Upír v zrcadle 6. (konec)

autor: Blacky
betaread: Janule

Tak…a máme tu poslední díl……kdo doufal v happy end, musím se mu omluvit…jinak to nešlo 🙂 Tak snad se vám povídka líbila a nezlobíte se na mě 🙂

Vaše Blacky
Za nějaký čas, stále z pohledu Billa
S Tomem to je pořád horší… je stejný jako všichni ostatní… krvežíznivý zabiják… vráží mi nůž do srdce každou novou obětí… stál jich přibývá… já už prostě nemůžu dál… už ať je proboha ten souboj! Tomi mě zabije a já budu mít klid… jaká to ironie! Klid?! Tam, kam se dostane moje duše, je všechno, jen ne klid… nádherná to vyhlídka do budoucnosti… no, radši se jdu zase podívat za Tomem… vím, že to bude bolet, ale… on je tak krásný! Slovy to nejde popsat, jak jsem do něho zamilovaný. Dojdu k velikému zrcadlu. Chvíli do něho upírám svůj hypnotizující pohled, až se plocha začne jakoby vlnit, dotknu se jí špičkou prstu… můj prst jí proráží jako vodní hladinu… za chvíli je na druhé straně moje ruka, pak celé tělo a najednou stojím v místnosti, v Tomově pokoji. Pohled jako vždy… na židli přivázané tělo bez života a Tom s blaženým úsměvem na rtech… najednou cvakne zámek ve dveřích… vstoupí Leonidas.

,,Saitane, jsi připravený?“ Ptá se Toma. Ten pouze zavrtí hlavou na nesouhlas.
,,Chci ještě krev!“
,,Milý Saitane, ty nemůžeš dostat více krve, ty potřebuješ zabít toho anděla, už dnes, potom už budeš míti dost, “ Prohlásí Leonidas s úšklebkem… tím andělem myslí určitě mě, ale ten jeho způsob vyjadřování je… divnej. Já ho nepochopil… Ale pochopil jsem, že už dnes budu… tam kde budu… ach jo. Tak já jdu za Lilith. Určitě bude chtít vědět, jestli jsem připravenej nebo ne…
,,Ale ale, Billík!“ Zazní mi nečekaně v uších… pomalu se otáčím a tam… Leonidas!
,,Jak to, že mě vidíš?“
,,Víš, Billí, ono není až tak těžký tě vidět, když jsi zády k zrcadlu. To tě vidí každý upír.“ Slizoun jeden! Šeptá mi do ucha tím svým slizkým hláskem… já bych ho…
,,Toméééééé!!!!“ Zmůžu se jen na výkřik, než mě Leonidas odhodí na protější stěnu…
Z pohledu Toma:
Tady někdo křičí…
,,Leonidasi?“ Zařvu. Neodpovídá… zdá se mi, že něco není v pořádku… mrknu se za ním… otevřu dveře a tam…
,,Co to je?“ Vidím něco, co Leonidas mlátí… asi ho to baví, tak ho nechám, už chci odejít, když na mě to něco znovu zavolá.
,,Tomééé!“ jen se zasměju.
,,Jmenuji se Saitan,“ úsměv a odcházím. Dnes mě čeká ten zápas, už se nemůžu dočkat!
Pohled Billa:
Ne… Tome… neodcházej… prosím… ne… Leonidas mě zabije… už jsem slabý… moc slabý, abych na něj zavolal… cítím chlad… neuvěřitelný chlad a na jazyku pachuť smrti… ne smrti, kterou jsem zemřel, ale smrti, kterou právě umírám… umírám…
,,Saitane?“
,,Ano Leo?“
,,Už zápas nebude.“
,,Proč?“
,,Anděl už je mrtvý… Nemáš s kým bojovat. Už jsi vyhrál“
,,To je škoda, tak jsem se těšil že ho zabiju…“
,,Je spousta jiných andělů, proč by byl jeden jediný tak důležitý?“
,,A to máš pravdu. Budeme zabíjet spolu, a hodně!“
,,Jistě. Tak si mi to líbí… a… nemáš už hlad?“
,,Samozřejmě… vyrazíme na lov!“
,,Až po tobě, drahý.“
,,Děkuji…“
KONEC
autor: Blacky

13 thoughts on “Upír v zrcadle 6. (konec)

  1. Oh gott!!!!!!!!!!! Já se du picnouttt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Uáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! On ho…….. Muhééééé…. ))´= To není fééééééééééééér!!!!

    Ale krásná powídka to byla.. Ale konec je teda na hroudu kapesníčkůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů!!!!! ((=

    ))´=  ))´=  ))´=

  2. Wow..to bylo dobrý..a co druhá řada..? Bill přece umírá,ale není tu,že umřel..;) Zkus to Blacky seš talent..a já myslím,že nebudu jediná,kdo by byl šťastný nad ještě zajímavějším pokračováním..;) Prázdniny nejsou přece ani v půlce..;)

  3. to je hnsuny konec..takovy to nenmelo byt….ja chci jinej konmec..prodlouzi to.. udelej dalsi radu…..musi se přece zachranit…musi to dopadnout dobre…..

  4. Taky se mi povidka libila i kdyz sem ji probrecela …
    Bill mel Toma ochranit – jako jeho andel, achjo … A Leonidas ho nemel vubec co zabijet .. Nemam rada spatny konce 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics