autor: Michelle M.
Harry se zastavil před těžkými dubovými dveřmi a s povzdechem se zadíval na kliku. Věděl, že ho za nimi nečeká nic dobrého. Od Snapa nikdy nemohl čekat nic dobrého. Od první chvíle kdy vstoupil do bradavické školy, ho Snape nesnášel. Tak nějak to vlastně bylo vzájemné a Harry nikdy nepřišel na to proč. Bylo to kvůli jeho otci, kterého mu Snape pořád tolik předhazoval? Nebo to měl už prostě v sobě? Nevěděl.
Odhodlaně vztáhl ruku a zaklepal.
„Dále,“ ozval se zevnitř známý hlas.
Harry zmáčkl kliku a vstoupil. Vždycky ho překvapilo, jaké šero panovalo v téhle pracovně. Jako kdyby se její majitel bál, že světlo by mohlo narušit tu téměř děsivou atmosféru, která tu panovala.
„Dobrý večer, pane,“ zamumlal a postavil se před staršího muže. Založil si ruce za zády a čekal, co přijde. Pro jistotu počítal s tím nejhorším, jako třeba že dostane za úkol vymývání kotlíků od nepovedených lektvarů nebo třídění přísad do lektvarů. Ani neuměl říct, kterou z těch dvou činností nesnášel víc.
„Á, Potter,“ protáhl Snape nepříjemně a svýma pichlavýma očima se zabořil do Harryho očí. Harry se zamračil. Neměl rád, když se na něj Snape takhle díval. Pokaždé měl pocit, že mu vidí až do žaludku.
„Připravený?“ zeptal se po chvíli mlčení.
Harry přikývl.
„Dobře,“ přikývl Snape. „Vidíte tamhle ty koše? To jsou sušené bylinky od profesorky Prýtové. Roztřídíte je a uložíte do označených sáčků. Doufám, že na to vaše znalosti z bylinkářství budou stačit,“ ušklíbl se posměšně. „Můžete začít,“ dodal, když se nedočkal žádné odezvy.
Harry mlčky zasedl ke stolu plnému nejrůznější kytek a automaticky je začal třídit. I když se snažil soustředit na to, co dělá, bylo to těžké. Myšlenky mu pořád a pořád utíkaly k Dracovi. Pořád nedokázal pochopit, co se mohlo stát, že Draco tak náhle zmizel, bez jediného slova rozloučení, žádný vzkaz nenechal. Nemohl uvěřit tomu, že by se prostě jen tak sbalil a odešel a nic mu neřekl. Možná dřív, ale ne teď. Stýskalo se mu. Tolik se mu stýskalo. Zdálo se mu o Dracovi skoro každou noc, ale tentokrát to byly jiné sny. Žádný sex, žádné něžnosti, nic takového. Ve svých snech viděl Draca tak, jak by ho nikdy vidět nechtěl. Ležel na posteli, bledší než kdy dřív, s tělem plným podlitin a šrámů a očima bez jediné jiskřičky. Jako kdyby byl mrtvý.
Harry si povzdechl. Prsty se dotkl jizvy na svém čele. Byla živá a horká.
*
Když uložil poslední bylinku, zdvihl hlavu a překvapeně zjistil, že nezbývá moc minut do půlnoci. Snape seděl pořád za svým stolem, zavalený stohy papírů a sešitů a brkem namočeným v červeném inkoustu něco škrtal.
„Jste hotový, Pottere?“ zeptal se, když zaznamenal, že chlapec konečně vzhlédl od stolu, kde celý večer pracoval.
„Ano, pane,“ odpověděl Harry a posunul si brýle na nose.
„Dobře,“ přikývl Snape. „Můžete jít.“
Harry unaveně vstal a zamířil ke dveřím.
„Pottere?“ Snapův hlas ho zastavil pouhý krok ode dveří.
Pomalu se otočil a vyčkávavě se na staršího muže zadíval. Zdálo se mu to nebo najednou zahlédl v jeho očích záblesk něčeho, co tam nikdy předtím neviděl? Snapovy oči byly vždycky tvrdé, neprostupné, ale najednou… byly jiné.
„Co je s vámi? Chodíte pozdě, nedáváte pozor a přestal jste mi odmlouvat. Co se to s vámi děje, Pottere?“
Harry sklopil oči a zadíval se na špičky svých okopaných tenisek. „Nic, pane.“
„A ještě ke všemu se ani netváříte tak vzpurně, jako obvykle. Netvrďte mi, že se nic neděje. Ani s panem Malofoyem se už nehádáte…“ Při vyslovení Dracova jména se Harry zachvěl a nejistě zdvihl pohled ke Snapovi. „Nejsem včerejší Pottere, takže mi tady přestaňte hrát divadlo. Vím, o co tady jde.“
Harry hlasitě polknul. Najednou ho napadla šílená myšlenka. Třeba Snape…
„Víte, kde je?“ vyhrknul.
Snape se zarazil a zkoumavě si ho přeměřil. „Proč se ptáte?“
„Řekl jste, že víte, o co jde. Tak řekněte… víte, co se s ním stalo? Proč najednou odjel? Jste přece ředitel zmijozelské koleje, musíte vědět, kde je.“ Dychtivě vykročil ke stolu, kde seděl profesor lektvarů. Harrymu se úplně klepaly ruce rozčilením. Ani v nejmenším by ho nenapadlo, že právě se Snapem bude mít podobný rozhovor. Opřel se dlaněmi o desku jeho stolu. Černý muž seděl bez pohnutí jako socha.
„Proč bych vám to měl říkat?“ zeptal se chladně.
Harryho srdce prudce bušilo. Nesměl to pokazit, nesměl. „Protože… protože víte, že jestli má nějaké potíže, můžu mu pomoct.“
Snapovo obočí se tázavě nadzdvihlo. „A proč byste to dělal? Vždycky jste se nesnášeli.“
Harry věděl, že je to zkouška. Musel riskovat. Jestli chtěl Draca znovu vidět, musel to zkusit. „Sám jste to řekl; víte, o co jde… tak proč se ptáte? Přece jste to poznal už dávno. Záleží mi na něm.“
Snape zaváhal. „Rozmyslím si to,“ řekl.
Harry se nevzdával.
„Aspoň mi řekněte, jestli je v pořádku. Musím to vědět. Nestalo se mu nic, že ne? Je v pořádku, je to tak?“
Z jeho hlasu teď už zaznívalo opravdové zoufalství. Snape to viděl i v jeho očích. Zaváhal. Lehce se zamračil. „To nevím… doufám, že v pořádku je.“
Harry se zarazil. „Doufáte?!? Doufáte, že je v pořádku? Sakra, to nemůžete myslet vážně!“ vykřikl.
Starší muž zamyšleně spojil dlaně proti sobě a ukazováčky zapřel o plné rty. Na okamžik ho napadlo, že by měl chlapce napomenout za to, jak s ním mluví, ale stará vzpomínka, která se zčista jasna objevila v jeho mysli, překryla všechno ostatní.
„Lucius by mu neublížil,“ pronesl potichu, spíše sám k sobě než k Harrymu.
Harry ho pozoroval široce rozevřenýma očima, hruď se mu zdvíhala v prudkých pohybech. „Jste si tím jistý?“
Snape se na něj překvapeně podíval. „Já znám Luciuse, líp než kdokoli jiný. On by Dracovi neublížil. Vždyť… vždyť Draco je mu tak podobný,“ řekl a jeho oči se zase tak podivně zamlžily.
*
„Ještě se na mě zlobíš?“ zašeptal Bill. Nadzdvihl cíp Tomovy deky a vklouzl do tepla jeho postele. Položil ruku kolem jeho štíhlého pasu a přitulil se k dlouhým, nahým zádům. Povzdechl si. Tom na něj nemluvil během večeře, nemluvil na něj ani po večeři. Mlčky sledoval televizi a evidentně mu bylo úplně ukradené, co sleduje. ´Nikdy dřív s mámou nesledoval ty stupidní seriály, co dávají skoro denně v osm večer,´ pomyslel si Bill. Opatrně se dotkl rty Tomovy páteře. Usmál se nad husí kůží, která téměř okamžitě naskočila v místě, kterého se dotkl. „Tak se nezlob,“ zamumlal do hladké kůže. „Vždyť víš, že jsem to tak nemyslel.“
Jemně hladil ploché bříško a čekal na nějakou reakci, ale Tom se ani nepohnul. Bill se pro sebe uculil a vklouzl prsty pod měkkou gumu boxerek. Nahmatal ostrou hranu Tomova boku a něžně po ní přešel prsty. Měl rád Tomovo tělo, rád se ho dotýkal. Opatrně položil dlaň na Tomův klín a pohladil ho.
Konečně se Tom pohnul. Neklidně se zavrtěl a odstrčil bratrovu ruku. Nezlobil se na Billa. Tedy… trošku jo, ale zas tolik ne. Spíš nevěděl, jak začít. Jak mu říct, co před ním dosud tajil.
„No tak,“ zašeptal mu Bill do ucha. „Nech mě… chci tě hladit.“
„Musím s tebou mluvit,“ řekl Tom suše.
„Ššššš,“ Bill přitiskl rty na štíhlý krk před sebou. „Až pak… teď chci, aby ses uvolnil a já se o tebe postarám.“
Spokojeně zaznamenal, že se Tom zachvěl. „Ale já ti musím něco říct,“ pokračoval. Věděl, že musí konečně sebrat odvahu. Billovy rty byly tak zatraceně horké. Tom zavřel oči a rozechvěle řekl: „Billí… no tak… já–„
„Ne,“ zavrtěl Bill hlavou. Jeho černé vlasy zašimraly Toma na tváři. „Teď nechci nic slyšet… jedině jak sténáš moje jméno, nic jiného.“ Jeho ruka se vrátila do Tomova klína.
Tom prudce vydechl. „Bille!“
„Tak je to správně,“ zamumlal Bill spokojeně. Jeho prsty se hbitě sevřely kolem Tomova probouzejícího se vzrušení. Cítil, jak tvrdne v jeho dlani.
Z pootevřených rtů vyšel tichý sten.
Hladil Tomův penis, palcem přecházel po sametovém vrcholku, dokud se neobjevily první průzračné kapky. Něžně okusoval Tomův krk a ramena, zatímco roztíral vlhkost po jeho vzrušení. Tiskl se k němu, cítil každou vlnu, každý záblesk rozkoše, který procházel Tomovým tělem. Přistihl se, že se začal třít klínem o Tomův zadek. Zarazil se. Nechtěl, aby si Tom myslel, že to dělá kvůli sobě. To ne. Chtěl Toma potěšit, chtěl se mu omluvit za svoje sobecké chování. Pevně stiskl zuby a nepatrně se odtáhl. Zároveň sevřel Tomův penis o něco silněji.
Tom krátce zasténal a zaklonil hlavu. „Bille… oh… už… rychleji,“ vydechl přerývaně. O pár vteřin později zaplnil Billovu dlaň krémově bílou tekutinou.
Unaveně položil hlavu na polštář.
Cítil se provinile. Bylo mu ještě hůř než předtím.
*
Muž v kožené bundě se opatrně rozhlédl a přešel ulici. Byla tma. Sice už přestalo pršet před několika desítkami minut, ale zem byla pořád mokrá a po asfaltu líně stékaly stružky špinavé vody. Prohrábl si delší, medově zlaté vlasy, mírně zvlhlé deštěm. Zabořil ruce do kapes těsných džínů a spěšně ušel pár metrů, než se zastavil před bílým domkem s malou předzahrádkou. Okna v přízemí zářila do tmy. Modré blikavé světlo napovídalo, že jeho obyvatelé sledují televizi. Jeho pohled ale zabloudil k oknům v prvním patře, z nichž vycházelo jen tlumené světlo. Půvabná tvář se zkřivila v nehezkém úšklebku.
„Dobrou noc, Bille,“ zašeptal. „Už brzy se uvidíme.“
autor: Michelle M.
to je hajzl! vrrrr
Toméé řekni to Billoušovi už konečněě
šup další dílek takhle napínavé…tom je blbec,takhle sebou nechat manipulovat..no ale kdo by Billovi neodolal:D
nesnasim toho doriana!!!!
Tak teď opravdu nevím, co je pro mne více napínavé – jestli to, co je s Dracem a Harryho snad brzká záchranná mise nebo ten proklatý Gray a jeho slizký zjev a neodhalené myšlenky. Ty jo, já se tak neuvěřitelně těším na další díl, že to ani není možné
ten Dorian je nejaký narušený , nie? alebo aspoň pripečený , možno by potreboval odbornú pomoc ,mám z neho zlý pocit …brr … Snape +…Harryho otec alebo Malfoyou otec? som mierne zmätená ale táááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááákto
moc zvedavá x) prosíím , ďalej ♥♥♥
mám pre teba radu x) nerob ni iné , iba pííš , pííš a pííš x) máš dar od toho pána hore
Nádheerné..oba příběhy…Ale ten Dorian mě se*** ehm štve..
Dorian vie kde Bill byva??????????????????????????
To bude zleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee….ale pis xD
nesnášim teď Doriana !!! sice sem si dokonce pučila knížku od Oscara : Obraz Doriana Graye… ale tady v tom nádherném příběhu mě ten Dorian více méně štve … ale jinak je kapitolka napsaná brillantně
Miluju tuhle povídku..Nesnáším Doriana a nesnáším Luciuse a Snapea grrrr
rychle daal
vuáá ^^….tk teď se to opět rozjede doufám :)…další úžasně napsaný díl….chválím :)..
No Michelle, že by to nebylo dost zajímavé a napínavé, to nemohu říct, ale stejně jsi mě tou svojí poznámkou u minulého dílu moc neuklidnila!!! Já se prostě bojím, zvláště, když Dorian už obchází kolem, to jeho "Dobrou noc, Bille" znělo velice zlověstně!!! Ale tak snad bych mohla doufat v to, že Tom miluje Billa a ty miluješ Toma:-)))) Tak teď jsem jen zvědavá, jestli se setkání Billa s Dorianem odehraje ve škole a nebo jestli Dorian vymyslí něco jiného: No prostě bojím!!!!!
Harry a Snape, to bylo úžasné, já Severuse miluju a jsem ráda, že se v tvé povídce objevil, ať už má jakékoliv záměry
K.
Huš, Doriane, vystřel z Loitsche, ale rychle… nakopni tu svou blbou žíhanou motorku a zmiz! Sakra práce…
Drzoun jeden… takhle se vtírat a vočumovat kolem… ještě aby je slyšel, jak si užívaj… ještě že je zima a maj zavřený okna… to by moh taky vydírat, parchant jeden. Teď už je mi jasný, že to nebude žádnej hodnej pan profesůrek, ale pěknej hajzlík… mám obavy, že než se stihne Tom odhodlat něco Billovi říct, Dorian si na něj došlápne, až bude brácha ve škole… to bude sakra průšvih, doufám, že je Tom při něčem nenachytá. Moje fantazie teda pracuje na plný obrátky. Vidíš Michelle, co děláš? Když neznám pokračování, jsem schopná všech možnejch teorií 
Tak piš piš, ať si nemusím vymejšlet 
Tvá nedočkavá J. :o)
Jako je tak divnej nebo tak zamilovanej? a nebo obě? xD
a jako jsem zvědava jak to dopadne s dracem…. ty harryho sny mě děsí
No to nevypadá dobře, to vůbec nevypadá dobře…..jako že obchází jejich dům a to dobrou noc bille znělo jakoby chtěl říct"budeš můj"…..mám z toho Doriana trochu strach….doufám že Bill Toma miluje natolik že se nenechá zlákat nějakým Dorianem…i když teda nemůže to být pořád taková idylka to by nebylo ono ale zase nechci aby se to mezi Billem a Tomem pokazilo ….sem náročná no :D…..A teda mám taky trochu strach o Draca….co mu Lucius asi udělal ??? a to jak Harry viděl Draca ve snu…myslím že to tak je …..no uvidíme no…sem teď uplně napjatá a nedočkavá jak to dopadne …Jsi prostě skvělá a tahle povídka taky :)…jdu na další díl
oh, mám nervy na toho chcípáka Doriana!!!
Doufám že mu ten hajzl neublíži.
toto sa na Billa nepodobá. On nie je zvedavý čo mu chce Tom povedať??? Do kelu. Dorian sa mi nepáči. Teraz sa správal ako ten z knihy.
Severus sa zachoval nádherne, tak ako to vie len on. Ale dosť sa mýli, pokiaľ sa jedná o Draca. Alebo mu neubližuje Lucius, ale niekto iný… už nech ho zachránia…