Over us 2.

Moc děkuju za komentíky k prvnímu dílu. Je to moje první twc povídka tak jsem nevěděla, jestli se to bude líbit x) Tu je další dílek… Fakt kuu
……………………………………………………………………………………………….
„Fajn…“ Povzdechl si Bill a uvolnil jeho ruce, které mechanicky klesly k Tomovým bokům. „Já myslel, že si věříme. Že my dva si nemusíme lhát.“
Byla pravda, že za tohle by si nejraději nafackoval, protože zrovna on, ten který tu zapírá lásku, jen tak klidně mluví o důvěře.
„Bráško…“ Tom se nezmohl ani na jednu souvislou větu. Všechna slova jakoby ztratila smysl. Nic nedokázalo vystihnout jeho pocity.
„Tome, já tě nechci ztratit. Ale nedáváš mi příležitost udělat tě šťastným. Řekni mi co chceš? Co ti chybí?“ Nedokázal pochopit, proč v Tomových očích nedokáže číst. Tak jak to dělával dřív. Nerozuměl už vůbec ničemu.
„Jdu spát.“ Poraženě sklonil hlavu a došoural se ke dveřím. „Dobrou…“ Zašeptal spíš sobě než Tomovi a zabouchl.
Tom sebou praštil na postel a ruce si založil za hlavu. Bylo mu tak neskutečně trapně a oči ho nepříjemně pálily.
Zase to nedokázal. Zase ze sebe nevydal jedinou hlásku. Nezmohl se na nic jiného, než na přihlouplé pohledy.
„Promiň…“
Sám nevěděl co se děje. Proč je ke svému dvojčeti tak neosobní a tak moc odtažitý. Byl si jistý, že by ho Bill neodkopl, ale měl strach, že se mu prostě jen zhnusí. Že se po něm Bill už nikdy nenapije ze sklenice, že se nikdy neposadí na jeho židli. Děsila ho představa, že po něm bude dezinfikovat každičký kout místnosti.
Slzy se mu kutálely po tvářích a vsakovaly se do tmavého povlečení. I když vypadal na cool týpka, byl taky jenom člověk. A ještě k tomu zamilovaný. Odstrašující kombinace.
Otočil se na bok a zavřel oči. Nežral ho fakt, že se ani neumyl a nepřevlékl. Neměl chuť ani sílu. Kterákoli činnost by ho mohla svou obtížností i zabít.
„Dáš si taky?“ Usmál se Bill a strčil Tomovi pod nos talíř s míchanými vejci.
„Jasně. Díky.“ Zívnul a usadil se ke stolu. Měl odtud perfektní výhled na Billovo pozadí, které se ladně pohupovalo v rytmu písničky, hrající z rádia vedle sporáku.
Sobotní rána miloval. Bylo jedno, co se předešlého dne stalo nebo nestalo. Soboty vždycky znamenaly nový začátek. Bylo to nepsané pravidlo, ale oběma vyhovovalo a bez problémů ho dodržovali.
„,Džus? Čaj? Kafe?“
„To kafe…“ Kývnul a už se chystal pustit se do snídaně.
„Co to děláš?“ Vyjekl Bill.
„Chystal jsem se najíst…“ Zasyčel Tom a stíral si z trika vajíčka, která na sebe leknutím vyklopil.
„Nééé… Bille, už nééé….“ Zasténal, když mu Bill vrazil do ruky sklenku s rajčatovou šťávou. Nesnášel rajčata a ještě k tomu tu odpornou šťávu. Bill si dával záležet na vyváženém přísunu vitamínů a Tom s ním musel držet krok.
„Je to plný vitamínů a ty si pořád nachcípanej, tak nemel a pij!“ Přikázal mu a sám do sebe obrátil obsah sklenice. Tomovi se při tom pohledu udělalo silně nevolno. Jen ten protivný zápach mu nedělal bůhvíjak dobře. Tohle byla snad jediná chyba, kterou na sobotách shledával závažnou.
„Tak co bude?“ Zašveholil Bill a sledoval Toma povzbuzujícím pohledem.
Tom si jen popřál silný žaludek a přiložil si sklenku ke rtům. Na chvilku zaváhal a snažil se ještě z posledních sil odporovat.
„Bille, prosím…“
„Tomi… Nemysli na to co piješ. Prostě to vypij.“ Zasmál se Bill a rukama mu naznačil, aby si pospíšil.
„Odporný!“ Zaprskal Tom a praštil sklenkou na stůl.
„Hodnej bráška.“
„Hm… Možná až moc…“ Zabručel a konečně se pustil do skoro studených vajíček.
Bill se usadil na vedlejší židli a pozoroval Toma, jak do sebe potěšeně cpe poslední zbytky vajíček. Lehce si olízl rty a hodil si nohu přes nohu. Seděl jako vyzývavá kurvička a všemu dodal korunu, když si prstem samovolně sjel po krku.
Tomovy oči šilhaly Billovým směrem a on je jen stěží dokázal obrátit ke skoro prázdnému talíři. Když si všiml Billova prstu, jak lehce přejíždí po tom nejdokonalejším krku na celé planetě, zalapal po dechu a vyskočil na nohy.
Bill sebou cukl a tázavě se na Toma zahleděl.
„Proč to děláš?“ Vyjekl Tom a praštil s vidličkou do dřezu.
„Co tím myslíš?“
„Nech si tu nevědomost!“ Křikl.
Bill seděl a pomalu se začínal usmívat. Možná že už ví co mu je. Reaguje stejně jako on, když si odmítal přiznat, že je zamilovaný. Dělá přesně to samé.
„Kdo je to?“ Zeptal se měkkým smířlivým hlasem.
„Cože?“ Tom vyvalil oči a zíral na Billa tím nejpřihloupějším pohledem, který dokázal vykouzlit.
„Kdo to je?“ Zopakoval a vstal.
„Bille… Asi mi něco uniká…“ Zatřepal hlavou, aby si všechno srovnal.
„Jsi zamilovanej. Tome, to nezapřeš.“
Toma polilo horko. Jak to zjistil? Tím že si přejel prstem po krku? NE! Tou jeho reakcí!
Bože… Tome, ty lamo…
„Mám pravdu. Že ano?“ Billův hlas zněl tak zvláštně. Jakoby se skoro bál toho faktu, že se jeho bráška zamiloval.
Ano. Bál se. Nechtěl tu v domě již žádnou Tomovu slečinku s blonďatými vlasy a medovým hláskem. Na jednu stranu byl Tomovi vážně vděčný, že nic horšího, než to, že se zamiloval, se mu nestalo. Ale na druhou stranu ho ničila představa, že tímhle se automaticky anulovaly všechny jeho naděje. Teda pokud nějaké měl.

