autor: Michelle M.
Bill se posadil na posteli, s rukama položenýma v klíně. Měl pocit, že uplynulo několik dlouhých minut, kdy se jen díval na Toma a horečnatě přemýšlel, jestli to, do čeho se pouští, je to správné. Sledoval pravidelné pohyby Tomovy hrudi, nepatrné napnutí svalů při každém nádechu i výdechu. Fascinovalo ho to. Nemohl popřít, že Tomovo tělo je lépe stavěné než jeho vlastní. Jeho ramena rozhodně byla širší a hezky vypracovaná, stejně tak ruce a břicho. Bez dechu sledoval, jak světlo z malé lampičky dává jeho kůži zlatavý nádech. Hlasitě polknul. Zdvihl pohled k Tomovým očím. Žhnuly jak uhlíky, skoro ho vyděsilo, co v nich zahlédl, ale přesto ho to nedokázalo zastavit. Natáhl ruku a opatrně, jako kdyby se bál, že může ublížit, přitiskl bříška prstů na ploché břicho. Obkroužil ukazováčkem roztomilý důlek uprostřed břicha a pustil se po tenké stopě světlých chloupků. Najednou se zarazil. Šokovala ho přímočarost, s jakou se jeho vlastní tělo pouštělo tam, kam chtělo… Tohle ale nebylo to, co právě teď chtěl Bill. On přece nebyl takový. Jeho ruka změnila směr pohybu a pustila se vzhůru po Tomově břiše. Tentokrát zapojil i dlaň. Chtěl cítit z Toma co nejvíc. Celou plochou dlaně vstřebával neuvěřitelnou hladkost a jemnost jeho kůže, jeho citlivé nervy vnímaly každý sval, každý výstupek kosti. Když se dostal do úrovně žeber, stáhl ruku a přejel si ukazováčkem rty. Několikrát… důkladně přejel přes spodní ret, aby prst navlhčil a pak jej bez váhání přitiskl na Tomovu bradavku. Tlumené zasténání vyslalo vlnu vzrušení přímo do Billova klína. V pokoji jako kdyby náhle teplota stoupla o několik stupňů. Bill si uvědomil, že mu zvlhly dlaně. To ho ale nemohlo zastavit. Kroutivým pohybem pokračoval v dráždění nově objeveného, evidentně velmi silně vzrušivého místečka… Obdivoval Toma. Věděl, že on na jeho místě už by se určitě musel něčeho přidržet. Kolena se mu třásla, i když seděl. Ale tohle prostě byl Tom… vždycky statečnější a odolnější.
Natáhl ruku ještě výše a škrábavým pohybem přejel po Tomově hrudi. Tom překvapeně zamrkal a sklonil hlavu, aby se podíval na červené šrámy, které po Billových nehtech zbyly.
„Pojď ke mně,“ zašeptal Bill a posunul se ještě malý kousek blíž ke zdi.
Tom bez váhání uposlechl. Posadil se proti Billovi, s jednou nohou pokrčenou pod sebou a vyčkával. Včera byl jeho večer, včera si on hrál s Billem, chtěl, aby i jeho bratr měl stejnou možnost pohrát si s ním. Bill se pousmál a naklonil se k němu.
Přivřel oči, když se jejich rty dotkly. Znal Billa, věděl o něm téměř víc než sám o sobě. Věděl o něm úplně všechno, přece spolu žili odjakživa. Moc dobře věděl, kam sahají jeho erotické zkušenosti, věděl, kolikrát se líbal s holkou a teď své vědomosti rozšířil i o další stupeň. A tohle poznání v něm probouzelo stále větší a větší zvědavost. A chuť dostat víc.
Zprvu něžný polibek záhy nabral na intenzitě. Bill už pustil z hlavy všechny myšlenky, které ho napadaly, když se před něj Tom postavil. Nedokázal myslet na nic jiného než na to, jak zatraceně skvěle Tom chutná a jak ho sebejisté pohyby jeho jazyka pomalu připravují o rozum. Uchopil Tomovu hlavu do dlaní. Cítil jemný dotek řas, jak Tom zamrkal… pootevřel oči. Tom se na něj díval, ale styl, jakým na něj útočil jazykem, se nezměnil. Tohle byla naprosto nová zkušenost. Najednou mohl nejen cítit, ale i vidět všechno, co se v jeho dvojčeti hromadilo. Bylo to tak strašně silné a intenzivní. Bill zasténal. To prostě nešlo ovládnout. Zaznamenal, že se Tom konečně začíná chvět. Perfektní sebeovládání, které zatím porušil jen jedním jediným zasténáním, začínalo mít trhliny. To byl přesně ten signál, který Bill potřeboval. Pustil Tomovu tvář a sjel rukama po jeho těle. Podněcoval jeho nervy, aby vzdaly ten nesmyslný boj. Chtěl, aby se Tom uvolnil, aby mu ukázal ze sebe něco víc… Lehce přejel dlaní po zřetelné vyboulenině na Tomových boxerkách a pevně ji stiskl. Tom se křečovitě usmál a zhluboka vydechl. Bill to považoval za dobré znamení. Díval se na svou ruku, jak si s Tomem pohrává přes tenkou látku a s každým dalším Tomovým vzdechem rostla i Billova sebejistota.
Zatlačil na Tomova ramena a donutil ho se položit. Sám nevěděl, kde se v něm bere ta zvědavost a jistota, s jakou se Toma dotýkal, ale někde hluboko v sobě věděl, že dělá jen to, co chce. A že je to najednou mnohem jednodušší, než když o něčem podobném jen přemýšlel a snil.
Opřel se o loket a naklonil se nad Toma. Jemně se dotkl jeho rtů. Tom je okamžitě rozevřel a Bill ucítil špičku jeho zvídavého jazyka. Znovu si dopřál to potěšení z jeho doteků; ve způsobu, jakým ho Tom líbal, bylo něco tak šíleně dráždivého… najednou si uvědomil, že úplně automaticky se tře svým vzrušeným klínem o Tomovo stehno. Polekaně se stáhl zpátky. Vyděsilo ho, že si ten pohyb zprvu ani neuvědomil. Bylo to tak automatické! Ale Tom se jen chápavě usmál. Chytil jeho hlavu těsně pod vlasy a znovu si ho přitáhl k sobě. Tentokrát cítil Tomův jazyk opravdu hluboko a hlavou mu bleskla myšlenka, jaké by to asi bylo, kdyby měl v puse jinou část Tomova těla. Zrovna tak hluboko nebo ještě hlouběji. Nad touhle hříšnou myšlenkou se mu úplně zatočila hlava. Nikdy předtím nezašel ve svých představách až do takových detailů a najednou to tady bylo a Bill věděl, že je to jen další z věcí, které by s Tomem chtěl dělat.
Udýchaně se odtrhnul od Tomových úst a sklouzl na jeho krk. Zkoumavě hladil jazykem tepající žílu a vychutnával si jemně slanou chuť Tomovy kůže. Nedokázal zastavit pravidelné pohyby své pánve, kterými se třel o Toma, ale nějak na to ani nemyslel. Posouval se po Tomově těle stále níž a ochutnával každé místečko na jeho těle. Když se dostal až k vystouplým bokům nepatrně zaváhal, ale stačil jediný pohled do Tomovy tváře, plné vášně a touhy a byl si jistý, že chce udělat to, na co se chystá. Díval se do Tomových nyní téměř černých očí, zatímco štíhlými prsty stáhl jeho prádlo dolů. Nechal ho někde v úrovni kolen, neměl čas se jím víc zabývat. Když se jeho pohled stočil na Tomův vzrušený, nedočkavý penis, Tom polknul tak hlasitě, že to Bill zřetelně slyšel. Prohlížel si ho. Tom byl evidentně na hraně, alespoň podle toho, jak byl jeho penis naběhlý a rudý.
„Chystáš se udělat to, co si myslím?“ ozval se Tomův chraptivý hlas.
