Bill se malinko zahihňal a poté se vpil pohledem do Tomových očí. Nadbytečné množství alkoholu v krvi mu nedovolovalo normálně přemýšlet.
„Bože…seš tak nádhernej,“ zašeptal tiše Tom a nedokázal odtrhnout pohled od Billovy krásné tvářičky, která se na něj sice opile, ale mile usmívala.
„Jsem nádhernej?“ zahihňal se šťastně Bill a rukama mu bloudil v rozpuštěných dredech. Tom rychle přikývl.
„Seš… strašně moc… jenomže nemůžeš bejt můj,“ lehce jej pohladil po nahém bříšku a poté se mu znovu vpil do jeho krásných očiček.
„Aaaa… proč?“ zašeptal tiše Bill a pořád nakláněl k Tomovi hlavu, snažíc se tak přisát na jeho rty.
„Protože seš moje malý dvojčátko, víš? Mým úkolem je tě chránit a ne… ne líbat,“ ozval se šeptem a zoufale pohledem přejel po Billových pootevřených rtech.
„Já… ale – chci, abys… abys mě líbal,“ špital Bill tiše Tomovi a pomalu mu vyhrnoval triko.
Tom slastně vydechl, jakmile se Billovy ledové prsty dotkly jeho horké kůže.
„Ne… dost, Bille,“ snažil se jej od sebe odehnat, ale Billovi jako by alkohol dodal nejenom poblázněnou náladu, ale také mu konečně dodal trošku odvahy, protože jinak by se takhle přímo k Tomovi asi nikdy nepostavil.
„Bille… ty seš opilej a navíc… seš můj bratr… božee,“ zasténal, jakmile ucítil Billovy zoubky na svém krku. Bill teď kašlal na všechny jeho argumenty a nechával se kolíbat jenom nekonečnou vášní, kterou cítil.
„Ty mě nechceš, Tomi?“ zavrněl mu tiše do ouška, které dráždivě skousl.
„No tak dost… Bille, já sem také něco vypil… prosim tě přestaň, nebo nebo se neovládnu,“ řekl tiše Tom, avšak z jeho rtů to vyběhlo jako zoufalá prosba. Bill však svoje dráždění ještě zesílil.
„Dotýkej se mě, Tome… já cítím… že to chceš,“ šeptal mu vábivě do ucha, které něžně skousával, a přitom vedl Tomovu ručku někam hluboko pod svoje triko.
„Bileee,“ vydechl těžce Tom a zaklonil hlavu. Už nedokázal odmítat… Odmítal dost dlouho a také i ubližoval… ale teď už ne. Už nechce…
Přestal se bránit Billovým dotekům, ba právě naopak. Milerád se do jeho hry také zapojil. Oběma proudil v hlavách menší démon alkoholu, ale ne však v srdcích… ta měli oba dva čistá a plná lásky. Neskonalé lásky k tomu druhému…
Tom poslušně nadzvedl ruce nahoru a tím dovolil Billovi, aby mu svlíkl triko, které po chvilce leželo někde na zemi. Tom zatím rychle vyhoupl Billa na postel a sám si na něj lehl. Bill se šťastně usmíval a když konečně ucítil Tomovy rty na těch svých, hluboce zasténal. Pomalounku pootevřel rty, pouštějíc tak Toma dovnitř. Když se jejich jazyky vášnivě propletly, oba dva věděli, že už není cesty zpět…
Po chvilce bylo jejich oblečení rozházené po celém Tomově pokoji a jejich nahá těla se o sebe vzájemně třela a mazlila.
Navzájem útočili na protihráčovy rty se zběsilými polibky.
Tom lehce skousával Billovy rty, až dokud nedostaly nádherně sytě červený odstín… Už nedokázal normálně uvažovat, a také ani nechtěl. Jestli je Bill jeho dvojče nebo ne, mu bylo úplně jedno. Miloval jej a pořád bude. Od prvního zahlédnutí až doteď byl Bill pro něj něco, o čem věděl, že bude jednou jeho. A Billovo odměřené chování jej k němu ještě více poutalo. Teď měl tu neskonalou vášeň v náručí a už se jí nemínil vzdát.
„Miluj mě, Tome… prosím,“ slyšel Billovo tiché sténání u svého ouška a on se rozhodl konečně poslechnout…
……………
Husté řasy se lehce zatřepotaly a poté se začaly pomalu otvírat. Billovy hnědé oči si nejdřív musely navyknout na to ostré světlo, které proudilo celým pokojem. Poté se na posteli lehce zavrtěl a jako první ucítil neuvěřitelnou bolest hlavy, která jej udeřila náhle jako blesk. Ale necítil jenom to. Jako ve snách se obrátil vedle a na druhé půlce postele uviděl ležet rozvaleného Toma, který spokojeně odfukoval s lehkým úsměvem na rtech. Bill si pak všiml dalšího faktu… byl nahý! Poplašeně nahlédl pod deku, která skrývala i Tomovo tělo a zděšeně si uvědomil, že není sám, kdo na sobě nemá nic. Oni se snad spolu… Panebože… Bill nedokázal vyjít z údivu. Že by toho tolik vypil? Moc si toho sice nepamatoval, ale tohle bylo na něj až příliš.
Najednou se i Tomova očka pomalu otevřela a utkvěla pohledem na vyděšeném bratrovi, kterým teď lomcoval hlavně strach. Tom si však narozdíl od svého dvojčete pamatoval každičkou vteřinku včerejší noci. A lhal by, kdyby řekl, že toho lituje.
„Tome… já mě… mě to moc mrzí, já jjá-já nevím, jak se to mohlo stát… tedy ani vlastně nevím, co přesně se stalo a já,“ začal Bill koktat a snažil se přikrývkou si skrýt nejvíc co mohl. Jeho oči dostaly najednou záblesk slz. Tom se k němu opatrně přisunul a lehce mu slzu setřel.
„Tome?“ pípl Bill a nechápavě sledoval, jak bratr líbá jeho smutné tváře.
„Tebe nemá co mrzet, Bille… to mě by mělo… to já jsem všechno pokazil,“ špitl tiše a lehce pohladil nosíkem ten bratrův.
„Ne… Tome, to ne. Byla to i moje vina, vůbec jsem sem neměl chodit, pak by se nic z tohohle nestalo,“ vzdychl tiše Bill a setřel i ten poslední náznak slz, který mu ulpěl na tváři.
„Počkej, Bille, tys mě ale nepochopil, já to takhle nemyslel,“ řekl rychle a znovu si strhnul na klín dvojčátko, které zamotané v dece chtělo odejít z pokoje.
„A jaks to myslel?“ pípl tiše a díval se Tomovi upřímně do očí.
„Možná takhle,“ zašeptal po chvíli starší z twins a lehce ochutnal Billovy rty…
Tom sladce ochutnával bratrovy rty a jemně s ním proplétal jazyk v nádherné hře.
„Tome… počkej, já ničemu nerozumím,“ špitl tiše Bill a lehce od sebe Toma odsunul.
Tom se na něj však sladce usmál a stáhnul si jej na svůj klín. Poté se mu vpil hluboce do nádherně zmatených očí, ve kterých viděl sladkou záplavu mléčné čokolády.
„Já taky, Bille… byl jsem strašlivej blázen. Já vím, že jsem ti strašně ublížil a žádná omluva nedokáže omluvit to, co jsem spáchal… jenomže i tak mě to strašlivě mrzí,“ šeptl tiše a jemně pohladil bratra po posmutnělé tváři.
„Neublížil jsi jenom mě. Ublížil jsi i klukům, také Davidovi a asi nejvíc sobě. Proč ses přede mnou uzavřel?“ smutně sklonil svou tvář a nechal se Tomem přitulit do sladkého objetí.
„Protože mi hráblo. Bille, prosím tě. Odpusť mi tohle všechno, co jsem udělal, byl to… byl to pro mě strašnej šok, že seš moje dvojče. Já vím, že tohle není omluva, ale já nevím, co mám dělat. Bez tebe pro mě nic nemá smysl. A i když jsem tě odmítal, tak to jen pro tvoje dobro,“ řekl a lehce nadzvedl Billovu tvář.
„Já tě ale pořád miluju, Bille,“ řekl a položil si bratrovu horkou dlaň na místo, kde hluboko pod kůží bilo jeho posmutnělé srdíčko. Bill se na něj mile zahleděl a lehce se pousmál.
„Tluče jenom pro tebe,“ špitl Tom. Už jej nenapadly žádné omluvy ani prosby. Teď mu to všechno docházelo, jak byl stašně hloupej. Vždyť měl všechno, o čem snil. Úspěšnou kapelu, skvělé přátele, dokonalý vztah a ještě k tomu získal i bratra. A i s incestem se přece dá žít… jenomže to možná zjistil až moc pozdě.
„Já, já nevím, Tome. Opravdu. Ty víš, že tě strašně miluju a tahle noc asi byla toho dostatečným důkazem,“ lehce se začervenal. „Jenomže já už nechci trpět. A koneckonců, byls to ty, co mě od sebe vyštval. Ne… promiň, Tome, ale tohle se nedá jenom tak ze dne na den srovnat,“ řekl a vymanil se z bratrova vřelého objetí.
„Ztratil jsem tě?“ zněla Tomova tichá otázka, která jej však dloubala hluboko v srdci.
Bill se na něj na chvíli zahleděl.
„Ty mě nikdy neztratíš,“ naklonil se nad něj a lehce jej políbil na čelo.
Jenomže to Toma jenom přesvědčilo v tom, že jej svým chováním od sebe oddálil.
„Bille, chceš důkaz toho, že to myslím vážně?“ rychle na sebe navlíkl boxerky a jen tak tak zachytil bratra dřív, než zalezl do koupelny.
„Tome, cože?“ nechápavě se usmál a nechal se znovu dotlačit k posteli.
Tom si klekl před něj.
„Bille… já, já nevím jak začít. Dnešní noc… moc mě mrzí, že si ji asi moc nepamatuješ, ale byla to jedna… dokonalost! Já tě miluju. Strašlivě moc tě miluju. Chceš mít znovu skupinu? Tak se vrátíme a znovu budeme hrát… nebo se odtud odstěhuju a budeme bydlet spolu… jen mi prosím dej ještě jednu šanci,“ tiše zaúpěl a naléhavě líbal bratrovy natažené dlaně.
Ale hned jako zastihl Billův zářivý úsměv pochopil, že to asi až tak zlé nebude.“
„Opravdu… opravdu bys chtěl se mnou bydlet?“ zeptal se tiše, avšak s úsměvem na rtech.
„Strašně moc, lásko. Je mi jedno, jestli si moje dvojče nebo ne. Já tě miloval i předtím a milovat tě budu i nadále. Chci, abychom tady společně bydleli, už nechci být bez tebe,“ znovu jej vtěsnal do své náruče a žádostivě políbil.
„A budeme znovu – kapela?“ špital Bill mezi polibky.
„Cokoliv, lásko,“ zašeptal šťastně Tom a chystal se Billa znovu políbit, kdyby se najednou neozvalo klepání…
autor: B-kay
betaread: Janule
luxůůůůůůůůůůůsíík rychle dál
!!!!HONEM DÁÁÁL!!!!
doufám, že neplánuješ dlouhouuuu pauzu!!!!
neozvalo? Takže je jako někdo nachytal???
rychle dááál! xD
kterej vůl ničí takovou omantickou chvilku?
SCHNEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEL
zamknout a nepoustět!!! nikoho!!!! jedem dááááááááááál x))))
Och, tak toto vynahradilo tú chýbajúcu časť o ich prvom zblížení. Je to úplne krásna, snová kapitola, vrátane opitučkého Billa. Tomove ospravedlnenie sa je nádherné. Len blázon by ho odmietol.
Kto ich ale otravuje???