autor: lostmieckey
betaread: Janule
betaread: Janule
(Tom)
Stál jsem u okna a díval se ven skrz záclony. Ruce nervózně založené na prsou a hlavu nesmírně těžkou. V hlavě mi problikávalo Billovo jméno. Od té scény v jídelně, kdy ho David zatáhl k sobě na pokoj, jsem ho neviděl. Měl jsem strach, že je bráška bezmocný. Že nemůže nic udělat. Jen sebou nechat manipulovat.
A co když ho David uhodil? Ale ne. To by si určitě nedovolil.
Otočil jsem se k posteli. Mezi peřinami ležel ten zpropadený časopis. Vzal jsem ho ze stolu, když jsem odcházel. Posadil jsem se na kraj postele a natáhl se po něm. Když jsem mezi prsty ucítil lesklé stránky, nechutí se mi protočily oči. Zadíval jsem na naši fotku a cítil se tak neuvěřitelně provinile. Co jsem to jen udělal? Jak jsem jen mohl! Měl jsem dávat pozor!
Nalistoval jsem stránku sedmnáct a začetl se do článku, věnovanému našemu líbacímu aktu.
Světoznámá dvojčata Kaulitzova byla přistižena v Berlínském parku! Ukazuje se, že Bill a Tom spolu zjevně mají incestní poměr! Tato skutečnost nadzvedla ze židlí jak oba zbývající členy kapely Tokio Hotel tak i jejich producenta Davida Josta.
Raději jsem nečetl dál. Odhodil jsem časopis kamsi do rohu místnosti a hlavu schoval do dlaní.
„Kurva!“ Zaklel jsem a praštil sebou do peřin. Zavřel jsem oči a otočil se na bok. Slzy jsem zadržet nedokázal a nechal je volně se vsakovat do povlečení. Cítil jsem se tak prázdný! Jak to teď asi bude? Lidi si na nás budou ukazovat! Odsedávat si od nás stejně jako ráno Gustav s Georgem! Je jen otázkou času, než se to dostane i k mámě… A co udělá? Vyhodí nás? Zapře nás?
Ozvalo se tichounké klepání na dveře. Vyhrabal jsem se z peřin a otřel si mokré tváře. Když jsem otevřel dveře, málem jsem vykřikl.
„Proboha!“ Zachytil jsem Billovo padající tělo a pomohl mu dovnitř. Sykl při každém prudším pohybu. Zabouchl jsem za námi a položil ho na postel.
„Co se stalo?“ Řasenka mu stékala po tvářích, oči měl opuchlé a krvácel mu ret. Všiml jsem si, jak se vehementně nadzvedává pánví, aby se nedotkl postele. Kalhoty měl rozepnuté a nohy roztahoval od sebe. Jeho třesoucí se slabé paže se mi omotaly kolem krku a stáhly mě na sebe.
„Bolí to…“ Vzlykal. „Bolí to…“
„Copak, broučku? Co se stalo?“ Měl jsem vztek. Neuvěřitelný vztek. Všechno se ve mně vařilo, při pohledu na jeho tělo.
„D-David… On říkal, že to zapře. Že nás ochrání… Ale já…“ Neměl ani sílu mluvit. Teď jsem si opravdu vyčítal, že jsem pak odešel k sobě a nechal ho s ním. Věřil jsem tomu, že David ví, co si může dovolit. Že ví, co smí.
„Klid, lásko. Už je dobře.“ Šeptal jsem. Chtěl jsem vědět co se stalo, ale nechtěl jsem na něj tlačit. On mi to stejně řekne sám. Vím to. On zná moje touhy.
„Tomi, už mě s ním nenechávej samotného…“ Škemral bráška. Celý se třásl. Bylo mi ho tak líto.
„Už nikdy. Neboj s…“ Zasekl jsem se. Ty rozepnuté kalhoty, ta nechuť položit se na postel, ty neběhlé popraskané rty! On s ním spal?!
„Ty jsi s ním spal???“ Vyjekl jsem a vyhledal jeho oči. Byl tak nejistý. Vystrašený. Uhnul očima a zakroutil hlavou. Lhal! Viděl jsem to na něm. Zajel jsem rukou pod jeho kalhoty a dotkl se jeho zadečku. Zaúpěl bolestní a propukl v ještě intenzivnější pláč.
„Billy…“ Nemohl jsem normálně uvažovat. On ho znásilnil? „Co se tam stalo?“ Vytáhl jsem ho do sedu. Zmučeně se na mě podíval a prsty mě pohladil po tváři.
„Myslel jsem při tom na tebe…“ Zašeptal a zadíval se kamsi do prázdna. Byl jsem jako němý. Neschopen ničeho. To tělo, které jsem miloval, zbožňoval a měl chránit, si vzal někdo tak odporný a bezcitný.
