„B-Bille… Ten někdo… Je to… kluk…“ Tom poslední slovo zašeptal, ale Bill slyšel naprosto přesně co řekl.
Musel se přidržet desky kuchyňského stolu, aby se mu neudělalo špatně. Tom přece není gay. Nikdy nebyl.
„Jak prosím?“ Ne! Tohle přehnal. Takhle to říct nechtěl! Zní to, jakoby to Tomovi vyčítal. Ale tak to není. To by si přece nedovolil.
„Bille, já už nemůžu…“ Tom natáhl ruku a snažil se zachytit lem Billova trika. Ten ale ustoupil o krok dozadu a nechal Tomovy ruce slepě šátrat ve vzduchu.
„Tome, proč?“ Bill měl slzy na krajíčku.
Proč to nemůže být nějaká holka? Proč kluk? Copak on taky není kluk? Copak není dost hezkej kluk? Ale jo. Je hezkej kluk, ale jak by se mohl Tom zamilovat do vlastního bratra?
„Neplač, prosím tě…“ Tom sklonil hlavu a pevně stiskl víčka. Snažil se zadržet to, co se Billovi nepodařilo.
Bill se nesnažil nijak krotit své emoce. Před Tomem to nikdy nebylo nutné.
Zatnul ruce v pěst, možná proto, aby si dodal odvahy a vykřičel na Toma všechno. Možná o trochu víc, než chtěl.
„Tome, jak mi to můžeš udělat? Proč?“ Jeho ostrý hlas se odrážel od stěn a vracel se zpět k uším jeho překvapeného dvojčete.
„Miluji tě a ty dáš přednost nějakému cizímu klukovi? Přede mnou? Před vlastním bratrem? Co jsem ti udělal, že se mnou takhle zacházíš?“ Bill se posadil na podlahu a tvář schoval do dlaní. Najednou mu bylo jedno, že se tak hloupě přiznal ke svým citům. Potřeboval uvolnit všechno to napětí a oplatit Tomovi jeho upřímnost. Nikdy si nezůstávali nic dlužní.
‚Cože? Slyšel jsem správně? Řekl že mě miluje?‘ Tomovi se v hlavě ozýval vlastní hlas. Celá takhle situace mu připadala tak absurdní. Ještě před deseti minutami bylo všechno tak jiné. Klidné. Sobotní…Ale teď tu před ním Bill pláče a on neví jak ho mám utěšit.
Shýbnul se k němu a pohladil ho po vlasech. Bill k němu zvedl uplakané oči a hřbetem ruky setřel slzy stékající po jeho lících.
„Tomi, já tě nechci ztratit.“ Zakroutil hlavou a pověsil se mu kolem krku.
Tom ho přitiskl na svou hruď a vytáhl ho na nohy.
„Billy, jak si můžeš myslet, že bych dal přednost nějakému cizímu klukovi před tebou?“ Nechtělo se mu věřit, že je najednou tak klidný. Těch pár slov, která ho stála nemálo odvahy, ho na jednu stranu uvrhla do temna, ale na druhou mu vnesla do suše neskutečný mír.
„Ale… Před malou chvíli si řekl že… Že miluješ nějakého kluka…“
„Ano. Miluju kluka. Ale ne jen tak nějakého. Miluji TEBE.“ Tom si nebyl jist, jestli to co udělal bylo správné, ale pokud se předtím opravdu nepřeslechl, Bill sdílí jeho pocity.
Ucítil, jak se Bill snaží vykroutit z jeho sevření. Tělem mu projela vlna strachu. Pustil ho a sledoval, jak se před něj staví v jedné ze svých nazlobených grimas. ‚Teď to přijde. Teď mi řekne, že jsem nechutnej a ať se sbalím a vypadnu.‘ Tom nedokázal přimět svoje ztuhlé ruce k pohybu. Chtěl Billa chytit kolem pasu a odtáhnout ho do minulosti. Alespoň před ten okamžik, než řekl to co řekl. V tu chvíli nenáviděl svoje zjevně nedoslýchavé uši. Jak si jen mohl myslet, že by Bill z úst vypustil něco podobného větě: ,,Miluji tě…“ A pak že Bůh nemá smysl pro humor.
Čekal jen neskutečnou bolest. Bolest, která zasáhne jeho srdce a roztříští ho na miliony kousků, které již nikdo nedá dohromady. Začínal se třást a když se Billova ústa pootevřela, aby z nich mohla vyjít smršť zatím neznámých slov, celé jeho přestalo fungovat.
„Cože? A to mi říkáš až teď?“ Bill nemohl uvěřit tomu, co Tom před chvilkou vypustil z pusy. Jen tak. Naprosto v klidu mu oznámí, že ho miluje. On se denně fackuje za představu svého bratra mezi svými stehny a tady Tomísek mu JEN TAK s trikem od vajíček vyzná lásku!
