Škaredý sen 1.

autor: ZoE
betaread: Janule
(Tahle povídka je zvláštní. Napsala jsem ji dnes ráno. Vůbec jsem o ní nepřemýšlela celé týdny, měsíce, jako u těch ostatních. Bude mít dva až tři díly. Mně samotné připadá, jako by ji psali dva různí lidé. Možná že já jsem dva různí lidé. Z citlivého, lehce erotického tématu, se opět ke konci dílu zvrhla v něco vtipnějšího. Původní záměr byla vážná povídka. Ale ještě nepřišel můj čas. Miluji různá přirovnání, spojení a ironii 🙂 Pokud z povídky nebudete dvakrát chytří, nezoufejte, pochopili jste ji správně xDD Mohu-li vám něco doporučit, čtěte ji pomalu a klidně, nespěchejte. Vnímejte Toma, jeho hlas i myšlenky.)
° * ° * °
Prudce jsem otevřel oči! Zrychleně dýchal a celá duše mě bolela. Ucítil jsem mokro na spáncích v okamžiku, kdy jsem si rukou přejel po obličeji. Asi jsem v noci plakal. To muselo být zlé. Hodně zlé. Já přece nebrečím a už vůbec né ve spánku. Bill!!! To Bill mě dohnal k slzám. Servu ze sebe peřinu a zběsile vyletím z postele směrem ke dveřím. Rázně vezmu za kliku a vyběhnu z pokoje. Rovnou mířím k bráchovi. Nemusím klepat, nemusím se zatěžovat s překonáváním překážky v podobě kliky… Billovy dveře jsou pootevřeny. Bez přemýšlení je rozrazím jedním táhlým pohybem paže. V pokoji je šero. Sem tam sem prosvítá sluneční paprsek, který si našel mezeru mezi nedokonale zataženými závěsy. Mé oči spočinou na Billově těle, které je ke mně otočeno zády. Spí. Tedy spal. V momentě, kdy dveře svou plnou vahou narazily do stěny, jak jsem je razantně a necitlivě otevřel, nadskočil. Vzbudil jsem ho. To jsem ale neměl v úmyslu. Vlastně ano, měl. Vyděšeně se otáčí a jeho rozespalá očka se zatím ztrácí ve svitu nového dne. Bill se ještě plně neprobral ze snění. Nechápavě se rozhlíží po pokoji a zjišťuje, co způsobilo tu ránu, která jej vyrvala z klidného spánku. Jeho nechápavé čokoládové studánky konečně zbystřily i mou maličkost. Odhodlaně vykročím směrem za ním.

