Todeskandidat

Na zápraží malýho domečku na okraji lesa, seděl stařičký, už skoro holohlavý pán v teplácích a pruhované vestě. Na kolenou se mu rozvaloval šedivý kocourek, který se líně protahoval. Pánovy oči se upínaly k fotografii, co svíral ve své roztřesené dlani.
Z fotky se na něj smála střapatá černovlasá hlava s velkýma čokoládovýma očima. Pousmál se. Na téhle i na dalších fotkách vypadal jeho bratr a životní láska tak šťastně.Vlastně byli šťastní než…
x FLASHBACK x
Ne to nemůže být pravda. Tomovi se z toho chtělo brečet. Proč právě jeho Bill? Proč?
„Ale no tak, Tomí, už se netrap, lásko,“ konejšivým hlasem šeptal Bill do ouška bratrovi, ke kterému se rozespale tisknul.
„Proč zrovna ty, Bille? Proč ty?“ ozval se plačtivým hlasem Tom.
„Šššš. Smrt si nevybírá, lásko,“ přilepili se na sebe ještě více.
„Nemohou tě vyléčit?“
„Ne. Nejde to. Dali mi zatím léky proti bolestem, ale… Už jsem s tím smířený, lásko.“
„Bille, prosím, nenechávej mě tu samotného. Miluji tě,“ rozbrečel se Tom.
Bill nasadil rádoby lhostejný výraz, ve skutečnosti mu to však lhostejné nebylo. Jenže co vám zbývá, když vám v hlavě tiká zhoubný nádor a srdce vám díky práškům tluče třikrát pomaleji a vy víte, že v příštích pěti dnech zemřete? Každá námaha vás zabije, každý běh ze schodů, každý záblesk u oka…
„Já tě taky miluji. Pokud půjdu do pekla… no což, aspoň mi bude teplo. Ale pokud bych se Tomášku dostal do nebe… slibuji, že na tebe budu dávat zeshora pozor. A co ty víš, třeba mě prohlásí za svatého,“ pohladil bratra po dredaté šešulce. „Du wirst für mich immer heilig sein…“ rozvzlykal se Tom nahlas a Bill měl co dělat, aby se taky udržel v klidu.
„Tome, prosím, neplač,“ otíral mu slzy a rvalo mu to srdce, když viděl bratra takhle nešťastného. Otřel mu slzy, a když viděl aspoň lehký úsměv, vstal z postele.
„Chtěl by ses… milovat, Tome?“ šeptl Bill potichu a promnul si unavené oči.
„Chtěl…“ špitl Tom po chvíli váhání a celý se svlékl do naha. Zachumlal se pod peřinu a čekal co bude dál.
„Tak chvíli vydrž, lásko jen se namaluju a učešu.“ Tom nechápal, proč se chce malovat, ale Bill chápal až moc dobře. Orgasmus ho zabije a tak chtěl být aspoň krásný až… oh bože.
„Ach, Bille,“ vydechl Tom, když Bill potichu dotlapkal do ložnice. Byl nahý, vlasy vytupírované více než obvykle a namalovaný jako panenka. Tomovi se zdálo, že se mu růžově lesknou rty od rtěnky, ale asi se mu to jen zdálo.
„Lásko, jsi úžasný. Pojď ke mně,“ vztáhl k němu Tom ruce a přivinul ho na sebe. „Miláčku,“ šeptl Tom a něžně líbal Billa na nahé tělíčko. Mazlili se nehorázně dlouho. Líbali se, hladili se a to všecko. Bill Toma udělal několikrát a vždycky měl co dělat, aby spolkl dávku, co mu Tom nadělil do pusy.
Po pár zmatených polibcích a několika nešikovných pohybech, doputovala Tomova ruka k Billovu teplému klínu a začal ho Billovi dráždit. Když Bill cítil, že to na něj každou chvíli přijde, vyhrknul: „Miluješ mě? Já tě miluji.“
„Miluji tě, lásko,“ vydechl Tom a jeho dlaň zaplnila hustá tekutina. Bill táhle zasténal, zaryl nehty do Tomova ramene, co nejvíc se na něj natisknul a naposled vydechl. Pevně semknul víčka a jeho srdce přestalo tlouct. Billovo bezvládné tělo se ztěžka svalilo na Toma, který přidušeně vykřikl.
„B-Bille? Billí, lásko, vstávej…!!“ drcal do Billa s brekem. „Ne, to neeee!!!!!“ vzlykal, objímajíc bratrovo chladnoucí tělo. Hořké slzy stékaly po Tomově smutkem zkřivené tváři a přerývavé vzlyky se nesly celým domem. „Lásko moje…“ šeptl potichu, když naposled spojil své rty s těmi Billovými.
x KONEC FLASHBACKU x
Po vrásčité tváři stekla jediná slza a roztříštila se o špičaté kocourkovo ouško. Fotku zastrčil do náprsní kapsy a kocourka pohladil na chlupatém bříšku. Je to už čtyřicet pět let. Na dlani se pánovi usadil malý černý motýlek a svěží jarní vzduch k němu zavál čerstvou květinovou vůni. Takhle voněl Bill. Tom zhluboka nasál tu překrásnou vůni a spíš pro sebe si řekl: „Děkuji ti za vše, bráško. Dü wirst für mich immer heilig sein.“

autor: THandie
betaread: Janule

10 thoughts on “Todeskandidat

  1. To bylo překrásné, dojímavé x) Nemůžu se z toho vzpamatovat 🙂 Jo a když jsem se dívala na nový články, všimla jsem si tuto povídku a hlavně jejího autora, tebe xD Já čekala povídku na téma nadsamec podsamec, tohle mě hodně překvapilo. Ale příjemně, jelikož se mi to hrozně líbilo x)

    A při orgasmu bych chtěla umřít taky xD

  2. tohle mi nedělej, THandie :(((((( přes slzy vůbec nevidím na klávesnici……stékají jedna za druhou…..ten flashback je nádherný :))))) úplně to vidím a znova nevidím na monitor :(((((( je to moc…mmoc…ty woe, zavírám comp a jdu se vybrečet do koupelny…..jsem dnes nějaká přecitlivělá……..hezkéééééééé

  3. Krásnýý.. jinak Bill je silněj že se s tim smířil…

    A vybral si docela dobrou chvíli xD

    Moooooc hezký

  4. já brečííííííím :'( to bylo tak krásný a tak smutný :'( já tu bulím jak malá…je to nádherné napsaný a hrozně dojemný…tohle budu rozdejchávat hodně dlouho :'( fakt nádherný, krásný a neskutečně smutný a dojemný :'( já se musím jít někam vybulet xD tady je vidět že máš na psaní talent…asi se už opakuju ale je to prostě NÁDHERA!!!

    Jinak…taky se těším na nadsamce xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics