He wasn’t 1.

autor: Sauriel
betaread: Janule
Sedím doma a nudím se. Tom odešel už ráno ani nevim kam vlastně. Od tý doby nezavolal, nepřišel a nic, a to už je prosím 9 večer. Zkoušel sem se dívat na telku, pak sem se šel ven opalovat, dokonce sem si četl, pak se zase díval na telku, ale mně už se prostě teď nic nechce a hrozivě se nudím. Je sobota, náš den, Tome! Vždycky sme spolu celou sobotu promilovali, promazlili a prolíbali.

—FlashBack—
Můžu, Billí?“ zaťukáš na dveře do kterých vzápětí strčíš hlavu. Já sem zamuchlaný ve své vyhřáté postýlce a čekám na tebe. „Už sou pryč?“ tradiční otázka kterou ti pokládám každou sobotu. „Teď odjeli“ odpovíš a zalézáš ke mně do pelšíku. Ano, rodiče odjíždí každou sobotu k babičce a vrací se až další den. S Tomem nám to taky tak vyhovuje. „Chyběl si mi“ zašeptáš mi do ouška do kterého mě následně jemně kousneš. „Opravdu? A jak moc?“ vyzvídám. „To se nedá popsat,“ položíš se na mě a vášnivě mě políbíš. Tvé ruce zkoumají mé bříško a následně mi svlíkneš triko. Nyní má mé bříško tu čest poznat tvé dravé polibky. Nikdy sme neztráceli čas. První milování je vždy vedeno touhou a chtíčem, to až ta další milování jsou něžná a procítěná. To první ne. Je rychlé, bez přílišných něžností, bez zbytečných příprav. A mně to tak velmi vyhovuje. Vím, co bude následovat po tom prvním milování. To další bude jemné. Ale nyní jsem oba moc zaslepeni touhou než abysme se dokázali ovládat. Zachytíš prsty lem mých trenek a stáhneš dolů. Ležím před tebou nahý. Sednu si a servu z tebe triko. Překáží mi. Ani s trenkami se moc nezdržuju. Tak, a i ty si teď nahý. „Bille“ zasténáš a lehneš si mezi má stehna. Vezmeš můj penis do pusy a tvrdě mě zpracováváš jazykem. Občas slastně zamručíš. Nedokážu být potichu. Mám pocit, že mě slyší snad všichni co projdou kolem našeho baráku. „Honem,“ popoženeš mě po chvíli a natáhneš ke mně dlaň, ale přitom mě nezapomínáš zpracovávat. Tak jak chceš, ti podám malou tubičku. Vytlačíš si trochu na prsty a potom jimi do mě tvrdě pronikneš. Na nic nečekáš, čekali jsme už dlouho. „Dělej, Tome,“ chci tě mít v sobě co nejdřív. Pochopíš, a potřeš si gelem svůj penis. Otočíš si mě na břicho a jen co se na mě položíš, tak do mě surově vnikneš. Kousneš mě do krku, nevnímám bolest a nevnímám ani to, že mi z ranky, kterou si mi vytvořil, teče krev. Sem šťastný. „Dělej Tome… ahh ještě,“ vzdychám, zatímco ty přirážíš. Vnímám tvé slastné sténání, vím že se za chvíli uděláš. Nebude to dlouho trvat, vím to. S posledním přírazem slastně a nahlas zavzdycháš. Chvíli ve mně ještě setrváš, ale potom se ze mě odkulíš stranou a bokem si přilehneš ke mně. Vezmeš mě do náruče a rukou jemně sjedeš do mého klína. Začínáš být něžný. Budu si to užívat stejně, jako to tvrdé milování. S tebou je to pokaždé krásné. „Miluju tě, Billí. Děkuju,“ zašeptáš, jednou rukou mě hladíš po zádech a další zpracováváš můj klín. Jemně tě pohladím po tváři. „Nikdy tě nepřestanu milovat,“ dodáš. „Já tebe taky ne,“ vlepím ti jemný polibek. Cítím, že si se plně vydýchal ze svého orgasmu a tvůj klín se začíná opět zvětšovat. Tvůj penis je znovu připravený, si rychlý, Tome. Ovšem tentokrát si gelem potřu svůj penis já. Lehnu si na tebe a pomalu ho do tebe zasouvám. „Líbí se mi, jak seš něžný,“ políbíš mě.
—konec FlashBack—
A teď? Poslední měsíc seš každou sobotu někde v čudu a já o tobě nic nevím. Co se stalo s naší sobotou? Ještě zejtřek, a to jak se tak domnívám budeš taky někde venku, a potom přijde pondělí. Den který nenávidim. Musim do školy a tam se mi fakt nechce. Nejraději bych byl s tebou, což se nedá říct o tobě. Ty radši půjdeš v pondělí do školy, jen abys se mnou nemusel zůstat doma a nedej bože se milovat, viď? Vždycky sem tě po ránu chodil budit a ty si mě uklidňoval, že ve škole bude všechno dobrý.
FlashBack
