Dny ubíhaly jako voda, až chybělo jenom sedm dní do Svatby… Už jenom sedm dní dělilo Toma buďto od naprostého vítězství nebo prohry. Jenomže zatím to více směřovalo k prohře. S Billem už vycházeli celkem normálně, ale pořád to ještě nebylo vůbec ono. Bill se mu totiž dokonale vyhýbal. Tom poznal, že to asi minule malinko přepískl, protože Bill u něj pak už vůbec nespal. Raději trpěl a s bolestí snášel nechtěné milování s Kimi, než aby ležel vedle Toma a musel znovu jen odmítat. A on by přitom tak rád přijímal…. Jenomže je jim oběma dvacet. Už nejsou dva puberťáci. Nikdo by jim neodpustil, že udržují incestní vztah se svým dvojčetem. Takže Bill byl Tomovi vlastně svým způsobem i vděčný za to, že je od sebe oddělil…
Bill seděl akorát u sebe v pokoji na posteli a před sebou měl položený svatební oblek. Nedokázal se na něj přestat dívat, ačkoliv jej neskutečně děsil. Smutně přejel prstem po drsné látce a po těle mu hned naskočila husí kůže. Tohle přeci není to, co vždycky chtěl… tohle vlastně nikdy nechtěl. Do čeho se to vlastně žene? Opravdu to Tomovi udělá a ožení se? Nejraději by si teď vzal květinku a odpočítal si z lupínků, jestli má nebo ne. Z oka mu vyklouzla nepatrná slzička, která teď stékala po Billově zroněné tváři. Kimi si teď jistě vybírá svatební šaty a těší se… zatímco on tady teď rozjímá nad tím, jestli to má udělat… nebo ne.
„Ahojky, můžu?“ políbil jej sladký hlásek na ouško a on se otočil tváří v tvář bratrovi.
„Tome… nevím, jestli bys měl. Raději jdi pryč,“ šeptl a otočil se znovu k obleku. Po chvilce však ucítil, že se postel vedle něj o něco zhoupla.
„Dneska jdete na tu večeři, viď?“ zeptal se Tom s jistým smutkem v hlase.
„Kdybys věděl, jak moc tam nechci jít. Její rodiče jsou tak divní,“ ulevil si konečně Bill a odsunul oblek malinko stranou.
„A co kdybych jel s vámi?“ vyřkl svou nabídku Tom. Chtěl být bratrovi pořád nablízku, i když už jenom týden.
„Tome, tohle bys asi ty neměl poslouchat. Budou to jenom svatební blbiny,“ povzdechl si Bill a posadil se před Toma. „Ale kdybys moc chtěl, budu rád,“ usmál se přes závoj slz a nahnul k Tomovi ruce. Ten se jich bez váhání chytnul a přitáhl si Billa k sobě na klín.
„Seš si jistej, že to co děláš je správný?“ zašeptal a něžně Billovi hladil smutnou tvář. Nevědomky mu tím utíral i stopy malých slz. Bill upřeně hleděl Tomovi do očí. Pomalounku krátil mezeru mezi nimi.
„Nejsem si jistej ničím, Tome,“ šeptl a lehce foukl na Tomovy vyschlé rty. Bože… jak moc jej miloval. Tomovi se pod tím pohledem točila hlava.
„Proč mi to děláš, Bille?“ zoufale sklonil hlavu k jeho krku a tam jej začal naléhavě líbat. Málem vypískl překvapením když ucítil, že se Bill k němu ještě více přisunul a lehce nadzvedl svou tvář, aby měl Tom lepší přístup k laskání jeho hebké kůže.
„Jdi raději pryč, Tome,“ vydechl Bill ztěžka a lehce Tomovi zasténal do ouška.
„Bille… řekni, že už mě nemiluješ, tak řekni mi to… lásko moje,“ šeptal Tom a zoufale Billa líbal po celém krku. Někdy rty zajel až ke klíčním kostem a také na bradu.
„Tomee…“ zasténal Bill a mohl cítit Tomovo vzrušení, které tlačilo proti jeho. Bolestně přivřel víčka. Na takovéhle milování by nikdy nezapomněl. Nikdy nezapomněl na milování s Tomem. Ještě doteď cítil jeho vášnivé polibky a horké doteky, které tolik pálily. Ani si to neuvědomovali, ale společně lehali na svatební oblek, který byl jejich těly slisován do nějakého divného tvaru. Tom něžně přejel jazykem po Billově spodním rtu a chtěl jej konečně políbit, kdyby se celým bytem neozval cinkot klíčů a následný Kimin hlasitý výkřik:
„Lásko mám ty šaty!“…
Tom si smutně povzdechl, držíc ještě pořád v náručí Billovo chvějící se tělo. Bill slyšel Kiminy kroky po schodech, které se pomalu blížily a hledaly jej, avšak i přesto nadzvedl svou tvář k Tomově a dlouze jej políbil. Vůbec neuvažoval nad tím co dělá… ale poprvé věděl, že dělá správně. Rozechvěle pronikal mezi bratrovy rty, které byly překvapením pootevřené, avšak velice rády spolupracovaly. Když se Kiminy kroky přiblížily na nebezpečnou vzdálenost, Bill se odsunul.
„Ty mě ještě pořád miluješ,“ zašeptal s jistotou Tom a nechal Billa, aby přes něj přelezl.
„Ne… jen jsem to chtěl naposled okusit,“ zašeptal malinko nervózně Bill a bříškem prstu si pohladil ret. „Chutnaj pořád stejně,“ šeptl a se smutkem v očích se vpíjel do těch bratrových.
„Tvoje taky,“ špitl Tom tence, stále ještě nedokázal uvěřit tomu, že jej Bill před chvílí líbal. „Půjdu s váma,“ řekl s jistotou a když Bill přikývl, mile se usmál. Bill mu úsměv šťastně vrátil a poté už odešel ze svého pokoje hledat Kimi…
„Naši se už na tebe moc těší,“ usmála se zářivě a nanášela na svou bledou tvář vrstvu make upu. Bil se trpce pousmál.
„Jo? Hmm, Kim, já bych chtěl, aby šel i Tom,“ řekl najednou tiše Bill a Kimi to dost překvapilo.
„Už jste to urovnali?“ zašeptala se zářivým úsměvem.
„No… už celkem jo,“ pousmál se na ni Bill a dál se oblíkal.
Po asi dvaceti minutách se sešli všichni tři dole. Společně šli až k autu, kde se rozhodl Tom řídit. Pořád přitom po očku sledoval Billa. Kimi byla sice hezká, to jo… ale na Billa by neměla nikdy. Jeho vlásky byly dneska krásně vyžehlené a make up nebyl zas až tak viditelný, jako většinou. Celkem se těšil… jenomže nevěděl, do čeho se to vlastně oba dva teď ženou…
Hned jak Tom v restauraci uviděl Kiminy rodiče, věděl, že tohle nebude ani zdaleka parketa pro jeho bratra. Bill byl roztomile dětský, chápavý a možná až příliš důvěřivý a tamti vypadali jako veliká snobská paráda.
„Dobrý večer, Margarett, Denisi, tohle je můj bratr Tom,“ usmál se na něj mile Bill a představoval jim svého brášku.
„Těší mě, Tome,“ potřásl mu rukou Denis, Kimin táta.
„Mě také,“ násilím se pokusil o úsměv a posadil se vedle Billa. Večeře zatím probíhala celkem v pohodě. Dokonce i Tomovi to přišlo milé, až dokud Kimi najednou nemrkla ustrašeně na svou mámu a ta se s úsměvem neotočila na Billa.
„Chtěla jsem s tebou probrat, Bille, jednu věc… víš, myslím tím to vaše stěhování do Anglie,“ řekla najednou a u jejich stolu nastalo hrobové ticho. Kim nesměle sklonila tvář, Tom polekaně koukal na Kiminy rodiče a Bill ten nevycházel z údivu.
„Jak stěhování? My, my přece o ničem takovém nemluvili,“ řekl Bill rychle a nechápavě propaloval pohledem svou snoubenku.
„Bille, já tam vyrostla. Je to veliká chata na kraji Londýna. Je tam nádherně,“ začala to rychle zamlouvat.
„Tohle snad nemyslíš vážně? Proč jsi mi nic neřekla? Já…“ nadechl se, avšak z jeho rtů nevyšlo absolutně nic. Pohlédl na Toma, který právě odcházel. Musel odejít… nedokázal to vydržet. Nedokázal už dál poslouchat o stěhování. Jakoby nestačilo, že si bere jejich dceru, tak ještě i tohle. Co komu udělal? Proč musí takhle trpět?!
Rychle vyběhl ven a nasedl do auta.
Bill se tam ještě chvíli s nimi dohadoval. Nevěřil, že by mu takhle všichni tři lhali. Ale tohle nemohl jenom tak omluvit. Dosti ošklivě se pohádal s Kimi i jejími rodiči a vyběhl ven také. Už by to tam nevydržel. To jejich nafoukané snobské chování a styl, mu lezlo na nervy. Šťastně vydechl, když spatřil Toma v autě. Rychle přiběhl blíž a lehce ťukl na dveře. Ne však na spolujezdcovy, ale na dveře řidiče. Smutně se sklonil k bratrovým kolenům, které najednou vykoukly z auta.
„Odstěhuješ se?“ bylo první, co Toma napadlo. Po tváři mu tekly slzy obrovské jako hrachy, ale ani ty slzy nedokázaly vyjádřit jeho bolest. Bill smutně sklonil tvář.
„To by bylo nejlepší… jenomže to já nedokážu udělat. Nedokážu tě opustit,“ šeptl a rychle Toma objal. Ten si k sobě Billa tisknul jako raněné ptáčátko. Zoufale jej líbal do vlasů a přitom brečel jako dítě. Nemůže o něj přijít…
Hned, jakmile se vrátili domů, šel Tom do obýváku, kde se svalil na gauč. Také už bylo dost pozdě a on chtěl jít spát. Teď by nejraději spal pořád.
„Kim tady dneska nebude… nebudeš spát se mnou nahoře?“ zněla tichá otázka ode dveří. Tom malinko nakoukl na Billa, který stál se sklopeným pohledem u dveří. Pomalounku vstal a došel až úplně k němu.
„Ty neodjedeš, Bille,“ řekl tiše ale s jistotou. „Neodjedeš, protože mě miluješ,“ zašeptal a rychle Billa políbil. Nehleděl na to, že se bratr jeho rtům bránil, i tak jej roztouženě líbal. Bill se opravdu snažil vyhýbat jeho horkým polibků, ale jednoduše to nešlo. Teď byli oba dva přecitlivělí a proto se ani nedalo divit, že Bill po chvilce svou obranu zmírnil a sám roztouženě vnikl svým jazykem hluboce do Tomových úst. Chvíli se vášnivě líbali, když najednou Bill od sebe Toma malinko odsunul.
„Pojď,“ chytl jej za ruku a pomalu jej vedl do svého pokoje…
autor: B-kay
betaread: Janule
*vytahuje kapesník* to je užasnýý
ta Kim je taková kráva!
a Bill dělá dobře….
a chudak tomin 🙁
klasny xD daaaaaaaaaal xD
Můžu tu Kim odtsřelit , viď že můůůžu ? *kouká smutně , vytahuje revolver*
to je kráásné *fńuká*
jooo,JOOO!!! Romantika =D!!! Já tohle žeru,je to překrááásný :)!!! Nemůžu se dočkat dalšího dílku!!
ooou úžasný! It's perfekt!!! Kim…teď si to podělala xD ale to je dobře xD do našeho twincestního cítění prostě nezapadáš xD Doufám že ju byl pošle do háje xD má přece bratříčka že? xD
Tak se mi to líbí =)
Samantaááá a tak dále =D : =D =D =D a tak dále =D =D
YES!! 🙂
Umieram… zase. Dokonalé nádherné a boľavé. Kimmi nech sa odsťahuje na kraj sveta alebo ešte ďalej 🙂