autor: Jitka Krejcarová
betaread: Helushka
betaread: Helushka
„Billi!“ křikl Tom a okamžitě ho vzal opět do náruče a něžně ho k sobě tiskl. „Tomi, přísahal si mi, že už mi nikdo nebude ubližovat, přísahal si!“ William hystericky plakal a Tom neměl ani tušení, jak ho utišit. Všiml si, že se při pádu zranil, z jeho nádherných plných rtů vytryskl pramínek krve, který mu stékal po jeho štíhlém krku. „Billi,“ špitl Tom a už hledal něco, s čím by mu mohl ránu ošetřit. Prohrabával kapsy u svých volných kalhot, které mu při té činnosti málem spadly, jestli nemá nějaký kapesníček.
Po chvíli pátrání to vzdal a jen se na Williama zkroušeně podíval. William v tom pohledu ucítil něco tak silného, ale zároveň tak křehkého. Cítil, že Tom je tu pro něj, je tu proto, aby ho ochraňoval a miloval. Co? Miloval? Tak dlouho neviděl něčí tvář, že mu teď připadalo, že se na něho Tom dívá s láskou? Asi mu vážně přeskočilo…
„Tome, nechtěli jste jet domů?“ profesorka přerušila ten nádherný okamžik, který si užíval jak Tom, tak William. „A-ano, opravdu můžu… můžeme?“ zeptal se a očkem hodil po své bandě. Profesorka chvíli přemýšlela, jestli má kluky pustit všechny. Při tom jejím přemýšlení dělala nevědomky velice zajímavé ksichty, až se musel William pousmát. „Tak běžte, ale to je jen pro jednou! Až zase někoho najdete, tak už máte smůlu!“ Tom a jeho parta se s velkým „díky“ otočili a už si to štrádovali k autobusové zastávce.
Tomovi pohled na toho anděla, kterého držel v náručí, dělal nesmírně dobře. Vždycky si přál mít někoho, o koho by se mohl starat, koho by mohl ochraňovat, a teď se mu to konečně splnilo. Byl si téměř jistý, že ho jeho matka neodmítne, kdo by taky odolal tak krásnému stvoření? Tom doufal, že mu bude u nich doma dobře, že si bude s jeho matkou dobře rozumět a možná ho i někdy přijme jako vlastního syna. Ale to je teď ještě moc daleko. Vždyť ani neví, jestli ho matka pustí do domu! A kdyby ho vyhodila, tak Tom se od něho neodloučí, vždyť mu přísahal, že už nikdy nebude sám, a on není ten typ, který nedodrží to, co slíbil. Kluci došli na zastávku a všichni si zblízka prohlíželi Williama, který v Tomově náruči usnul. „Je tak nádherný, bože, vždyť on vážně vypadá jako víla nebo anděl. Ta jeho tvář, ty rty…“ šeptal omámeně Tom.
„Vážně je krásný, Tome, ale je to kluk, ty přeci nejsi teplej! Věř mi, že kdybych mohl, tak bych se asi taky neudržel, ale mysli, Tome! Mysli hlavou a né… Já ani nevím, čím teď myslíš,“ trochu jej upozornil Andreas, který se ale také nemohl od té andělské tváře odtrhnout…
„Hele, asi tady máme kočár…“ poznamenal Michael přítomnost autobusu, který právě přijel na zastávku. Kluci se rychle vsoukali dovnitř a řidiči poručili: „Pětkrát Loitsche.“ A dali mu peníze. Řidič se podezřívavě podíval na spícího Williama, ale nic neříkal. Měl sice na srdci pár poznámek, ale radši si je nechal pro sebe. Nerad by schytal pár facek od bandičky kolem něj. Vydal jim společnou jízdenku a dál se raději věnoval řízení.
Kluci se usadili až na samém konci autobusu. Tom Williama opatrně položil na sedadla a hlavu mu něžně položil do svého klína. Po chvíli ale poznal, že to nebyl dobrý nápad. Jeho mužství se pod návalem vzrušení dostávalo do nebeských výšin. Raději si svlékl svou obří mikinu a udělal z ní Williamovi polštářek, protože už cítil, jak se Billi ošívá a asi přemýšlel, co ho to tlačí na mozek (=
autor: Jitka Krejcarová
no rychle dál jinak za sebe neručím =)
xDD co ho tlačí na mozek xDDD
Hezký 🙂 moc 🙂
no jako dál a to rychlééééé
teeda:Dkyby jen "William" věděl co ho to tlačí:)ale supeeeeeeeer miluju tuhle povídku, fakt že jo:-*
tlačí na mozek 😀 loool … dál
no chudak William xD xD
xD prej ,,Mysli hlavou a né… Já ani nevím, čím teď myslíš " já vím čím asi myslí xD
v současné době má nejoblíbenější povídka 🙂
Ahijííík holky!!!!MOCINKY KUJU ZA KOMÍKY!!! (= Jsem moc rádas, že Blacky považuje právě mojí povídku za jednu ze svých nejoblíbenějších (= Fak mně to mocinky moc těší (= Ted budu přes víkend doma, tak vám ppošlu další díly (= (vim, že je to starý…ale) MUCKUJU VÁS!!! (=
sem úpa umřela :D:D:D:D:D:D prej, co ho to tlačí na mozek :)))))))))) rychle dááááááááááááááááááál…..máš to skvěle vymyšlené, Jíťo x))
ZoE – Děkuju!! (=
Ta poslední věta je perfektní.