzájemně přivádíme do společného ráje, naše ruce bloudí po těle toho druhého a dvoje vzdychání se vzájemně prolíná v tichém temném pokoji. Začíná to být k nevydržení a já vím, že i když bych jeho úžasné mazlení nejradši zažíval už navždycky, musím to ukončit. Slíbil mi to… chci ho v sobě a je nejvyšší čas to udělat, protože za chvíli už nebudeme schopní se od sebe odtrhnout.

Naposledy přejede svým dráždivým piercingem mé vzrušení, než mě s lítostí propustí ze svého vlhkého zajetí.

„Škoda… bylo to tak krásný,“ zašeptá.
„Teď to bude ještě krásnější,“ odpovím mu chraptivě a během chvilky už znovu sténá při hře mých kluzkých prstů. Stále ležíme na boku, teď už tvářemi těsně u sebe, a naše oči se vzájemně hladí… jemně roztírám gel po jeho nádherně vzrušeném penisu, cítím jak na dotyky reaguje jemnými pohyby pánve proti mé ruce, jak se nemůže dočkat svého očekávaného vyvrcholení. Naše rty jsou jemně přitisknuté k sobě a špičky jazyků se vzájemně hledají a hladí v něžném tanci mezi zrychlenými nádechy a výdechy. Když konečně hluboko proniknu do jeho úst a moje ruka bezděčně zrychluje své pohyby, jsme připravení na dokonalé spojení.

„Udělej to, prosím,“ skoro zasténám těsně vedle jeho ouška, olíznu to nejcitlivější místečko pod ním, naposledy pohladím očima jeho tvář a otočím se na břicho. Zvolna se posouvá dolů, rukama pomalu hladí křivku mých zad, které současně pokrývá jemnými polibky, než se dostane na správné místo. Slyším, jak vzrušeně dýchá, když si mě za boky nadzvedne do kleku, opatrně mi roztáhne nohy a za chvilku už cítím, jak si vlhkým jazykem snaží probojovat cestu do mého těla… zabořím čelo do peřiny, vzrušením stisknu rty a snažím se nevykřiknout při každém jeho dráždivém vniknutí. Jeho horký dech mě přivádí k šílenství… bříšky svých štíhlých prstů pomalu prozkoumává každý milimetr mého klína, putuje za svým cílem, kterým je vrcholek penisu, jemně po něm přejíždí a způsobuje mi ty nejkrásnější pocity, jak to umí jen on. Když už nemůžu sténat víc nahlas, jeho úžasný jazyk mě přestane dobývat a já napjatě čekám na pokračování naší milostné hry. Tohle je ten stydlivý Bill? Svým mrštným jazykem sklouzne trochu níž a já vykřiknu slastí, když ucítím, jak do mě opatrně proniká prvním nedočkavým prstem… bože, on ví, jak tohle miluju… pomalu rytmicky vniká do mého těla, prohlubuje to nádherné uspokojování a zintenzivní ho, když po chvilce přidá druhý prst. Moje steny pohlcuje peřina, ale ne tak dobře, aby je neslyšel.

„Prosím,“ vydechnu nedočkavě. Chci ho v sobě, už to nevydržím, potřebuju to…
„Dočkáš se, nespěchej,“ zachraptí Bill, chvilku mě ještě něžně dráždí, protahuje slast, která mě pomalu zbavuje vědomí, a když už pomalu přestávám doufat, jeho ruce pevně uchopí moje boky a já konečně cítím, jak do mě proniká jeho nedočkavý kluzký penis. Pomalým houpavým pohybem si zajišťuje co největší slast ze vzájemného spojení, slyším, jak sténá, a snažím se najít tu správnou polohu pro dokonalý zážitek. Teď… konečně ucítím uvnitř to správné zatrnutí… ano, to je on, dotyk nebes… ano, lásko, chci, aby slyšel, že se mi to líbí… „Ano… ano… přirážej… to je ono… nepřestávej, miláčku… ano, miluju tě… ještě, víc… anoooo,“ křičím pod náporem těch úžasných pocitů, nemůžu tu slast vydržet… nemůžu… ne… „Ano… ještě chvíli, to je ono… zrychli… ano, lásko… přidej… ano.“ Před očima se mi míhají představy jeho vzrušené tváře, jak ji znám těsně před vyvrcholením. Je tak úžasný, když sténá vzrušením a slastí… přivírá oči, zaklání hlavu a černé vlasy mu splývají až k pasu. Naše hlasité sténání se rozléhá temným pokojem a ve chvíli Billova nejsilnějšího výkřiku cítím, že došel k vrcholu. Zastavil své tělo hluboko ve mně a svírá mé boky nevídanou silou svého orgasmu. Šeptá potichu zdrobnělinu mého jména a na chvilku snad dokázal zastavit i čas…

Za okamžik ze mě vyklouzne a doslova dopadne z výšky vedle mě. Přerývavě dýchá, ale přesto vyhledá moje rty. Jeho ruka mi opatrně zajede do klína, a když zjistí, že ještě nejsem, jemně mě otočí na záda, skloní se níž a během chvilky už cítím jeho jazyk, jak se snaží mě dovést do stejného ráje, ve kterém byl před chvilkou sám. Bože, Bille, jsi mistr svého oboru… „Ano… to je ono… Bille… lásko,“ propnu se pod očekávaným pocitem přicházející vlny orgasmu, zatnu prsty do jeho ramen, a konečně cítím, že to za okamžik přijde. Moje tělo se zmítá pod obrovským náporem šílené slasti, ale jeho ruce mě drží, abych do poslední chvilky nevyklouzl z jeho úst… všechno ve mně exploduje a já mám pocit, že jsem právě umřel a ocitl se v nebi se svým černým andělem sexu.

„Děkuju,“ zašeptám do tmy, když se můžu zas po chvíli normálně nadechnout a hledám rukama jeho hlavu. Odpočívá na mém břiše. Naposledy mě políbí do klína a za chvilku už cítím svou chuť, jak mě líně líbá a proplétá svůj jazyk s mým. Bylo to dokonalé… božské… nezapomenutelné. „Bille, lásko… miluju tě.“

~*~

„Nejezdi tam,“ zaškemrám do tmy, i když vím, že je to nesmyslný požadavek. Stisknu jeho ruku, kterou mě hladí na břiše.
„Musím, Tomi, ty to víš…“ odpoví mi smutně Bill. „Slíbil jsem to, vždyť víš, že naše štěstí odnesl on. Vvlastně jsem ho zabil… mám povinnost dokončit to, co začal… promiň,“ vysvětluje mi už posté a políbí mě na čelo.
„Já vím, ale bojím se.“
„Neboj se, budu opatrný,“ slíbí mi. „Mám tebe a Dejva, přece bych vás nikdy nemohl dobrovolně opustit, na to vás moc miluju.“
„Já vím, věřím ti, ale co když se stane něco, co nemůžeš ovlivnit… co potom?“ Mlčí…
„Pojď, musíme dolů, kdyby se Dejv vzbudil,“ pustí mě z objetí a začne sbírat svoje oblečení ze země. Nedovedu si představit, že bych o něj přišel. Je tak dokonalý. Ten člověk, který přišel z jiného času, je pro mě pořád jako anděl spásy, který mě jen navštívil a zase uteče. Proto mám takový strach. Pořád na to musím myslet. Nedávno se mi zdál sen o tom jeho stroji času. Sedl jsem si do něj, a než jsem stačil cokoliv udělat, ocitl jsem se v jeho starém životě. Sabine na mě křičela, mávala nožem a já věděl, že během chvilky bude po mně… probral jsem se zpocený s křikem. Všechno to chápu, rozumím tomu, proč to dělá, ale v duchu kňučím strachem, že o něj zase přijdu. Kdybych mu to řekl naplno, jak moc to cítím, určitě by toho nechal, ale já ho nechci vydírat. Jsem přece chlap a trochu strachu vydržím. Doufám…

autor: Janule
betaread: Janik