autor: Michelle M.
o tři měsíce později
o tři měsíce později
(Tom)
Je to už skoro čtyři měsíce, co mezi mnou a Billem… no prostě, co spolu spíme. Mám pocit, že za tu dobu se toho změnilo strašně moc. Nejenom že byl bráška nemocnej, musel na operaci s hlasivkama a nemohl pár týdnů mluvit, museli jsme odřeknout spoustu vystoupení a koncertů a vlastně poprvé po třech letech jsme měli tak dlouhé volno.
Nejdřív jsme z toho byli samozřejmě vyplašený, báli jsme se, jestli bude Bill v pořádku, jak budou reagovat fanoušci, jestli na nás nezanevřou, ale všechno bylo v pohodě. Naopak. Cítili jsme obrovskou podporu. Bill byl doslova zavalenej dárkama, vitamínama a já nevím, čím vším ještě, a samozřejmě taky přáníma brzkého udravení.
Byl jsem s ním dvacetčtyři hodin denně. Staral jsem se o něj, jako by to dělala máma, kdyby s námi byla; vždycky přijela jen na pár dní a zas odjela, takže většina péče zbývala na mně. Ale pečovatelka by ze mě byla skvělá. Vařil jsem mu špagety, objednával pizzu, brnkal na kytaru, nosil dývka, prostě kompletní servis. Dal jsem mu takovou tabulku, na kterou mi psal vzkazy, co by chtěl a tak podobně. Někdy to byla docela sranda, občas se to taky pěkně zvrhlo, ale cokoli bylo dobrý, jen když ho to na chvíli odpoutalo od jeho obav, že už se mu nikdy jeho původní hlas nevrátí. Naštěstí to dobře dopadlo a vypadá to, že všechno bude v pohodě. Naštěstí.
*
„Vstávej, ospalče.“ Vzal jsem do prstů jeden ze svých dredů a zašimral Billa na tváři. Legračně pokrčil nos, jako malej králíček. Je roztomilej. Ukazováčkem jsem lehce pohladil oblouk jeho obočí a přejel po jeho řasách.
„Hmmmm,“ zamumlal nerudně a zamračil se. „Nebudu vstávat.“
„Jak chceš, ale za hodinu máme bejt připravený v hale. A nemáš nic sbaleno.“ Zašimral jsem ho na klíční kosti a lehce přitiskl rty na jeho tvář. Jeho ruce se hbitě omotaly kolem mého krku a přitáhl si mě k sobě.
„Možná kdybys mi trošku pomohl se probudit,“ uslyšel jsem jeho hlas tak strašně blízko mého ucha, „možná by ten den začal mnohem příjemněji.“
Na okamžik jsem zapřemýšlel… ne, nejde to. I když ta nabídka zněla lákavě, zavrtěl jsem hlavou. „Ne, Bille, je moc hodin. Nestihneme se sbalit. Navíc sem kdykoli může někdo přijít. Měl bys jít k sobě. Hm?“ Lehce jsem ho dloubnul do žeber.
Vycítil jsem, že ho to rozladilo. Odstrčil mě od sebe a zatvářil se kysele. „Tak já jdu.“ Jeho hlas připomínal cokoli, jen ne ten emocemi prosycený chvějící se hlas, který jsem poslouchal skoro celou noc, dokud jsme únavou a vyčerpáním neusnuli. Odhrnul deku a vylezl z postele. Zůstal jsem ležet, opřený o loket a sledoval jsem ho.
„Seš naštvanej?“ nedalo mi, abych se nezeptal.
„Ne,“ odsekl mi, ale bylo mi jasný, že kecá. Je naštvanej.
„Proč? Že jsem ti řekl ´ne´?“
„Ne,“ odpověděl stručně, přesto důrazně.
„Pojď sem,“ ukázal jsem rukou směrem k sobě a klidně si ho prohlížel. Zůstal stát kousek ode mě, s boxerkama v ruce, bradu vzdorně vystrčenou a v očích vyzývavej pohled. „No tak.“ Všiml jsem si toho spokojeného záblesku v jeho očích. Odhodil boxerky stranou a stáhl ze mě deku. Krátce se zadíval na mé tělo a pak se sebevědomě posadil na můj klín. Sakra, on ví moc dobře, jak na mě. Dlouhými nehty přejel po mé hrudi a spokojeně zapředl.
„Bille,“ zkusil ho zastavit a nevnímat krouživé pohyby jeho pánve, kterými se rozhodl rozbít zbytky mé vůle. „Nech toho.“
„Tomi,“ naklonil se k mému uchu a ostře ho stiskl mezi zuby. „Chceš mě stejně jako já tebe, tak proč tohle děláš?“
Hlasitě jsem polknul. „Chci tě, ale nechci, aby nás někdo přistihl. Navíc na to už nemáme čas.“
Jeho ruka zamířila přes moji hruď dolů. „Bille!“ zakňoural jsem, když jeho prsty přešly přes mé kyčle.
„Ano?“ šeptal smyslně, zatímco ústy hladil můj napjatý krk. „Uvolni se, bude to chvilička… no tak.“
Protočil jsem oči. Proč musí bejt tak uminutej? „Bille!“ vydechl jsem znovu, když se jeho vlasy svezly po mém těle a jeho horká ústa přikryla střed mého břicha. Nedočkavě jsem vjel prsty do jeho vlasů a přitiskl si jeho hlavu blíž k tělu. Něco zamumlal, ale nerozuměl jsem mu. „Jen rychle,“ zašeptal jsem. Zdvihl hlavu a já mohl vidět jeho vítězoslavnej úsměv přes celou tvář.
„Myslím, že to nebude problém,“ krátce se zasmál, než mě vzal do pusy. Oh, miluju to. Miluju jeho jazyk, když se kolem mě obtáčí. Panebože… Bille! Zblázním se z tebe! Přivírám oči a nejsem schopnej vnímat nic jinýho než jeho horkej jazyk, kterým si mě vážně vychutnává a dlouhý prsty, přidržující si moje boky. „Klidně bych ti to takhle mohl dělat celou noc,“ řekne tiše a vezme mě znova pěkně hluboko. „Mám rád, když jsi v mojí puse,“ dodá, než se plně ponoří do činnosti, která právě dělá. Cítím, jak se do mých tváří žene další horkost. Je neuvěřitelný, s jakou nevinností dokáže říct něco tak žhavýho. Rozechvělou rukou prohrábnu jeho vlasy. „Jednou tě to nechám dělat celou noc,“ zašeptám. Mým tělem projede úplně elektrizující vzrušení, když kovovou ozdůbkou v jazyku zatlačí proti špičce mého penisu. Škvírkami přivřených očí sleduju jeho hlavu, jak se pravidelně zdvihá a klesá v mém klíně. Jeho prsty jsou všude, úplně všude… nebo mi to aspoň tak připadá. Je to božský! Navzdory tomu, že jsme to dělali prakticky celou noc, cítím, že dlouho nevydržím.
Bille! Ou…
*
„Měli bysme tam bejt asi kolem osmý,“ říká Georg a soustředěně si uhlazuje vlasy do culíku. „Co kdybysme pak někam ještě vyrazili? Ubytujem se, dáme něco k jídlu a můžeme jít.“
Pokrčil jsem rameny. „Ale jo, proč ne.“
„No to je nadšení,“ sjede mě náš neúnavnej basák nevěřícným pohledem. „Co se s tebou děje? Poslední dobou to snad ani nejseš ty.“ Podezíravě si mě měří.
Billovo odkašlání mě přiměje se otočit ještě dřív, než stačím něco odpovědět. Panebože! Nemůžu se na něj podívat bez toho, aby ho zas viděl, jak horlivě mě dneska ráno vykouřil, s jakým blaženým výrazem spolykal všechno, co ze mě dostal. Ještě teď mě při pohledu na jeho pusu mravenčí v břiše.
„To se ti zdá,“ říkám rychle a odvracím od něj pohled. „Jsem v pohodě. Někam vyrazíme, bude to super.“
Georg spokojeně přikývne.
*
„Dělej, jdeme pozdě!“
Ještě jednou jsem zabouchal na dveře koupelny, kde probíhal Billův zkrášlovací proces. Už před dvaceti minutami jsme měli být v hotelové hale, jenomže to by nemohl bejt Bill, kdyby nenabral zpoždění.
„Už jdu,“ozvalo se zevnitř.
´No jasně,´ pomyslel jsem si, ´známe svoje lidi.´
„Jdu dolů uklidnit kluky, tak přidej,“ ještě jednou jsem bouchnul do dveří a nechal ho v pokoji samotného.
