Ta fotka vás bude stát zadek 1.

autor: ZoE a Abby
betaread: Janule
(Hej lidi, pokud máte rádi povídky od ZoE a od Abby, tak jsme pro vás připravily takovou lahůdku :DD společnou povídku… která je plná :DD
Plná všeho… x))) napětí i erotiky, vtipu i pochmurných scén, jednoduchých dialogů a ještě jednodušších monologů, střídání se různých interiérů i exteriérů, také zde bude hromada fetišistických pomůcek x)) … jen hlavní herecké obsazení bude stále stejné xDD stejně jako autorky, které se budou snažit ukočírovat tuhle netradičně rozjetou ságu :D:D Sladké počteníčko!)
„Na slovíčko, hoši,“ jízlivě utrousí David, když vystrčí svou střapatou hlavu ze svého kutlochu. Co zas chce? Sedíme si tady pěkně na chodbě ve studiu a probíráme s Géčkama, co podniknem dnes večer. Tak se všichni čtyři zvednem a vykročíme směrem k němu…
„Hej, Géčka, tohle se týká jen dvojčat, tak se zase posaďte a v klidu se opíjejte dál,“ doplní David posměšně své pozvání.
Si s Billem vyměníme otrávený pohled a vstoupíme k Davovi do jeho vymazlené kanceláře. Říkám vymazlené, páč je celá v krémové barvě. Kožené křesla i sedačka, nábytek, stůl, který svým tvarem mapuje obrys Německa je vyroben z masivního dřeva, který mu dodává jistou vážnost.

Pohodlně se s Billem usadíme, každý do jednoho křesla tak, abychom na sebe i Davida dobře viděli. Náš manager nám automaticky namíchá 3x vodku s džusem do skleněných číší, které si nechává posílat někde z Čech a konečně usedne za svůj trůn… jo trůn, on je tak trochu magor, ale Davi tomu říká „být na úrovni“, škoda jen, že si to myslí jen on.
„Hej, Dave, o co jde, chceme se jít někam najíst,“ řeknu, když si Dave mlčky prohlíží nějaké fotky. Najednou vykouzlí na své tváři zářivý úsměv, ze kterého mně, nevím proč, přeběhl mráz po zádech…
„Takže pánové, asi vás zajímá, o čem bych zrovna s vámi chtěl mluvit,“ řekne tak nějak nadřazeně. Bill sedí se založenýma rukama, zatímco já zkoumám číši z Čech a sem tam usrknu lahodný drink.
„Kapela sklízí jeden úspěch za druhým, bodujeme v každé zemi, kterou navštívíme. Koncerty jsou dopředu vyprodané, plán na příští rok téměř plný… co víc si přát, že?“ zkonstatuje David. „Dokonce už i v Americe máme zlatou desku, co se prodeje týká. Takže, blahopřeji, kluci, opět se nám to povedlo.“
„Ježíš díky, kámo…“ radostně vyskočím, i když v tónu Davidova hlasu cítím, že přijde nějaké ALE.
„To je super!“ zavýská Bill. „Bez tebe bychom to nezvládli, Davi,“ a nadšeně se obejmeme.
„Jsem rád, že jsi o tom začal, Bille, a to vaše sladké objetí… wow,“ přiblble se na nás zasměje.
„Nedávná oslava vašich osmnáctin bohužel nedopadla bez následků. Mimo jiné i tvůj výrok na internetu, že jsi gay, Bille, tomu moc nepomohl.“
„Co… co tím myslíš…“ sebere mi Bill otázku dřív, než stačím otevřít pusu.
„Co tím myslím? To je jednoduché! Kdo za vás žehlí všechny vaše problémy, hm?“
„Ty.“ Jednohlasně špitneme.
„Kdo řeší vaše skandály?“
„Ty.“
„Kdo vám zajišťuje kariéru?“
„Ty.“
„Kdo se stará o celý váš team lidí, který se neustále rozrůstá?“
„T… ty…“ Naposledy jako myšky špitneme a každý po svém se snažíme pokud co možná nejhlouběji zavrtat do koženého křesla.
„Přesně tak. JÁ! Já, já, já… jen já. Před sebou mám velmi pikantní článek, který by měl zítra vyjít a k tomu nějaké fotky. A víte co? Už mě to nebaví!!! Už za vás nic žehlit nebudu! Pokud tohle praskne, nejen , že se o tom bude psát roky, ale zároveň by to byl konec kapely, konec vašich bezstarostných životů, konec vaši rodiny a vy dva,“ prstem nejdříve ukáže na Billa, hned pak na mě, načež silně praští pěstí do stolu, „byste šli sedět.“
„D… Dave… to bude omyl,“ vykoktám ze sebe a mrknu na vyjeveného Billa. „My… my jsme nic neprovedli… opravdu!“ snažím se nás bránit, i když vlastně nevím proti čemu nebo komu…
„Mhmmm… tak vy jste nic neprovedli?“ řekne David klidně.
„A co je tohle?“ hodí po nás nějaký papír, na kterém je připraven článek do tisku a pár fotek. Na několika z nich se s Billem objímáme a na jiných si dáváme normální pusu. Nechápu.
„Ale Davide, vždyť jsou to fotky z oslavy našich narozenin… normálně jsme si popřáli, objali se a dali si běžnou narozeninovou pusu, tak jak to dělá každý… ostatně ani ty jsi nebyl výjimka, stejně jako každý na té oslavě i ty jsi nám poblahopřál a pusu sis neodpustil… co máš teda za problém?“
„T… Tomi…“ hlesne Bill. „Ten článek a ty fotky… jsou časovaná bomba! Chtějí z nás udělat zvrhlá prasata, incestní bratry, nemorální odpad společnosti… to… to to bychom mohli jít sedět,“ vyděšeně naříká Bill, když dočte článek plný obvinění a peprných historek z „našeho neexistujícího intimního společného života“.
„Ale… ale… Vždyť se nic nestalo… my nic neudělali,“ snažím se namítat.
„Ale o to nejde, Tome, média nás mohou rozcupovat na kousky a poslat do vězení, stejně jako nás a naši slávu mohou do nebe vynášet. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Nemusíme ani šlápnout vedle, oni nás mohou pohřbít i tak.“ Řekne Bill s bolestivou jistotou v hlase.
„To je blbost!“ naštvaně křiknu.
„Bill má pravdu, Tome, tohle je váš konec!“
„Al… ale co budeme dělat?“ upnu zoufalý pohled k Davidovi. Vždycky nám pomohl, vždycky má nějaký nápad, vždycky stál při nás, jde i o jeho existenci.
„Faktem je, že samotný článek a nějaké fotky by úplně nestačily, ale kdyby měli svědectví o vašich „incestních hrátkách“ od věrohodné osoby… uvěřili by tomu všichni bez mrknutí oka.“ Lhostejně dořekne David.
„Svědectví? Od věrohodné osoby? Jakápak věrohodnost… nikdy se nic takového nestalo… nikdo nic takového nemůže dosvědčit. Bych Billovi urazil ruku, kdyby se na mě jen pokusil sáhnout.“ Zapíchnu pohled do Billovy nechápající tváře. „Nic proti tobě, bráško.“ Otočím se zpátky na Davida.
„Takže o věrohodnosti nemůže být řeč!!“
„Ale může, Tome, může… a pokud se o to jako obvykle nepostarám, skončili jste!“ vypustí ze sebe David, jako by se nechumelilo. Ta jeho lhostejnost mě zaráží.
„Ty znáš toho hajzla, Dave, který by to provedl?“ nervózně se zeptám.
„Znám.“ Zazní jednoznačná odpověď. Ten jeho arogantní tón se mi vůbec nelíbí.
„A… no kdo je ta svině… zabiju toho zmetka!“ vyletím z křesla a začínám zuřit.
„Nezabiješ… ještě ho budeš prosit…“ řekne David tak nějak… ani to neumím popsat.
„Si děláš prdel, ne? Proč bych toho parchanta měl prosit?“ nechápavě štěknu a pěstí si bouchnu do dlaně, aby bylo všem okolo jasné, že toho ten hajzl bude litovat.
„Nejen ty, Tome, ale i Bill ho bude prosit, společně budete žadonit, aby zachránil vaši kapelu, vaši rodinu, vás dva i celý váš budoucí život.“ Si dneska snad něco šlehnul, ne? Co to pořád plácá za kraviny? A vůbec to nezní jako David. Popotáhnu si kalhoty, páč mi samým vztek začaly padat.
„Mluv, Davide, mluv, řekni mi jeho jméno!“ křiknu po Davidovi a z očí mi šlehají nenávistné plameny. Ten se pomalu odsune od stolu, vstane ze svého trůnu, chladně se nám na střídačku zadívá do očí a klidně pronese: „Já!“
„Co?“ zmateně špitne Bill. „Ty? Ty…co?“
„Já to dosvědčím! Ano já a jako pokaždé jim podsunu svou verzi pravdy, která tentokrát bude pobuřující, odhalující, nemorální a pro novináře toliko potřebná. A oni mi uvěří, tak jako vždy, nadšeně budou hltat každé mé písmenko, nedovolí si ani nadechnout se, aby jim něco neuteklo. Je to jen stádo tupých ovcí, které se potřebuje napást! Ale tentokrát to bude v můj prospěch! Já vás jednoduše zničím! Vás i celou kapelu! Zničím všechno, čeho jste zatím dosáhli, na čem jste dřeli, kvůli čemu jste potili krev!“
„Ale proč, Davide, proč?“ nešťastně kuňknu.
„Protože můžu! Já jsem vás stvořil, já jsem z vás udělal to, čím jste dnes, já jsem váš Bůh a stejně tak vás mohu poslat do horoucích pekel. Pokud…“
„Pokud… co?“ nevěřícně kroutí hlavou Bill. „Pokud cóóó???“ zaječí Bill.
„Pokud neuděláte to, co chci!“ řekne David nekompromisně.
autor: ZoE a Abby

30 thoughts on “Ta fotka vás bude stát zadek 1.

  1. ten hajzl…ja rikala zhe je to zmrd….ae ne oni mi to newerili….ja ho zabiju….wzdycky jsem rikala klukum zhe s nim nemaj mit nic spolecnyho….ae oni si ploste nedaj rict a nedajxDxDxDxD……suplowa powidka……

    Mno jdu ho zabiiit…xDxDxD…pac potrebuji nekoho woddelat a wse si na nekom wybit tu mou zlost…tak to odnese to prase DAvid JostxDxDxD

  2. teda ZoE…..ty máš prostě skvělý nápady xDDD…chudák kluci…ale jak sem ti řikala Davida mám ráda i přesto co z něj uděláš xDDD stejně jako Bushida a Andrease xDDD *doufá, že smrt ukamenováním moc nebolí*

  3. Hej Leute :)))) ten David je ale hajzl, co :DDD jednu věc na záčátku téhle ságy vám mohu prozradit, Abbýtko snad nebude proti :)) na konci jej budete milovat :DDD to není vtip!!!

    Děěěěěěěkujem za komentíky :)))

    Sauri :))  berunko, písni mi email, ať ti můžu poslat neopakovatelné foteny… jsem mrt – vááááááá :))) hlavně nečekej nic ostrého :DD to umí každý x))

  4. zmrd, hajzl…nenávidím Davida. Jako bych ho viděla v plných barvách a začínala tomu veřit, že k tomuhle jednou dojde…je to až nehorázně reálně napsaný….holky vy jste třída, a David je hajzl…tím končím tvá Máňa…nenávidím toho oplzlýho chlápka!!

  5. ZoE a Abby, zase to čtu jedním dechem, prostě superčtivá nádhera !!!! ZoE, uveřejnila jsem u sebe ty fotky, doufám, že ti to nevadí ? Ale oni jsou prostě perfektní !!!!

  6. To se čte jedním dechem.

    A takhle to utnout? …..Vy jste ale sadistický potvory :o)))))))))))))))))))))))))))))))))))))). O pokráčko prosit nebudu, to je pod mojí důstojnost, jdu zcela nedůstojně hltat další Vaší povídku…..ááááááá

  7. yeah! kde je pokračování? já chci pokračování!!! je to božská komedie!!! teda zatím je tam víc prvků tragédie, ale já vám fandím, děvčata 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics