Mark si Billa prohlížel, jako kdyby ho viděl poprvé v životě. Bill měl co dělat, aby se nerozplakal. To si v téhle situaci nemohl dovolit. Klečel na zemi a okolo něj stáli právě ti čtyři hajzlové, které už nikdy nechtěl potkat. „Ale, ale? Kde se tady bereš? A kdepak si nechal bratříčka?“ „Do toho ti nic není,“ odpověděl mu celkem klidně Bill. V tu chvíli ale ucítil prudkou ránu a po vteřině Billovi ze rtu vytékal pramínek krve. Ten si krev jen setřel a podíval se na něj. „Nebuď drzej! Nebo to bude ještě horší, než si myslíš!“ zařval na něj Roman, nejlepší kámoš Marka…
„Běžte domů, musíte být unavený, Tome,“ řekl policista, když viděl, jak mu Tom usíná na stole. „Ne, bez Billa ne,“ řekl ospale a smutně Tom. „Musíte domů, za matkou, určitě má o vás strach. Už jsme jí volali a vím, že vás teď moc potřebuje. Odvezeme vás, ano?“ „Tak dobře…“ řekl po chvíli Tom. Nasedl do policejního vozu, a když už byli před jejich domem, viděl matku, jak mu už běží naproti. „Děkuji vám moc. Prosím, najděte mi bratra, bez něj nemá cenu žít, prosím…“ řekl ještě v rychlosti Tom, když ho matka vzala kolem ramen a vedla do domu.
„Tome, tak…“ začala se vyptávat Simone. „Ne, maminko…“ řekl Tom a rychle se vypařil a zavřel se v koupelně. Tam se bezmocně svezl po zdi a ležel na studených dlaždičkách. Plakal z toho, jak jej to strašně všechno bolelo. Dával si za všechno vinu, myslel si, že Billa ztratil kvůli sobě. Sice nevěděl, jak mu je a s kým je, ale věděl, že má Bill strach, a že mu ubližují, ale kdo a kde?
Bill se jen na Romana podíval a pak svůj pohled namířil na Marka. „Vždyť se ti to se mnou líbilo, že?“ zeptal se ironicky Mark a nadzvedl si Billovu tvář. Bill se ale vysmekl a Mark mu vrazil další ránu, tentokrát do břicha. Bill se jen v bolestech sehnul až k zemi a všichni čtyři kamarádi se srdečně zasmáli. „Jsi neuvěřitelný hajzl,“ vydral ze sebe Bill, který se stále držel za bolavé bříško a nemohl se pomalu ani nadechnout. „Ale nepovídej!“ zasmál se mu Mark a přikázal svým poskokům, aby Billovi pomohli vstát. Ten se jim ale v nestřežené chvíli vysmekl a začal utíkat. Kluci se za ním rozběhli a pak Roman ze země zvedl kámen a trefil chudáka Billa do hlavy a ten se skácel do bezvědomí.
Lukas, druhý kámoš Marka, Billa vzal do náruče a zadíval se na něj. Vlastně všichni kromě Marka viděli Billa poprvé takhle zblízka. „Pane bože, je tak nádhernej, Marku, ty si ho… Ani nevíš, jak ti závidím,“ vzdychl Lukas, když si Billa prohlížel. „No, sice namítal, ale stejně, on je prostě nádhernej, počkej, až ho u nás svlíkneme, to budeš teprve čumět.“ Zamachroval Mark a řekl jim, aby si pospíšili do jejich skrýše, kde si prý s Billem trochu pohrají. Rychle se přesunuli do starého domu, bývalého paneláku, který vyhořel. Kluci si tam udělali skrýš, už když byli malí. Stoupali nahoru do posledního patra a Mark vyndal klíče od jednoho z mnoha bytů. Odemkl a už Billa pokládal na postel. „Tak, kluci, teď si počkáme, až se nám andílek vzbudí…
autor: Jitka Krejcarová
betaread: Helushka
Nééééééééé to neeeeeeeeeeeee oni ho znova přeto…přefiknou?Nesmííí!Billí uteeeeč!!!!!!!!
doufám, že mu nic neudělaj…x( chudáček…honem další dílek xD
co to?? jakto že už ho zase má ten grázl! hej já si nekde chytnu 😀 nééé…Bilííí……zdrhni…třeba oknem nebo po okapu….:D A ty Tome! Ne že budeš dřepět v koupelně! zvedni ten svůj krásnej zadek a di něco udělat jinak Bill přišel o dvoče! dálší díííl….plsky
Předem se omlouvám za další díly… (výsledek jedný blbý depky, tagže sorry=)) A jsem moc ráda, že to čtete(= Díky moc(=
rychle pokráčko!!!!
hej ne chuďatko to si nezaslouží
prosím pokráčko:)