autor: ZoE
betaread: Janule
betaread: Janule
(Tom)
„Bille… sakra Bille, co DĚLÁÁÁŠ?? Nech to… ho… zbláznil ses?“ jakoby mě neslyšel. Bill se mi hrubě zahryzává do krku a konečky prstů mi nemilosrdně drtí bradavky… přitom je jednou nohou, kolenem, zaklíněn v mém rozkroku a velmi silně na něj doráží… nemůžu ho ze sebe setřást… všechno mě šíleně bolí, ale Bill se nedá zastavit. Je mi líto, ale já prostě musím!
„Plesk!“ zase jsem to udělal a díky tomu mě Bill nechal. A jako minulou noc, opět nechápe, co se děje, kde je a proč opět dostal facku.
Včera provozoval sado-maso praktiky jen na sobě, ale dnes to zkusil i na mně! Panebože, co bude zítra???
* ° * ° *
Co bude zítra? V každém případě zítra bude až zítra, ale co dnes? Je sotva poledne a už mám za sebou jeden Billův útok. Já se teď pokusím nachystat něco k obědu a hlavně se uklidnit a pevně doufám, že i Bill se uklidní potom, co si šel dát ledovou sprchu. Jak si s ním mám promluvit? Vždyť to vypadá, že on o ničem neví, je jako raketa řízená na dálku. Ale dělat, že se nic nestalo, to taky nemůžu. Celého mě poškrábal a pokousal, moje nejoblíbenější tričko rozcupoval na hadry a na rtu se mi dělá pěkná modřina, jak se mi do něj bezcitně zakousl. Bude zázrak, když ten oběd nepřipálím. Když se tak podívám na hodiny, ten Bill je v koupelně už nějak dlouho. A sprcha stále teče! Že by mu čtyřicet minut v ledové vodě nestačilo?? Panebože, snad se tam zase nesnaží se znásilnit? Tak na to bych už neměl. Co když to neskončí? Co když je to nějaká vzácná úchylka? Nějaká vzácná úchylná nemoc? Co když na to nejsou prášky a nedá se to léčit? Možná je to nakažlivé nebo dokonce smrtelné!
„Bille… cos to chytil?!“ nešťastně vydechnu a pozoruji dveře koupelny, za kterýma právě přestala téct voda. Třeba znásilnil sprchu! Je jediné, co mě napadlo. Udělal to růžici! Když nad tím tak přemýšlí, tak nevím, kdo ty prášky bude potřebovat víc. Všeznásilňující Bill nebo já, kterému začal mozek rotovat kolem úplně jiné osy, než byl zvyklý. On vlastně nikdy nerotoval, ale teď prostě rotuje. Doufám, že než si uvědomí, že rotuje ve špatném tělese, oběžná dráha je přeci jen o kousek výš, tak se mnou ještě chvíli setrvá. Nakonec budu muset svůj mozek přesvědčit, aby u mě zůstal, aby u mě chtěl trávit svůj volný čas, své dovolené i svou mizernou senilní penzi. Co za to může takový mozek chtít? To nevím. Ale adepta na zlatou klec v Bohnicích vím jistě, kde najdou, pokud se nevzpamatuju alespoň já. Ty myšlenky se nedají jen tak zastavit, jako např. teď sporák, na kterém jsem dovařil brambory. Ještě je prošťouchnu, přidám trochu mlíka a Billova oblíbená kaše je na světě. Vůně z pangase, pečeného v troubě, už taky prostupuje kuchyní. Jen Bill je tam stále zavřený.
Jakmile opět pohledem spočinu na koupelnových dveřích, znova se mé myšlenky rozběhnout. To už ho budu jako takto propleskávat až dokonce života? Budu ho muset neustále hlídat, jako nějakého senila, aby si to nedělal všude, kde se mu zachce? Nebo nedej bože, aby to dělal komu se mu zachce??? Budu za ním chodit jak paní učitelka, aby si jako „malý Jarda“ nechtěl pořád sahat na Ohniváka? Dá se to vůbec vydržet?? No bez prášků asi ne! S nešťastným výrazem hypnotizuji kliku, ať už se pohne, ať za ni Bill vezme a já uvidím, že je v pořádku. Vyjde ven a na krku nebude mít ani hadici od sprchy ani na péru narvané splachovadlo*, nic takového, vyjde jako normální zdravý člověk a né jako totální úchyl, který rve toho svého klacka do všeho, kam by se jen trochu mohl vejít!