Georgův nepříjemně zvídavej pohled mě pronásledoval dneska celej den a když jsme konečně dorazili do hotelu, docela se mi ulevilo. Řeším dilema. Jestli chci zachovat zdání, že se nic neděje, musím dneska večer někoho sbalit. Prostě musím. Jestli budu sedět sám celej večer, bude to nápadný. Tak jen doufám, že to Bill vezme. Jasně, pořád platí, že jsme si nic neslíbili. Jenom spolu prostě už skoro čtyři měsíce spíme. Jenom spolu spíme… zní to strašně, ale je to tak. Je to takovej divnej vztah. Oba víme, že city tady nemají co dělat. Prostě já chci jeho a on chce mě. Jak prosté vysvětlení…
„Jestli dneska nějakou nepřefiknu, asi se zblázním,“ zamumlá Georg místo pozdravu a mimoděk si popotáhne sponu na pásku. „Co ty?“ tlačí mě do kouta.
„No, jsem na tom podobně,“ říkám s krátkým zaváháním. Začínám se děsit toho, co všechno se dneska může stát.
„Doufám, že tam ještě nějaký slušný holky zbydou.“ Georg se netrpělivě podívá na hodinky. „Sakra, kde ten Bill vězí? To, že jemu to nechybí, neznamená, že to nechybí nikomu.“
Mám co dělat, abych se nezačal smát. Kdyby náš kamarád tak tušil, jakej je Bill nenasytnej a jak moc si sex užívá a jak často to potřebuje, asi by koukal. V kapse se mi rozvibruje telefon.
„Co je?… Cože? Jak to?… No dobře. Jak chceš.“ Zaklapnul jsem telefon. „Brácha,“ kývnu směrem ke Georgovi, který mě sleduje nechápavým pohledem, zatímco strkám telefon zpátky do kapsy. „Nemáme na něj čekat, prej dorazí později za náma.“
Georg protočí oči. „Někdy ho nesnáším,“ zamumlá a hrne se ke dveřím, kde už stojí taxík.
*
Posílám Billovi textovku, v jakým klubu jsme a objednám si první drink.
Georg znalecky hodnotí místní krásky. Ale jo. Výběr není špatnej. Docela budíme pozornost, ale na to jsme zvyklí. Čekám, kdy se některá odváží za námi přijít. Vždycky to tak je. Nikdy to nejsme my, kdo jde za nimi. Chodí za námi samy a nabízí se přímo nestoudně. Všímám si jedné dlouhovlasé blondýnky. Něco si šeptá s kamarádkou a vyzývavě na mě kouká.
I Georg si jí všiml. „Teda kámo, to není fér,“ drcne do mě loktem. „Proč vždycky ta, která se mi líbí, jede po tobě?“ Nenápadně zvednu skleničku a naznačím jejím směrem kývnutí.
„To víš, kouzlo osobnosti. Poznají opravdovýho samce,“ zašklebím se pobaveně. Už dlouho jsme s Geem takhle nikde nebyli sami. Je to jako dřív.
Skleničky padají jedna za druhou. Úplně šíleně to mícháme, pivo, panáky… je to fuk. Zítra nám bude asi parádně blbě, ale to se přežije. Taky se občas potřebujeme odreagovat. V každým případě jsem tak nějak radši, že u toho Bill není. Asi bych z toho neměl dobrej pocit… před ním…
Za chvíli už máme společnost. Blondýnka se osmělila a dotáhla s sebou i kamarádku. Nechali jsme je, ať si přisednou. Objednali jsme pití. Sem tam padla nějaká ta pusa, jako že na seznámení, holky se pořád hihňaly a potutelně po sobě mrkaly. Jsme na tohle zvyklí, všechny se chovají víceméně podobně. Konečně se zvedly, že se musí jít upravit.
Georg se ke mně přisunul blíž a zamumlal. „Doufám, že ví, o co jde. Nutně… nutně nějakou potřebuju,“ neklidně si poposedne a rozhlíží se kolem sebe. „Jenom fakt nepochopím, proč se nám dvěma musí líbit stejný holky,“ zamračí se. „Ta tvoje je kus.“
„Tak to pořád neřeš, klidně ti tu bloncku nechám. Stejně se mi teď začínají víc líbit tmavý.“
Georg vykulí oči. „To jako vážně? Takže žádný prsatý blondýny?“
Dlouze se napiju ze své sklenice a zavrtím hlavou. „Už to tak bude.“
„Takže tmavý, jo? A vysoký nebo malý?“ vyzvídá Georg neodbytně. Evidentně ho změna mého vkusu zaujala.