„Proč ti to udělal?“ Vypravil jsem ze sebe s obtížemi a sledoval jeho unavený pohled, lehce se otáčející mým směrem.
„Slíbil mi, že když to udělám. Že když se nechám. Všechny ty fotky zapře. Něco si vymyslí. Pomůže nám…“ Z jeho hlasu čišela čirá nenávist. „Ale on byl tak… tak hrubý. Nešlo to. Bolelo to… Ale on nepřestal…“ Bill se nahnul a objal mě. Tiskl jsem ho k sobě a hladil ho po vlasech.
„Lásko. Jak sis mohl nechat tak ublížit?“
„Chtěl jsem nám pomoc. Ochránit nás.“ Zabroukal do mého ramene a odtáhl se.
„Neposílej mě pryč. Nechci být sám.“ Kroutil panicky hlavou.
„Neboj, miláčku. Budeš tu se mnou.“ Kývnul jsem.
Billovy oči se opět zalily slzami. Smutně se pousmál a vstal. Musel jsem ho přidržet, aby stihl nabrat všechnu tu ztracenou rovnováhu. „Kam jdeš?“
„Potřebuji to ze sebe smýt. Pořád ho cítím tam někde uvnitř sebe…“ Bill poníženě sklonil hlavu. „Budeš mě teď ještě chtít? I když jsem byl s ním a lidé o nás ví.“
Chytil jsem ho za ramena s donutil ho, podívat se mi do očí. „Jak můžeš pochybovat. Miluji tě a na tom se nic nezmění!“ Přes jeho rty přelétl chabý úsměv a pak už jen zmizel za dveřmi do koupelny.
(Bill)
Mycí houbou jsem drhnul každičký kousíček svého těla. Svou vlastní vervou jsem si rozdíral jemnou kůži, ale stále jsem ho cítil. Plakal jsem bolestí, prostupující do celého těla. I když Tom ne jednou nebral ohledy, vždy to s ním bylo krásné. Ale David byl tak bezcitný. Nechápal, že tohle nemůže. Že potřebuji přípravu a ohleduplnost. Nebral v úvahu nic. Šlo mu jen o uspokojení. Cítil jsem, že mi ublížil. Pak dopadl do peřin vedle mě a usnul. Bylo mu jedno co jsem cítil a jak jsem se cítil. On dosáhl svého.
Dveře do koupelny se pomalu otevřely. Vešel Tom. Přitáhl jsem si kolena blíž k bradě a snažil se celý schovat.
„Přinesl jsem ti nějaké mé triko a čisté spodní prádlo…“ Položil věci na umyvadlo a chystal se k odchodu. Natáhl jsem po něm ruku a chytil ho za zápěstí. Zasekl se, vydechl a otočil se ke mně.
„Pojď ke mně.“ Sám jsem se divil, že ho tu teď chci. Cítil jsem stálý strach, ale jeho přítomnost mě uklidňovala.
„Billy to nemůžu.“ Zakroutil hlavou.
„Proč? Připadám ti teď nechutný?“
„Vůbec ne, ale vždyť víš… Dlouho jsem s tebou nic neměl a teď by nebylo dobré, kdybych se nedokázal udržet. Víš jaký jsem. Mohl bych ti ublížit ještě víc.“
„Tomi, prosím. Potřebuji tě.“ Žadonil jsem. Věřil jsem mu.
„Ale co když…“
„Prosím.“ Přerušil jsem ho a stiskl jeho zápěstí o něco pevněji na znamení, že si za svým rozhodnutím stojím. Kývnul a svlékl si triko. Jen jsem seděl a díval se, jak z něj pomalu opadávají i poslední kousky oblečení. Nahý opatrně vklouzl ke mně a ponořil své tělo do horké vody. Seděl za mnou a já se o něj opíral. Bylo to jako tenkrát doma. Spolu ve vaně. On usykával bolestní z popálených zad a já se třásl při pomyšlení, že za pár okamžiků ho nechám milovat se se mnou. Teď jsme tu seděli. Já usykával bolestí z krutého a částečně nechtěného sexu a on se třásl při pomyšlení, že nyní by mi mohl svou neopatrností ublížit. Jeho nenechavé ruce mi lehce přejížděly po hrudníku a jeho klidný dech hladil můj krk.
„Bolí to moc?“ Ozval se jeho hlas blízko mého ucha.
„Já nevím.“ Zakroutil jsem hlavou. Když mi byl tak blízko, všechny pochybnosti zmizely. Zase tu byl jen on. Nikdo a nic jiného. Cítil jsem jak zabloudil rukou až k mému zadečku. Nechtěně jsem vzdychnul. I když jsem neměl chuť, bylo to prostě příjemné. Nic nedělal, jen mě lehce hladil.
„Co na to asi lidi řeknou?“ Zašeptal jsem a položil si hlavu na jeho rameno.
