Zázrak plastické chirurgie jménem… 1.

Posted on by Janule
autor: ZoE
betaread: Janule
(Hm…jen na úvod, hlavní postavy jsou Tom a šlapka – alias Billí – posléze snad i alias Bill)
(Tom)
Tak která to bude dneska? Kterépak z těchto výstavních tělíček skončí dnes v mé náruči?
Tohle? Nebo snad tohle? Hm, nic moc, jedu dál… za rohem na bulváru bývá nejlepší výběr.
Ale, ale… copak to máme támhle na stopce?
Jo, ta vypadá fakt dobře. Opravdu kousek, který se jen tak nevidí. Štíhlá… Vyšší… Černé dlouhé promelírované vlasy a… džíííny!
Super změna oproti těm nemožným minisukním.
Konečně šlapka, co má vkus, zasměji se sám pro sebe.
„Íííííííííííí,“ zapiští brzdy v ne zrovna osvětlené ulici.
(šlapka)
„Zase nějaký kretén, co si léčí komplexy za volantem, co?“ štěknu do tmavé noci.
Předkloním se, ať vidím na toho pitomce a ztuhnu!
To není možné? Ten pitomec za volantem je ON! Vážně ON!
T..TOM! A zastavil právě u mě!
Šokem mi málem přestalo bít srdce! Že by se na mě konečně usmálo štěstí?

„Nazdar, kočičko, nedáme drink?“

Pokouší se o mě mrákoty, ale pohotově zareaguji.
„A máš na to, zlato? Nejsem nejlevnější!“ plánovaně podotknu a mile se na Toma uculím.
„Tak s tím si nelam hlavu, puso,“ frajersky odpoví a rukou dvakrát plácne na sedák spolujezdce.
V ten moment na Toma zamrkám, opíraje se rukou o střechu jeho nádherného bouráku, jemně našpulím rty a velmi pomalu a procítěně odpovím: „Ou…Kej, brouku,“ načež bez sebemenšího zaváhání nastoupím do auta.
Ladně si přehodím nohu přes nohu, samozřejmě nezapomenu hodit po Tomovi sexy pohled, leskem si po – ma – lu přejedu rty a spokojeně vydechnu. Můj plán vychází zatím perfektně. Teď se cítím šťastný! Dlouhé nekonečné tři roky namáhavé práce, hodiny bolesti a hlavně odloučení od mé jediné lásky, Tomího, stály za to čekání. Jeho dlouhatanánské dredy, které mu sahají až někam pod lopatky, jsou kouzelné. Můj starší bráška je nejdokonalejší bytostí, kterou znám!
Ovšem nic to nemění na situaci, že se nacházím u něj v autě, v roli pochybné ženštiny a samou nervozitou nejspíš exploduji. Ze strachu, že se prozradím dříve než bych měl, se neodvažuji na Toma už ani podívat. Určitě to všecko nakonec zpackám, tak jako pokaždé.
(Tom)
„Snad nemáš strach, baby? Já tě neukousnu! Za-tím.“ Ironicky podotknu a uchechtnu se.
Zajímavé, bleskne mi hlavou. Je to jen šlapka, ale tváří se jak ztracené a vyděšené kotě. Ale na druhou stranu je to docela sexy. Ty přesebevědomělé kozy, které tady stepují večer co večer, mě děsně nudí. Tahle číča vypadá jinak. Je to prvotřídní zboží. Luxus na první pohled. Opravdu nádherná. Bezchybně upravená… až je jí škoda pro život pouliční holky.
„Hej baby, můžu se tě na něco zeptat?“ tohle tedy rozhodně normálně nedělám, ale jsem z ní tak nějak… mimo. Dokonce nádherně voní. Ty ostatní šlápoty snad nepoužívají ani sprej, natož něco tak výjimečně provokujícího. Není to typická woman vůně, ne, spíš taková unisex, která mě naprosto zbavuje smyslů.
„Hm a na co?“ nervózně pípnu.
„Na první pohled jsi bezchybná, máš určitě navíc. Jak tě napadlo nabízet svou dokonalost každému, kdo projde kolem a má pár drobných po kapsách?“ opatrně dopovím a napjatě čekám, zda mi vůbec odpoví.
„Víš, dělám to kvůli své jediné… osudové lásce.“
Stručné, ale ne výstižné.
„Sorry, kotě, nechápu. Znamená to snad, že tě tvůj přítel prodává a nutí šlapat?“ údivem mi zůstává pusa dokořán.
„To tak!“ špitne a pobaveně se usměje.
„Raději bych o tom nemluvila, snad později, není-li to problém.“
„No jasně, nic mi do toho není,“ ale stejně by mě to zajímalo.
„Půjdeme tedy na drink nebo rovnou na hotel?“ pronesu trochu odměřeně.

(šlapka)

„Naštval ses? O, promiň. Co kdybychom jeli na hotel a dali si drink tam, hm?“ rozverně zašveholím a vykouzlím milý úsměv.
(Tom)
Ten její bezelstný a upřímný smích! Proč je mi tak povědomý? No proč asi? Jezdím sem noc co noc, všechny holky znám od vidění a velkou většinu z nich i z postele. Ty jejich lišácké úsměvy jsou si tak podobné!
„Není problém, jedeme přímo na hotel, koťátko.“
Vážně jsem jí řekl koťátko? Kde jsem to vzal? Nebývám tak přecitlivělý. Je to přeci jen pouliční prodejné maso!, pomyslím si.
(šlapka)
Vtom Tom prudce strhne volant k chodníku a zastaví. Netuším, co se děje. Široko daleko není nic, co by alespoň náznakem připomínalo hotel, penzion nebo alespoň hostel… není tady opravdu nic… jen ten chodník.
„Ale, pane, tady není žádný hotel!“ řeknu trochu vyděšeně.
(Tom)
Nereaguji. Její zvonivý hlas mi sice stále zní v uších, ale já prostě mlčím. Musí to být teď hned! Nedokážu čekat až na hotel. Celou si ji musím pomaličku prohlídnout.
„Proč se na mě tak díváš?“ zeptá se nervózně.
Smyslně si olízne nádherné rty a začervená se?! Nevěřícně jen zakroutím hlavou. Ona se snad vážně stydí? Hm, tak tomu říkám kvalita.
„Jak dlouho to děláš, baby?“ zase ze mě jen tak vypadne. „Aáá… mám ti nějak říkat?“ přece jen oslovení „šlapko“ bych se raději vyhnul.
„Jak dlouho? No, dnes jsem tady, ehm, dá se říci… poprvé,“ nesouvisle zakoktá a stydlivě sklopí překrásné oči.
„Hm, můžeš mi říkat třebááá… třeba Billí,“ tentokrát se mi podívá zpříma do očí.
Wow, to byl pohled! Projel mnou jako rentgenový paprsek. Dneska to nebude jako obvykle, Tome, dneska ne, řeknu si sám pro sebe. A nemůže za to nikdo jiný než, Billí!
„OK, Billí, jedeme přímo na hotel.“ Řeknu veseleji a vyrazím jak šílený. Za námi se jen zvedla vlna prachu a černý dým společně se smradem z přehřátých pneumatik zaplavil ulici.
(šlapka Billí)
„A já… mám nějak říkat já tobě?“ jako bych to nevěděl, tím nejkrásnějším jménem na světě, ale ještě chvíli si musím hrát na Neználka. Nesmím se prozradit dřív, než bude ten správný okamžik. Tedy snad bude nějaký, správný okamžik. Čekám na něj už tak dlouho!
„Tom. Jmenuji se Tom,“ zazní jasná odpověď mého brášky, který právě zaparkoval před jakýmsi hotelem.
„Denisi, hoď mi Cadilla do garáže, dnes už ho nebudu potřebovat. Díky.“
„Máš na hotelu vlastní garáž, Tome? Tady jsi ubytovaný?“ ptám se překvapeně. Asi si nechce vodit holky k nám domů. To je taaak ohleduplné, v duchu ironicky podotknu.
(Tom)
„Neřekl bych, že jsem tady zrovna ubytovaný, spíš tady přímo bydlím. Je to takový můj druhý domov. Ten hotel je můj, Billí. Takže se tady chovej jako doma…“ dořeknu a podržím jí vstupní dveře.
Ó, jak jsem dnes galantní. Asi na mě něco leze. Že by chřipka?
(šlapka Billí)
„Tome…“ vydechnu ohromeně. Naprosto jsi mi vyrazil dech. Stačily ti tři roky na to, aby ses postavil na vlastní nohy, vybudoval nádherný hotel a já zatím… já myslím po celou dobu jen na tebe, bráško a hlavně jak tě získat. Jak být s tebou…
(Tom)
„Aničko, přišla mi nějaká pošta?“ rutinní otázka, kterou denně automaticky pokládám, jakmile překročím práh hotelu.
„Dobrý den, Tome. Přišla. Chcete ji hned nebo ji mám nechat doručit přímo na pokoj?“
„Nechte mi ji doručit společně s lahví šampaňského, jahod, zmrzliny a nějakého ovoce k tomu, díky, Anni.“
„Není zač“ odpoví nejlepší recepční, kterou jsem kdy měl.
Přivolám výtah a pozoruji Billí, jak se rozhlíží po vstupní hale hotelu. Až teď jsem si všiml, že nemá žádná prsa. Je plochá jak prkno. Vlastně je dokonale plochá. Zvláštní, vůbec mi to nevadí. A přitom první věcí, které si u těchto kočiček všímám, jsou právě šťavnatá prsíčka. Pomalu mi dochází, že nejsem už tak nadržený, jako se spíše těším, až si budeme povídat. Jen si povídat, to jsem už roky nezažil. Vůbec ji neznám a přesto mám pocit, že jsme se už setkali a jsme si blízcí už moře let. Jak je to možné?
„Pojedeme, Tome?“ vytrhne mne z mého přemýšlení smyslná černovláska.
Ani jsem si nevšiml, výtah už přijel.
„Prosím, slečno,“ uvádím Billí do kabiny výtahu a záhy mačkám knoflík do patnáctého, nejvyššího poschodí, místo kterého mám vybudovaný naprosto cool byteček.
Jen co se dveře výtahu zavřely, Billí se přimáčkla ke stěně a zavřela oči. Nadrženě jsem si skousl ret, ale po chvíli jsem si všiml, že to není výzva nebo nějaký trik mě svádět. Ale téměř zoufalý pokus se vtisknout do stěny kabiny. Opatrně jsem k ní přistoupil a chytil ji za ruku.
„Máš strach, Billí?“ tiše jsem ji zašeptal do ouška.
Lekla se! Zamrkala na mě skleněnýma očima a vzápětí mou ruku silně stiskla.
„Už ne,“ vydechla a udělala krok směrem ke mně.
Znova jsem ucítil tu její zvláštní omamnou vůni. Zhluboka jsem ji nasál a letmo se špičkou nosu dotkl její dokonalé pleti. Jsem s ní teprve půl hodiny, ale cítím, jak se pomaličku měním v někoho jiného. Ona ze mne dělá někoho jiného. A sex? Vyšukávám si každou noc, kvůli tomu jsem ji také naložil do auta, ale nikdy si nepovídám, jen si užiju a sbohem. Ale teď… áááá sex?? Tak ten mě v tuhle chvíli zajímá stejně, jako globální oteplování. Bože, kde se to ve mně bere? Prý globální oteplování…
Wow… ta holka se mnou pěkně cvičí… a to skoro nemluví… hm, je rozhodnuto. Budeme si jen povídat…
„Cink.“
autor: ZoE
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15

36 thoughts on “Zázrak plastické chirurgie jménem… 1.”

  4. Boží… vypadá to faktis mooc zajímavě… :))) Jen chci vidět jak bude Tomí reagovat, až mu Billí řekne že je Billí.. teda.. echmm… víte jak to myslím. To bude hukooot 😀 Těším se na pokračování, který mě v tuhle chvíly zajímá mnohem víc než globální oteplovaní… ^.^ 😀

    Odpovědět

  12. ¨Hmm, tak tohle mě dostalo! Fakt super!!:)…Hodně se mi líbí jejich drzej způsob vyjadřování a k tomu ty myšlenky, to nemá chybu.

    Odpovědět

  17. aaaaaa nechci aby to končilo! úúžasný..jen mi to trochu zkazil pojem "hostel"……brrr! ještě teď mi naskakuje husí kůže když si na to vzpomenu! hnusnej horor! kdo viděl, pochopí…brrrr!

    Odpovědět

  26. Pokud to někdo z VÁS ještě nevíte x)))

    MILUJI – VAŠE – KOMENTY… M I L U J I … :DDD

    Moc mě povzbuzují do dalšího psaní… STRÁÁÁŠNĚ VELKÝÝÝ DÍÍÍK za ně xDD … za všechny x))) za krátké… za delší… za vtipné… za povzbudivé… za kritizující… za všechnyyyyyy x)))

    JSTE MOJE INSPIRACE xDDD pokráčko je na cestě 🙂

    Odpovědět

  27. :))) jasně Tome.. NUR REDEN!!!!:))))… je to fakt super, originální a hned to zaujme… honem dál, moc bych chtěla vědět, co se mezi těma dvěma stalo!!!:))

    Odpovědět

  29. [27] andryys, 19.6.2008 08:37

    :))) jasně Tome.. NUR REDEN!!!!:))))… je to fakt super, originální a hned to zaujme… honem dál, moc bych chtěla vědět, co se mezi těma dvěma stalo!!!:))

    \\\\\bereš mi nápadyyyy Reden je moye xDD

    Odpovědět

  30. ZoE jestli ty miluješ naše komentáře, tak my milujeme Tebe a Tvoje povídky:))) a takhle je už od začátku naprosto úchvatná:))) Už se těším na další dílek, co nejdříve!!!! :)))

    Odpovědět

  34. Trochu ma vyľakalo, že Bill robí šlapku, takto ma mrzí iba Tom, ale to sa nejako ľahšie strávi, keď je to on. Billa ako šlapku si predstavovať neviem ani nechcem. Toto je vtipné a páči sa mi.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics