Díky, Bille

autor: Anett483
betaread: Janule

**********

Právě teď jsem šťastný… Živě si pamatuju na ty chvíle plné tajemství, strachu z odhalení… Ani nevíš, jak moc ti děkuju… Byl jsi se mnou… Ani na chvíli jsi nezaváhal. Slíbil jsi mi, že i kdyby se zbořil svět, i kdyby na nás přišli, i kdyby nás rodina zavrhla, budeš stát při mně. Naučil si mě milovat. Díky tobě jsem poznal podstatu toho nádherného slova láska, vždycky jsem lásku podceňoval. Otevřel jsi mi oči…
Pamatuju na ten první okamžik, kdy jsme se na sebe nedívali jako bratři, na tvůj pohled plný něhy a zároveň vášně… Pamatuješ si, jak jsi se bál? Já byl ten, který udělal první krok… Ten, který k tobě přišel a políbil tě… Můžu ti říct, Bille, že to bylo hrozně těžké.. Věděl jsem, že jestli k tobě půjdu, už nebude cesty zpět… Věděl jsem, že jestli nepůjdu, zahodím největší šanci ve svém životě… Teď už vím, že jsem se rozhodl dobře.

Pamatuješ si, jak jsme naši lásku schovávali za dětinské pošťuchování na koncertech? Miloval jsem to… Když jsi ke mě přišel a dal mi ruku na rameno nebo ses na mě jen podíval, rozlil se mi po těle pocit, který jsem do té doby nezažil… Děkuji ti za něj… Pamatuju si na tu chladnou noc v hotelovém pokoji… Znuděně jsem hrál na kytaru a ty jsi pořád něco psal… Pak sis ke mě sedl a řekl mi, abych zahrál melodii, která mě právě napadá. Měl jsem rozpolcenou náladu. Hrál jsem melodii na první poslech smutnou, ale zároveň ta melodie měla nádech jakéhosi pocitu štěstí… Ty jsi k té melodii přidal nádherná slova a věnoval jsi mi k ní nádherný a hluboký pohled… Ano, mluvím o In die Nacht. Pamatuješ si na ten večer? Vím, že tahle písnička má pro tebe a i pro mě velký význam… Vím proč… Pamatuju si, jak jsme se po složení In die Nacht poprvé milovali… Na tu noc nikdy nezapomenu. Když jsme se oba blížili k vytouženému vrcholu, přitiskl jsem se na tebe a ty jsi mi šeptl kousek té nádherné písně, kterou jsi tu noc napsal… Ta písnička se mi vryla do srdíčka… Budu ji tam mít navždy… Když je mi nejhůř, když se pohádáme, vždycky si ji vybavím a zazpívám si ji… Vím, jak si smutný, že svoji lásku nemůžeš vykřičet do světa, jak sis to vždycky přál… Mrzí mě to. I já bych ji chtěl vykřičet do světa, ale dobře vím, že to nejde…
Občas se těm časům musím smát… Připadám si teď trapně za to, jak jsme schovávali naši lásku… Snažili jsme se od sebe co nejvíc odlišovat.. Já lásku schovával za neustálé úlety s fanskama a ty zase za to, že hledáš velkou lásku… Snažili jsme se, aby si všichni mysleli, že se od sebe hrozně lišíme… Přetvářka, která říkala romantik Bill, divoch Tom… Přitom jsme na tom byli oba stejně… Oba jsme znali lásku, i když já jsem vždycky říkal, že slovo láska mi nic neříká… Musel jsem lhát… to přece víš… Když jsem tuhle větu řekl v rozhovorech, vždycky ses tvářil, jak hromádka neštěstí… Mrkl jsem na tebe… věděl jsi, jak to myslím… Pak ses na mě nádherně usmál a kývl, že moji odpověď chápeš… Jinak to skrývat nešlo… Slibuju ti, že tě nikdy nezklamu… Udělám pro tebe cokoliv… Vím, že ty jsi toho pro mě udělal až moc… Naučil jsi mě milovat, naučil jsi mě důvěřovat, naslouchat… Konečně jsem poznal, ten nádherný pocit, pocit, mít někoho u sebe, vědět, že mě někdo miluje, vědět, že tady nejsem zbytečný.
Vždycky jsi mi říkal, že jsem na povrchu drsňák, že se neumím rozbrečet… Neměl jsi pravdu… Když jsi mi před spaním šeptal ta nádherná slůvka o tom, jak jsem krásný, o tom, že miluješ můj úsměv a moje oči, vždycky jsem po tom hodně zrudnul… Byl jsem rád, že je v pokoji tma, a že ty už dávno spíš… Nechtěl jsem, abys mě takhle viděl… Kdybys jen viděl, jak jsem plakal dojetím… takhle slova mě zahřála u srdíčka… Chci jen, abys věděl, že si pro mě všechno, že jsem tady jen a jen pro tebe… S jistotou můžu říct, že jsem člověk tobě nejbližší, člověk, který tě miluje a věří ve tvé sny a přání… Jsem hrozně moc hrdý na to, že jsi to právě ty, který mi dal svoje srdce… Já jsem naopak neskonale šťastný, že jsem svoje srdce mohl dát tobě… Láska dává křídla… Děkuju, že jsi mi je dal… Láska pomáhá lidem létat… děkuju, že jsi mi pomohl létat… Díky, Bille…

autor: Anett483