Na moment zavřu oči. „Tmavý, s dlouhejma nohama…“
„Tak to by se ti mohla líbit támhleta,“ kývne Georg bradou směrem k baru. „Ta má nohy úplně nekonečný.“Sleduju směr jeho pohledu, ale už mám trošku rozostřený vidění. Stojí tam nějaká holka, černý vlasy do půl zad, hubená, v úzkých džínách a v tričku těsně nad pupík. Zadek má provokativně vystrčenej naším směrem, jak se naklání přes bar a živě diskutuje s barmanem. Nevypadá špatně.
„Třeba, za pokus by stála,“ připouštím.
Najednou se ta holka otočí a zamíří přímo k nám.
„Ty vole, vždyť to je Bill,“ vyjekne Georg překvapeně a rozřehtá se na celé kolo.
Začnu se smát taky, to se fakt povedlo.
*
(Bill)
„Co se vám stalo?“ zeptám se, když se mi konečně podaří prodrat se davem lidí k boxu, kde sedí brácha a Georg.
„Nic,“ zaculí se Tom. Podle jeho očí vidím, že už není úplně nejstřízlivější, ale zatím se ještě drží.
„Mohl jsi přijít o panenství, Tom už si na tebe brousil zuby,“ vyráží ze sebe Georg mezi jednotlivými záchvaty smíchu.
Zamračím se, protože je vůbec nechápu. Doufám, že Tom není tak blbej, aby Georgovi vyprávěl pikantní detaily z našeho sourozeneckého života. Odkládám sklenici s koktejlem na stůl a sedám si vedle bráchy.
„Tak co? Už jste někoho sbalili?“ ptám se.
„No, jednu už mám vyhlídnutou, jenomže ona evidentně stojí jenom o Toma a to mě pěkně štve,“ zamumlá Georg a dlouze se napije. „Je na něj celá natěšená.“
Opatrně se přisunu blíž k Tomovi. Cítím jeho nohu po celé délce mého stehna. Jakoby náhodou položím dlaň na jeho koleno. „Vážně?“ zeptám se s hraným údivem. „A kde ji máš?“
Tom se na mě váhavě usměje. „Přímo za tebou.“
autor: Michelle M.
😀 muhehe Bille otoč se a vydrápej jí oči *ďábelský pohled*
Jsme napnutá , jak todle skončí , mm , a dneska to vypadá , že nečtu mezi posledníma *hrdý , sebevědomí úsměv*
Já to vážně miluju 🙂
ježiššš neeee!!!! zas konec a dlouhé dva dny absolutního absťáku!!!! proč to vždycky musí skončit v tom nejlepším!!! ale jen ať tam oba s někým zapaří!:)) třeba si uvědomí, že na sebe neskutečně žárlí, pohádají se a pak se budou divoce usmiřovat!!!:)) sakra, má fantazie o tom, co by se mohlo všechno stát pracuje na plný obrátky!!!:))) sakraa, já ty dva dny asi nevydržím!!!
Ach bože … Michelle , ty z toho Toma děláš pěkně rajcovního kluka 😀 ( na že by nebyl , že jo X-D ) …
Moc hezky napsaná kapitola , hlavně tan začátek byl bravurní , Tomova odmítavost v kombinaci s Billovou naléhavostí mě úplně pohltila …
Jo, Bill je hezká holka xD
Jo, Bill je hezká holka xD
hej to mi nedělej….takhle to odseknout…..málem sem se udusila jak sem si četla že ta holka byl Bill XD
No tak to sem na to zvědaváxD…Jak tohle dopadnexD…omfgXD..To nebude dobrý!!xD… Bud se to celý zvrhne…. a nebo udělá Bill žárlivou scénuxD…a nebo se Tom udrží a nic z toho nebude.a nebo bude Bill předstírat, že mu t onevadí..a nebo..no necháme se překvapitxD
tak teď se nedočkám dalšího dílu;) přece ji Tom nebude balit před Billem??? no i když všechno je možný…;)
Clarie : hlasuju pro variantu číslo dvě X-D
tak to s Billem alias holkou mě fakt dostalo… xD… .. super!!
