autor: Mary
betaread: Janule
betaread: Janule
Rozhodla jsem se taky přispět svojí troškou do mlýna a tady máte výsledek. Co bych vám k tomu měla napsat? Fajn, takže… je to vícedílná povídka. Ne moc dlouhá, jenom pár kapitol. Jinak myslím, že k tomu není potřeba nějaké další informace, všechno by mělo být jasné přímo z povídky. Tak snad se to bude někomu líbit.
Budu vděčná za každý komentář!
Mary
Kde v půli život náš je se svou poutí,
procházet musel jsem tak temným lesem,
že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.
Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem
probloudil hvozd ten divý, pustý, tmavý,
že dosud na to vzpomínám jen s děsem.
Snad ani smrt tak hořce neotráví.
Však dospěl jsem tak k všeho dobra středu,
a vylíčím vše proto bez obavy.
Jak jsem tam vešel, říci nedovedu,
neboť mi sen v těch místech oči sklížil,
až zmizela mi pravá cesta vpředu.
K úpatí pahorku tak jsem se blížil,
jenž údolí to náhle uzavírá,
v němž do srdce děs onen se mi vplížil.
I vzhléd jsem výš, kde témě obestírá
už záře oběžnice, jejíž síla
ostatní vede drahou všehomíra.
Tím bázeň moje trochu polevila,
která mi v srdci zůstávala vryta
v té noci, jež tak úzkostná mi byla.
A jako člověk, jenž se břehu chytá,
však ač je spasen z mořské bouře vzteku,
zpět hledí s hrůzou, jak se příboj zmítá,
tak ohlížel se duch můj na útěku
tam do průsmyku v nebezpečí mnohá,
jímž neprošel živ nikdo za všech věků.
Jen krátký oddech tělu popřát moha,
Dál vzhůru pustil jsem se pustým srázem
tak, že vždy níže byla pevná noha.
(Dante Alighieri – Božská komedie, Zpěv první)
Bylo jich tam mnoho, stovky a tisíce se jich skrývalo v neproniknutelné tmě všude kolem. Bezbranní jako žížaly, obyčejný hmyz, který mohl být každým okamžikem rozmačkán na kaši, kdyby se objevil někdo větší a silnější.
I on tam byl, ztracen v samotě, svou vlastní chybou. Tolik toho litoval…
Nikdy dřív se necítil tak bezmocný, jako teď, když byl bez tváře, uvězněn v ledovém jezeře, které s každým jeho pohybem zamrzalo víc a víc. Nikdy, ani tenkrát… když byl ještě naživu. Odsud se nedalo utéct. A přesto byl pevně odhodlán se o to pokusit. Musel, pokud ho chtěl zachránit.
A on chtěl.
Autor: Mary
Oh.. Teda.. Skončilo to napínawě, to jsem zwědawá na pokráčko ((=
to vypadá hodně zajímavě…hlavně je to krásnej začátek takže se těším na další….
Tak tedy doufám, že to bude božské, když začínáme Dantem…
to je napinavýýýý
Vypadá to na tajemnou povídku…velice deprimující a zahalené do smrtícího hedvabí
Nesnáším, jak musím na ty ankety klikat milionkrááát! Awrr!
Ehm, to nic, to oni 😀 Myslím, že se do tvého příběhu zamiluju, zní to velice, velice slibně 🙂 Působí to odlišně a já odlišnost zbožňuju 🙂
Zatím tomu nerozumím,ale jdu na druhej díl.