autor: Blacky
betaread: Janule
betaread: Janule
„Čau Bille!“
„Jé, ahoj, Tomí!“
„Jakej byl den?“
„Šílenej, protožes tady nebyl. Kde jsi pořád? Chybíš mi…“
„Ale dyť jsem s tebou každej den.“
„Ale jenom večer.“
„Bille, ty přece víš, že s tebou nemůžu bejt pořád… škola a tak…“
„No jo… a máš pro mě tu empétrojku?“
„Mám, a ty ses doktorům omluvil?“
„Noo… ještě ne.“
„Bille!“
„Ale mě je to trapný!“
„Mě je zase trapně za tebe. Děláš kraviny a ani omluvit se neumíš.“
„Tak já se omluvim zítra.“
„Ne, omluvíš se hned.“
„Co? No to ne…“
„To jo. Okamžitě se zvedej.“
„Proč?“
„Protože ti to říkám. Dělej!“
„Dyť už du…“
„Nejdeš, šineš se jako slimák.“
„Já nejsem slimák!“
„Ale budeš, jestli se neomluvíš.“
„A tak to já už jdu…“
„No proto!“
Zpět na pokoji:
„Tak co, udělalo ti to něco?“
„Ne.“
„A nešlo to hned?“
„Šlo.“
„Vidíš. Ale dokud tě k něčemu nedokopu já, tak to neni.“
„A to je další důvod k tomu, abys tu se mnou byl častějc. Bez tebe nemůžu existovat, Tome.“
„Ale můžeš. A budeš. Nemůžeš na mě viset, Bille a já ti do života taky potom kecat nebudu.“
„Jak, potom?“
„No až tě pustí.“
„Tys mluvil s doktorkou Tompsonovou?“
„Ne, ale jsem s tebou a vidim tvoje pokroky.“
„A jo… to bych se měl asi snažit, aby to viděli i oni, že?“
„No ne asi… to ti došlo až teď?“
„Eee… jo.“
„Ty krtino! A já ti to říkal vod začátku, chovej se slušně, pustí tě dřív, ale ty néé, seděl sis na uších i na mozku, kozle!“
„Tak mi nenadávej, já sem nemocnej!“
„Najednou! Že doktorům tvrdíš něco jinýho.“
„Ale já za to nemůžu!“
„Néé, vůbéééc…“
„Nebudeme se hádat, jo?“
„Já se nehádám, jenom konstatuju pravdu.“
„A no jo… ale mě to vadí.“
„Billí, ty se vážně chováš jako dítě.“
„Ne ne!“
„No tak ne, ale říkám to jen proto, aby byl klid, protože dnes mám migrénu a už mě to unavuje se s tebou pořád o něco přít.“
„Takže za všechno můžu já jo?“
„Ne, samozřejmě že ne, jsem přepracovanej, promiň mi to.“
„To je dobrý… cos to říkal, migréna?“
„Jo.“
„Co to je?“
„Šílená bolest hlavy.“
„Moment………..“
„Co to máš?“
„Prášky na bolení hlavy.“
„Kdes to vzal?“
„Ty sis fakt myslel, že jím všechny ty prášky co mi kdo přinese?“
„No to ne, ale nevěděl jsem, že máš takovou sbírku… Jíš ty vůbec nějaký?“
„Jen když je mi fakt blbě…a taky ty pilulky na deprese, nebo jak se tý úzkosti říká…“
„Ty seš teda!“
„Jo, jasně, já vím, ale teď spolkni ten prášek.Tady máš čaj.“
„Díky… bléé! Co to kurva je?“
„Čaj.“
„Dyť se to nedá pít!“
„Já ti to říkal pořád, ale tys mi nevěřil.“
„Zlatá voda!“
„Jo jo. A taky Top Topic a Red Bull a Cola a…“
„Přesně.Všechno kromě tohohle hnusu… Jéé, to už je tolik hodin!? Budu muset jít, Billí.“
„Tak brzo?“
„Jo jo… promiň. Tady máš tu empétrojku. Neznič mi jí!“
„Nezničim… zapni mi jí, já nevim jak.“
„Taky by ses to už mohl naučit sám.“
„No jo furt… děkuju.“
„Nemáš za co.“
„Tak ahoj.“
„Pa pa!“
„Co to tu máme za písničku… mmm… In die Nacht… to mi něco říká…“
autor: Blacky
no a okamžitě dál XD
máš skvělé logo!:d
jooo okamžitě dáááááááááál xD
Rýchlo dalej poprosim x)
jako von nemá paměť? o_O
jako a ta písňa mu to připomene?
bože bože já jsem tak zvědava
dáál
Je to opravdu moc pěkné a jsem zvědavá, co vymyslíš dál.
Taky už by si moh´ vzpomenout =D Už je to moc napínavý =D