Klika cvakla, dvéře letí, pod plachetkou osoba**… „Dej sem oběd!“ poručí si s úsměvem Bill, celý zahalený v županu, kterému během jeho psycho-hydro choutek evidentně vyhládlo.
To je úlevička. On vyšel po svých a celý. S radostí mu naložím oběd na talíř. Bill odchází i s jídlem ke stolu. V půli cesty se zastaví, vrátí se zpět a do koše vyplivne žvýkačku. Hned nato zvedne hlavu a zvláštně se na mě zadívá.
„Co to s tebou je, Tome? Se na sebe podívej! Jsi celý poškrábaný, snad i pokousaný, taky jsem si zrovna všiml tvého oblíbeného trička v koši, jenže je úplně roztrhané a co ten modrák na rtu? Fakt skvělá dekorace. Tome, co se to s tebou děje? Vypadáš jak nějaký houmles, jen trochu líp voníš.“ Udiveně dořekne brácha. Já nestíhám zírat. To jsem přece chtěl Billovi říct já!! Všechno to převrátil a použil proti mně! Onan jeden sklerotický. A ještě mu připomínám nějakého houmlesáka! Se musím hned něčeho napít nebo ho zabiju…
*splachovadlo: používalo se dřív, šedivé, umělohmotné, přivazovalo se k horní nádrži, mělo takový trychtýřovitý tvar
**díky pane Erbene za vaši Polednici 🙂
autor: ZoE
Mno já se asik umlátim smíchy!!! Jako ten konec.. Och.. ((= ONAM JEDEN SKLEROTICKÝ!! Hihi!! ((= To je nowej druh uchylky, néé?? ((´= Mno já mám dost!! ((= A dááááááááááál!! ((=
ááá to je sranda… rychle díl…
xD bože xDD xDDD
jůůů….tuhle povídku mám fakt mocinky ráda!!! Všeznásilňující Bill….
Onan jeden sklerotický…a polednice…. :D:D:D:D:D….no já nemůžu….jako…válela sem se tady po stole jak kdybych si něčeho šlehla …sem ráda, že sem nikoho nevzbudila :D:D…jen tak dál ^^
bože ty mě zabijééééééééš xD xD xD xD prej: "Možná je to nakažlivé nebo dokonce smrtelné!" xD xD xD xD
ok ok xDxDxDxD… rofluju tady smichy xdXdXDxDxDxD
xDxDxDxD OMG POMOC já z tohodle fagt nemůžuxDxDxD se válil smíchy pod stolem xDxDxD jako jestli tohle rozdejchám tak to bude zázrak xDxDxD..prej: "třeba znásilnil sprchu"..nebo…"co když je ti nějaká vzácná ůchylka"…xDxDxD
hej chudák Tom je z něho na prášky xD jak to jen sknčí
Tak to je mazec 😀 To se tak stává, když někomu hlava neslouží, ale bobínek Tom… raději aby nepil hodně, kdo ví, co by se mohlo stát s jedním opilým a druhým… jak to říct… no… :-] … tak trošku nadrženým 😀
Fakt se těším na další díl 😀 Skvělé ;)))
chcípla jsem,právě chcípám,v budoucím díle taky chcípnu xDD
to je moc xDDD nemůžu xDD
NEZVLÁDNUUUU xDD
Jakmile opět pohledem spočinu na koupelnových dveřích, znova se mé myšlenky rozběhnout. To už ho budu jako takto propleskávat až dokonce života? Budu ho muset neustále hlídat, jako nějakého senila, aby si to nedělal všude, kde se mu zachce? Nebo nedej bože, aby to dělal komu se mu zachce??? Budu za ním chodit jak paní učitelka, aby si jako "malý Jarda" nechtěl pořád sahat na Ohniváka? Dá se to vůbec vydržet?? No bez prášků asi ne! S nešťastným výrazem hypnotizuji kliku, ať už se pohne, ať za ni Bill vezme a já uvidím, že je v pořádku. Vyjde ven a na krku nebude mít ani hadici od sprchy ani na péru narvané splachovadlo*, nic takového, vyjde jako normální zdravý člověk a né jako totální úchyl, který rve toho svého klacka do všeho, kam by se jen trochu mohl vejít!
xDDD panebože xDD
anebo úryvky z Erbenaaa xDD ježišmarja xD dokonalá kombinace xDD přenadržený Bill a pan Erben xDD dokonalé xD
dál dál dál dál je to super
Mno aj ja chcem dalej!!!!!!xD
umiram:D jaktoze se to zastavilo? Dal dal