Bill se na něj podíval. Tom byl vzepřený na loktech a dýchal hodně ztěžka. Bill mlčky přikývl a s očima upřenýma do těch Tomových vzal špičku jeho údu mezi rty. Tom krátce vykřikl, hlava mu spadla nazad a jeho tělo se esovitě prohnulo. To úplně stačilo, aby si Bill dodal odvahy a vzal ho do úst trochu hlouběji. Bylo to poprvé, kdy něco takového dělal. Ani jemu ještě nikdy nikdo tohle nedělal, takže musel následovat instinkt, ale podle Tomových reakcí to nemohlo být zas až tak špatné. Několikrát obkroužil jazykem vrcholek, když ucítil zvláštní chuť… první kapky signalizující, že se Tom blíží ke svému vyvrcholení. Bill párkrát ochutnal sám sebe a musel konstatovat, že Tom chutná jinak… úplně jinak, ale ta chuť nebyla nepříjemná. Přidržel Tomovi boky a vsál ho o něco hlouběji. Nepočítal s tak silnou odezvou. Tom s sebou škubnul a nekontrolovaně přirazil. Bill vyděšeně zamrkal. Měl pocit, že se musí udusit. Do očí mu vhrkly slzy.
„Pro-miň, pro-miň,“ slyšel tichá přerývaná slova. Vůbec Tomův hlas nepoznával, nikdy předtím ho neslyšel mluvit ve chvíli, kdy byl jen pár kroků od orgasmu. Tomovy dlouhé prsty proplétaly jeho černé vlasy a konejšivě se omlouvaly. Bill znovu sevřel rty do kroužku a několikrát přejel po celé délce Tomova vzrušení. Cítil to povědomé tepání a poznal, že Tomova chvíle se blíží.
Díval se do Tomovy tváře a měl pocit, že nikdy neviděl nic vzrušivějšího než výraz svého dvojčete ve chvíli, kdy dosáhl orgasmu. Snažil se polykat, ale to nezvládl. Cítil, že mu horká tekutina teče na bradu, ale bylo mu to jedno. Fascinově sledoval, jak se Tomovo tělo chvěje a postupně zničeně zklidňuje. Otřel si tvář hřbetem ruky a položil se zpátky k Tomovi. Ležel na boku vedle něj a díval se, jak se Tomův dech zase vrací do normálu. Trvalo to docela dlouho, aspoň Billovi to tak přišlo, než se k němu Tom otočil a usmál se.
„Děkuju,“ zašeptal Tom a prsty setřel zbytky krémově bílé tekutiny zasychající na Billově bradě.
Bill se spokojeně rozzářil. „Nikdy jsem nic podobnýho nedělal.“
„Ale zvládl jsi to skvěle,“ vydechl Tom unaveně.
„Ty taky.“ Bill se k němu spokojeně přitulil.
Byl šťastný, když cítil, že i Tom je šťastný. Vždycky to tak bylo.
*
Harry běžel dlouhou chodbou k učebně, kde měla probíhat první hodina toho dne. Znovu zaspal, jako tolikrát v poslední době. Noční schůzky s Dracem ho vyčerpávaly. Vždycky se vracel v takovém stavu, že nebyl schopný usnout ještě několik hodin. Neklidně se převaloval ze strany na stranu a snažil se zaplašit myšlenky na Draca. Na jeho polibky, na jeho doteky, lesk světlých vlasů i příslib, který v jeho očích viděl naprosto zřetelně. Bylo toho najednou tolik a Harry nevěděl, co s tím má dělat.
Hodiny ve škole, které měli s Dracem společné, pro něj byly čirým utrpením. Byl nesoustředěný, neklidný, na sebemenší podnět reagoval podrážděně… nejvíc nesnášel, když se kolem Draca někdo motal. Zejména Pansy. Nenáviděl tu holku, i když věděl, že nemá žádný důvod. Ještě dřív, když si byli s Dracem úplně cizí, už tehdy věděl, že Pansy Draca zbožňuje a stejně tak věděl to, co všichni, že Draco na ni kašle. Přesto ji nesnášel. Crabbe a Goyle byli omezení tupci. S těmi si hlavu nedělal… věděl, že jim by Draco nedovolil, aby se ho dotkli byť jen malíčkem. Draco znal svou cenu.
Vběhl do učebny a od první chvíle mu bylo jasné, že je průšvih. Bylo to potřetí, kdy zaspal právě na tuhle hodinu.
„Pan Potter se zřejmě domnívá, že se změnil začátek vyučování?“
„Ne,“ hlesnul. Zabloudil pohledem k druhé lavici u okna. Dracovy zářivě světlé vlasy nešlo přehlédnout. Stačil jediný pohled do těch ocelově šedých očí a úplně cítil, jak jeho tělo naplňuje neznámá energie. Připomněl si Dracova slova… chceš mě?… pronesená do ticha včerejší noci. Chtěl ho, samozřejmě že chtěl… ale ne na špinavé zemi ve věži. Okamžik, kdy mu Draco bude konečně patřit, měl být něčím výjimečný.
Vzdorně zdvihl hlavu. „Promiňte, zaspal jsem,“ přiznal po pravdě.
„Je to naposledy, co vám to promíjím,“ pronesla profesorka McGonagallová svým ostrým hlasem. „Příště počítejte se školním trestem.“
„Jistě,“ Harry přikývl na znamení souhlasu.
„Posaďte se a otevřete si učebnici na straně 483.“
Neodpustil si ještě jeden krátký pohled směrem k oknu.
*
„Pottere, na okamžik.“
Harry si přehodil školní brašnu přes rameno a obrátil se za známým hlasem. „Ano?“
„Co je to s vámi?“ McGonagallová nespokojeně přejela očima jeho obličej. Na okamžik měl pocit, že snad uhladí dlaní jeho věčně rozcuchané vlasy, ale ten prchavý dojem byl rychle pryč. „Co se s vámi děje? Jste tak nesoustředěný poslední dobou, vaše pozdní příchody… má to snad nějakou souvislost… ehm… s vaší jizvou?“ McGonagallová se tvářila vyloženě starostlivě.
„Jsem v pořádku, nic se neděje,“ odpověděl.
„Určitě?“
Zamítavě potřásl hlavou. „Určitě.“
I když jeho pozornost byla upřená na McGonagallovou, přesto koutkem oka zahlédl záblesk světlých vlasů. Draco opouštěl učebnu. Byl to jen zlomek vteřiny. McGonagallové však jeho zakolísání neušlo. Otočila se Dracovým směrem.
„Máte problémy s panem Malfoyem?“
Harry polknul. Zpříma se zadíval McGonagallové do očí a pomalu zavrtěl hlavou.
„Musíte se naučit ovládat. Musíte ovládat své emoce, svou zlost. Sebeovládání je velice důležitá vlastnost pro kouzelníka vašeho formátu… kterým byste mohl být,“ dodala po chvilce. Krátce poklepala Harryho po rameni. „Tak běžte. A nezapomeňte, co jsem vám řekla. Dnes to bylo naposledy, co vám promíjím pozdní příchod.“
autor: Michelle M.
wow! To bylo úžasnýý!!! Krásně si to rozepsala. Je zajímavý pozorovat, jak se postupně poznávaj i po intimní stránce. :)….Zatím to vypadá, že si ani moc neuvědomují, co dělají a nad citama se vůbec nepozstavují, je to jen o fyzické přitažlivosti, ale třeba se to časem změní!:) …. Těším se na další díl, Michelle!!:)
ah, nechápu jak někdo dokáže napsat něco tak dokonale vzrušujícího…prostě dokonalost
sem byla nadšená když sem viděla že je tady další kapitola:D ale nezklamala si úžasný prostě skvělý:-*
Michelle já tě prostě miluju..
Je to tak… dokonalý…
a ještě mnohem víc, než dokonalý
sqvělí rychle dál
tak to byla jízda!!!!! super bestovní, vážně!!! honem dááál!!!
twe xD ja fakt verím , že toto všetko sa obaví v knihe 11 ! x) wow x) napííš ju ty! toe krááááááááááááááááááááááááááááááááááása , neviem sa dočkať 23 !
až takhle hluboko nejspíš nechtěl :/:D .. souhlas se všemi, naprosto dokonalé! 🙂 rychle dál!
To bylo úpeně úúžasný 🙂
Strana 483 🙂
Draco+Harry a Bill+Tom…senzaceee
Na straně 483. Skvělá strana, tam se museli psát velmi zajímavé věci. ;)Copak bude asi dál?
