Mišiška Billíšto a Mišiška Tomíšto II 11.

autor: Jitka Krejcarová (Jitááááááá)
betaread: Janule

Sice dnes spolu načali svoje druhé milování, ale chtěli a vlastně i museli si nahradit ty tři měsíce odloučení. Tom se v něm čím dál tím rychleji pohyboval a Bill mu pokaždé vyšel svým nedočkavým tělem vstříc. Tom si myslel, že se mu to jenom zdá. Opět se miluje se svojí největší a jedinou láskou, cítí se jako v ráji a zároveň se souží pocitem, že se každou chvíli vzbudí a dopadne tvrdě na zem, protože jeho bratříček je neznámo kde. Z jeho podivných myšlenek ho vytrhly další hlasité steny. „Tomeee! Aaaaah! Zrychli, prosím! Tome, víc! Silněji! Aaaaah!“ Bill slastí málem omdlel, když v tom s posledním hlasitým výkřikem došel vrcholu. Cítil, jak do jeho těla proniká teplá tekutina.

„To… Bylo… Panebože…“ bylo jediný, co ze sebe Bill dostal. Neodkázal popsat to, jak je opět šťastný.
„Já vím, Billí, bylo to krásné. Miluji tě, lásko.“
„Taky tě miluju, Tomi.“ Špitl ještě Bill a pak už se naplno oddával nádhernému polibku.
„Co kdybychom se šli někam projít? Vždyť se naši vrátí až zejtra.“ Navrhl Tom a Billi mu na to jen šťastně přikývl.
„Tak pojď, jdem se osprchovat, nebo vykoupat, přece bys ven nechtěl vyjít takhle.“ Uculil se Bill a už Toma tahal z postele. Sice bylo dávno po půlnoci, ale ani jeden z nich, nebyl unavený. Naopak, právě se probrali do skutečného života…
„Lásko? Vzal si ručník?“ zavolal Tom na Billa, který se už nasoukal do koupelny.
„Nee!“ Zněla stručná odpověď. A tak se Tom s ručníkem kolem boků vydal ke koupelně. Přede dveřmi, které byly pootevřené, nejdříve poslouchal, co si to Billi pobrukuje a pak potichu zaklepal.
„Dále.“ Zasmál se Bill a připravil si hromadu pěny do dlaní. Tom pomalu vešel a pak chvilinku přes sklo pozoroval bratra, jak se vyzývavě zaklání a přede blahem, pod teplým proudem vody. Pak se odvážil a rychlostí blesku rozrazil šoupací dveře od sprchy.“Ááááááá!“ zapištěl Bill a Tom měl v tu ránu podobu sněhuláka (=

Bill se mohl utlouct smíchy a Tom se marně pokusil o naštvaný výraz. Ale bohužel se mu to nedařilo, nedokázal se na Billa v téhle situaci ani trošičku naštvat. Po vteřině se smáli oba na celé kolo. Tom si spěšně sundal osušku a přidal se k vodním radovánkám, které byly pod velením jeho roztomilého brášky.
„Billí, ty jsi můj malý blázínek, vid?“ špitl s úsměvem Tom a daroval mu něžnou pusinku na jeho rozesmátou tvářičku. „Mišiško moje malá,“ zašeptal a líbal ho do mokrých vlasů.
„Koukej, Tomí, sněží!“ Pískl Bill a tleskl do oblaku pěny, který se změnil ve vločky. Tom byl šťastný, viděl na Billovi, že se mu zcela vrátila ta radost, kterou u něj vídal třeba o Vánocích. Tom ho musel políbit, nedokázal ani vteřinu odolat jeho roztomilosti. Znova a znova se mu vpíjel do jeho nádherných rtů, které se na něho víc jak šťastně usmívaly.
„Billí, zastav už tu vodu, nebo mámu klepne pepka, až uvidí účet.“ Přerušil Tom bratrův smích a otočil kohoutkem.
„Ááááááá“ zaječel Bill, který pod proudem nic neslyšel a tím pádem se nehorázně polekal. Potom se na Toma sladce usmál a skončil na zemi. Tom se musel zasmát. Po kom ten Billi asi bude? (= Za malý okamžik ho ale smích přešel a jen vzdychnul.
„Billíííí…“ Bill se totiž rozhodl, že si se svým bratrem trochu pohraje. Tom cítil, jak ho Billi pomalinku, ale dost účinně uspokojuje svojí krásnou pusinkou. Za chvilinku se to černovlasé sluníčko postavilo a začalo Toma líbat.
„Už je čas na další pusinku…“ zašeptal mu do ouška, které lehce okusoval. Tom mu prudce zaklonil hlavu a začal ho divoce líbat.
„Billí…“ šeptl vzrušeně Tom, když se mu ta chvíle odloučení zdála až moc dlouhá. Bill pochopil a opět si klekl, ale teď se k Tomovi otočil zády.
„Tomí, prosím, chci tě…“ zasténal Bill a Tom se nemohl nabažit toho nádherného výhledu, který se před ním zjevil.
„Jsi nádhernej…“ šeptl jako v transu a pomalu mu zakláněl hlavu. Bill pochopil a pootevřel ústa. Tom do nich pomalu pronikal a Bill si vychutnával každý milimetr Tomova těla. „Ach, Billí, to je krásný…“ zavzdychal Tom a pomalinku začal přirážet. Tom ho chtěl také přivést na pokraj blaha, a tak ho začal uspokojovat. Byla to nekonečná slast, která se ale pomalu dostávala ke svému vrcholu. Oběma bratry projela křeč a pak společně vyvrcholili. „Miluji tě, lásko…“ ozval se dvojhlas, který jen potvrdil tu dokonalou souhru pocitu, který lomcoval jejich těly…

autor: Jitka Krejcarová (Jitáááááá)