autor: ZoE
betaread: Helushka
betaread: Helushka
(Tom:)
To Billovo „Prosím, prosím, prosím!“ mi zní v hlavě jako rajská hudba, která mě přivádí na vrchol blaha. Hm, všichni kluci jsou už v pozoru a blonďáček právě jedním prstem Billovi šikovně brousí dírku. A ten rozkošně kníká jak malé sele.
(Bill:)
„Ííííííííííííííííí!!!“ strčil mi tam prst, hajzl jeden!
Já umřu!!! Hanbou se asi propadnu. Takové ponížení! Za co, Tomi, za co? Zuby mi strachy samy cvakají. Mám pocit, že jsem na svém těle právě přestal ovládat i ten poslední sval. Jen tady visím za zápěstí, které mám do krve rozedřené a už skoro ani nevnímám tu bolest, jak se na mně postupně střídají všechny Tomovy gorily. A teď jsem se ke všemu strachy i počůral.
(Tom:)
Ale ne! Uběhlo sotva pár hodin a Bill rezignoval! Už neklade žádný odpor! To mě přestává bavit. Už se na něm vystřídali tři. Teď dávám pokyn tomu čtvrtému, jeho péro je opravdu výstavní. Přistupuje k Billovi zepředu, zajímavé. Bill se už vůbec nesnaží vzdorovat a najednou mu jednu vrazí, a to pěstí přímo do obličeje! Šokovaně a v němém úžasu otevřu na prázdno pusu! Dal jsem jasný příkaz, že Billovi nikdo neublíží! NIKDO!!! Užít si sexuální radovánky a dopřát Billovi trochu rozkoše, hm, to ano, ale bít ho? To nikdy!! NIKDYYY! A naštvaně se vydám ze svého úkrytu směrem k nim. V okamžiku, kdy dorazím před Billa, se mi naskytne hrůzostrašný obrázek. Z té dálky to vypadalo jinak. Billí má po celém obličeji rozpatlaný černý make-up, z očí mu v proudech stékají slzy a ze rtu teče krev. Pár kapek má až na hebké a poškrábané hrudi. Při tomto žalostném pohledu na zbědovaného Billa mě bodlo u srdce. A celé jsem to spískal já! Když pohledem opět zabrousím k jeho očím, které jsou až do tohoto okamžiku zavřené, najednou se prudce rozevřou a z Billova hrdla se vydere velmi hlasitý a bolestivý sten. Spíše řev. V tom okamžiku do něj Raul pronikl svým velmi vyvinutým ptákem.
(Bill:)
Z ničeho nic jsem dostal jednu pěstí. To mě opět probralo k životu. Hrozně mě bolela pusa a cítil jsem, jak mi něco teče po bradě a kape až na hrudník. Asi sliny. Nebo krev? Nejspíš obojí…bože, kdy už bude konec???
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁAAAAAAAAAAAAAAU!!“ zařval jsem nesnesitelnou bolestí.
Někdo mi právě rozpáral zadek!!! Samým šokem jsem otevřel oči! A přede mnou stojí Tom! A má velmi bolestivý a zároveň ten nejnaštvanější výraz ve tváři, který jsem u něj kdy viděl. Už ani nevím, jak se to přesně stalo, ale najednou jsem na něj ze všech sil zařval:
„Toméé, TY SRABE!!!“ A s velkou bolestí jsem se celý prohnul.
To do mě ta podělaná gorila naplno přirazila to své gigantické péro! A taky jsem si ulomil další, myslím, už poslední nehet, jak jsem křečovitě svíral řetěz, ve kterém jsem byl nedobrovolně uvězněn.
(Tom:)
„Toméé, TY SRABE!!!“ křikl mi Bill naprosto zničeně do očí a s velmi bolestivou grimasou v obličeji se prudce téměř zlomil do záklonu.
Ježiši Raul! Uvědomil jsem si. Rve do něho toho svého obřího ptáka! Amok, který mě chytil, když jsem viděl, jak dal mému bráchovi pěstí, se nijak nezmenšil. Naopak! Pomalu mi začalo docházet, co jsem udělal. Ten Billův zdrcený výraz už z paměti do smrti nevymažu. Hrubě jsem chytil Raula za vlasy a smýkl s ním o zem. Ten na mě jen nechápavě zíral. Začal jsem ho mlátit, kopat hlava nehlava a řvát na něj, že jsem dal jasný rozkaz, že mého brášku nikdo bít nebude! Ostatní kluci mě museli po chvíli strhnout, jinak bych Raula na sto procent zabil. Na všechny jsem nepříčetně řval, ať okamžitě vypadnou, že tady se už nic dít nebude! Měl jsem pocit, že mě samým vztekem klepne pepka. Neklepla. Když odešel poslední, malinko jsem se uklidnil. Zhluboka jsem se nadechl a pomalu jsem šel zpátky za Billem. Znova jsem se na něj podíval. Ten obrázek byl snad ještě horší než před chvíli. Bezvládně tam viselo to jeho padesátikilové tělíčko plné škrábanců, kousanců, stékajícího spermatu, potu, slz i krve. Třásl se jak osika a v očích měl paniku z toho, co ho ještě čeká. Vypadal, že hrůzou ani nedýchá. Chtěl jsem ho pohladit po tváři a… uklidnit a říct mu, že už se nemusí bát, je konec. Bill v ten moment pěvně sevřel víčka, ucukl a tiše řekl:
„Už mi neubližuj, bráško… prosím.“
(Bill:)
Najednou ze mě byly všechny ruce pryč. Nezbyla ani jediná. Někde za mnou se odehrávalo něco, co jsem byl rád, že nevidím. Slyšel jsem jen rány pěstí a Toma, jak nepříčetně křičí něco o rozkazu nebít mě. A v tu ránu byli všichni pryč. Všichni až… na Toma. Byl tak vzteky bez sebe, že jsem si byl víc než jistý, že nejhorší mám teprve před sebou. Jak moc jsem se ho bál. Byl jsem mu vydán na milost i nemilost. Natáhl ke mně ruku…Sstrachy jsem zavřel oči a uhnul. Rozhodl jsem se zariskovat a znova ho požádat o slitování. Téměř neslyšně, s největší pokorou a z posledních sil jsem zažadonil:
„Už mi neubližuj, bráško… prosím.“
(Tom:)
V tom okamžiku, kdy dozněl Billův plačtivý hlas, jsem se totálně zhroutil. Padl jsem mu k nohám a brečel. Brečel jsem a prosil ho o odpuštění, o milost, o druhou šanci… já vlastně ani nevím přesně o co, jen jsem potřeboval vědět, že jsem ho neztratil, že… že mě nezavrhne, že i dál budeme bráchové. Asi jsem chtěl moc, ale musel jsem to zkusit…
„B-Bille, promiň mi to, n… nevím, co mě to popadlo. O… odpusť mi to, odpusť mi, od… pusť, Bille! Prosíííím!“
(Bill:)
Najednou přede mnou klečel a hořce plakal. A snad tisíckrát mě prosil o odpuštění, naříkal, bědoval, sliboval… Teď vůbec nevypadal tak, že bych se ho měl bát. Najednou z něj nešel strach. Vypadal zase jako Tom, ne monstrum Tom, ale jen a pouze Tom. Nevím, kolik času uběhlo, než jsem se odvážil Toma požádat, zda by mě mohl dostat z toho řetězu. Kůži na zápěstí jsem měl sedřenou na kost. Pomaličku, aby mě to co nejmíň bolelo, i když jsem myslel, že bolestí omdlím, mi okovy sundal a neustále plakal. Taky jsem plakal a stále se třásl strachy i zimou. Pak mé nahé, zkřehlé tělo zabalil do své gigantické mikiny, vzal mě do náručí a odnesl ke stěně. Tam si sedl na zem a mě si položil jak malé dítě na klín a pevně mě k sobě přitiskl. Nemluvil, jen hlasitě vzlykal.
autor: ZoE
Ježííííš chudinka Billí!!!! Ale jinak moc hezkýý (=
chudinečka malinká :'(
chudaaaaasek…….malinkej…….za tohle bych toma zabila fakt zhe ju….jako ja byt na miste Billa tak bych ho zabila
já bych to tomovi neodpustila..no i když…nwm mno 🙁
To je debil ten tom xD
hej jako vím že to není k smíchu ale xD
mě se to líbí xD xD
hej ZoE miluju tě xD
panebože!!!! neo ty jsi teda….jsi teda pěkně vulgárnía drsná!
No ty vole..^^
Hele Zouino…xDZlato..^^
Číst toto a k tomu poslouchat Her Voice Resides od Bullet FMV je něco pořádně drsnýho..^^To tedu,uf..XDDMi řve do uší hudba..XDA do očí mi řve teror z Obrazovky..^^
A máš pořádnou odvahu,na tohle neměla snad žádná Twincesťačka žaludek,sepsat masakr,dobře ty..^^
a jinak Her Voice Resides k tomu doporučuju..xDD
Teď si jdu přečíst nějakej slaďák..
ou, dobře….to tu dlouho nebylo…ale drsný, fakt že jo…úplně šoky z tebe mám:Dale good!
nooo… tak úplně mám knedlík v krku, to bylo teda faaakt drsnýýý!!!
no toto….je to dobrý!!!!
Hej jako.. upe totální chudášek Billík :''(
chudák Bill…twe musíš pokračovat,je to úpe boží! 😉
och maario
bože, tohle je brutální…. já bych to Tomovi jenom tak lehce neodpustila, je to hovado, musel vědět co ho čeká… bože, mám z toho sevřené vše co se sevřít dá:((( JInak super námět a super povídka!!!!
věci od Tebe se mi normálně líbí…ale tohle je moc, fakt… ani jsem to nemohla dočíst:( něco ve stylu "shock' n'shlock" , tohle je hrozně…, asi nejsem na tohle typ
to je upe nádherý.. úžasně napsaný.. no prostě boží… doufám že další dílek tu bude o něco dřív než tenhle… už se nemůžu dočkat…
Pane bože, tak to je opravdu hodně dobrá povídka, Opravdu jedna z nejlepšíchz co jsm kdy četla. Opravdu moc povedený a promyšlený 🙂
No, žaludek se mi už nezvedal, jako při prvním díle, člověk si asi opravdu zvykne na všechno, ale musela jsem se moc a moc smát při představě, že Bill by mohl Tomovi něco takového odpustit. To jsem fakt zvědavá, jak hodláš pokračovat. Já být Billem, věděla bych jen o jednom řešení. Nejdřív se trochu vzpamatovat a pak Toma zabít. Nějaký ostrý nůž, či zadusit polštářem nebo jed do kafe.
Jitaaaaa…: moc hezký?díky x))…něco tak hezkého bych zažít nechtěla..x)
Maria: zabít či nezabít….toť otázka…hm.. x)))
KikuSZka: tedy neodpustit…x((
aduska:tohle neměla být vtipná povídka…ale, každý máme svou fantazii a hej, Adus, taky tě luwuju x)))
kennyska: ups …vulgární určo ne …a drsná??? asi joooo, trošičku 🙂
Abbýtko: sluníčko…trefila jsem se ti malinko do notičky :DDD
Darxy: rádo se stalo x)
andryys: ke knedlíku nejraději rajskou…mňamky mňáám xDDD
Sauriel: díky x))
Clarrkyss: rozhodně…
Psycho Billina: thank you veru much…zítra to posílám :D:D
Nikusqa: Amen
Chris: Danke :))
Annee: nechtěla jsem dělat bububu…písmenka nekoušou hamty ham, dikasky za koment, cenním si upřímnosti i odvahy :)) ve třetím dílu se už bát nebudeš!!! slibuju 🙂
lusinka:nebude…posílám ho zítra…je totiž v rekonstrukci dle vašich komentů x))
Lentilkiss:ááááááá jsem dojatá x))) moc :)) jdu si ten koment zarámovat :DD musím ti poslat hubana *muck* x))
Kattys: bohužel nůž, polštář ani kafe nejsou po ruce :(( něco vymyslím :DD
Díky vám všem za komenty….je to moc fajn pocit, že to někdo čte a nechá i zprávičku, ať už jsou vaše názory jakékoliv. *DÍKY MOC*
nee zabít ne 😀 at mu to Bill oplatí – nee že bych to Tomovy přále ale .. … honem dál
Budu asi v menšině… ale na mě to je moc. Víš, že jsem ti říkala, že jsem zvědavá, co z toho vyleze a že si určitě přečtu druhý díl, i když i ten první byl moc silná káva na moji něžnou romantickou dušičku :-D… tak jsem si to přečetla. Ne, na mě to je fakt příliš. Takhle je spolu ráda nemám… sorry 🙂
Nicméně platí, co už jsem říkala minule. Když si odmyslím obsah, styl se mi líbí 🙂
Pomoc :-O… Péťa tohle musí ještě rozdejchat… Jakože, dokonalý to bylo, ale jsem mírně v šoku. Já bejt Billem, tak Toma zastřelím, uvařím, rozkrájím, dám do pytlů a zahodim do lesa. A zapálím. A on se mu choulí v náručí :-O Ach, Zoe, co mi to děláš… Si to s tebou ještě vyjasnim, no xD
Božínku…chudák Bill…já bych řekla,že tohle Tomovi neodpustí :))
ZoE, tak jsem se vzpamatovala, uklidnila a přehodnotila situaci. Výsledek zní: ZABÍT JE MÁLO!!!!!!!!!!! Pěkně oko za oko, zub za zub!!!!!!!!
Pevně doufám, že v dalším díle uvidím v okovech viset Toma a věřím, že se mu bude dít něco moc ošklivého. Ovšem v případě, že by se ti dva smířili a ruku v ruce kráčeli vstříc šťastné budoucnosti, je třeba urychleně zažádat o umístění v psychiatrické léčebně. Pro Billa i Toma a po přečtení dalšího dílu zřejmě i pro mě!!! K.
Kattys: jsi skvělá x)))))))) po dopsání třetího dílu dnes dopoledne a následném odeslání, jsem si to místo pro sebe už předplatila….fakt mi z toho hráblo..x)))…snad mě nesežerete…..a pokud jo, dejte si mě s pepřovou omáčkou..x)…mé poslední přání…tu miluju :))))
Peťushko…ty moje sedmnáctiletý dvojčátko x))) bys fááák chtěla, abych Toma nechala tak brutálně zemřít???? Ale já za to nemůžu, co je v té povídce…prstíky prostě skáčou po klávesnici, jak se jim zachce…jsem jim říkala, že to asi úpa neprojde…a vidíš, stejně si píšou to svoje :DDDD
a já řvu taky .-( 🙁
do-ko-na-lost!!!!! ZoE, poklona, smekám, respekt!! strašně moc to žeru, vážně skvělý skvělý skvělý!!! i když doost brutal, ale nádhěrně napsaný! úplně dokážeš člověka vtáhnout do děje…..tak a rychle jak to dopadne, letím na trojku;))
To je krásný – takhle nějak jsem si to představovala. Cítím tlak v očích, že bych brečela? To snad ne. Ale zasloužilo by si to…………….
Jdu shltnout třetí díl……mám úplně zatajený dech, ani dýchat nemůžu jak mě to dostalo.
VÝBORNÝ! JSI DOBRÁ!
Jinak si hodím typ: Bill bez Toma nebude umět žít……..
….myslím, že by to tak bylo doopravdy…..nedal by bez něho ránu a i takovouhle věc by pro něj skousnul….
Tak uvidíme co s tím udělala autorka….