„Bilééé…“ Usmál se Tom a skočil mu kolem krku. Strhnul ho sebou na zem a obkročmo si na něj sedl.
Bylo mu tak krásně. Celé jeho tělo zaplavila vlna štěstí. Všiml si, jak se pod ním Bill přihlouple uculuje. Naklonil se k němu a nosem se dotkl toho jeho.
„Měl jsem strach.“ Zašeptal a pohladil ho po tváři.
„Nebyl jsi sám. A nikdy na nic nebudeš sám.“ Zakroutil hlavou Bill a nahnul se k Tomovým rtům. Nemohl se dočkat, až pocítí jejich přirozenost. Tom se ale odtáhl.
Bill se překvapeně nadzvedl na loktech a tázavě se na Toma zadíval.
„Takhle ne. Ne tady.“ Zaprotestoval Tom a postavil se na nohy. Chytil Billa za nastavenou ruku a pomohl na nohy i jemu.
Začal Billa postrkovat ke schodům do druhého patra.
Otevřel dveře svého pokoje a pustil Billa dál. Díval se, jak nejistě prochází kolem hromad oblečení poházeného na zemi a nemohl se neusmát nad tou ironií. Zabouchl dveře a přešel k němu.
„Tak kde?“ Zasmál se Bill a rozhlédl se kolem sebe.
„Tady.“ Kývnul Tom směrem k posteli. Líbat rty svého bratra bylo něco naprosto nového a on si ten okamžik chtěl užít. Tak dlouho si oba odpírali tělesný kontakt, že mu bylo naprosto jasné, že by se k posteli dříve či později stejně dostali. Nechtěl na Billa spěchat. Sám na to možná nebyl připravený. Potřeboval si všechno urovnat a ujasnit si, co je teď na prvním místě. Jak se bude jejich vztah vyvíjet a jak moc je to bude omezovat v jejich velice slibně rozjeté kariéře.
„Tomi? Jsi v pohodě?“ Billův hlas ho vytrhl z myšlenek a vrátil ho zpět do reality.
„Jasně. Nikdy mi nebylo líp…“ Lehce do Billa strčil a ten s tichým vyjeknutím dopadl do peřin. Tom na nic nečekal a okamžitě mu zasedl nohy, aby se nemohl nijak hýbat. Bill se začal smát a máchal kolem sebe rukama. Byl jako malé děcko, kterému jste sebrali lízátko. Snažil se Toma všelijak shodit. Ten však odolával Billovu nátlaku.
„Toméé….To neplatí. Ty mě držíš!“ Sténal a svíjel se pod jeho dobře mířenými doteky.
Tom jemně líbal kůži na Billově krku a rukama se snažil zachytit ty Billovy, které se ho stále snažily shodit ze svých nohou.
,,Tomi. Tohle mi nedělej…“ Bill zaklonil hlavu a pevně sevřel víčka. Tak moc si přál, aby mu Tom dovolil okusit jeho nádherné zčervenalé rty.
Cítil Tomovy ruce pod svým trikem. Chtěl se mu vysmeknout a pokračovat ve hře. Chtěl mít možnost chvíli rozhodovat o tom, co bude dál. Tom ho neskutečně dráždil tím, že se stále vyhýbal jeho rtům. Nevěděl proč to dělá, ale kdy se jedná o Toma, nic nemusí mít smysl. O tom se přesvědčil již několikrát.
„Tak ty bys chtěl pusinku?“ Tom mu tlumeně šeptal do ucha a přitom dlaněmi stále třel Billovy boky.
„Prosím…“ Vydechl Bill.
autor: lostmickey
betaread: Janule
aoojky pls mohla by si mi dat na blog vedet ako robis twincest??dakujem:)
wow, užasná povídka!! Ale zavraždím tě za to ukončování v tom nejlepším xD víš jak sem napjatá??!! xD a ty to ukončíš xD honem dáááál
krásnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý fakt mocka nádhernýýýýýý
Ty jo, po delší době zase jedna super povídka. A tak strááášně napínavá…tak rychle další!!! 🙂
moc moc moc pěkný;))
Jeah, další pokráčko! Úplně skvělý! Tyjo, jaká náhoda, že opětuje jeho city x)) To se mi líbí!;)
cože? to snad nakonec bude dřív sex než pusa…..x)))))) Tomééé, ty mučiteli, dej mu už tu pusinkuuuuuuuuuuu "cmuk" a je to :))
Taky se mi to líbí, máš zajímavý způsob psaní ;)) Líbí se mi to, doopravdy.. rychle dál! 🙂
chudak Billin nadrženej jak kralik