autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
Tom se už už natahoval po bráškových rtech, když se najednou ozvalo z vedlejšího pokoje bouchnutí dveří.
„Já toho Gustava zabiju,“ vydechl Bill a roztržitě vyběhl z vany. Pohledem však nenašel nic víc, do čeho by se oblíknul, než svůj králíčkový župan. „Ach jo,“ šeptl a rychle na sebe natáhnul aspoň to. Naléhavé kroky ve vedlejším pokoji náhle ustaly a pak se ozvalo znovu jenom silné bouchnutí dveří. Bill se s úlevným výdechem spustil podél dveří a tvář ukryl v dlaních. Tohle všechno bylo pro něj tak moc těžké. Všechen tenhle kolotoč…jenom novináři, fotografové, miliony rozběsněných fanynek, které by je v mžiku udupaly… a každý den to samé…
„Já toho Gustava zabiju,“ vydechl Bill a roztržitě vyběhl z vany. Pohledem však nenašel nic víc, do čeho by se oblíknul, než svůj králíčkový župan. „Ach jo,“ šeptl a rychle na sebe natáhnul aspoň to. Naléhavé kroky ve vedlejším pokoji náhle ustaly a pak se ozvalo znovu jenom silné bouchnutí dveří. Bill se s úlevným výdechem spustil podél dveří a tvář ukryl v dlaních. Tohle všechno bylo pro něj tak moc těžké. Všechen tenhle kolotoč…jenom novináři, fotografové, miliony rozběsněných fanynek, které by je v mžiku udupaly… a každý den to samé…
Věděl, že si tuhle cestu vybral sám a že právě při ní poznal Toma, ale stejně někdy litoval, že je zpěvákem. A docházelo mu to hlavně tehdy, když sám ležel v klubíčku, zachumlaný do deky a vedle sebe necítil nic, jenom prázdnotu. Tehdy měl dost času na přemýšlení, proč se vlastně chtěl stát zpěvákem. Kdyby na začátku tušil, co všechno to obnáší, asi by vycouval. Jenomže teď už vycouvat nesmí – i kdyby, stejně by mu to nepomohlo. Lidé by jej poznávali stejně tak, jako ostatní kluky z kapely. Jediné, co bylo na tom všem nádherné byly noci, strávené s Tomem. Ještě teď měl v paměti ty krásné hodiny, strávené ve vaně… jemné polibky, kterýma se obdařili pokaždé, když se naskytla chvilinka. Bylo to někdy až směšné… Bill si dokonce pamatoval, jak jednou seděli v tourbusu s Georgem a ten se jenom na vteřinku pro něco sehnul, a když se narovnal, rty dvojčátek už nebyly tak dokonalého tvaru, jako předtím. Jenomže to on neviděl…
Přesně tak! Nikdo to neviděl…
A možná právě tohle jejich vztahu začalo škodit. Práce přibývalo, času bylo málo. Noci ve vaně byly zapomenutou minulostí a dokonce už i polibky byly jenom tak v posteli před spaním. Jak tak Bill najednou přemýšlel, chápal Tomův hněv. Chápal, proč na něj tak vyjel… ale sám byl až moc veliký srab na to, aby s tím něco dokázal udělat. Byl prostě tím slabším a křehčím z dvojčat, a to se na něm i hezky podepsalo. Ale to co cítil k Tomovi bylo silné až příliš. I když možná jeho síla moc veliká nebyla, věděl co cítí uvnitř a tím si byl stoprocentně jistý.
„Bille… podívej, takhle to dál prostě nejde,“ vydechl najednou Tom a pomalu také vylezl z vody ven. Kolem sebe si omotal ručník a svezl se na zem vedle svého brášky. V jeho očích se náhle zjevila nekonečná bolest a strach.
„Jak to myslíš?“ ozvalo se mu u ucha jemný hlásek. Stačilo jenom malinko naklonit tvář, aby se jejich rty skoro spojily, jak blízko si byli.
„Jak to myslíš?“ ozvalo se mu u ucha jemný hlásek. Stačilo jenom malinko naklonit tvář, aby se jejich rty skoro spojily, jak blízko si byli.
Tom se na něj dlouze podíval, avšak ani tenhle pohled by mu nestačil. Nejraději by se na Billa díval pořád. Bill byl pro něj něčím, po čem toužil strašně dlouho… jenomže ani teď nebyl úplně šťastný. Ano! Bill byl jeho!
Patřil mu po všech směrech, ale už ani zdaleka ne tak jako kdysi. Věděl, že za to může hlavně moc práce a starosti kolem kapely, ale takhle si to prostě vybrali a kdysi jim to vůbec nedělalo problémy. Nevěděl, kde nastal najednou ten zlom.
„T-ty to chceš se mnou ukončit?“ Billovy oči se náhle podlily slzami a on jenom marně čekal bratrovu odpověď. Stačil mu jenom jediný pohled do těch nádherných očí a hned si uměl odpovědět.
„T-ty to chceš se mnou ukončit?“ Billovy oči se náhle podlily slzami a on jenom marně čekal bratrovu odpověď. Stačil mu jenom jediný pohled do těch nádherných očí a hned si uměl odpovědět.
„N-ne… to bych nikdy nedokázal a ty to víš,“ Tomova slova působila najednou strašně smutně a možná v nich zaznělo i malinko zklamání a nesplněné touhy.
„Ach, miláčku,“ Bill se opatrně odlepil od studené zdi a pomalu se vyšplhal až na Tomův klín, kde si pěkně hačnul a dlouze jej políbil. „To poslední co chci, je přijít o tebe Tome… miluju tě. Strašně moc,“ špitl a naléhavě jej objal. Tom prudce přivřel víčka a jeho dlaně rezignovaně pohladily Billův nahý zadeček, který zpod župánku vykukoval.
„Prosím tě, Bille.. přijď dnes v noci ke mě. Já nějak vylákám Gea, já tě moc potřebuju,“ šeptl a ani si neuvědomoval, jak zoufale jeho prosba zněla.
„Ach, miláčku,“ Bill se opatrně odlepil od studené zdi a pomalu se vyšplhal až na Tomův klín, kde si pěkně hačnul a dlouze jej políbil. „To poslední co chci, je přijít o tebe Tome… miluju tě. Strašně moc,“ špitl a naléhavě jej objal. Tom prudce přivřel víčka a jeho dlaně rezignovaně pohladily Billův nahý zadeček, který zpod župánku vykukoval.
„Prosím tě, Bille.. přijď dnes v noci ke mě. Já nějak vylákám Gea, já tě moc potřebuju,“ šeptl a ani si neuvědomoval, jak zoufale jeho prosba zněla.
Bill se narovnal a láskyplně se na něj zahleděl.
„Já přijdu,“ zářivě se usmál a věděl, že když to ani dnes v noci nevyjde, už to asi nebude mít tak velikou šanci a jejich vztah půjde dolů stejnou rychlostí, jako papírové letadýlko s nadměrným nákladem.
„Já přijdu,“ zářivě se usmál a věděl, že když to ani dnes v noci nevyjde, už to asi nebude mít tak velikou šanci a jejich vztah půjde dolů stejnou rychlostí, jako papírové letadýlko s nadměrným nákladem.
Protože jejich vztah je něžný a křehký jako letadýlko, jenomže náklad, který je ve formě kapely, je až příliš těžkým nákladem…
autor: B-kay
Huráááááááááááááááááá!!! Konečněěěěěěěěěě!!! Už jsem myslela, že se dalšího dílu nedočkám!!! Kwáááášnýýý, ale ták smutnýýý!!!! Už jsem se bála, že fuckt řekne, že to chce skončit!! Uff!! ((= Honemky dááááááálll !!!!!!!! ((=
oo takej šok, že by to chtěl ukončit..:-O no uplne sem se lekla..:))) miluju tuhle povídku čím dál tím víc :))) plsky rychle dál to je perfektní
ty kráwo myslela sem že se nedočkám xDD
Já jsem nemohla uvěřit svým očím když jsem četla Horké dlaně kytaristy13. konečně další díl!!! No ale jako moc mě to neuklidnilo, spíš naopak. Mám strach že Bill nepříde 🙁 že mu do toho něco vleze…ale ne, nesmí! Jako rychle dál, jinak se už opravdu zblázním xD
Teda trvalo to, ale za to čekání to stálo 🙂
to je ale smutne
Já jsem tááááááááááááááááááák šťastná, když jsem si přečetla název této povídky a vedle to čísilko 13! Prostě další díííííl x))))))))))))) radost až do rána :DDDDDDDDDD
Díleček je krásný i smutný najednou x)) mám ale dvě ALE… vůbec si nevybavuji, asi nevzpomínám, že by tady měli být dvojčata… o tom fakt nevím a druhé ALE, mám takový pocit, smutný pocit, že B-kay poslední dobou píše kratší dílky :((( fňuky fňuk… mohla bych číst ty tvé povídky od nevidím do nevidím x))))) jak se skvěle čtou a nejvíce mě baví jejich nepředvidatelnost :D:D
Holkyyy znovuu plosiiiim mohli by ste hlásnout
tady :http://nika-keppy.blog.cz/0806/i-kolo-sutaze-o-naj-celebritu-skupinu
Pro TH dík moc :):)
bože můůůůj!!!! to je naprosto neuvěřitelný!!! jak může někdo vymyslet a napsat tak úžasnou FF!! naprosto , já nemám slov jak popsat co semnou tahle povídka dělá!!! naprostá dokonalost !!! miluju tu povídku!!