„Promiň, Bille, to jsem byl já,“ hlesnu. V mém pohledu se teď mísí tolik různých pocitů. Bez vyzvání si sedám na postel. Bill tak tak stačil zareagovat, abych plnou vahou nedopadl na jeho tělo. Fakt, že jsem jej mohl rozsednout, mi nějak unikl.
„T-Tomi, stalo se něco?“ vyplašeně špitá bráška, stále skládajíc své tělo po zbytku postele.
„Stalo i nestalo,“ otočím k němu hlavu a zvědavě si prohlížím jeho bázlivý kukuč.
„Vlastně ani nevím.“ Pravou rukou uchopím peřinu, která stále zčásti zahaluje Billovo probouzející se tělo. Bez varování ji z něj strhnu a odhodím na druhý konec postele. Bill se za ní jen smutně podívá. Následně se posadí, kolena si přitáhne pod bradu, věnuje mi vystrašený pohled a mírně začne drkotat zuby.
„Stoupni si,“ šeptnu. Bill na mě podezřele zakoulí očkama. „Prosím.“ Naléhám. Zaznamenal jsem nepatrný náznak Billova koutku, jak se lehce nazvedl. Zhluboka vydechl. Povolil své sevření a pomalu dával jednu nohu z postele za druhou. Byl jak malý pavouček, co se učí chodit. I když jen se čtvrtinou končetin, které mají běžně tito tvorové k dispozici.
„Postav se přede mne,“ Bill udělal mírný úkrok a stojí přede mnou ve svém roztomilém pyžámku. Stále ještě plně neprocitl, proto neklade žádný odpor. Oranžové tričko plné černých hvězdiček a oranžové boxerky. „Otoč se,“ Bill poskočí a je ke mně zády. Boxerky mají na sobě jen jednu černou hvězdičku, a to na zadečku. Přímo v těch místech, kde se nachází neodolatelný vstup do sexy těla mého dvojčátka. Maximálně vzrušující.
„Zvedni ruce,“ postavím se, abych jej mohl zbavit vrchního dílu nočního úboru. Zatím je všechno správně. Vše je na svém místě. Znova usednu na postel, přiložím si k obličeji Billovo pyžámko a zhluboka nasaji jeho vůni. Smyslná, jako vždy. Bill se pomaličku zvědavě otáčí zpět. Sleduje mne, jak si hraji s jeho oblíbeným nočním hábitem. Pusinku má lehce pootevřenou do písmene O, hlavu skloněnou mírně na stranu, rychlou mrkací frekvencí svých dlouhých řas čeří ospalý vzduch v místnosti. Prsty má propletené a ruce zkřížené v úrovni rozkroku. Nohy vtočené dovnitř a po těle mu jemně běhá mráz. Naposledy nasaji vůni Billova těla, která ulpěla na vláknech jeho pyžama. Odhodím jej za sebe.
„Bille,“ oběma rukama si plácnu na stehna, „na klín…“ špitnu a natáhnu ruce směrem k mému miláčkovi. V jeho pohledu jsou vidět mírné rozpaky. Nakonec se odhodlá a vyskočí si na mě. Nohy mi obmotá kolem pasu a jemně se ke mně přitulí. V ten moment ho sevřu v náručí, seč mi síly stačí. S obrovskou úlevou vydechnu. Je živý, zdravý a i… i…, to ještě zjistím. Škaredý sen.
„T-T-T-To… m… mi… u… u… udu – síš… m…mě,“ zachroptí Bill. Má pravdu, ještě chviličku a bylo by slyšet praskání kostí, jak jeho křehké tělo drtím ve svých pažích. Okamžitě jej přestanu mačkat a Bill se začne trhaně nadechovat. Vezmu jeho hlavu do dlaní a na krátkou chvíli jej šťastně políbím. Vypadá to, že je v pořádku. Žádné stopy po zlém snu.
„Jsi jako panenka, Billí, jako mrkací panenka,“ konečně se na něj usměji.
„Hm, jako mrkací panenka s třetí nohou v rozkroku… co píchá! Pravá od Mattela.“ Zavtipkuje Bill a znova začne roztomile třepotat svými řasami.
„Tome, bál jsem se tě, když si mi strhl peřinu. Proč si to udělal?“ opatrně řekne zvonivým hlasem a drobnými polibky zasypává mé tváře.
„Já… já… měl jsem škaredý sen. Už ani nevím, co v něm bylo. Myslím, že jsi umřel… plakal jsem,“ poslední slova vyslovím s knedlíkem v krku. Raději polknu a mlčím.
„Tomí, lásko, hlupáčku, jsem tady, neumřel jsem, nenechal bych tě tady samotného, nikdy… už kvůli mně neplakej, nechci, aby si byl smutný,“ sladce mi do ouška naříká mé dvojčátko a lehce skousává ušní lalůček. Už jsem klidnější. Chytnu Billa za zápěstí a zvrátím mu je za záda. Tam mu ruce položím na má kolena, takže si teď na mně sedí, jako by se opaloval na lehátku. Trošku vyplašeně zamrká a lehce se pousměje. Levou rukou si jej zezadu obejmu a pevně jej držím za zadeček, který sem tam nadrženě zmáčknu. Jaká slast. Ukazováček na prvé ruce položím na bráškovo čelo a pomalu jím začnu sklouzávám dolů. Billova víčka pomalu klesají až se zavřou úplně. Prstem projedu mezi obočím až na nos, po kterém plynně pokračuji k hornímu rtu. V okamžiku, kdy jej obkreslím a měl bych pokračovat na ret spodní, Bill jemně pootevře pusinku, kde se můj ukazováček lehce ztratí. Celý jej dráždivě jazýčkem obkrouží a já mohu na okamžik spatřit chladnou, kovovou, lesknoucí se ozdůbku, jež se stala jeho sexy součástí. Vsaje můj prst dovnitř a ven a dovnitř a ven a horkost mého rozkroku se bude moct brzy dát přirovnat k plamenům pekelným. Ještě jednou jej vsaje dovnitř a já pak jemně zatlačím palcem na Billovu bradu, aby zavřel tu svou pusinku plnou hříšných chutí. Na bradu tlačím lehce dál a tak Bill pomaličku zaklání hlavu až do momentu, kdy je jeho tělo prohnuto do tvaru dokonalého luku. Vlasy má v ten moment skoro až do půl zad. Lehce sklouznu po jeho spodním rtu dolů na bradu. Přes její vrchol se dostávám až k běloskvoucímu krku, který je dráždivě vypnutý. Po ohryzku kloužu stále níž a níž až se dostávám do jamky mezi klíčními kostmi. Celou ji olemuji po obvodu a zabrousím prstem na levé rameno. Sjedu až k lokti, kde ukazováček vystřídá celá dlaň, kterou se opět táhlým vláčným pohybem, mapujícím jeho křivky, vracím na rameno. Odtamtud pokračuji přes hrudník na pravé rameno, kde stejně jako na levé části těla, sjedu po paži dolů, pod loket a odtamtud vyjedu zpátky nahoru. Billova kůže nemá jedinou chybičku. Je sametově hladká, její žár téměř spaluje mé polštářky a pod dotyky mých dlaní se neovladatelně chvěje. Voní a je tak sladká. Oči mám zúžené do dravých štěrbinek, ret téměř prokousnutý do krve a funím. Už pravidelně nedýchám. Ne, já nepravidelně funím. Opět silně zmáčknu Billův zadek. Místností se roznese jeho hlasité vydechnutí. Z pravého ramene se dlaní přesouvám na hrudník, poté pod pravou bradavku, do boku, až jej uchopím za lopatku. Lehce si jej za ni přitáhnu. Bill má stále zvrácenou hlavu dozadu a já si vzrušeně navlhčím rty. Netrpělivě se blížím k jeho pravé ztvrdlé bradavce. Otvírám pusu a celou ji jazykem olíznu. Divoce sebou škubne! Hlasitě zasténá a nehty mi zaryje do stehen.
„Ještě, Bille!“ přiškrceně ze sebe dostanu. „Chci tě slyšet…VÍÍÍC!! Křič!! Pros!! Naříkej!! Líbí se ti to… samečku?“ maximálně vzrušeně chrčím. Celé Billovo tělo hoří. Začíná ke mně vysílat zvláštní neodolatelnou vůni. Pod nepravidelnými nádechy a výdechy se celý doslova vlní. A hlasitě sténá… velmi hlasitě sténá…
„Tome… Tome… Toméééé!!!“ doslova se zalyká rozkoší, která spaluje jeho napnuté tělo. Drtím jeho zadeček a intenzivně saji jeho bradavku. Mám pocit, že omdlím, ale možná Bill bude rychlejší. Je tu nesnesitelné horko. A to máme na sobě jen boxerky. Z kůže se vysvléknout bohužel neumíme.
„Bille, už nechci spát sám v zadním pokoji,“ hlesnu, než opět vsaji bradavku do svých dychtivých úst.
„Áááh… já taky… nééé…“
„Chci spát tady s tebou!“ v tomto momentě mi slíbí cokoliv. Vím to.
„Všechno co chceš, To – mi… všechno co chceš, lás – kóóó!“ křičí na mě Bill mezi steny, které se mu jeden za druhým derou z hrdla.
Jazykem přejedu od jedné bradavky ke druhé. Než ji začnu dlouze sát, jemně ji skousnu a chvíli se s ní mazlím. Billovy výdechy jsou stále těžkopádnější, stejně jako začíná těžknout jeho tělo v okamžiku, kdy se přestává kontrolovat. Po obou Billových bocích, od podpaží až k zadečku, zanechám jemné červené stopy po svých nehtech, jakmile polštářky svých prstů vyjedu od kostrče pomalu nahoru a hrubě nehty, zarývající se jako kočka, sjedu zase dolů.
„Ne – mů – žu dý – chat, To – me…“ přiškrceně namítá Bill.
„Vydrž to!“ Opět si jej levačkou chytím za sakra sexy zadek a pravačkou obratně vklouznu do jeho nočních boxerek, které svým vzrušením už téměř rozpáral. Pevně jej sevřu v ruce a přejedu jednou po celé délce nahoru a dolů. Pak uchopím jednu kouli, kterou jemně promnu, poté druhou, kterou též jemně promnu. Bill začíná křičet a různě sebou škubat.
„Já vím, Bille, nemůžeš to vydržet.“ Vytáhnu ruku z jeho boxerek, naposled jej pevně stisknu na zadku a jeho hlavu si přitáhnu k sobě. Uchopím ji oběma rukama, protože se nehorázně třese. Tváře má smáčené od slz, které mu samovolně vytékají vždy, když je vzrušený na samou hranici únosnosti.
„Miluji tě!“ řekla celá má bytost jednohlasně a vášnivě jsem jej políbil. Hladově mě objal a jemně pofňukával, jak byl vyčerpaný. Stále se šíleně třásl a uvnitř sebe se jemně hroutil. Cítil jsem to. Oběma rukama jsem jej vzal pod zadečkem a vstal. Poté jsem se ohnul nad postel a Billa na ni posadil. Políbil jsem ho a během toho okamžiku jsem rozpojil jeho ruce za mým krkem a vrátil mu je nazpátek. Seděl tam jak roztřesené zvířátko, které si ještě neuvědomilo, že jeho hračka je už OFF.
Stále popadám dech a opouštím Billův pokoj.
„A… ale já ještě ne… nejsem! Kam… kam… kam si jako myslíš, že jdeš???“ uslyším za zády Billův udýchaný hlásek.
autor: ZoE

13 thoughts on “Škaredý sen 1.

  1. jéééé, super…. tak to si musím přečíst znovu, ale začíná se mi to líbit, vždy, když něco nepochopím, tak vím, že bude super povídka, protože tam bude NĚCO… co mě vezme dech:)))) jo a díky za komentíky na blogu… už jsem se dlouho takhle nebavila:))))

  2. juj…..tahle povídka je skvělá…o týhle si mi myslim řikala že jo? No nic je prostě jedním slovem dokonalá…..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics