Bill padl na postel a plakal čím dál víc. Už sotva popadal dech, jak vzlykal. Tom nevěděl, co má dělat, tak strašně moc ho chtěl obejmout, ale když se o to pokusil…
„Nedotýkej se mě…“ šeptl Bill, když k němu Tom vztáhl ruce.
„To ne, bratříčku můj, lásko… Neboj se mě, já tohle nechtěl… Prosím odpusť….“ plakal i Tom.
„Tome… Promiň mi to, já…. nevím, co mě to napadlo, ale prostě už jsem v koncích. Odpusť, bráško, miluji tě….“ Schoulil se Tomovi v náručí a ten ho pevně sevřel, jako když byli malí a Bill měl z něčeho strach.
„Já ti pomůžu, taky tě miluju, už nikdy v životě se nevyspím se žádnou holkou, na žádnou se nepodívám a už nikdy nedám dopustit, aby ti někdo ublížil.“ Líbal Billa po jeho bílé pleti a hladil ve vlasech.
„Je mi s tebou krásně…“ šeptl Bill do ticha panující v domě.
„Mně s tebou taky. Uhodil jsem tě, protože jsem si uvědomil, jaký by to bylo, kdybych tě navždy ztratil… To bych nepřežil. Šel bych za tebou,“ říkal Tom a díval se mu do nádherných očí, ve kterých se topil.
„Strašně mi chybíš, chtěl bych tě zase cítit, ale teď se trochu bojím… Já vím, že si na mě něžný, ale bojím se, aby se to nevrátilo, třeba v představách a bojím se, že tě tímhle ztratím…“
„Ale ne, Billí, toho se nemusíš bát, ale myslím, že by si měl dneska odpočívat. Hezky si lehni do postele a já ti mezitím udělám nějakou dobrotu, ano?“ něžně jej hladil Tom po vlasech. „Měl bych tě učesat, nebo chceš mít dredy jako já?“ zasmál se Billovu vrabčímu hnízdu na hlavě.
„Tak dobře, ale budeš opatrnej, ano?“ řekl už s mírným úsměvem Bill.
„No jasně, bráška,“ řekl frajersky Tom a úsměv mu oplatil. Běžel pro kartáč a během dvou minut si už Billa opatrně vysazoval na klín, aby ho zbavil celkem dost zacuchaných vlasů.
„Au, Tome!“ šeptl vyčítavě Bill.
„Promiň, pusinko moje.“ Tom jej něžně políbil a pokračoval v činnosti. Tom si myslí: ‚Pane bože, jak tohle mám vydržet, pořád se na mně vrtí a jak zaklání tu hlavu… Já se neudržím…‘ Tom odhodil kartáč a Billa si na sebe namáčkl.
„Tt-t-Tome, c-c-co to děláš?“ zeptal se polekaně Bill.
„Neboj se mě, neboj, kdyby tě to bolelo, tak mi řekni a okamžitě přestanu. Jsi tak, jsi tak sexy… Už to nevydržím…“
„Tome, ach, Tome, udělej to prosím, chci to, prosím…“ zašeptal vzrušeně Bill a ještě více se na Toma namáčkl.
Tom zakřičel slastí a Bill bolestí. Za tak krátkou chvíli se mu rány nemohly zahojit.
„Ach, Tome. Tak moc tě chci, tak strašně moc, ale teď to nejde, nejde to… Strašně to bolí….“ Tom pochopil, a i když nerad, tak z bratra co nejjemněji vyšel.
„To je v pořádku, bratříčku,“ řekl Tom potichu, chápal jej, ale i přesto byl zklamaný. Moc po Billovi toužil a Bill po Tomovi také, ale nechtěli si vzájemně ubližovat. Už si nikdy nechtěli působit bolest. Tom měl ale o Billa pořád strach, bál se, že by si chtěl přeci jen ublížit….
autor: Jitka Krejcarová
betaread: Janule
no pokud ho tom bude mít pořad stejně rad tak si neublíží……
ale sou nadržení až to hezky není xD xD
Heh mno mazec dááál
jj super…i když trošku krátky:((((…ali jinak mazec a honem další díl
Jinak taky moc děkuju že mám znova v povídce obrázky(= Fakt moc díky!!!!! A vám všem co mi píšete komíky véééééééééélikánskýýýý DÍKY!!!! (=