Buď a nebo 3.

autor: Bakcy
betaread: Janule
„Víš co, Bille?“ řekl najednou Tom, když se znechuceně díval na Billova vylézající žebra. „Buď ztloustneš a budeš mít opravdu do měsíce nad 60 kilo nebo se s tebou rozejdu!“ V Billovi hrklo, nedokázal ze sebe vydat ani hlásku. Tom ho pohladil po vlasech, dal mu jemný polibek a přitiskl si ho k sobě. Asi po 20 minutách se Bill vzpamatoval a zařval co mu síly stačily: „Vypadni odsud! Vypadni ty hajzle! Nenávidím tě!“ Tom nechápal co se stalo, nikdy v bráškovi tolik zloby neviděl. Rychle utekl k sobě do pokoje, aby náhodou ještě jednu od Billa neschytal.
Zabalil se do peřiny a cítil jak mu stéká po líci jedna slza za druhou. I Bill, když se vzpamatoval, tak si lehnul na postel a přemýšlel nad tím co právě řekl. Po chvilce cítil, že i jemu stékají po tvářích slzy. Vzpomněl si na ten incident, který se stal před 4-mi lety. Asi bych se mu měl jít omluvit, nebylo to ode mě fér, ale co se to zase se mnou stalo? Proč se mi to vrací zpět? Vždyť si to chudáček nezaslouží, dělá si o mne starost a jen můj chtíč mu takto vynadal, řekl si s úzkostí Bill.

Pomalu se zvedl a šel až k Tomovu pokoji. Sedl si opatrně na postel a pohladil bratra jemně po tváři. Hladil ho s domněním, že dvojče již usnulo. Tom ho ostře popadl za ruku a povídá: „Co to proboha zase děláš? Ještě před chvilkou jsi mě nenáviděl a co teď? Řekneš mi alespoň, proč si mi tak nadával?! Bille?“ Bill se na bratra chtějícho odpovědi jen podíval, ale pak hned sklopil pohled na zem a vžil se do minulosti, do kruté minulosti před 4-mi lety.
********flashback*******
Tome! Pojedeš s tátou za babičkou, tak dlouho vás už neviděla. A co já, mami? Ty?! Ty zůstaneš doma Bille, máš zaracha! Ale… mami, to mi nemůžeš udělat, vždyť Tom je můj nejlepší kamarád, ty to víš! A já bez něj nepřežiju! No… prostě to budeš muset nějak zvládnout nijak jinak to nejde!
*****PO 2 DNECH*****
„Bille dnes se zdržím v práci asi okolo 19:00 by měl přijít můj kamarád, kdybych tu nebyla pozvi ho dál, nabídni mu čaj, kávu nebo něco jiného! Tak pa, lásko!“ řekla zaměstnaná Simone ve dveřích, políbila syna a rychle běžela k autu a odjížděla do práce.
„Fíha! nějaký cizí típek mi poleze sem do baráku!“ řekl si Bill, ale přes to přezevšechno co teď měl k dispozici, na to úplně zapomněl.
Když už odešel od PC bylo 18:54, ale toho si Bill nevšímal, šel si dát něco k jídlu.
Přesně v 19:00 zazvonil zvonek. Jupí! mamka je už tady, asi si zapomněla klíče nebo co XD pomyslel si Bill a rozzářil se jako sluníčko.
„Ahojky Simone!“ Zněl pozdrav od cizího docela sympatickýho týpka. „Aha ty asi nejsi Simone, jsem Dan a jak mám říkat tobě?“ “ Jsem… Bill.“ Řekl raději potišeji.
„Nechcete kávu nebo čaj?“ “ Bude mi stačit když mi naliješ vodu z kohoutku a tykej mi prosím!“ „Dobře Dane.“

*********PO 1 HODINĚ********
„Takže ty trpíš anorexií, Bille a kvůli tomu máš problém ze zádama, dostal jsi korzet, proto jste se Simone vyhnali Toma a tátu, aby se to nedozvěděli?“
„Jo, přesně! Ale… stejně si myslím, že jsem tlustej!“ řekl sklesle Bill.
„Ne, to nejsi, ale já si myslim, že anorexií netrpíš!“ Díval se Billovi přímo do očí, tak moc ho uchvátily, věřil jim.
Asi po deseti minutách Bill ležel u Dana v náruči.
„Stejně si myslím, že jsi nádhernej, Bille! V životě jsem neviděl tak krásnýho chlapce jako jsi ty.“ Dopověděl Dan a dal Billovi jemnou pusu, přitom mu pomalu stahoval triko.
„Ale… víš, mě ještě nebylo… 15,“ vypadlo náhle z Billa.
„To ale nevadí, tu touhu ti v očích vidím tak jako tak, chceš to, Bille, přiznej si to! A já jsem člověk, který ti to může dopřát.“
Bill zhypnotizován přikývl.

Svlékl ho a bez jakéhokoliv jiného polibku do něj prudce pronikl. Bill zaúpěl bolestí. No tak, bráško, to jsem přeci já, Tom! Neboj se mě! Jen si trochu pohrajem!
„Ne! Vypadni odtud ty hajzle! Nenávidím tě! Nenávidím!“ Bill se rozplakal.
Když už se Dan oblékl tak čekal, než se Bill z té drogy co mu tajně hodil do skleničky vzpamatuje. Netrvalo to ani moc dlouho a Bill se probral, byl na gauči, pod ním velká krvavá louže.
„Kurňa! Co to má bejt?“ optal se docela vyděšeně, ale pak se pohnul a už to dobrý nebylo.
„Au!!! Co se to děje?“ a vtom si vzpomněl na odpoledne, jak ho bratr znásilnil. Počkat… bratr? Ne, ten to být přeci nemohl, vždyť je pryč! Tak kdo to byl?

*********** konec flashbacku************

„Bille!!!“ strčil opatrně do bratra Tom.
„No…. copak????“ odvětil mu mile Bill.
„Co se ti stalo?“
„Ale… to nic… asi bys to nepochopil… no… víš… j…já…“ Vykoktal ze sebe zběsile Bill. Tom ho milenecky jemně objal a pošeptal mu do ouška: „No tak, Billí, neboj se a vše svému staršímu milovanému bratříčkovi vyklop!“ Bill chvíli váhal, ale potom jen řekl: „Dobře, ale nebudeš se zlobit, že ne?“
„Jak bych mohl?“ zeptal se Tom, chtěl se začít smát, ale jak uviděl Billa, jak je pomalu na rozsypání, tak se raději uklidnil. „Tak spusť!“
autor: Backy

7 thoughts on “Buď a nebo 3.

  1. O_o!!!! ouuu tyjo! *rukou zakrývá pusu dokořán a neví, co dodat*…..tenhle díl mě dostal! fakt dooost zajímavý, ale i smutný:(

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics