autor: Sauriel
betaread: Verushka
betaread: Verushka
(Tohle je moje první povídka takže budu ráda za všechny komenty, rady a připomínky. Díky Sauriel)
„Hej Andreasi, dělej, nebudu tu na tebe čekat věčnost!!!“ Rozkřikl se chlapec s dready na svého nejlepšího kámoše.
„Ježiš, aby ses nezbláznil.“ Odvětil mu Andy a strčil do Toma, který upřel svůj pohled na nově příchozího. „Takže sem nebyl jedinej, na koho se tu čekalo…“ Dodal Andy nevrlým hlasem.
„Nech si ty svoje poznámky.“ Odpověděl mu Bill a pak všichni tři odcházeli domů ke Kaulitzům.
„Tak co máme v plánu, pánové?“ Zeptal se Andy, když dosedli na černej gauč v obýváku.
„Ty máš v plánu mi udělat jídlo.“ Ušklíbl se Tom, přičemž dal velký důraz na slovo TY a natáhl své nohy přes zbytek gauče a tím byl Bill donucen se přesídlit na křeslo.
„Musím vám něco říct…“ Začal Bill dřív, než stačil Andy vymyslet nějakou jedovatou poznámku na Tomovu osobu.
„Tak povídej a ne, že to budeš protahovat jak minule a usneš u toho.“ Pousmál se Andy a uložil se do pohodlnější polohy na gauči.
„J-já mám přítele.“ Vypustil ze sebe najednou Bill a sklopil hlavu.
„Děláš si prdel, že jo???“ Vylítnul okamžitě Tom, kterému se teď svět sesypal jako domeček z karet. Přece to mělo být celé jinak. To s ním měl Bill být, říkat mu, že ho miluje, a že ho nikdy neopustí.
„Kdo, kdo to je?“ Zeptal se potichu Andreas, který jako jediný věděl o Tomově tajemství, skrytém hluboko uvnitř srdce. Jenom on měl od tohohle tajného místečka klíč a nikomu jinému ho neměl svěřit. A o tomhle místečku se rozhodně nesměl dozvědět Bill. Hlavní aktér Tomových snů a představ.
„Philip.“ Pípnul Bill, ale pohled nechával sklopený k zemi.
„Jak dlouho spolu jste?“ Snažil se dál vyptávat Andy, i když věděl, že to k ničemu nebude.
„Teprve krátce. 2 týdny.“ Řekl Bill o něco hlasitěji a konečně zvednul svůj pohled a očima se zapíchl do těch bratrových.
„Můj bratr je teplej a oznámí mi to až dneska. Můj bratr má kluka a neobtěžuje se mi to celý dva týdny říct. Máš ještě nějaký překvápko?“ Zeptal se Tom, ale nebyl si jist tím, zda chce slyšet odpověď.
„Dneska má přijít, chci vám ho představit…“ Kuňknul Bill a pohled opět sklopil, když kolem něj proletěla váza, kterou v rozčilení hodil Tom.
„Představuj si ho komu chceš, ale mě s ním nelez na oči, rozumíš?“ Křikl na Billa Tom, který opět svíral v rukou další, ještě nepoškozenou vázu. „Tak rozumíš?“ Křikl znova a domem se rozezněl zvuk tříštějícího se porcelánu.
„Tome, přestaň, prosím.“ Kníknul Bill. Andy k němu pomalu přešel a jemně ho objal.
„Tome, nech toho. Děsíš ho.“ Snažil se Toma zklidnit Andreas, avšak měl co dělat, aby se vyhnul dobře hozenému skleněnému těžítku.
„Co se dozvím příště??? Příště mi s ledovým klidem oznámíš, že chodíš se dvěma klukama najednou nebo, že ses nechal přeoperovat na holku?“ Posměšně se ušklíbl Tom. To už bylo i na Billa moc. On má právo na to být šťastný a jeho bratr mu to nebude kazit.