:o) –> tohle by asi nestačilo, co? Měla bych se vyjádřit nějak srozumitelněji :o) >:o) §:o) jak na to? Tak jo… bylo to prostě úžasný jako vždycky, Michelle, posílám ti :-*. Dneska mám nějakej smajlíkovej den =o), ty potvůrky mi tam lezou samy :o) <– jedeš, potvoro? Bill je odvážnej kluk, to se musí ocenit, vrhnul se do toho po hlavě. Tom je šťastný a spokojený, co víc chtít. Hezky jsem si to užila, ostatně jako všechny podobný situace, ťukané na tvé klávesnici… není nějaká speciální, začarovaná? Harry je z Draca taky pěkně přiblblej, už to chudák nezvládá, touha je holt silnější, než jeho kouzelnický povinnosti. Vůbec se mu nedivím. Jen jestli mu ta profesorka nevidí trošku do hlavičky, to by nebylo příjemný… ale snad je to jen stará šťouravka. :o) Už aby kouzelnický učni dohnali ty dva mudly, co už se v mudlovským světě mazlej o sto šest 😀 Těším se na to. Pa J.
No hlavně že jsou šťastný a spokojený, berušky moje, to jsem pak taky šťastná a spokojená! Krásně jsi to napsala Michelle, jak se Bill odvážně pouští do věcí, které ještě nikdy nedělal:-)))
A jsem moc zvědavá, jak si povedou Harry a Draco. Kam je v Bradavicích ukryješ, aby je nikdo nerušil? K.
Michelle, musím ti říct, že obdivuju, jak se dokážeš vždy přepnout na druhou dvojici této povídky. Ono to není snadné, popisovat dva úplně rozdílné světy, čtyři rozdílné charaktery v jedné povídce. Ale ty to zvládáš bravurně.
Víš, že tvoje povídky žeru, takže tahle není vyjímkou. Moc pěkný díl. A Billovy hrátky s Tomem neměly chybu:-D
Uh, tak tohle bylo opravdu něco. Když se spojí nevinnost s touhou, může to být jedině Bill v tvém podání. Nevím, jak to děláš, pd tvýma rukama vždycky vznikne kombinace něčeho tak úchvatně čistýho a zároveň hříšnýho… Zkrátka jako twincest samotnej. Jsi prostě jeho skvělá reprezentantka 🙂 A Harry je taky kouzelnej, ne jenom tím, že je čaroděj, ale především tím, jak žárlivě a zamilovaně se projevuje. Předpokládám, že takhle to prostě dál nepůjde, za chvilku by zaspal všechno… takže tuším, že co nevidět s Dracem využijí komfortnost a útulnost Komnaty nejvyšší potřeby 😀 Tak honem dál, jinak nedočkavostí asi prasknu :))
tý jo prej zlost xD xD
dobej díl 🙂 a bill je teda ďablík
Konečně se sebe nebáli, trbáci jedni 😀 Beztak zas další díl o tom nebudou chtít mluvit 😀 Už to vidím 😀 Ale fandím jim. Jak Harrymu a Dracovi, tak Billovi a Tomovi… A těším se na další díl, i když se tam asi něco staně, ale snad to psychicky zvládnu 😀 Nejlíp, aby se už nic nedělo… Taková ta idilka je nej 😀
Krááása! Sice jsem včera spala asi pět hodin a dneska tři, přesto myslím celou tu dobu jen na to, až si sednu k PC a otevřu tenhle blog a přednostně si přečtu Příběh na druhou… to něco značí, ne? … Jsem beznadějně zamilovaná xD A stránka 483 bude mít asi zajímavý obsah, že? xD Co se asi Harry učí… :-O
krásná povídka:) a strana 483…krása:)
Musím si poznačiť kde som skončila :D… Zprvu něžný polibek záhy nabral na intenzitě. 😀 potom sa k tomu vrátim 😀
Bill má vrodený talent 🙂 Tomi si to musel nádherne užívať. A ja som si to (hriešna osoba) užila samozrejme s nimi.
Chudák Harry, mal by niečo začať riešiť, lebo takýto uťahaný nemá nad Voldym šancu vyhrať.