autor: lostmickey
betaread: Janule

10 thoughts on “Over us 2.

  1. krása, opravdu je to nádherně napsaný…

    rajčatová šťáva… xD tu sem nikdy neměla, ale Tomovi fakt nezávidím…musí to bejt hnus xD

  2. Už se nudíš u věčnýho vysedávání u compu? Co takhle zkusit online život? Zaregistruj se, vyber si povolání. Splň svou práci a vydělej si peníze. Utrať je v kavárně nebo si kup něco na sebe. Buď třeba redaktorem a piš články o novinkách ze světa celebrit nebo naučný časopis … a hlavně se pojď seznámit se spoustu lidma! To vše najdeš na stránkách http://www.two-lives.ic.cz !Tak neváhej!

  3. "Tome, já tě nechci ztratit. Ale nedáváš mi příležitost udělat tě šťastným. Řekni mi co chceš? Co ti chybí?" -tak to jsem nevěděla,že se sourozenci musejí dělat šťastnými xD xD

    Cože..vyzývavá,co???

    Neboj Billí on je celkej žhavej do tebe..a nikdo se mu nedivííí

  4. Prej: Tome, ty lamo xDDDDD

    Je to úžasně napsaný, obdivuju tě xD Ale budu tě obdivovat ještě víc, když turborychlostí napíšeš další díl 😀

  5. bože, ty lamo………..se mlátím hlavou o monitor :))))))))))))))))

    je to skvělé, rychle dáááál dááál dáááááááááááááááál

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics