autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
„T-to jako vážně?“ zeptal se Tom malinko napjatě, když uviděl Billa vesele vycházet z koupelny a v ruce držel bílou tubičku.
„No jasně že jo,“ usmál se vesele a už už si sedal za Toma.
„A… a pomůže to?“ zeptal se roztřeseně už jenom při té představě, že se Bill bude dotýkat jeho holých zad. Tohle nedopadne dobře… neměl na to kývnout…
„Tak, svlíkni si triko,“ špitl Bill vesele, jako by Tomovi oznamoval, že si koupil další nové džíny.
„Bille… já… to asi není dobrý nápad,“ snažil se ještě chvilku odporovat Tom, i když asi sám poznal, jak falešně to muselo znít. Záda jej celá pálila a opravdu by teď nepřijal nic s větší radostí, než krásnou a dlouhou masáž… Jenomže od Billa? To raději ne…
„Bille… já… to asi není dobrý nápad,“ snažil se ještě chvilku odporovat Tom, i když asi sám poznal, jak falešně to muselo znít. Záda jej celá pálila a opravdu by teď nepřijal nic s větší radostí, než krásnou a dlouhou masáž… Jenomže od Billa? To raději ne…
„Ale no tak, zvedni packy,“ šeptl Bill, na chvilku odložil tubičku s mandlovým mlékem stranou a posadil se před brášku, kterému tváří naznačil, ať poslušně zvedne packy.
„No tak jo,“ vydechl nakonec, protože už nedokázal odolávat kouzlu Billových očí, které jakoby jej v sobě topily, pořád víc a víc se snažily Toma ve svém kouzlu utopit a on se ke svému překvapení absolutně nebránil… ba právě naopak. Se vší oddaností se poddával jejich kouzlu… Pomalounku zvednul obě dlaně vysoko nad sebe, aby vzápětí ucítil na svém nahém bříšku Billův upřený pohled. Jeho ručky se pomalounku přemístily z gauče na Tomovy boky, po kterých se opatrně svezly až k lemu obrovského trika. Stačilo jenom mírně nadzvednout kraje a Billovy prstíky už hravě Tomovo triko posunovaly pomalými pohyby nahoru. S každým dalším vyhrnutím vykoukl zpod Tomova trika kousínek krásně jemně opálené kůže, kterou nezdobily žádné pupínky, jenom sem tam jemné chloupky a dokonale hladká pokožka.
„No tak jo,“ vydechl nakonec, protože už nedokázal odolávat kouzlu Billových očí, které jakoby jej v sobě topily, pořád víc a víc se snažily Toma ve svém kouzlu utopit a on se ke svému překvapení absolutně nebránil… ba právě naopak. Se vší oddaností se poddával jejich kouzlu… Pomalounku zvednul obě dlaně vysoko nad sebe, aby vzápětí ucítil na svém nahém bříšku Billův upřený pohled. Jeho ručky se pomalounku přemístily z gauče na Tomovy boky, po kterých se opatrně svezly až k lemu obrovského trika. Stačilo jenom mírně nadzvednout kraje a Billovy prstíky už hravě Tomovo triko posunovaly pomalými pohyby nahoru. S každým dalším vyhrnutím vykoukl zpod Tomova trika kousínek krásně jemně opálené kůže, kterou nezdobily žádné pupínky, jenom sem tam jemné chloupky a dokonale hladká pokožka.
Bill pomalounku vyhrnoval tričko dál, a pořád víc a víc cítil Tomovu neskutečně přitažlivou vůni, která jej úplně omámila. Ještě nikdo takhle nádherně nevoněl… ještě nikdo jej takhle neskonalým způsobem nepřitahoval… ještě nikoho oči neplály neskrývanou vášní… ještě nikoho rty takhle nevolaly po polibku… jenomže Bill dost dobře věděl, že tohle nesmí! Je to přeci jeho dvojče…
Ten samý Tom, s kterým se k sobě v postýlce tulili snad každý večer… ten samý Tom, který se s ním koupával v malém bazénku… ten samý Tom, který s ním vyváděl všelijaké lumpárny, avšak nikdy nedopustil, aby se Billovi něco stalo!
A ten samý Tom teď sedí před ním a nechává si jím svlíknout tričko. Přitom pohledem už dávno nepoznačeným strachem nebo nervozitou, zkoumavě hledí na Billovu tvář, která je tak 5 centimetrů od té jeho, jak mu Billovy dlaně opatrně přetáhly triko přes hlavu a odhodily někam pryč. Tom cítil, jak se dech jeho brášky prohlubuje a výdechy se stávaly prudšími a naléhavějšími.
Cítil přesně, co se teď v Billovi odehrává. Jeho očka, nesměle sklopená, aby do nich Tom nesměl nahlédnout, propalovaly mandlové mléko v Billových dlaních, které nedokázal otevřít.
„Pomůžu ti?“ zeptal se Tom šeptem když poznal, že Bill prostě tu tubičku neotevře. Jemné zalechtání černých mokrých vlásků jej pošimralo na nahé hrudi, čemuž určitě předcházelo Billovo nesmělé přikývnutí .
„Pomůžu ti?“ zeptal se Tom šeptem když poznal, že Bill prostě tu tubičku neotevře. Jemné zalechtání černých mokrých vlásků jej pošimralo na nahé hrudi, čemuž určitě předcházelo Billovo nesmělé přikývnutí .
„Tomi?“ špitl Bill tiše ještě dřív, než Tom vůbec mohl zachytit bílou tubičku, kterou mu Bill podával.
„Hmm?“ zeptal se tiše a nechal Billa, aby mu pořád seděl jakoby v náručí. Jeho drobné chvějící se tělíčko se ustrašeně tulilo do modrého župánku, který naneštěstí voněl stejně nádherně, jako jeho majitel. „Jaký to je?“ zeptal se tiše svou otázku, avšak jeho pohled se ještě pořád nedokázal vpít do toho bráškova.
„Jaký je co?“ zeptal se Tom opatrně a jemně nadzvedl dvěma prsty tu nádherně přitažlivou tvářičku, aby se vzápětí mohl konečně zahledět do Billových očí.
„Patřit někomu,“ šeptl snad nejtišeji jak uměl, ale jeho pohled neopustil svůj cíl – teď se on utápěl v očích svého dvojčete. Toma tahle otázka mírně zaskočila… tedy víc než mírně… vůbec to nečekal. Jeho ústa zůstala mírně otevřená, jak na ně proudil horký vzduch z Billových rtů.
„T-ty… m-myslíš jako milovat se s někým?“ zeptal se Tom koktavě a nedokázal v mysli zapudit představu Billova nahého těla… tolik horkého… a chvějícího se… Tohle ne! Tyhle myšlenky si musel prostě zakázat! Vždyť to bylo i přes těch 12 let odloučení pořád jeho dvojče.
„Já totiž jsem chtěl jenom vědět, jaké to je… tedy co cítíš,“ šeptl Bill nesměle a čekal s váhavě skloněnou tváří na Tomovu odpověď. A ta se také dostavila… jenomže v malinko jiné formě, než očekával…
„Hmm?“ zeptal se tiše a nechal Billa, aby mu pořád seděl jakoby v náručí. Jeho drobné chvějící se tělíčko se ustrašeně tulilo do modrého župánku, který naneštěstí voněl stejně nádherně, jako jeho majitel. „Jaký to je?“ zeptal se tiše svou otázku, avšak jeho pohled se ještě pořád nedokázal vpít do toho bráškova.
„Jaký je co?“ zeptal se Tom opatrně a jemně nadzvedl dvěma prsty tu nádherně přitažlivou tvářičku, aby se vzápětí mohl konečně zahledět do Billových očí.
„Patřit někomu,“ šeptl snad nejtišeji jak uměl, ale jeho pohled neopustil svůj cíl – teď se on utápěl v očích svého dvojčete. Toma tahle otázka mírně zaskočila… tedy víc než mírně… vůbec to nečekal. Jeho ústa zůstala mírně otevřená, jak na ně proudil horký vzduch z Billových rtů.
„T-ty… m-myslíš jako milovat se s někým?“ zeptal se Tom koktavě a nedokázal v mysli zapudit představu Billova nahého těla… tolik horkého… a chvějícího se… Tohle ne! Tyhle myšlenky si musel prostě zakázat! Vždyť to bylo i přes těch 12 let odloučení pořád jeho dvojče.
„Já totiž jsem chtěl jenom vědět, jaké to je… tedy co cítíš,“ šeptl Bill nesměle a čekal s váhavě skloněnou tváří na Tomovu odpověď. A ta se také dostavila… jenomže v malinko jiné formě, než očekával…
autor: B-kay
no to si ze mě děláš prču že??????……..okamžitě dál nebo se neznám
první první cheche
v jíné formě… xD oh ano, doufám že to bude ve formě názorné ukázky xD
dál kureeeeeeec
NCL-Niky:sebraly ste mi holky primariááááát gr
PS:LIDI ZA PÁR DNÍ(MOŽNÁ DÝL)TU UVIDÍTE(MOŽNÁ)PRVNÍ DÍL NADSAMCEEEEEE!!!!!!!!!!!NO JUCHUUUU JUHUHUUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!JÁSEJTE VOLOVÉ NE?xDDDDDDDDDDDDDDDDDD JAKO ALE ZÁCHVAT SMÍCHU ZARUČEN JÁ SAMA U TOHO MÁLEM CHCALA SMÍCHY xDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Heeeey….dál..co se stalo???Políbil ho??Jo…do toho..
joooooo oni se budou libaaaat:D:D:D ze jo? ze jo? ze jo????:):):)
néééé!!! To nemůžeš skončit až o větu později??? Necháš tady chudinečku Pájinku s slinou na krajíčku co se bude dík o ono..
…příjde jen prt teček xD
Bože chci další! Mám absťák! moc moc MOOOC!
*heh chtěla sem napsat PÁR teček 😀 ne prt teček xP
v jaké? "chceš to skusit?" no tak honem dál 🙂
nejlepší… tohle je fakt hodně povedený….dál dál dál… sem zvědavá 😀
pusáá , že? ach nie , moc prosíím ďalej !
B-kay, jsi zlatíčko x))) nedokážu popsat, jak moc se mi líbí tvůj styl psaní, jak každý den netrpělivě nahlížím a očkama sjíždím blog nahoru a hned zase dolů, zda přibyl tvůj další dílek… nedokážu to popsat… jak mě tvé psaní naplňuje… mě… zarytého nečtenáře!!! Já jsem najednou šťastná, že nežiji v zapadlém koutu Afriky a umím číst… jsem šťastná, že jsou tady tvé povídky a jsem šťastná, že je mohu číst :D:D
Uuž ho konečně alespoň políbí???