I Love shopping 1/2

autor: Eleanot
betaread: Janule

„Který triko je hezčí, Tomi? To černý má krásný obrázek, ale černých mám tolik… Nebo si mám vzít obě? No dobře, vezmu si obě.“

Bill se sladce usmál na svého brášku, který stál před kabinkou a fungoval jako „přenosný věšák“. Tom neměl potřebu odpovídat, byl rád, že sotva stojí a dýchá.

Bill mu trochu pomohl od nějaké tašky a naklusal k pokladně, kde po chvilkovém čekání došel na řadu, zaplatit a vyšel z obchodu k Tomovi, který na něj čekal na chodbě. Tohle obchodní centrum bylo úžasné.

„Kam chceš jít teď?“ Tom podal Billovi dvě tašky a pomalu vykročil ke kavárně. Chtěl zmrzlinu a židli.

Bill se usmál a kývnul, jakože kavárna je dobrý nápad. Tomovi se zlepší nálada a pak ještě třeba zvládne pár hodin se s Billem tahat po buticích.

Dvojčata se posadili ke stolku u zdi, aby měli krásný výhled na dělení kolem – tak to měli rádi. Drobná pohledná zrzka jim přinesla nabídku kávy a dezertů. Tom se na ní hezky usmál a rovnou ji požádal o zmrzlinový pohár s ovocem. Bill po chvilce váhání ukázal na Café Latté a poprosil o skleničku vody. Dívka kývla, odešla a Tom si pohrával s mobilem. Čekal smsku od jedné velmi přitažlivé noční známosti.

„Tomi? Vidíš támhletoho šílence v kapuci?“ Bill si pusu zakrýval rukou a kuckal se smíchy. Tom zvedl hlavu a podíval se na chodbu, kde svižným krokem šel nějaký vysoký týpek v jeanách, které mu rozhodně byly o pár čísel větší a mikině s kapucí, kterou měl na hlavě. Vše dovršovaly černé sluneční brýle, které byly skutečně originální uvnitř nákupního centra. Tom sklouzl pohledem na svého hihňajícího se bratra a ušklíbl se.

„Čemu se směješ, blbečku?“ Bill málem spadl ze židle, slzy mu tekly po tváři.

„Když… o-on… Chodil jako – jako kačer! Stejně jako… ty…“ Nový záchvat smíchu, který Tom jednoduše nechápal. Naoko uraženě pozoroval zařízení kavárny.

Bill si utřel poslední slzu a zkusil se posadit způsobně. Marně. Jemně pohladil Toma po ruce, kterou měl položenou na stole, a smířlivě se na něj usmál. Dreadatá hlava nereagovala.

„Ale notak, bráško… Nečerti se,“ zašklebil se Bill. Tom povytáhl obočí a jazykem se upravil piercing ve rtu. Čekal, co se bude dít.

Bill se na Toma uculil. „Stejně mi tě připomínal,“ dodal, když jim servírka přinesla objednávku. Tom si spokojeně zamnul ruce, konečně přišla kýžená zpráva. Nabízela noční schůzku.

Bill pomalu upíjel svou oblíbenou kávu, po očku pozoroval Tomův veselý výraz. „Ta brunetka, co jsi jí potkal předevčírem v klubu?“ usmál se, Tom kývnul hlavou.

„A co ty? Nikdo na obzoru?“ Bill zavrtěl hlavou. „S tím Robem to nevyšlo, byl úplně vypatlaný. A nevěděl, jestli ho vlastně přitahují kluci nebo holky, proto jsem se mu líbil.“ Bill protočil oči, Tom se kousl do jazyka a jemně se usmál, Bill vypadal lehce zklamaně. „Taky brzo potkáš někoho, s kým to bude na dýl. Přitahuješ kluky jako magnet, jen se tě bojej,“ pokrčil rameny, Bill nafukoval tvářičky. Měl hádavou náladu. Tom ho mávnutím ruky uklidnil a Bill s našpulenými rty vstal. „Jdu na záchod,“ utrousil cestou.

Bill vešel do bílé chodbičky a podíval se na dveře nalevo, kde byla nakreslená holčička, a napravo, kde byl chlapeček. Ušklíbl se, když ho napadlo jít nalevo a otevřel dveře napravo – s chlapečkem. Vešel do místnosti a znovu se ušklíbl, byl tam ten cvok v kapuci. Stál k Billovi zády. Když se Bill podíval do zrcadla, zjistil, že dotyčný už nemá sluneční brýle. A zároveň v něm zatrnulo. Cizí muž se pomalu otočil a usmál se. „Ahoj Bille.“ Billovi se podlamovala kolena a lehce vyděšeně koukal.

„Bushido…,“ vydechl těžce. Muž přikývl, stáhnul si kapuci z hlavy a vykročil k chlapci.

„Náhoda, že jsme se tu setkali, nemyslíš?“ přistoupil až k němu, Bill pocítil lehký třas. Nemohl se ani hnout.

„Tak rád tě zase vidím.“ Bushido Billa jemně pohladil po boku, chlapec vyděšeně pozoroval jeho ruku.

„Vypadáš nějak strnule. Není ti něco? Jsi celý bledý…“ Anis se na Billa starostlivě podíval, natočil si jeho hlavu na stranu, aby si ho lépe prohlédl. Bill vyděšeně vyjekl a ucukl, zády narazil na zeď. Zorničky se mu vyděšeně roztáhly, když se k němu Bushido přitiskl. Cítil jeho horký dech, cítil jeho vůni, jeho silné tělo na svém. Nemohl říci, že by to bylo příjemné, ale rozhodně to bylo vzrušující. Nějak podvědomě totiž tušil, že tenhle muž mu nechce ublížit.

„Co se mnou hodláš dělat?“ vydechl lehce vystrašeně Bill. Nevěděl, jak je jeho odhad na lidi dobrý. Bushido se sebevědomě usmál a položil svou ruku na chlapcův bok.

„Co myslíš?“ zašeptal starší muž smyslně, Bill pocítil lehké zašimrání v podbřišku. Reakce jeho vlastního těla se mu vůbec nelíbily.

„J-jestli… Jestli se mi to nebude líbit a… a vůbec… budu křičet! A kopat a kousat a budu se bránit!“ Bill pištěl jako vyděšené kuře, Anis se začal smát. „Přesně jak to mám rád…“

Bill vyvalil oči a nadechl se, aby mohl zplna hrdla začít ječet, Anis byl však rychlejší. Rychle Billovi přitiskl ruku na ústa a stiskl mu čelisti k sobě. „Šetři dechem… Nech si ho na to, jak mě budeš prosit, abych pokračoval…,“ dodal tajemně, Bill překvapeně vyvalil oči.

Co v pár dalších vteřinách zaznamenal bylo jediné – Bushido ho vtlačil do kabinky a zamkl za sebou. Bill se ocitl v prostoru 2×1 s člověkem, který do televize prohlásil, že se s ním chce vyspat. Možná už byl důvod k obavám.

Anis si ho zvědavě prohlížel, na tváři mu hrál úsměv. Ten kluk byl ještě víc sexy, než v těch časopisech, které měl doma pod postelí. To vyzáblé tělo, jemně řezaný obličej, trochu rozcuchané vlasy, vyděšený pohled… Působilo to na něj jako afrodiziakum a on nevěděl, jestli bude schopen přestat, pokud to nepůjde podle jeho plánu. Párkrát zamrkal a přitiskl se k Billově tělu, opět ho držel za boky. Dál prozatím neměl odvahu sáhnout. „Bojíš se?“ zašeptal chraplavě, jednou rukou ho pohladil od loktu až ke štíhlým prstům. Ty vzal jemně do ruky, přejížděl po nich svými.

„Já… N-ne! Nech mě! Co se mnou hodláš dělat…?!“ Bill vyděšeně kvičel, jako prase, které jde na porážku. Anis se usmál a naklonil se k němu blíž, z obličeje mu odhrnul pramen uhlově černých vlasů. „Teď právě tě budu líbat…,“ zašeptal a přitiskl se na Billovy rty. Zaregistroval, jak se chlapci děsem rozšířily zorničky, Anis ho chytil za obě zápěstí a tvrdě ho tlačil ke zdi. Teď nebyl prostor k odporu. Skousával jeho rty, tiskl na ně své, násilím mezi ně pronikl jazykem a plenil Billova ústa. Musel pevně zavřít oči, hlava se mu točila a jazykem se dostával hlouběji a hlouběji. Když pocítil, že Billova kolena se začala podlamovat díky silnému nedostatku vzduchu, konečně odtáhl hlavu a Billovo tělo podpíral. Chlapec těžce dýchal, třásl se po celém těle a tiše syčel. „Budu ječet.“ „Ne, nebudeš. Zaprvé by ti díky nedostatku vzduchu praskla cévka a zadruhé, sotva by jsi otevřel ty sladké měkké rty, okamžitě bych byl mezi nimi…“

autor: Eleanot