Popelka v mužském rodě 5.

Bill to už dále nezvládal poslouchat a taky se už nechtěl dívat na Toma, kterému slzné kanálky pracovaly naplno. Otočil se a rozeběhl se domů. Když rozrazil domovní dvěře, vyběhl do pokoje a zamkl se. Nechtěl nikoho vidět, potřeboval být sám se svými myšlenkami. Stále nemohl pochopit, co jim tak špatného udělal, že jej tak nesnášejí. Nemyslel si, že tohohle by byl Kevin schopen. A do Vivian by to taky neřekl. I když jej to neskutečně ranilo, řekl si, že to nebude dávat navenek znát. Neudělá jim přeci tu radost a nesloží se tady. Ne, on bude bojovat. Jak o svou pověst, tak o Toma. Nesmí jej ztratit, ne teď, když se do něj tak bezhlavě zamiloval. Z přemýšlení jej přerušilo třísknutí vchodových dvěří a následně také dvěří od vedlejšího pokoje, což znamenalo, že Tom byl doma.

Přišel jsem domů a hned zalezl k sobě. To co jsem dneska zažil, byl sakra šok. Ten z Princetonu je Bill? Můj brácha? To není možný! Já to nechápu… Ale proč mi to neřekl? A proč mi to kurva vůbec nevadí?! Do prkna, já snad tajně doufal, že to bude on… Jsem blázen a úchyl… Jo, tohle musím ukončit i kdybych se měl zmagořit… Ale proč se to stalo právě mně… Proč já se do něj musel tak moc zamilovat… A když tak přemýšlím, jsem rád, že je to on… Ne, Tome, co to plácáš za kraviny… tohle musí skončit… Bill je tvůj bratr a taky ním zůstane…

Bill se bál vyjít z pokoje, jenže jeho močák se dožadoval pozornosti, tak mu nezbývalo nic jiného než jít na záchod. Modlil se, aby se nesetkal s Tomem, ale jeho modlitby nikdo neregistroval. Hned jak otevřel koupelnu, srazil se s Tomem. Hleděli si vzájemně do očí, ani jeden neuhnul. Překvapivě se jako prvnímu spustily slzy z očí Tomovi. Obešel Billa a zavřel se v pokoji. Bill hned zapomněl na svou potřebu, otočil se a rychlými kroky přešel k Tomovým dvěřím. Na moment zapochyboval, jestli má význam se s ním o tom bavit. Usoudil, že ano… alespoň si vyjasní na čem teď je. Tiše zaklepal. Nikdo se neozýval, tak vešel. Naskytl se mu pohled, který mu drásal srdce. Tom, ležící na posteli, brečí do polštáře a neustále si opakující: „nic se přeci nestalo“ a „seš debil“… Bill se pousmál nad jeho roztomilostí. popošel blíž a sedl si na postel vedle Toma. Tom se na něj ani nepodíval, jen se zeptal: „Co chceš?“ Bill si vzdychl a odpověděl: „Promluvit si. Víš, Tome, já vím, že tě to zaskočilo, ale já ti nedokázal říct kdo jsem. Musíš to pochopit, bál jsem se, že když zjistíš, že to jsem já, odkopneš mě, nebo se mi vysměješ. Chci, abys věděl, že všechno co jsem ti psal, byla pravda. Já tě miluju. Pochopím, když mě teď vyhodíš nebo seřveš, ale já ti to musel říct. Tome, je mi to líto.“
Tom se na něj podíval uslzenýma očima: „To bych neudělal. Zas taková svině nejsem. Mám tě rád, ale tohle nesmíme. Jsme sourozenci a já nechci zradit Kevina. Na to jej mám moc rád. Kdybych mohl vrátit to dnešní fiasko, udělal bych to. Moc mě bolí, jak ti ublížili. Ale měli i pravdu. Lhal jsi mi. Bille, odteď jsme bráchové jak se patří, nic víc – nic míň. Takhle to bude nejlepší. Všichni budeme spokojení. Já, ty a taky Kevin.“ Bill si pohrdavě odfrkl: „To jsem si mohl myslet. Kevin. Nenapadlo tě někdy, že Kevin tady nebude věčně? Ty si snad myslíš, že ty vaše sliby dodrží? Všechny? Se sakra pleteš. Jediný slib, který fest dodržuje je ten zbavit se mě. A to se mu daří. Víš co, Tome? Mě zesměšnili před celou školou, nikdo se se mnou nebaví, ale přesto nelituju sebe, ale tebe. Ty seš totiž větší srab než já. Já se nebojím své city projevit, ale ty jo. Panebože co by jen řekl Kevin? Kevin ti nemůže rozkazovat a podřizovat si tě jen proto, že jsi o den mladší, Tome. Ale to je tvoje věc. Máš pravdu, všichni budeme šťastní. Kašli na to, nejak to překousnu. Byl jsem i v horších situacích a jsem tady,“ mírně popotáhl a zvedl se k odchodu. Podíval se na Toma, který tupě zíral před sebe, přivřel oči, z kterých mu ukápla slza a odešel. Když za sebou zavřel dvěře, Tom zašeptal: „Miluju tě, Bille, ale tohle nesmíme.“

Bill si rychle nazul boty, a šel se projít. Všechno si srovnat v hlavě. Nemůže takhle zbaběle utíkat, musí Toma přesvědčit o tom, jak moc jej miluje, že jej potřebuje, že nazáleží na tom co si myslí ostatní, ale na tom co chtějí oni. Zatímco se Bill procházel po parku, domů se vrátil i Kevin. Celý vysmátý a šťastný, jak skvěle se ten plán vyvíjí. Hned jak odložil svou bundu, vyběhl k Tomovi do pokoje. Ani neklepal, hned vešel. Pohled na něj jej zarazil. To ho to až tak sebralo? „Čau brácha! Co bulíš?“ zeptal se Kevin. Tom zakroutil hlavou a dále ignoroval Kevinovu přítomnost. Kevin chtěl dokončit Vivianin plán co nejrychleji, tak se do toho vložil: „Tome, vidíš, jakej je Bill hajzl? Jen ti lže. Podle mě tě chtěl jenom zesměšnit, aby ti ukázal, že nejsi o nic lepší než on. Ale Billík se sakra plete. Kašli na něj, nestojí ti za to. Pojď se mnou raději ven, seznámím tě s jednou super holkou.“
Tom jen bezmyšlenkovitě přikývl a šel. Jaké překvapení pro něj bylo, když uviděl Vivian. Jo, věděl jak se jmenuje, protože už nespočetně mnohokrát mu dávala návrhy. A co víc, začínal ji nenávidět. Jak se opovážila tohle Billovi udělat? Jak se opovažuje Billa nazývat gayem! Ještě se tak bezstarostně na něj usmívat! Mile se usmál a potřásl ji nabízenou rukou. Byla tak odporně slizká, že mu bylo na zvracení. Kevin zavelel, že půjdou do parku. Sedli si na „prkno“ jak tomu říkal Kevin a začali spolu kecat.

Tom byl ale myslí jinde. Jak by taky mohl vnímat, když se nacházel v takovém citovém rozpoložení v jakém je?! Probral se až když se Kevin zvedl a šel pro pití do nedalekého občerstvení. Tom se otočil, a zeptal se Vivian: „Co po mně chceš?“ Viv se úlisně usmála a zašeptala mu do ucha: „Sex.“ Tom nadzvedl jedno obočí a podíval se jí do očí: „Dám ti maximálně jednu pusu a pak dáš mně i Billovi pokoj. Rozumíš?“ Viv přikývla, ale s překříženýma prstama za zády. Si ještě užiješ, Kaulitzi, pomyslela si Vivian. Tom se k ní opatrně naklonil a spojil jejich rty v polibku. Líbal ji bez zájmu, jakoby mu to dělalo problém. A taky že dělalo. Ještě nikdy se nelíbal s tak uslintanou žábou. A Tom se líbal jenom třikrát v životě. Dále jak k mazlení u něj nikdy nedošlo. Nikdy totiž nepotkal tu pravou, které by se tak moc odevzdal. Když Vivian omotala Tomovi ruce kolem krku, procházel kolem nich Bill. Když si uvědomil, kdo se to s Vivian líbá, neubránil se slzám. Tak ještě včera byl Bill jeho andílek a teď té děvce strká jazyk do krku?! Z ruky si strhnul náramek, který mu darovala k narozeninám a rozešel se k nim.
„Ehm.“ upozornil na sebe Bill. Tom se od ní okamžitě odtrhl a když uviděl, kdo to přišel, zhroutil se mu celý svět. Tohle nechtěl…
„Já… jenom jsem ti tohle chtěl vrátit… Už to potřebovat nebudu… Nenechte se rušit,“ nuceně se usmál a rozešel se co nejdál od nich. Když přišel domů, šel si napustit horkou vanu. Sedl si do té jemné pěny a přemýšlel. Musí na něj zapomenout. Tom to očividně dokázal, tak to dokáže i on. Ale to on nemůže, nechce… Ne… Nebude tak lehká překážka… Tom bude jeho, i kdyby to měla být ta poslední věc, kterou udělá. Když Bill vylezl z vany, protáhl se a zívl si. Půjde si lehnout. Otevřel dvěře svého pokoje, vešel a leknutím málem vykřikl. V domě nebyl kromě něj nikdo, ani neslyšel, že by někdo přišel (Kevin byl ještě s Viv a Fiona se měla vrátit s liposukce až pozítří), tak bylo přirozené, že se lekl, když na své posteli uviděl sedět Toma…

autor: Calypso
betaread: Janule