Tomí, vstávej nebo přijdeme pozdě do školy,“ snažím se tě vzbudit, ale ty si se rozhodl, stejně jako každé ráno, že do školy zřejmě nevstaneš. „Ne-e, nevstanu, dokud se se mnou nepomazlíš,“ na můj vkus až zakřičíš a stáhneš mě sebou do postele. „Teď sem se učesal,“ popotáhnu. „To sis ještě nezvykl, že mě musíš po ránu pořádně probudit, a to nejlépe dobře mířenými polibky a dotyky?“ zvedneš prst do výšky. „Už zase?“ nahodim výraz mučeného, ale cukají mi koutky úst stejně jako Tomovi. „Tak dobře,“ prohrábnu mu dready a políbím ho. Stejně jako já, tak i on mě chce pohladit po vlasech. „Ne, ne ,ne přijdem pozdě a já bych si nestih ty vlasy znovu udělat,“ odtáhnu jeho ruku a vyskočim z postele. „Miluju tě, lásko,“ lehce mě políbíš. „Taky tě miluju, broučku,“ oplatim mu to, ale jak je u mě zvykem, nevydržim to a za nohu ho tahám z postele. Tom se u toho nepříčetně směje a zároveň vzteká a drží se peřiny jak já laku na vlasy po ránu. „Dej tý peřině pokoj nebo tě k ní jednou přilepim a půjdeš s ní do školy,“ zachechtám se.
—konec FlashBack—
Teď už to neděláš. Teď mě jen seřveš, ať tě nerušim a hodíš po mě polštář. Proč to děláš? Tohle prostě nepochopim. Proč si ze dne na den o mě přestal mít zájem. Už tě nepřitahuju? Máš nějakou jinou nebo jinýho? Proč nás oba trápíš. No oba, ty se zřejmě netrápíš jak tak vidim. Do noci couráš venku, a když chci s tebou mluvit, tak mi práskneš dveřma před nosem. Už si se mnou normálně nepovídáš, jen na mě křičíš. Ale proč? Já ti přece nic neudělal, teda aspoň o tom nevim. Já potřebuju k životu lásku. Ano, ty si mi jí celý ten rok dával plnými doušky, ale co teď? Teď se najednou ta láska vypařila? Tak proč mi to neřekneš na rovinu? Proč neřekneš: „Promiň, Bille, ale mezi náma to už nemá cenu. Už tě nemiluju. Je mi to líto.“ Ty to zřejmě nedokážeš, co. Asi chceš, abych tě nenáviděl, viď? To chceš? Myslim, že ti tu radost udělám! Sedím na posteli a sem sám. Je sobota, Tome, víš co to znamená? Víš co znamená tenhle den? Asi už ne. Jinak bych tu neseděl sám a nekoukal na ten zatracenej mobil, kterej stejně nezazvoní. Nezazvoní tak jako každej den, kdy takhle čekám.Dřív si mi volal každou chvíli, když sme nebyli spolu.
—FlashBack—
Zvoní mi telefon. Snažím se zjistit odkud ten odporný zvuk (nevim proč sem si ještě nezměnil písničku ve vyzvánění) vychází. „Ano, zlatíčko?“ řeknu když zjistim kdo volá a zvednu to. „Lásko, prosim tě, zdržel sem se. Já fakt nevim v kolik se vrátim, ale budu se snažit co nejdřív, ano?“ ujistíš se o tom, že se nezlobim, a že mám zároveň o tebe strach. „Jo dobře, dík že si zavolal, měl sem strach. Budu tě čekat, ano?“ ujistim ho o tom co chtěl slyšet. „Dobře, ahoj,“ řekne mi a zavěsí. Položim telefon na stolek u gauče a jdu si do kuchyně udělat kafe a vzít si něco k televizi. Jen co postavim vodu na kafe, mi zvoní telefon. „Ano, lásko?“ pousměju se do telefonu. „Zapomněl sem ti říct, že tě miluju,“ pousměje se do telefonu i Tom. „Vždyť já tebe taky,“ ujistim ho a zavěsím. Jdu si dodělat to kafe. Teď už s o poznání lepší náladou. Vždyť on mi volá jen proto, aby mi řekl, že mě miluje.
— konec FlashBack—
autor: Sauriel

13 thoughts on “He wasn’t 1.

  1. to nic Bille….si Tom zase neco slehnull…..pak bude asi hadka tak se pripraw;))….a pak bude happy end….snad..

    hezky mooc hezky…..je to takowe…zwlastni…kdyz se wam stane skoro to same….

  2. Saurielko, prostě nádhera, má to atmosféru, je to krásný 🙂 🙂 🙂 Moc se těším, co bude dáááááál !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  3. ááá Sauri :D:D ta povídka je vý-bor-ná :)) až mi vzala dech jak moc… páni xDDD vtipná, napínavá, citová, lehce erotická a vyzařuje ze sebe ten správný hlad, přesně tu hladovou potřebu: "co bude dál?" … prostě mazeček :))) ale jsem smutná za Billa x((

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics