autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
„Hmm, tak co myslíš?“ ozval se Bill veselým hláskem, jak spolu s Tomem našlapovali městem a přitom vesele pokukovali po výkladech obchodů. Toma samozřejmě upoutaly spíše obchody s elektronikou nebo hip-hopové obchůdky, zatímco Bill slintal nad každým výkladem s všemožným oblečením.
„Tebe to fakt tolik zajímá?“ zeptal se jej pobaveně Tom, když jej Bill svou ručkou pevně táhnul do jednoho butiku, kde se mu hned na první pohled zalíbily jedny dokonale skvělé černé džíny. Ty prostě musel mít!
„Tebe to fakt tolik zajímá?“ zeptal se jej pobaveně Tom, když jej Bill svou ručkou pevně táhnul do jednoho butiku, kde se mu hned na první pohled zalíbily jedny dokonale skvělé černé džíny. Ty prostě musel mít!
„Tak a s tebou už nakupovat nikdy,“ řekl Tom rozhodně, když otevřel dveře bytu a jeho tělo bylo zatíženo asi třemi taškami, zatímco chudáček Bill držel ještě tři další.
„Ale no tak… vždyť to byla švanda,“ zasmál se vesele ten černovlasý čertík a uličnicky Toma dloubl do nosu.
„Ale no tak… vždyť to byla švanda,“ zasmál se vesele ten černovlasý čertík a uličnicky Toma dloubl do nosu.
„Švanda,“ povzdechl si Tom unaveně a s neskutečnou radostí se svalil vedle Billa, který si spokojeně na gauči hryzal svou kost. Jakmile vedle sebe ucítil páníčka, na celou kost zapomněl a nechal se jím něžně hladit a jemně škrabkat za chlupatýma ouškama.
„Zítra by měly být ty fotky,“ řekl Bill malinko napjatě, ale přesto Tom viděl, že celý zářil. Jeho rtíky se pořád vlnily do sladce šťastného úsměvu a jeho očka jenom zářila, jak se na něj spokojeně zahleděl.
„Slušelo ti to,“ pípl tiše a nesměle sklonil pohled pod Billovým, který se rázem ze šťastného změnil v neskutečně pronikavý a vášnivý. Tom na něm tenhle pohled za tyhle dva dny nesnášel, protože neměl chuť na nic jiného, než povalit Billa na postel a ten pohled mu z výrazu tváře vyrvat divokými polibky.
„Slušelo ti to,“ pípl tiše a nesměle sklonil pohled pod Billovým, který se rázem ze šťastného změnil v neskutečně pronikavý a vášnivý. Tom na něm tenhle pohled za tyhle dva dny nesnášel, protože neměl chuť na nic jiného, než povalit Billa na postel a ten pohled mu z výrazu tváře vyrvat divokými polibky.
V prostorném obýváku se rázem částečky lehkého vzduchu změnily na něco těžšího… něco, co oběma dvojčátkům nedovolovalo pořádně se nadechnout… něco, co jako spalující žár pomalounku dostávalo každou setinku jejich srdíčka a oni se prostě neuměli bránit… Vlastně ani jen netušili, co se to právě v jejich vnitřku odehrává…
Tom cítil, že i přes pomalu nastávající tmu, která se opatrně rozlévala po pokoji, mu na tváři nastupuje červeň a jeho dlaně se nervózně potily a hladily lem hrubé džínoviny. Billův pohled byl upřen přesně na jeho tvář. Využil toho, že se na něj Tom nedíval, a tak si jej v tomhle intimním přítmí mohl dokonale prohlédnout. Jeho krásně zbarvená duhovka pozorně sledovala, jak se výraz jeho brášky pomalounku mění. Už to nebyl ten jistý a stoprocentní výraz jako na začátku… a dokonce i když přešli jenom dva dny, poznal, že je Tom teď malinko nesvůj.
„Tak děkuju,“ špitl Bill tence a malinko se pousmál.
„Tak děkuju,“ špitl Bill tence a malinko se pousmál.
„Mohl bych se jít vykoupat?“ zeptal se a s lehkým úsměvem vstal z křesílka, kde si doteď nechával odpočívat své nožičky a zhmožděný zadeček.
„Jasně, ručníky jsou támhle ve skříni a šampon máš na poličce… jo a mýdlo je-“ začal, ale Bill jej se sladkým zatřepáním tváře zastavil.
„Děkuju, snad to najdu,“ usmál se a s veselým výrazem ve tváři postupoval ke koupelně. „Tomi?“ špitl ještě těsně předtím, než se klouby jeho dlaně vůbec dotkly dveří.
„Hmm?“ zeptal se Tom a zvědavě pozvednul jedno obočí.
„Dal bys papu Tomasovi?“ Billova tvář se teď jevila jako tvář nejnevinnějšího andílka, zatímco ta Tomova se zvlnila do znechucené grimasy. „Prosím,“ zaštkal a upřel na Toma psí očička.
„Fajn a kde ta chlupatá koule vlastně je?“ zeptal se a neohrabaným způsobem se sesunul z pohovky, čímž si vysloužil Billův spokojený smích.
„Nahoře u postele,“ špitl a poté se konečně zavřel v koupelně.
„Jasně, ručníky jsou támhle ve skříni a šampon máš na poličce… jo a mýdlo je-“ začal, ale Bill jej se sladkým zatřepáním tváře zastavil.
„Děkuju, snad to najdu,“ usmál se a s veselým výrazem ve tváři postupoval ke koupelně. „Tomi?“ špitl ještě těsně předtím, než se klouby jeho dlaně vůbec dotkly dveří.
„Hmm?“ zeptal se Tom a zvědavě pozvednul jedno obočí.
„Dal bys papu Tomasovi?“ Billova tvář se teď jevila jako tvář nejnevinnějšího andílka, zatímco ta Tomova se zvlnila do znechucené grimasy. „Prosím,“ zaštkal a upřel na Toma psí očička.
„Fajn a kde ta chlupatá koule vlastně je?“ zeptal se a neohrabaným způsobem se sesunul z pohovky, čímž si vysloužil Billův spokojený smích.
„Nahoře u postele,“ špitl a poté se konečně zavřel v koupelně.
A chudáčkovi Tomovi nezbývalo nic jiného, než nasupeně vyšlapat schody nahoru, vyndat té malé potvůrce prázdné misky s vodou a jídlem a poslušně je znovu doplnit. Neobešlo se to však bez znechucených pohledů a divných úšklebků, které vrhal na morčátko, nesměle krčící se u okraje akvárka, ve kterém jej Bill měl, a když na něj Tom vyplázl jazyk, vyplašeně se schovalo do svého domečku.
Poté se spokojeně vrátil znovu na svůj gauč a už byl rozhodnut nenechat se ničím a nikým vyvést ze své relaxace, která však trvala asi pět minut, než se dveře koupelny pomalounku otevřely xD a do obýváku vešel Bill, zabalen jenom v Tomově modrém a neskutečně heboučkém župánku. Hned, jak Tom uviděl tu nádherně přitažlivou osůbku, zahalenou pouze v jeho županu, zasekl se a překvapeně hleděl na Billa, kterého nožky vytvářely na podlaze vlhké stopy.
„Já nenašel ručník, mohl jsem si půjčit župan?“ zeptal se nesměle a několika krůčky se přiblížil k bráškovi, který na něj malinko zaraženě hleděl.
„J-jo… tedy jasně, v pohodě,“ na tváři jako mávnutím kouzelného proutku vyčaroval zářivý úsměv, kterým Billa malinko rozveselil.
„Tak děkuju,“ usmál se Bill a spokojeně se posadil na gauč vedle Toma. Tohle byl prostě jeho zvyk – vždycky po koupání namazal své unavené tělo tělovým mlékem s vůní hořkých mandlí a jenom v župánku běhal po bytě. Do pyžama se pak převlíkl až těsně před spaním. Tedy jestli se vlastně jeho trenkám a triku na spaní dá vůbec říkat pyžamo. „Seš v pořádku? Seš nějakej smutnej, hmm?“ zeptal se tichým hláskem, když v Tomově tváři spatřil menší náznak únavy a ještě něčeho… co však ještě neuměl identifikovat. Tom konečně opustil tu tíživou myšlenku, že pod jeho župánkem se ukrývá Billovo nahé tělo a mile se na něj zahleděl.
„Sem jenom unavenej a tak nějak nesvůj,“ povzdechl si a když spatřil Billův milý úsměv, nedokázal jinak, než opětovat mu to sladké rozevření těch vábivých rtů.
„Já nenašel ručník, mohl jsem si půjčit župan?“ zeptal se nesměle a několika krůčky se přiblížil k bráškovi, který na něj malinko zaraženě hleděl.
„J-jo… tedy jasně, v pohodě,“ na tváři jako mávnutím kouzelného proutku vyčaroval zářivý úsměv, kterým Billa malinko rozveselil.
„Tak děkuju,“ usmál se Bill a spokojeně se posadil na gauč vedle Toma. Tohle byl prostě jeho zvyk – vždycky po koupání namazal své unavené tělo tělovým mlékem s vůní hořkých mandlí a jenom v župánku běhal po bytě. Do pyžama se pak převlíkl až těsně před spaním. Tedy jestli se vlastně jeho trenkám a triku na spaní dá vůbec říkat pyžamo. „Seš v pořádku? Seš nějakej smutnej, hmm?“ zeptal se tichým hláskem, když v Tomově tváři spatřil menší náznak únavy a ještě něčeho… co však ještě neuměl identifikovat. Tom konečně opustil tu tíživou myšlenku, že pod jeho župánkem se ukrývá Billovo nahé tělo a mile se na něj zahleděl.
„Sem jenom unavenej a tak nějak nesvůj,“ povzdechl si a když spatřil Billův milý úsměv, nedokázal jinak, než opětovat mu to sladké rozevření těch vábivých rtů.
„Tak co kdybych tě namazal, hmm? Myslím tedy masáž, mě to vždycky pomůže,“ usmál se a chudák Tom se ani nestihl zorientovat a Bill jako raketka utíkal do koupelny pro své mléko, aby jím Toma mohl namazat. Věděl, že tohle jeho brášku určitě upokojí a konečně se bude moci dokonale uvolnit…
autor: B-kay
Néééééé..tohle mi nedělej…takhle to useknout….další díl sem Kett přidá určitě zase až za uherskej rok a co pak tu mám dělat jááá???Takhle mě dráždit!!Tsss…ale pěkné,pěkné……jen tak dál
Camílek diamantek je prvnííí 🙂
miluju tuhle povídku! je prostě úúžasnáá :-))
OH ANOOOO KRÁSNÝÝ xDDDDDDDDDD
rychle pokráčko plosím xD
Camílek Függer: Tak jsem se rozhodla, že ti v tom tvým zmatku udělám trošku pořádek.:-)
Zaprvé… povídky na blog nepřidává Kett, ale Janule (máme to rozdělený), za druhý, specielně tahle povídka je tu pravidelně obden a protože reálně hrozí nedostatek povídek, nejspíš bude brzo denně, takže si nemáš na co stěžovat, Camílku diamantku :o)… kde to B-kay usekla, za to už nemůžu.:o)
Holky, pište, máme nějak málo povídek, za chvíli nebude co číst… Pa J. :o)
omg dělejte pokrááááčko xD twl..:-D už enem čekám kdy budou spolem xD
chudák morčátko, doufám, že se z Toma nakonec nevyklube zoofil xD Protože mi to přijde jako z červené knihovny, nesnáší se – nevadí si – přátelí se – milují se xD Vtip, Tomovo sexuální vyžití si zřejmě přijde na své u něčeho/někoho jiného. Myslím samozřejmě masáž mlékem xD
ehm, B-kay x))) nejsem si úplně jistá, že masáž od Billa brášku zrovna upokojí a bude se moci uvolnit, že… xDDD ale těším se na to jak malé děcko :)))))))))
a už mi to došlo… máš asi nejkřehčí způsob psaní, vyjadřování se, co jsem tady zatím četla :DDD proto mám tvé dílečka tak ráda :):):) na tvé povídečky se musí zlehka a jemně, aby se nerozplynuly… jsou prostě "totál magic"
super, skvělý, úžasný…masáž xD těším se na ňu snad víc než Tom xD
dokonalost……. pokračování.. rychle,rychle,rychle… je to moc povedený… chci vidět u masáž 😀
a jéééje xD to dopadne určite niečím neskonale váášnivým xD trepem sračky xD pardon x) juu , B-kay ! si to vôbec ty? píšeš fakt moc kráásne x) lepšíš sa každou vetou x) zíííram holka 😉
Já chci Billa! Taky jsme utahaná z nakupování, tak kde vězí 😀 Božčku, tohle je tak dobrej odpočinek po tom, co jsem se málem uškvařila 😀 Už se těším na další díl 🙂
upokojí a také uspokojí že 🙂
já myslím, že se po tom moc neuvolní:D:D:D to bude ještě zajímavý:D