Dvojčata ležela na jedné posteli, otočena tváří k tomu druhému. Tom Billa hladil ve vlasech a prsty se něžně dotýkal jeho obličeje. Oba byli smutní, ale vzájemně se pokoušeli nedat to na sobě znát.
„Billí… že se mnou zůstaneš napořád? Myslím, jako až se odstěhujeme od mámy a budeme bydlet sami…“ Tom čekal, že bratr řekne něco na způsob: Ses zbláznil ne? To jako myslíš, že bych ti toleroval tvé postelové známosti na jedno použití? Ale k ničemu takovému nedošlo.
„To víš, že jo. Já bez tebe nevydržím ani minutu, lásko.“ Bill se usměje a začne Toma něžně líbat.
„Bože, Billí, to je krásný, chci, ne moc si přeju, aby si na to zapomněl. Já ti pomůžu se vším, udělám všechno, co budeš chtít a nikdy tě neopustím, budeš mít navěky mou oporu, miluji tě.“
„Ach, Tome, to je tak krásný… Kde ses naučil říkat tak krásná slova?“ zeptal se překvapeně, ale šťastně Bill.
„No přeci od tebe, lásko moje,“ usmál se Tom a Billa vášnivě políbil. Oba se k sobě přitiskli, jak nejvíce mohli a vzájemně se líbali po celém těle.
„Tome?“ zeptal se opatrně Bill.
„Hm?“ zabručel Tom a položil Billovi hlavu na rameno.
„Tome, já mám strach, že se jednou o nás někdo dozví. To bychom už spolu nemohli dělat nic z toho, co děláme. Ani políbit bych tě nesměl, prostě nic….“ Tom ho něžně pohladil po tváři.
„Neboj se, já mám taky strach z těch věčných obav, že by to někdo mohl zjistit, nemůžu spát, taky na to pořád myslím. Vím, co by se asi mohlo stát, ale radši o tom nebudeme mluvit, ano?“
„Dobře, nikdo nám nebude kazit to, co k sobě cítíme… A Tome? Vážně mě miluješ? Ne, že bych o tom pochyboval, ale strašně moc bych to chtěl slyšet.“ Bill hypnotizoval Toma svým pohledem.

„Billí, nikdy, vážně nikdy jsem nebyl zamilovaný. Až ty si mi ukázal, jak je krásné milovat a být někým milován. Miluji tě, bratříčku, strašně moc a nikdy bych tě nedokázal opustit.“ Na důkaz svých slov vzal Billa do náruče a něžně si ho tiskl k srdci.
„Tome, ach, Tome, já jsem tak šťastný…“ řekl Bill a po tvářích se mu koulela jedna slza za druhou. Když Bill na Toma zvedl svůj pohled, tak se i Tomovi leskly oči a smál se jak malé dítě. „Tomí? Vím, že tímhle akorát naruším tuhle nádhernou atmosféru, ale nebudeme muset jít zítra do školy?“ Tom se na něj usmál a řekl: „Ne, zítra jsme celý den sami doma.“
„Tak toho by se mělo využít, ne?“ usmál se šibalsky Bill.
„Bratříčku, víš, že bych moc chtěl, ale musíš odpočívat. Chci, aby tě už nic nebolelo, a já nechci, abych si užíval a tím ti způsoboval bolest, pochop. Miluji tě a nechci ti ubližovat.“
„Tak dobře, lehnu si do postele, ale půjdeš za mnou, ano?“
„Tak dobře, přinesu ti něco dobrýho a pak si tě hezky nakrmím,“ usmál se Tom a už běžel do kuchyně a začal něco vytvářet.
Bill uposlechl bratra a zachumlal se do přikrývky až po ouška a za malý okamžik podlehl únavě a klesla mu víčka. Tom za chvíli potichu vstoupil do pokoje a musel se pro sebe usmát, jak je jeho bratr roztomilý. Chvíli jen tak stál mezi dveřmi a kochal se pohledem na své vlastní dvojče, jak spokojeně podřimuje. Potichu se k němu přiblížil a posadil se na jeho postel. Trochu odhrnul přikrývku a trochu se polekal, protože se Bill zachvěl zimou, neboť v domě bylo celkem chladno a on tam ležel pouze v boxerkách. Tom ho lehce políbil na krk a pak potichu zašeptal: „Billí, lásko. Vstávej, musíš něco sníst.“ Bill se zavrtěl a zakňučel…
autor: Jitka Krejcarová
betaread: Janule
jé hezký honem dál
další dílek prosíím
Ty vole tak trapnější a debilnější název sem ještě v životě neslyšela. Je to fakt hrůza…Nechápu jak neco tak ubohýho a dětinskýho může vůbec nekeho napadnout.
Yw3sS-tag to nečti trapko…
Aspon se nauč psát a pak někoho kritizuj…
Yw3sS a co jsi prosimtě napsala ty?
Jé…Ten názew..No..Nic moc awe ta powídka je usper…A obrázek taky 🙂
me:-) :Jé, díky…. Nikdo asi neví, proč se to taghle jmenuje….(= Prostě jednousem viděla fotešku Billíška jak spinká a první co bylo, tag sem pištěla, že vypadá jak MIŠIŠKA! A to mu chudáčkovi zůstalo…. Ale není to nic proti němu! Prostě mi připadá strašně sladkej a roztomilej (a miluju ho přes dva roky, tag to není myšleno jako urážka!!!!!) Jo a za tenhle nádhernej obrázek vděčíme naší největší kreslířkou z TWC blogu- Alegator(= Díky moc a doufám, že až sem přibyde moje druhá ffka, že už nebude mít tag moc "úchylnej názew" (=
Náhodou ten název i ta povídka je super takový správně ulítlý:).
Market- To bude tim, že i já sem tak "kapánek" ulítlá(= (= (=