„Netuším. Ale líbit se jim to asi nebude…“
„Máš z toho strach?“
„Jednou jsi řekl, že nikdy na nic nebudu sám. A já tomu věřím. Nemám strach. Mám tebe.“
Natočil jsem k němu hlavu a chtěl jej políbit. Tom se naklonil, ale kousek od mých rtů se zasekl.
„Děje se něco?“ Zamračil jsem se.
„Máš rozseknutý ret. Co když to bude bolet?“
Usmál jsem se. „Od tebe? Nebude.“
Natáhl jsem se a lehce spojit naše rty v jedny. Opět to byly ty sladké a smyslné rty mého miláčka. Ne ty hrubé a neurvalé, co patřily Davidovi. Trochu přitlačil a já cítil, jak mě ret zaštípal. Ucukl jsem, ale pokračoval dál. Jemně mé rty obkroužil svým žádostivým jazykem a vplul mezi ně. Jakoby se mi z úst snažil vylíbat Davidovu pachuť. Jeho ručka sjela k mému vzrušenému klínu. Objal můj penis prsty a zapohyboval dlaní. Vytřeštil jsem oči a odtrhl se od něj. Udělal to znovu, ale tentokrát už nepřestal. Dráždil mě a laškovně se mi zakousával do napnutého krku.
„Dívej se..“ Vyšlo z jeho úst. Nadzvedl jsem hlavu a sledoval jeho prsty, jak sjíždí po mém vzrušení. Bylo to neskutečné uvolnění. Božská forma zapomenutí.
„Jsi tak nádherný…“ Zasténal bráška a políbil mě. Cítil jsem, že se blíží vrchol. Tom to zjevně pocítil také a zrychlil. Každičký sval v mém těle se napnul a na okamžik vypověděl službu. Omámen jsem ležel a sledoval jak mezi bratrovými prsty stéká mé sperma. Zavřel jsem oči a nechal Tomiho, ať si hraje s mými vlasy. Pročesával mi je prsty a zaplavoval motýlími polibky. Tiše jsem vrněl a dlaněmi ho hladit po stehnech.
Měl jsem strach. Obrovský strach. To, že lidé věděli, že spolu něco máme, pro nás nebylo dobré. Tom dělal silného, protože to byla prostě jeho úloha, ale já cítil že má stejný strach jako já. Že pochybuje možná víc než já. Nevěděl jsem, jak to mám řešit. Nedokázal jsem si náš život představit do budoucna. Možná že s žádnou budoucností nepočítám…
autor: lostmickey
Nesnáším ho!
Bastard nechutnej!
Nesnášímtě,Davide,nesnáším tě!
WRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÚÚÚÚ…
Mě bylo Billiho tak moc líto…x(((
Ještě že má Toma..
Už se těším..Až si to s ním Tom vyřídí…^^
No chudák Bill, teda ten mu dal!!! Hajzl jeden!! Ještě že má Tomíka, ten mu pomůže zapomenout. Jen doufám, že je David nechce vydírat, ale myslím, že přesně to bude následovat. Snad se to brzo obrátí k lepšímu, při nejhorším killnou Davida a bude klid!!xD
to je ale šmutny
David je tada pěknej kokot
Ach jo a řekla bych, že bude ještě hůř!
nechte hoo nechte hoo…chudák dawi..kadej mu jenom nadáwá 😀
cože jsem to psala minule? HAJZL HAJZL HAJZL HAJZZZZZZZZZZZL…
ta slizká ploštice… David JOST,
co v posteli nemá víc než KOST x((
na víc se věru nezmůže,
proto vydíráním si k sexu s Billem pomůže.
Vře to ve mně zas a znova,
začínají mi docházet smysluplná slova.
Bude-li sladkého Billa prznit dál,
nechám Jostovi odpreparovat jeho arzenál!
Je to slizká ploštice,
co přiletěla z Měsíce.
Vemte si ho, prosím, zpět,
než zlikviduje náš TWINCESTNÍ SVĚT!!!
Děkujem vám velice,
zachráníte tím naše ulice :DDD
Jost je nezmar k pohledání,
každá planeta se jeho přítomnosti brání.
Nám všem už to stačilo,
klid z duší nám to navěky vypáčilo.
Davide, jsi slizkej had,
nech se někde zakopat!!!
Pro dnešek je konec hrám,
vzpomínku na Davida zmuchlu a vyhodím oknem jak nepotřebný krám!!!
Jsem si nějak musela ulevit… ten HAJZL!!!
Bill se měl jít nechat ošetřit, ale do nemocnice (ne Tomem)…
A doufám, že Tom toho zasr….o šmejda zničíííííííííí!!!!!!
Jo Zouíínkóó má nejmilejší..XD
Ty si to dáváš…XDD
Ano ZoE, přesně tak, sama bych to nevystihla lépe!!!! K:-)))))
to je tak úžasná povídka.. a Jost je fakt hajzl!! xD