„Co ti zase je, Tome? V poslední době si mě nevšímáš a pak, když vám řeknu, že někoho mám a sem s ním šťastný, tak mě div nezabiješ. Takhle se k sobě bratři nechovaj sakra. Měl bys být rád, že někoho mám, ale né, pan dokonalý si myslí, že jen on může s někým chodit a jeho bratr nesmí nic. Nenávidím tě za to, Tome.“ Zakřičel na bratra Bill, ale nedokázal zadržet slzy, které kanuly z jeho očí.
Tomovi vypadl z rukou hrneček, který měl v úmyslu hodit a uvědomil si, co provedl. Vždyť jeho bratr neví, že ho miluje a on mu tu předvede žárlivou scénu, jakoby spolu chodili minimálně 5 let a on se teprve teď dověděl, že ho celejch pět let podváděl.
„Já se taky nenávidím. Nenávidím se za to, že tě miluju Bille.“ Křikl Tom. Po tvářích mu stékaly slzy a on vyběhl ven. Přesně věděl, kam půjde. Zastavil se až na dřevěném mostě, kam si chodili s Billem jako děti hrát. Posadil se, když vtom za sebou uslyšel známé kroky a potom ucítil ruku, která stiskla jeho rameno.
„Promiň, Tome“ Zašeptal Bill a posadil se vedle něj.
„Nenávidíš mě?“ Zeptal se s nadějí v hlase Tom.
„Ne, Tome. Jak bych tě mohl nenávidět, když tě miluju.“ Zašeptal Bill a Tom na něj překvapeně kouknul. „Víš, miluju tě už hrozně dlouho, ale neměl sem odvahu ti to říct, a proto sme s Andym vymysleli kluka, se kterým bych jako chodil. Kdybys nežárlil, věděl bych, že ke mně necítíš nic víc než jen bratrský cit. Ale po tom, co jsi mi řekl, se ti už nebojím vyznat lásku. Promiň za tenhle podraz, Tome, ale já se bál.“ Dokončil svůj monolog Bill a kouknul na Toma.
„Takže žádnej Philip neexistuje?“ Zeptal se Tom a stále nechtěl věřit tomu, co slyšel.
„Existuješ pro mě jenom ty.“ Pohladil Bill Toma po tváři. „Miluju tě.“ Dodal a potom něžně spojil jejich rty v jedny.
Bill převzal iniciativu a vklouzl svým jazykem do Tomových úst. Líbali se jen něžně, jakoby se oba báli, že se jim ten druhý rozplyne a oni už nebudou mít nic. Ale přitom oba dva dobře věděli, že mají jeden druhého a nehodlali se ho vzdát, ani kdyby je to mělo stát život.
Po chvilce, která se zdála být věčností, se od sebe odtáhli a zahleděli se do očí toho druhého. V každých bylo tolik lásky, důvěry, něhy ale i vášně.
„Miluju tě.“ Zašeptal Bill a nechal se od Toma obejmout.
„Taky tě miluju.“ Odvětil mu Tom a potom se už oba nechali unášet tou zvláštní atmosférou, která byla kolem nich.
Pokud někoho milujeme, jsme ochotni se kvůli němu vzdát všeho. I sami sebe. Ale co, až z té lásky procitneme. Jsme ochotni tomu druhému všechno přenechat, začít od začátku a nemít nic?
autor: Sauriel
Mooooc hezký… 🙂
Uplně sem si představila Toma jak hystericky hází vázama xD
Zajímavýýý….:-)
teda, to má ale spád:Djinak dobré, samozřejmě:)
ano Toma alias hysterku miluju xD vázy lítaj vzduchem…xD je to super :))
hej tak to je good
pěkný moc moc pěkný :):)xDxD
jů to je krasny
skvělej plan 🙂
Pekne:)
Na první povídku moc dobrý =) A ten konec kurzívou…krásný =)
fakt cool povedený nejvíc jak hazi tom ty vázy xD
kráááásnýýýý… och ach eeeech…. už uuuž… uaa.. a já už se bála že se to potento.. uff…. děkuji a třikrát sláva :-*
Jůů, to bylo pěkné :3 Samosebou už si to asi autorka nepřečte 🙁 ale to je fuk, měla jsem potřebu 😀