Bill je pěkná holka.. xD no sem zvědavá na tu blndýnu..
To Claire, Danielle: abych trošku usměrnila vaše tipy, tak nejblíž variantě, kterou jsem vymyslela já, je hned to první. Celý se to zvrhne :-D:-D
Jinak moc děkuju za krásný komentáře, děláte mi ooooobrovskou radost. Jo, Danielle, ten tvůj minulý super dlouhý byl náhodou prima, rozhodně jsem si ráda početla 😉 Díky.
bill jako holka super je to kráááááásný
daaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaal
no hustý..;) prostě honem dáááááááál
ty jo xD taky držkotlem smiechu som hodila xD vždyť to je Bill xD achich x) super , pokračuj ! dáál x) muhehe xD
hm…to ještě bude asi hodně zajímavej večer…….
Michelle M: Já to vědělaxDxDxD..něco mi říkálo, že se to zvrhne, už jen proto, že Bill se jich tak provokativně ptá, jestli někoho sbalilixD…Bude trojka já to tušilaxD..a nebo ji twins vytěsnajxD…. no každopádně necháme se překvapitxD
Claire: :-D:-D zajímavý, jak různé mohou být představy o tom, co je znamená, když se "to zvrhne" :-D:-D Nech se překvapit, snad nebudeš zklamaná mým pojetím významu "zvrhnout se" :-D:-D Jsi mě dneska rozesmála :-D:-D
Nenasytnej ranní Bill se mi moc moc líbil… sice urážlivka, ale on už moc dobře ví, jak si zařídit to co chce :o) Bráška je měkkej, ale nakonec se mu to setsakramentsky vyplatilo 🙂 Moc pěknej začátek, ale ten konec… ta blondýna mi připadá jako docela slušná hrozba, když vezmu v úvahu, jak se dneska Tom hodlá zbavit podezření před Georgem, že se změnil… a hlavně počet vypitých skleniček alkoholu všeho druhu… bojim bojim, aby to nedopadlo blbě… no, ale když se to zvrhne, tak je asi jasný, že to nebude nic moc skvělýho… blbě jim poránu bude určitě, to je jasný 😀
Už byl klid moc dlouho, známe svoje oblíbené spisovatele… :D:D Ale stejně se těším, co bude dál, protože tvoje zápletky jsou vždycky excelentní a všichni víme, že bez nich by to nebylo ono. Máš moje srdce <3 Michelle. :o) J.
Hmm…….Michelle, tak zvrhne, říkáš….no toho jsem se bála… to jsem zvědavá, jak z toho vy tři vybruslíte…. tedy myslím Billa, Toma a tebe….těším se…..moc se těším. K.
Zaujalo mě, jak Tom říkal, že spolu "jenom spí". Já vím, že v podstatě to tak je, ale vážně to zní hrozně. Zvlášť když už je nám všem tak nějak jasný, že to tak není. Ale abych řekla pravdu, docela se na to "zvrtne" těším. Tuším, že to bude nějaká kruťárna, jak už říkala Janulka "Známe svoje oblíbené spisovatele", ale taky se říká, že všechno zlý je pro něco dobrý. Kdyby to mezi nimi byla opravdu jen postelová záležitost, téměř jistě by všechno proběhlo hladce… ale takhle? Třeba se konečně provalí pravda. Jejich vztah je jedinečnej, ano, i v tom současném stádiu, protože ty dokážeš vždycky vytvořit neopakovatelnou věc. Ovšem až to mezi nimi bude takzvaně "na vážno", budu se rozplývat asi ještě víc. Jsem zkrátka stará infantilní citlivka :))
bože já si myslela že je to Bill xD xD
prej pikantnosti ze sourozeneckého života no to mě dostalo xD xD
:'( já potřebuju další díl jinak se zcvoknu…je to naprosto úžasný!!! Jen doufám že Tom nepude s tou blonckou ani s žádnou jinou…to by byla škoda…ale to jak si Billa spletly s holkou xD to byl mazec xD
"Ty vole, vždyť to je Bill," no nééé 😀 já tu umírám smííchy 😀 😀 😀