Prstýnek

Procházel jsem se po měkkém písku a přemýšlel jsem nad vším, co se tady za těch pár dní stalo… Byl předposlední večer neuhasínajícího klidu a já chtěl být sám. Sedl jsem si a zabořil se do půli zadku. Slunce, ztrácející na své síle a moci, mi nemilosrdně svítilo do očí dohasínajícími paprsky a padalo do doruda rozžhavené kolíbky. Sklopil jsem oči a podíval se na malý stříbrný kroužek na levém prsteníčku. Zevnitř na něm bylo napsáno jméno mojí lásky… Vzpomínal jsem na chvíli, kdy jsme si s Billem řekli své ano. Byl v ten den nejkrásnější, jakého jsem jej kdy viděl. Když vešel do obřadní místnosti, málem jsem ho nepoznal. Byl bych v tu chvíli odpřísáhnul, že to není moje dvojče. Bože, proč musíme zpátky? Zpátky do města, kde každý spěchá? Pomyslel jsem si… Já ruch městských ulic miluji, ale Billovi spěch a chvat nedělají dobře… Jako tenkrát ta operace… Byl jsem celou dobu jako na trní, nechtěl bych, aby se mu to stalo znovu… Ve svých myšlenkách jsem se vracel hlouběji a hlouběji. Představil jsem si Billa, jako toho malého rozdováděného kloučka v černých upnutých kalhotách. Musel jsem se nad tou představou pousmát… byli jsme tak bezstarostní…

Začala mi být zima a moje paže pokryla nepříjemná husí kůže… Vstal jsem z prohřátého písku a vydal se zpět k bungalovu…. Zítra si musíme užít, naposledy tady… byla moje poslední myšlenka, než jsem otevřel dveře.

XxX

Ostýchavé sluneční paprsky mě probudily i přes zatažené žaluzie… Otevřel jsem oči a podíval se kolem sebe. Při pomyšlení že to všechno budeme muset dneska uklidit, se mi zvedal žaludek. Divil jsem se, že jsem nikde neviděl Billa. Většinou byl na nohou později než já, teda alespoň na dovolené. Vstal jsem a jen tak, abych nešel ven nahý, jsem na sebe hodil plavky. Bill ke mně pádil plnou rychlostí se slzami v očích. „Tome…“ vydechl úlevou ještě předtím, než mě stihl obejmout. Jeho pevné sevření ve mně vyvolalo údiv, tohle nedělal už dlouho. S pochopením jsem se ho zeptal: „Bráško, co se stalo?“ Bill odtrhl hlavu od mého těla a podíval se mi do očí. „Tome… já… vážně jsem nechtěl… ale ono to… samo…“ koktal a snažil se ze sebe dostat kloudnou větu. „Lásko, to bude dobrý, řekni mi to v klidu…“ objal jsem ho kolem ramen a hleděl do jeho čokoládových studánek. Bill místo slov zvedl před můj obličej svoji levou ruku… Jeho prstýnek byl pryč. Teď už jsem chápal slzy, které si hledaly cestu po vyprahlé kůži. Bill si tenhle důkaz lásky střežil jako oko v hlavě. Nesundával jej z ruky a najednou… byl pryč. „Byl jsem si zaplavat a najednou tam nebyl,“ vypravil ze sebe konečně Bill. „Zlato, to nevadí, největší důkaz lásky není prstýnek, ale to co cítíš. Neboj, to zvládneš, pomůžu ti,“ dodal jsem sebejistě a doufal, že to bude mít alespoň nějaký účinek. Bill se ale jen sebral a zavřel se v koupelně. Celý den tam seděl zamčený a nechtěl mě k sobě pustit. Přemýšlel jsem, jak ho povzbudit, avšak k mé hlavě doputovala jen jediná myšlenka. Musel jsem to ale za každou cenu zkusit.

XxX

„Billí…? Nešel by ses projít?“ zavolal jsem do koupeny a doufal, že ne marně. Bill po chvilince vyšel s hlavou sklopenou. Asi mi nechtěl zkazit poslední noc tady. Chytl jsem jej za ruku a vedl jej ven na pláž. Na chodidla se nám oběma lepil měkký, jemný písek a stahoval nás dolů. Naše nohy však šly svéhlavě dál k vlnám, které omývaly vlnící se břeh. Otočil jsem se čelem k Billovi a podíval se mu do očí. Cítil jsem napětí a očekávání, které v něm s každou vteřinou rostlo.

„Lásko, vím, co pro tebe ten prstýnek znamenal, že nechceš, aby nás něco rozdělilo, vím, že to bylo něco, co poukazovalo na naše pouto.“ Odmlčel jsem se a čekal na Billovu reakci. Ten na mě stále zíral a čekal na má další slova. „Zkrátka, nic nás nerozdělí, dokud budou dva a dva spolu.“ Sundal jsem si z prstu prstýnek a dal ho Billovi před oči. „Tohle musí zůstat tady.“ Bez dalších slov jsem kroužek hodil, jak nejdál to šlo. Slyšel jsem jen tiché šplouchnutí a pak už se tenhle důkaz lásky potápěl někam dolů. Zachytil jsem Billův šťastný pohled. Vrhl se mi kolem krku a rukama mi sjížděl po opálených zádech. Chytl jsem ho kolem pasu a položil do písku pod námi.

„Tome, lásko, miluji tě,“ zašeptal mi do vlasů a svými polibky pokrýval celý můj krk. Zaklonil jsem hlavu a nechal se hýčkat jeho sametovými polštářky.

„Nikdy si tě nenechám vzít.“ Slyšel jsem těsně před tím, než jsem se mu naprosto oddal. Na tuhle noc nikdy nezapomenu, řekl jsem si v duchu a nechal se unést vlnou blaha.

autor: SLoW
betaread: Helushka